![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Polsk� ot�zka
Milan Hanu�
Bydl�m mezi Odrou a Vislou, v ulici, kter� dostala jm�no podle m�sta Poznan�. Na po�tu chod�m do Lod�sk�, k zuba�i do Toru�sk� a za kulturou do are�lu Krakov. Jako obyvatel� jednoho pra�sk�ho s�dli�t� �ijeme vlastn� na polsk�m �zem�, tedy aspo� podle m�stn�ch jmen. S n�zvy polsk�ch �ek a m�st se setk�v�me ka�dodenn�, na cedul�ch, na zast�vk�ch autobus�, na ob�lk�ch dopis�, v na�ich dokladech. Ta jm�na k na�im ulic�m pat��, ale jinak pro v�t�inu obyvatel bohnick�ho s�dli�t� neznamenaj� skoro nic. Zvykli jsme si na n�. Vid�m v t�hle "s�dli�tn�" zku�enosti symbolick� obraz �esk�ho vztahu k v�t��mu severn�mu sousedovi: Polsko za�katulkovan� do prefabrikovan�ch p�edstav, p�edsude�n�ch n�zor� a postoj�. Polsko kulturn� i turisticky nepro�it� a nepro��van�, zredukovan� jen na jm�na a n�zvy. Polsko jako zvyk, kter� otupuje vn�mavost v��i polsk�m ot�zk�m adresovan�m n�m �ech�m i cel� Evrop�. V� se v �ech�ch, �e na sever od na�ich hranic prob�h� kulturn� a ideov� z�pas o budoucnost Polska, ale i o du�i, tedy o budoucnost cel� Evropy? My o sv� budoucnosti u� rozhodli: Vstupem do Evropsk� unie byly u n�s jaksi automaticky p�ijaty evropsk� standardy (v�etn� ideologie politick� korektnosti), zat�mco zpozdilou "�eskou ot�zku" jsme jednodu�e pustili k vod�. Na� v dob� historick�ch zm�n t��bit v�dom� o vlastn� identit� a "�esk� cest�"? Na� ztr�cet �as diskus� o spole�n� sd�len�ch hodnot�ch, kdy� n�m kyne zlat� tele pofid�rn� prosperity? O� "efektivn�j��" bylo co nejd��v nasednout do evropsk�ho rychlovlaku, kter� dnes stejn� jede �ne�� rychlost�! Konzervativn� lad�n� ��st polsk�ch elit nyn� zvedla hlavu a klade tyto "zbyte�n�" ot�zky za sebe i za n�s: Je sou�asn� Evropa autentick�? Neztr�c� evropsk� projekt bez jasn� definovan�ho k�es�ansk�ho z�kladu svou nejpodstatn�j�� slo�ku? A co m� ud�lat Polsko pro uchov�n� sv� autenti�nosti? M� se modernizovat podle bruselsk� "kop�rky"? Polsk� ot�zka se na str�nk�ch nov�ho ��sla revue PROSTOR tak st�v� ot�zkou �eskou - mimo jin� i proto, �e v sob� nese �tos, kter� z �esk�ch diskus� u� d�vno vyvanul. Jsme si tedy p�ece jen bl�zc�? Nebo se sp� vzdalujeme? Kdy� se hloub�ji pono��me do my�lenek polsk�ch autor�, s p�ekvapen�m zjist�me, �e onen rozpor p�est�v� platit: jako bychom za�ali ��t podobn� jako obyvatel� bohnick�ho s�dli�t� tak trochu v "polsk�ch" �ech�ch - nikoli v�ak podle jmen, n�br� podle kladen�ch ot�zek a podn�tn�ch inspirac�. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).