Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



�esk� oblouk: Od normalizace k normalizaci
Jan �tern

V 80. letech se autor (*1953) pod�lel na vzniku samizdatov� revue PROSTOR a byl spolupracovn�kem exilov�ho �asopisu Listy. Po roce 1989 p�sobil ve veden� Ob�ansk�ho f�ra jako p�edseda organiza�n� komise a �len Rady OF, stal se poslancem za Ob�ansk� f�rum a pozd�ji za Ob�anskou demokratickou alianci (ODA). Od roku 1992 pracuje v m�di�ch (hlavn� v televizi a fi lmu) jako novin��, publicista, producent, re�is�r a scen�rista.

* * *

�esk� d�jiny v druh� polovin� dvac�t�ho stolet� pulzovaly s �eleznou pravidelnost� v desetiletk�ch, co� bylo ur�itou v�hodou, proto�e v r�mci p�ev�n� negativn�ho v�voje udr�ovaly �echy v iluzi, �e se v dohledn� dob� snad n�co zm�n� k lep��mu.

Desetiletky v p�ehledu
V pades�t�ch letech v���c� komunist� jako dominantn� s�la budovali komunistickou totalitu t�m, �e likvidovali nep��telsk� t��dy a pro�i��ovali spole�nost k vysn�n�mu ide�lu dle stalinistick� ideologie importovan� ze Sov�tsk�ho svazu. V n�sleduj�c� dek�d� "zlat�ch �edes�t�ch" v���c� reformn� komunist� napravovali komunistick� ide�l dle p�vodn�ho Marxe hled�n�m cest k demokratick� podob� socialismu. V sedmdes�t�ch letech dogmati�t� komunisti�t� kolaboranti normalizovali spole�nost do poststalinistick�ho re�ln�ho socialismu. V osmdes�t�ch letech si ob�an v r�mci jist�ho uvoln�n� u��val nevelk�ch konzumn�ch v�dobytk� socialismu, pokud navenek zachoval re�imu poslu�nost.

Sametov� slavnost zvon�n� kl��� ritu�ln� vyprovodila mezin�rodn� izolovan� re�im, disident a exulant spolu s dosud lokajsk�m ob�anem (Kryl a Gott) mu k tomu zazp�vali hymnu. Zesl�bl� re�im se sil�m pravdy a l�sky nikterak nebr�nil, ti zdatn�j�� a proz�rav�j�� si u� vyhrnovali ruk�vy k budov�n� kapitalismu a k velk�mu rozkr�d�n�. Ob�ansk� f�rum dovedlo spole�nost ke svobodn�m volb�m, k politick�m svobod�m a demokracii. N�sleduj�c� ekonomick� transformace, privatizace a restituce p�ivedly b�hem devades�t�ch let na sv�t neoliber�ln� kapitalismus bez p��vlastk� pod vlajkou neviditeln� ruky trhu, kter� nerozli�uje �pinav� a �ist� pen�ze. V pln� s�le a odpudiv� kr�se se zrodil mafi�nsk� kapitalismus zalo�en� na korup�n� a klientelistick� (pseudo)demokracii, tunelov�n� politiky (opozi�n� smlouva) a demokratick�ch pravidel. S�ly pravdy a l�sky se n�sledn� pokusily zvr�tit tento nep��zniv� v�voj (v�zva D�kujeme, odejd�te! a tzv. televizn� krize), ale byly na hlavu pora�eny a vytla�eny v r�mci jak�si postsametov� normalizace na okraj spole�nosti a ve�ejn�ho �ivota. Vedouc� role ve spole�nosti se ujala politickoekonomick� oligarchie �erpaj�c� svou moc z klientelistick�ho propojen� politik� nap��� stranami a byznysu. Na cel�m v�voji je pozoruhodn� opakuj�c� se normalizace spole�ensk�ho �ivota po p�edchoz� revolt� (bl�znovstv� svobody) jako n�vrat k �emusi standardn�mu, norm�ln�mu.

Normalizace a zelin��
Na Hus�kov� normalizaci je zaj�mav� p�edev��m to, �e byla provedena tak�ka ze dne na den, a to prov�rkami v roce 1970. V�ichni ob�an�, komunist� i nekomunist�, byli podrobeni jednoduch� ot�zce: Jak hodnot�te vstup vojsk Var�avsk� smlouvy? Pokud �lov�k odpov�d�l, �e se jednalo o bratrskou pomoc, m�l vyhr�no a z�stal v zam�stn�n� na sv�m m�st�. Komunist� m�li trochu slo�it�j�� proceduru: pokud soudruh selhal a p�idal se b�hem takzvan�ho obrodn�ho procesu ke kontrarevoluci, pak se mohl ozna�en�m okupace za bratrskou pomoc celkem snadno dostat z bryndy a byl jenom vy�krtnut ze strany. To znamenalo, �e nep�i�el o pr�ci, ale nemohl zast�vat vy��� pozici. Pokud neselhal, ve stran� obvykle z�stal. Ale jestli�e komunista �i nekomunista po pravd� �ekl, �e �lo o okupaci, byl za�azen mezi nep��tele lidu a nemilosrdn� potrest�n on i jeho rodina. Lid� �asto nedok�zali ��ci tak o�ividnou le�, a tak se ze strachu sna�ili o r�zn� lingvistick� man�vry typu "rozumov� to ch�pu jako pomoc, ale citov� jsem se s t�m nevyrovnal" a podobn�. Ov�em i v takov�m p��pad� byla prov�rkov� komise nemilosrdn�.

Ne�lo zdaleka o prvn� prov�rky b�hem komunistick�ho re�imu. Re�im pravideln� po��dal takov� "pr�zkumy bojem", aby mohl odd�lit zrno od plev. Nap��klad b�hem procesu s Miladou Hor�kovou museli v�ichni podepsat rezoluci ��daj�c� jej� smrt. Kdo nepodepsal, byl vyhozen z pr�ce, dostal z�znam do k�drov�ch materi�l� a byl nav�dy poznamen�n. Lid� m�li v d�sledku �ist�c�ho spole�ensk�ho mechanismu vyp�len v du�i cejch. Prov�rky v roce 1970 je rychle vzpamatovaly ze svobodn�ho bl�znovstv� roku 1968 a ob�an� nasko�ili zp�t do totalitn�ho vzorce lokajsk� poslu�nosti.

Le� o okupaci jako bratrsk� pomoci byla tak o�ividn�, �e ji nikdo nemohl br�t v�n�. To byla novinka, proto�e dosud re�imu z�le�elo na tom, aby se ob�an ztoto�nil s t�m, co m�l odsouhlasit. Po�adavek trestu smrti pro Hor�kovou bral re�im v�n� a nesnesl by pomy�len�, �e v�t�ina lid� souhlas p�edst�r�. To nov� spo��valo v tom, �e re�im u� ne��dal vnit�n� sp��zn�nost a p�esv�d�en�, ale naopak o to v�t�� vn�j�� poslu�nost. Re�im m�l �patn� zku�enosti s t�mi, kdo v��ili v komunistickou budoucnost a nakonec v jej�m jm�nu cht�li demokraticky reformovat samotn� re�im. M�l rad�ji oportunisty a lidi bez n�zoru. O to v�t�� le� jim naserv�roval ke lhan�. V t� dob� nebylo v�t�� l�i ne� to, �e okupace je bratrsk� pomoc. Normaliz�to�i s gustem podrobili ob�any poni�uj�c� procedu�e vysloven� takov� epoch�ln� l�i, proto�e t�m sp�e to zlomilo p�te� v�t�in� ob�an�, co� polo�ilo dobr� z�klady pro dlouhodob� lokajstv�.

Jen�e re�im mo�n� nedocenil v�hu toho, �e rezignoval na vnit�n� p�esv�d�en� ob�an�. Obludnost l�i o okupaci jako o bratrsk� pomoci vrhla st�n z�sadn� ned�v�ry na celou pracn� budovanou ideologickou stavbu komunistick�ho re�imu. Jestli�e re�im zalo�il svoji existenci na evidentn� l�i a vzdal se t�m jak�koliv legitimity krom� hrub� s�ly, pak se nutn� cel� jeho konstrukce dosud zakl�dan� na vlastnictv� pravdy o d�jin�ch zhroutila jak domek z karet. Z�stala jen hrub� s�la op�en� nav�c o okupa�n� vojenskou moc. Povaha re�imu se prudce zm�nila. V�clav Havel si v roce 1976 ve sv� eseji Moc bezmocn�ch polo�il ot�zku, pro� zelin�� d�v� p�i ofi ci�ln�ch v�ro��ch do v�lohy mezi mrkev a petr�el cedulku s n�pisem "Prolet��i v�ech zem�, spojte se!". D�v� ji tam proto, �e opravdu chce, aby se prolet��i spojili? M� snad pocit, �e jsou n�jak m�lo spojen� a je t�m natolik zneklidn�n, �e je k tomu cedulkou vyz�v�? Havel odpov�d�, �e pravd�podobn� ne. Zelin��i jsou prolet��i celkem ukraden� a cedulku tam d�v�, proto�e mu to na��dili nad��zen�, tedy re�im. Re�imu je tak� jedno, co si zelin�� o prolet���ch a jejich spojov�n� mysl�. Dokonce pravd�podobn� velice dob�e v�, �e zelin��i jsou prolet��i �umafuk. Zelin�� t�m, �e cedulku s prolet��i do v�lohy um�st�, d� najevo, �e respektuje p��n� re�imu. Je to znak poslu�nosti zelin��e a re�im tak snadno zjist�, zdali je v po��dku, nebo zdali s n�m budou n�jak� probl�my. Cel� ten syst�m d�v�n� cedulek do v�loh je sign�ln� soustavou poslu�nosti (eventueln� neposlu�nosti) v�ech ob�an�. Dokud zelin��i (ob�an�) budou d�vat cedulky s prolet��i do v�loh, m� re�im jistotu, �e m� v�e pod kontrolou. Zelin�� v�, �e re�im nijak netrv� na tom, aby se zelin�� s prolet��i n�jak tr�pil. Oba, re�im i zelin��, v�d�, �e jde jen o vn�j�� znak poslu�nosti. Z hlediska pravdy je p��n�, aby se prolet��i spojili, bezcenn�. Je to bezcenn� le�, proto�e re�im netrv� na tom, aby zelin�� v��il v prosp�nost spojen� prolet���. Posttotalitn� re�im rezignoval na skute�n� p�esv�d�en� zelin��e.

Komunistick� p�n si p�vodn� osoboval vl�du nad zelin��em (rabem) z d�vodu d�jinn�ho pl�nu vybudov�n� komunismu, k jeho� realizaci byl zav�z�n vlastn� ideologi� historick�ho materialismu. Tento pl�n zalo�en� - jak re�im v��il - na v�deck� teorii, mu d�val mor�ln� s�lu a v�li k �inu. Pra�sk� jaro v roce 1968 a n�sledn� okupace podlomily d�jinn� odhodl�n�. Nam�sto d�jin se p�n spokojil s ovl�dnut�m p��tomnosti. Koneckonc� je-li pravdou to, co je naps�no v marxisticko-leninsk�ch d�lech, pak komunismus p�ijde tak jako tak, ale p�n si m��e tak� trochu u��t a d�jiny nechat na potom. Zelin�� byl ochoten respektovat n�sil�, ale odm�tnul se nechat oblbovat. Na znejist�l�m komunistick�m p�novi si vynutil svobodu my�len� ve sv�m soukrom�. Zelin�� vstoupil jako subjekt do �esk�ch d�jin, jeliko� se odpoutal od substance spole�ensk�ho ��du (komunistick�ho re�imu) jako autonomn� jednotka s vlastn� du�� a pr�vem na nez�visl� domov. Co si ��k�me doma, do toho re�imu (�kole, ��ad�m, StB) nic nen�. Pr�vo na soukrom� v�m�nou za form�ln� loajalitu a rezignaci na spole�enskou dimenzi se stalo nepsanou spole�enskou dohodou.

Charta 77
O tom, �e Charta 77 bude paraleln� polis (term�n V�clava Bendy a Petra Uhla defi nuj�c� alternativn� nez�vislou obec uvnit� vl�dnouc� dominantn� spole�nosti), se rozhodlo v lednu a �noru 1977, tedy kr�tce po jej�m vzniku. Tehdy do�lo na �V KS� p�es 14 000 rezoluc� pracuj�c�ch odsuzuj�c�ch Chartu 77, ani� by se sezn�mili s jej�m textem. Tyto rezoluce poch�zej�c� z drtiv� v�t�iny podnik� reprezentativn� pokryly celou spole�nost. Ve zpr�v� p�edsednictva KS� se uv�d�, �e ve dvou p��padech se stalo, �e n�jak� pracuj�c� ��dal, aby je sezn�mili s textem Charty, jestli�e ho maj� odsoudit. Slovy dva lid� z patn�cti milion� odm�tli podstoupit tento poni�uj�c� postup, kter� jde mimo jak�koliv civiliza�n� hlediska. Ofi ci�ln� uzn�van� um�lci, v�dci, pedagogov� a akademici se p�ipojili jmenovit� podpisem tzv. Anticharty s v�mluvn�m n�zvem Zaprodanci a ztroskotanci, kter� nen� jen pouh�m odm�tnut�m Charty, ale hnusn�m sp�l�n�m na adresu chartist�. Re�im jejich jm�na demonstrativn� uv�d�l v hlavn�m stranick�m den�ku. A op�t jen hrstka odm�tla. Drtiv� v�t�ina �ech� a Slov�k� usoudila, �e Charta jim nestoj� za to, aby si kv�li n� jakkoliv p�lili prsty. D�vodem nejsp� bylo, �e jim t�ma Charty - poru�ov�n� lidsk�ch pr�v - bylo lhostejn�, ve sv�ch �ivotech se bez lidsk�ch pr�v z�ejm� obe�li.

Chartist� se �asto divili, pro� re�im spustil proti Chart� 77 takovou kanon�du. Pokud by ji jenom ti�e pron�sledoval jako dosud v�echny opozi�n� aktivity, nebyla by vzbudila takovou pozornost. Re�im ale v�d�l, co d�l�. Od prov�rek v roce 1970 uplynula dlouh� doba a re�im si nebyl jist, nakolik je�t� plat� jejich v�sledky, nakolik m��e d�v��ovat mor�ln� volb� u�in�n� v jejich r�mci obyvatelstvem. Totalitn� re�im nem�l k dispozici nez�visl� sociologick� pr�zkumy, kter� by ho informovaly o n�lad�ch a stavu mysli obyvatelstva. M�l jen f�zlovsk� hl�en�, kter�m p��li� nev��il, a zpr�vy od stranick�ch organizac�, kter� byly modifi kov�ny, aby se naho�e l�bily. Charta mu vlastn� p�i�la vhod, proto�e poskytla nov� a aktu�ln� t�ma pro mor�ln� volbu. Tentokr�t nebyl re�im tak d�sledn� a nespustil individu�ln� prov�rky, ale sta�ily mu rezoluce pracovn�ch kolektiv� a podnik�. Nicm�n� v�sledky ho uklidily, evidentn� se ��dn� masov� revolta nechystala.

Chartist� p�i�li s pojet�m dodr�ov�n� lidsk�ch pr�v v roce 1977 do konsolidovan� a normalizovan� situace funguj�c� spole�ensk� dohody mezi re�imem (komunistick�m p�nem) a zelin��em. Zelin�� dostal pr�vo na soukrom� za p�edst�ranou uv�dom�lost a nehodlal riskovat nevelk� socialistick� konzumn� benefi ty za anga�m� ve v�ci, kter� nem�la �anci na �sp�ch. Zelin�� se st�le velmi b�l re�imu, jeho� s�lu rozhodn� nepodce�oval. Proto ho ani ve snu nenapadlo p�ipojit se k aktivit� Charty 77.

Je zaj�mav�, �e uvnit� disentu se vytvo�ila n�zorov� platforma realist� okolo Petra Pitharta a Bohumila Dole�ala, kter� vyzdvihla soukromnick� postoj zelin��e p�eva�uj�c� ve spole�nosti a formulovala i jeho jist� mor�ln� �tos. Pithart v eseji Jakoby definuje tradici poctiv�ch a pracovit�ch �ech�, kte�� u� z dob habsbursk� monarchie "prac� drobnou" postupn� podem�laj� nedemokratick� mocensk� a politick� pom�ry (kter� jsou jinak nad jejich s�ly), a t�m pracuj� na jejich kone�n� zk�ze a sv�m osvobozen�. Navazuje tak na Havl��kovu a Masarykovu "pr�ci drobnou". Pithart v��il, �e samotn� poctivost a ��dnost pr�ce zm�n� pom�ry, ani� by bylo nutn� otev�en� politick� vystoupen�. Iluz�vnost t�to teorie byla zjevn�. Z legrace jsme tehdy ��kali, �e pr�ce drobn� m�lo platn�.

D�jinn� v�znam Charty 77 byl p�edev��m mezin�rodn�, Charta se stala sou��st� k��ov�ho ta�en� Spojen�ch st�t� za dodr�ov�n� lidsk�ch pr�v. Spojen� st�ty v ot�zce lidsk�ch pr�v na�ly kone�n� v�t�znou ideu pro svoji politiku. Zadr�ov�n� komunismu, kter� do t� doby dominovalo zahrani�n� politice USA, bylo p��li� statick� a nebudilo nad�en�. Zat�mco lidsk� pr�va reprezentovaly hodnoty, "pro n� st�lo za to trp�t", jak napsal p�ed svou smrt� spoluzakladatel Charty, fi losof Jan Pato�ka. Pato�ka tehdy neoby�ejn� pronikav� pochopil d�jinn� v�znam lidsk�ch pr�v a jasnoz�iv� p�edpov�d�l jejich v�t�zstv� nad instrument�ln� technickou politikou. V�eobecn� univerzalita lidsk�ch pr�v stoj�c�ch nad politikou a re�imy napomohla k v�t�zstv� Spojen�ch st�t� nad komunistick�m blokem. Sv�t tak� po p�du komunistick�ho bloku do zna�n� m�ry d�ky politice lidsk�ch pr�v uznal legitimitu jejich vedouc� role ve sv�t�.

Sametov� revoluce
Jako prov�rky v roce 1970 nar�z zah�jily �ru normalizace, tak sametov� revoluce ze dne na den tuto �ru ukon�ila. Zelin�� vstoupil na n�m�st� opanov�n kr�tce sv�te�n� d�jinnou eufori�, aby na znamen� radosti nad koncem d�v�n� cedulek do v�lohy zacinkal kl��i. Skandov�n�m "Milo�i, kon��me!" zelin��i posm�n� oznamovali gener�ln�mu tajemn�kovi komunistick� strany, �e u� ��dn� cedulky nebudou, �e normalizace skon�ila. A Milo� s t�m zase nem�l tak velk� probl�m a bez velk�ho odporu odevzdal moc z�stupc�m cinkaj�c�ch dav�. Zelin�� a chartista se na kr�tk� �as spojili v jeden celek, v subjekt sametov� revoluce. Symbolicky to vyj�d�il duet nejpopul�rn�j��ho re�imn�ho zp�v�ka Gotta a disidentsk�ho p�sni�k��e Kryla, v n�m� zap�li dojat�mu shrom�d�n� st�tn� hymnu.

Kdy� jsem kandidoval do prvn�ch svobodn�ch voleb, hlavn�m krit�riem kvality kandid�ta bylo, jak� projevil odpor proti b�val�mu re�imu. Na sly�en� v krajsk�ch p�edvolebn�ch prim�rk�ch Ob�ansk�ho f�ra kandid�ti l��ili p�edev��m sv� antikomunistick� z�sluhy. Na jejich z�klad� se pak um�stili na adekv�tn�m m�st� kandid�tky. Do �ivota zelin��e op�t vstoupily d�jiny, tentokr�t ne jako trag�die (srpen 1968), ale jako sv�tek, slavnost a radost. Zelin�� na chv�li uv��il, �e pravda a l�ska zv�t�z� nad l�� a nen�vist� (jak zn�lo heslo v�dce sametov� revoluce V�clava Havla). Omylem toho hesla nebylo, �e by snad pravda a l�ska nem�ly zv�t�zit, to se nakonec tak� n�kdy st�v�. Omylem bylo p�esv�d�en�, �e le� a nen�vist jsou nejv�t��mi nep��teli pravdy a l�sky jen proto, �e jsou jejich p�irozen�m opakem. Daleko v�t��mi soupe�i pro pravdu a l�sku jsou v�ak moc, osobn� �i skupinov� z�jmy a pen�ze. A to nikoliv proto, �e by s pravdou nebo l�skou bojovaly, ale proto, �e sni�uj� jejich v�znam a vytla�uj� je z horizontu �lov�ka. Spole�nost nem��e b�t trvale zalo�ena na l�sce a pravd�, karneval mus� jednou skon�it. A tak se zelin�� po kr�sn�m mejdanu zase vr�til do v�edn�ho �ivota. Politika se od hl�s�n� pravdy a l�sky nasm�rovala k pen�z�m, moci a z�jm�m.

Neviditeln� ruka trhu
Koneckonc� Ob�ansk� f�rum nebylo tak naivn�, aby se domn�valo, �e politiku lze d�lat jen na mravn�ch principech. Ch�palo se jako do�asn� p��st�e�� protikomunistick�ch sil, kter� po svobodn�ch volb�ch p�ed� moc do rukou standardn�ch politick�ch stran. Jen�e k tomu u� nedo�lo, proto�e kr�tce po sametov� revoluci, kter� m�sto totality p�inesla demokracii, vypukla dal�� postsametov� revoluce nazvan� ekonomick� transformace, a to p��mo v �ad�ch Ob�ansk�ho f�ra. P�inesla kapitalismus a panstv� soukrom�ho vlastnictv�. I kdy� ji nedoprov�zelo takov� spont�nn� j�s�n� dav�, vzbudila u zna�n� ��sti spole�nosti velk� nad�en� a podporu. Vize snadn�ho zbohatnut� z privatizace, z rozd�lov�n� majetku na cel� generace dop�edu a z mo�nosti podnik�n� jako nov�ho druhu seberealizace a �ivotn�ho programu byla pro zelin��e neoby�ejn� atraktivn�. Dalo by se ��ci, �e skute�n� zm�na, kter� se ho bytostn� dot�kala, pro n�j nastala a� v tuto chv�li. Alespo� pro ty zelin��e, kte�� m�li dobrodru�nou podnikatelskou povahu.

Princip podnik�n� na b�zi soukrom�ho vlastnictv� nab�zel cel� sv�t k dispozici pro individu�ln� aktivity. Od t�to chv�le se p�edm�tem dob�v�n� mohlo st�t cokoliv, co lze z�skat za pen�ze. Zbo��m se stal ve�ker� mysliteln� sv�t. Domovy jako nemovitosti, krajina jako stavebn� parcely nebo zem�d�lsk� p�da, lid� jako potenci�ln� zam�stnanci, politick� strany jako kl�� ke st�tn�m zak�zk�m - to v�e bylo n�hle k dispozici jednotliv�mu soukromn�kovi, pokud na to m�l p��slu�n� kapit�l. Zelin�� se ze sv�ho kr�mku s v�lohou, kam d�val cedulky o spojen� prolet���, vydal dob�vat sv�t. N�hle se p�ed n�m, do t� doby bezv�znamn�m kole�kem v soukol�, otev�ralo panstv� nad statky a lidmi. A nemusel kv�li tomu vstupovat do partaje, sta�ilo, kdy� si sehnal �v�r v bance. To bylo daleko v�c ne� "jen" politick� svobody, kter� nab�dla sametov� revoluce.

Postmodern� sv�t v�dotechnicky zabezpe�en� existence je nudn�, nesk�t� ��dn� velk� dobrodru�stv�. Jedno z m�la dobrodru�stv�, kter� nab�z�, je podnik�n�. Na podnik�n� je dr�div� p�edev��m to, �e si hraje s osudy dal��ch lid�. Podnikatel zatahuje do sv�ch pl�n� dal�� osoby (zam�stnance), s nimi� vstupuje do rulety �ivota hran� dle pravidel neviditeln� ruky trhu. Podnik�n� nikdy negarantuje jistotu �sp�chu. V�sledek podnik�n� je v�dy pouze pravd�podobn� a principi�ln� riskantn�. Nicm�n� zelin��-podnikatel se i s riziky dan�mi tr�n�m mechanismem nab�dky a popt�vky st�v� do jist� m�ry p�nem sv�ho osudu. Dokud je �sp�n�, vl�dne mikrosv�tem sv� fi rmy a sv�ch zam�stnanc� a st�v� se re�ln� zodpov�dn�m za sv�j �ivot. Dle hesla pravicov�ch stran svoj� iniciativou ru�� s�m za sebe a st�v� se tak svobodn�. Svobodn� jinak ne� jen jako nositel politick�ch pr�v a svobod, svobodn� ve smyslu relativn� existen�n� nez�vislosti na sv�t� a spole�nosti.

V�clav Klaus se jako v�d�� element a v�rozv�st postavil do �ela t�to kapitalistick� revoluce a vyslou�il si nav�dy nesm�rnou vd��nost zelin���-podnikatel�, subjekt� t�to revoluce. D�jinn�ch ot�� se po kr�tk� vl�d� chartist� ujali pravicov� radik�lov�. Jejich heslem byl kapitalismus bez p��vlastk�, odm�tali rozli�ovat �pinav� pen�ze, uzn�vali pr�vo chyt�ej��ho (podnikatelskou hant�rkou �e�eno vychcan�j��ho) a siln�j��ho, a tedy odm�tali v�echna pravidla ve jm�nu pravidla jedin�ho - neviditeln� ruky trhu. Trh, jedin� rozhod��, ��d�c� se objektivn�m z�konem nab�dky a popt�vky, semele poctiv� i nepoctiv� podle krit�ria �sp�chu, kter� je jedin� spravedliv� a nakonec v�dy p�in�� sv�tu dobro. O dobru se nemluv�, to se d�je ti�e nad n�mi pomoc� neviditeln� ruky.

Pravicov� radik�ly nevzru�ovaly gigantick� podvody sp�chan� b�hem privatizace i po n�, zejm�na v bankovn�m a fi nan�n�m sektoru. Neviditeln� ruka trhu ne�prosn� pro�ist� ekonomiku, odd�l� zrno od plevele, nebo� jen ��dn� hospod�� vydr��, zat�mco tunel�� a zlod�j, kter� se nezbav� sv�ch n�vyk�, dlouhodob� nep�e�ije. Ministr pro privatizaci p�iznal, �e privatizace byla �t�kem p�ed pr�vn�ky, proto�e pr�vn�ci by ji zablokovali. Jin� pravicov� ideolog �ertoval, �e nejl�pe by bylo zhasnout a nechat prob�hnout divokou privatizaci rozkraden�m. I kdy� to byly nads�zky, odr�� se v nich vnit�n� povaha postsametov� revoluce.

T�to ��e dominovala ideologie Michaela Nowaka o demokratick�m kapitalismu, v n�m� jsou v�ichni v�ce �i m�n� kapitalisty- -podnikateli. Z��dla podnikatelsk�ch mo�nost� se nakr�tko otev�ela, zelin��-podnikatel snil sv�j sen o zbohatnut�. Jen�e zakr�tko p�i�lo tr�n� ekonomick� vyst��zliv�n� dle z�kona nab�dky a popt�vky. Zelin�� procitnul ze sna o demokratick�m kapitalismu (v�ichni lid� kapitalisty jsou), zjistil, �e b�t kapitalistou je privilegium pro velmi malou ��st spole�nosti. Uk�zalo se, �e podnik�n� nen� zas a� takov�m dobrodru�stv�m, zvl�t� pro drobn� podnikatele a �ivnostn�ky. Zelin�� byl a z�stal malou rybou, o kapitalistick� dr�ze si mohl nechat d�l jen zd�t. Pokud p�e�il jako podnikatel, tak coby �ivnostn�k nebo osoba samostatn� v�d�le�n� �inn� (OSV�). A to zas takov� dobrodru�stv� nebylo. Hlavn� kapitalistick� privilegium disponov�n� lidmi a v�cmi v r�mci podnikatelsk�ho pl�nu, a tedy uplat�ov�n� moci nad nimi - z�stalo jen �zk� elit�. Zelin�� upadl do letargie. Sny o podnik�n� a zbohatnut� jsou ty tam, politika ho nezaj�m�.

jedinc� (homo economicus) sleduj�c�ch sv� vlastn� z�jmy, ale vcelku sm��uj�c�ch pozitivn�m sm�rem, bl�zk� Havlovu zelin��i v�dom� rezignuj�c�mu na spole�ensk� anga�m�. Stejn� tak je to velmi podobn� pr�ci drobn� �adov�ho �ech��ka z dob habsbursk� monarchie. Jako by podstatou na�ich d�jin byla z nouze ctnost: Individu�ln�m sobectv�m ku prosp�chu cel� spole�nosti!

Postsametov� normalizace
N�stup podnik�n� na b�zi soukrom�ho vlastnictv� jako dominantn�ho pil��e ekonomiky a spole�nosti prudce zm�nilo spole�ensk� pom�ry a vztahy. Kapitalismus ihned prok�zal nesrovnateln� v�t�� produktivitu a efektivnost, ne� m�l dosavadn� socialistick� syst�m. Zem� se m�nila k lep��mu ze dne na den a v �ivotn� �rovni pomalu ale jist� za�ala doh�n�t vysp�l� Z�pad. Ale individu�ln� podnik�n� nen� jen uvoln�n�m osobn� iniciativy podnikatele- kapitalisty, ale t� otev�en�m prostoru velk� moci kapitalisty v majetkov�m okrsku jeho vl�dy nad lidmi a v�cmi. A to moci nekontrolovan� a pro nastupuj�c� pom�ry zcela nov�. Jako protiv�ha zneu��v�n� takov� moci se v civilizovan� spole�nosti stav� siln� moc st�tu v r�mci vl�dy z�kona a vynucov�n� z�vazn�ch pravidel pro v�echny. Jde o to, aby pen�ze a moc bohat�m podnikatel�m neumo��ovala privilegovan� postaven� p�ed z�konem. V�me dob�e, �e kapitalismus ve t�et�m sv�t�, kde je slab� st�t a vl�dne korupce, je d�ungl� a vl�dou siln�j��ho. Bohu�el pro n�s, moc kapit�lu byla nad slab� s�ly mlad�ho demokratick�ho st�tu. M�lo placen� ��edn�ci a policist� se stali snadnou ko�ist� novodob�ch zbohatl�k�.

Politick� strany nez�staly pozadu a prom�nily se v komer�n� organizace obchoduj�c� s vlivem, st�tn�mi zak�zkami a tepl�mi m�ste�ky ve st�tn� spr�v�. Nav�c samotn� politick� v�voj nahr�l zrodu klientelistick�ho politick�ho prost�ed�, proto�e v r�mci opozi�n� smlouvy byla zru�ena ze� mezi vl�dou a opozic� a dv� nejsiln�j�� strany se spojily ke spole�n�mu kraden� a loupen�. Podsv�t� a jeho mafi �nsk� struktury se propojily s politikou, vystoupaly do nejvy���ch pater spole�nosti a staly se sou��st� politick�ho rozhodov�n�.

Proti tomuto v�voji se zvedly dv� ob�ansk� bou�e veden� b�val�mi exponenty pravdy a l�sky, kte�� st�le snili sv�j sen o svobodn� ob�ansk� spole�nosti. Nejprve D�kujeme, odejd�te! a pot� televizn� krize uk�zaly, �e duch listopadu 89 sice st�le intenzivn� �ije, ale v re�ln� politice nem� �anci. V t�chto dvou excesech se vzedmula vlna pravdy a l�sky, ale re�lpolitik�m sta�ilo jen vydr�et, a� vlna opadne, a bylo hotovo. T�mto se s�ly pravdy a l�sky v podstat� vy�erpaly a zelin��, kter� stejn� m�l v�dy bl� k principu zisku a chamtivosti, zam�val disidentovi na rozlou�enou a pustil si nov� d�l Ordinace v r��ov� zahrad�.

Hlavn� role se ujal nov� hr�� na d�jinn� sc�n� - politickoekonomick� oligarchie. Po skon�en� privatizaci tu na trhu d�jinn�ch p��le�itost� z�stalo je�t� dal�� m�kk� mas��ko ke zhltnut�: politick� strany a st�t jako velk� obchodn� p��le�itost ke zbohatnut� na �kor cel� spole�nosti. Jak to s pedantickou, v�decky p��snou d�slednost� popisuje text politologa Michala Kl�my, politick� strany se prom�nily v instituce, kter� p�edst�raj�ce politickou �innost ve skute�nosti "skryt� obchoduj� z�skanou politickou moc a vliv". Politick� strany se staly (jak mi smutn� p�iznal jeden kdysi v�znamn� �len ODS) agenturami na z�sk�v�n� st�tn�ch a ve�ejn�ch zak�zek a v�znamn�ch fl ek� ve st�tn� spr�v�. S jistou nads�zkou lze ��ci, �e funkcion��i politick�ch stran jsou podobni sp�e realitn�m makl���m, ne� politick�m pracovn�k�m. Dnes jsou lid� dokonce placeni za p�edst�ran� �lenstv� v politick� stran�. Za takto utracen� statis�ce se politi�t� obchodn�ci dostanou k rozhodov�n� o miliard�ch na �rovni kraje nebo m�st. Politick� programy a koncepce se staly jak�msi �id�tkem pro voli�e, kte�� bl�hov� vol� tu �i onu (pravou nebo levou) koncepci, aby pak v praxi ob� hlavn� strany d�laly v podstat� tut� politiku. Ideologick� obsah politiky v�bec nen� podstatn�, ten je tu jenom jako, podstatn� je vyu��t a "zobchodovat" politick� vliv a rozhodov�n�.

A co zelin��? Ten na politiku ka�le, proto�e d�vno v�, �e politika byla, je a bude stejn� svinstvo. Obloukem dosp�l k v�choz�mu bodu. Ale jednu v�hodu to m�: cedulku s n�pisem "Kapitalist� v�ech zem�, spojte se!" u� do v�lohy d�vat nemus�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).