Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Ot�esen� demokracie - pot�eba zm�ny
V�clav Havel, Tom� �pidl�k, Petr Robej�ek, Jakub S. Trojan, Roman Erben, Tom� Vystr�il

Historick� zku�enost mluv� jasnou �e��: ze v�ech nedokonal�ch �e�en� je parlamentn� demokracie t�m nejm�n� �patn�m. Z�rove� v�ak pro��v�me dal�� f�zi civiliza�n�ch zm�n i hrozeb, riskantn�ch v�deck�ch objev�, zrychlen� technologick�ho v�voje. Zaj�m� n�s, jak na tyto prob�haj�c� zm�ny reaguje politika - proto jsme n�sleduj�c� ot�zky a n�m�ty zaslali vybran�m osobnostem intelektu�ln�ho, v�deck�ho i duchovn�ho �ivota.

1. Doch�z� v politice, podobn� jako ve v�d�, tak� ke �zm�n� paradigmatu� - ke zm�n� politick�ho my�len�, stylu, k volb� nov�ch p��stup�? Anebo jsme sp� sv�dky zpo��ov�n� politiky za skute�nost�, kter� by se n�m mohlo st�t v budoucnu osudn�m? Pro� k tomuto zpo��ov�n� doch�z�? Maj� podle v�s politikov� p�ich�zet s vizemi a nastolovat z�sadn� t�mata, anebo se maj� rad�ji soust�edit na pln�n� d�l��ch pragmatick�ch c�l�?

Komu z �esk�ch nebo sv�tov�ch politik� chyb�, a komu naopak nechyb� politick� imaginace? V�te o n�jak�m podstatn�m, a p�esto dlouhodob� zanedb�van�m t�matu �esk� nebo sv�tov� politiky?

2. N�kte�� v�znamn� futurologov� (Alvin a Heidi Tofflerovi, Hazel Hendersonov�, Marylin Fergusonov�) upozor�uj�, �e je nutn� transformovat klasick� model parlamentn� demokracie, p�izp�sobit ho sou�asn�m spole�ensk�m podm�nk�m a civiliza�n�mu v�voji. St�le v�ce toti� vystupuje do pop�ed� form�lnost a nepru�nost "politick�ho provozu", odtr�en�ho od �ivota zbytku spole�nosti. Je podle v�s v�zva k reform� sou�asn� podoby demokracie a jej�ho fungov�n� opodstatn�n�? Kde je zakop�n pes: chyba je v syst�mu, v politic�ch, anebo v p�etrv�vaj�c� mentalit� z dob nesvobody? Existuje n�jak� ��inn� zp�sob, jak zv��it d�v�ru ob�an� v demokracii?

3. Podle zn�m� definice T. G. Masaryka je demokracie p�edev��m diskus�. Je paradoxem, �e pr�v� posledn� v�n�j�� spole�ensk� krize (vyvolan� vzpourou televizn�ch redaktor�) uk�zala, �e diskuse mezi politiky a ob�any t�to zem� v kritick�ch chv�l�ch nefunguje. V �em jsou podle v�s ko�eny vz�jemn� ned�v�ry, je� znemo��uje otev�en� dialog ob�ana a politika? A jak� pod�l na tom nesou m�dia? Jak�m zp�sobem lze tuto bari�ru ned�v�ry, je� znovu rozd�luje spole�nost na "my a oni", odbour�vat?

 

***

 

V�clav Havel, prezident �esk� republiky

O n�zor na uveden� ot�zky jsme po��dali rovn� prezidenta republiky V�clava Havla. Elektronickou po�tou n�m odpov�d�l prezident�v mluv��:

 

Prezident si sice se z�jmem p�e�etl Va�i p�edstavu o ve�ejn� debat�, t�mata, kter� jsou mimo��dn� zaj�mav� a dob�e formulovan�, ale s odkazem na nedostatek �asu ps�t eseje V�s mus�m zklamat. Prezident nem� tolik �asu a klidu na soust�ed�n�, aby mohl ps�t. S velk�mi pot�emi hled�me v�dy �asov� prostor pro naps�n� projevu, kter� je st�tnicky d�le�it� a nezbytn�. Na �vahy (kter� by ho ostatn� bavily v�c ne� ony projevy) mu �as nezb�v�.

Je mi l�to, ale ani tentokr�t V�m neud�l�m radost.

S p��telsk�m pozdravem

Ladislav �pa�ek

 

***

 

Tom� �pidl�k, dlouholet� profesor Pape�sk�ho �stavu pro v�chodn� v�dy a Pape�sk� univerzity ve Vatik�nu

Mezi V�chodem a Z�padem aneb Sou�asn� pot�e demokracie

Nejsou dne�n� demokracie v hlubok� krizi? - Tuto pochybnost sly��me v sou�asnosti �asto. V�t�inou b�v� doprov�zena dal�� ot�zkou: Kam m� sm��ovat dal�� v�voj?

Byla kdysi absolutn� monarchie, nahradila ji monarchie konstitu�n�, ta nakonec vylou�ila monarchu, �ijeme dnes v demokracii, m�me vl�du lidu. Opravdu? Po tolika zklam�n�ch st�le v���me, �e se k demokratick�mu ide�lu p�ibl��me. Ale nar��me st�le na p�ek�ky. Ty se hromad� p�edev��m tam, kde d��ve demokracii neznali, nebo kde byly dlouhou dobu v�n� poru�ov�ny jej� principy. Z�padn� st�ty ukazuj� prstem na zem� v�chodn� Evropy a d�vaj� se skepticky na jejich v�voj po p�du totalitn�ch re�im�. Pochybuj�, �e by v nich mohla prav� demokracie brzy zdom�cn�t.

Jak� maj� d�vody pro svou skepsi? Uv�d�j� p�edev��m t�i: demokracie p�edpokl�d� del�� a st�l� z�konit� v�voj; lid� mus� b�t na svobodu zvykl�; p�ijet� demokratick�ch hodnot se dos�hne mor�ln� a politickou v�chovou. Z praktick� str�nky n�s ov�em m��e a mus� zaj�mat bod t�et�: Na� se maj� soust�edit ti, kdo se up��mn� sna�� o zlep�en� demokratick�ho v�voje? Bude to obt�n�? Jak� p�ek�ky je t�eba p�ekonat?

Dne�n� typ demokracie vznikl a vyvinul sv� formy v zem�ch z�padoevropsk� kultury a odpov�d� jej� mentalit�. V tomto prost�ed� se jev� jist� postoje snadn� a samoz�ejm� - tyt� v�ak p�sob� pot�e, jsou-li mechanicky p�eneseny jinam. Nap��klad pro p��slu�n�ka takzvan�ho v�chodoevropsk�ho bloku m��e b�t obt�n�j�� n�co, co je pro �lov�ka pevn� ukotven�ho v z�padn� tradici docela samoz�ejm�. Pokus�m se z tohoto hlediska nadhodit n�kolik probl�m� a ot�zek k reflexi.

P�ednost z�kona, nebo osoby?

Za�nu zku�enost� pov�stn�ho slovansk�ho myslitele, "slavjanofila" Alekseje Chomjakova, kter� m�l vliv i na na�e n�rodn� buditele z po��tku 19. stolet�. Jeho osobn� zku�enost je charakteristick�. Vyrostl v prost�ed� rusk�ho imp�ria po napoleonsk�ch v�lk�ch, v situaci smutn� po str�nce soci�ln� i politick�. Ale z�stala mu v srdci nezapomenuteln� sv�tl� vzpom�nka na ide�ln� slovanskou matku, kter� dok�zala naj�t ��astnou cestu uprost�ed v�ech pot��. Pozd�ji se sezn�mil se z�padn� Evropou. Obdivoval jej� pokrok, ale pozoroval i jeden z�sadn� rozd�l. St�l�m �sil�m Z�padu je naj�t ide�ln� z�konit� �tvar op�en� o rozumnou ideologii, v n�m� jednotliv� osoby mohou svobodn� d�chat. U n�s doma, uva�oval Chomjakov, to nebyl syst�m, ale �iv� osoba matky, o n� jsme se ve v�em mohli op��t. U n� jsme hledali jistotu.

V duchu t�to mentality snili ve star�m rusk�m imp�riu o tom, �e takovou ide�ln� osobou by m�l b�t dobr� b�u�ka car. Kdy� byl pozd�ji tu a tam nahrazen demokratick�m prezidentem nebo p�edsedou vl�dy, z�st�val lid v podv�dom� p�esv�d�en, �e by i nejvy��� politik �i st�tn�k m�l b�t t�m star�m dobr�m "tat��kem". V n�m jeho stoupenci nev�dom� zosob�uj� v�ecky dobr� vlastnosti n�roda, anebo naopak jeho odp�rci v n�m vid� vlka v rou�e ber�n��m a nedovedou ocenit nic z toho, co d�l�.

Ameri�an� jsou p�esv�d�eni, �e nutn�m p�edpokladem demokracie je pozitivn� kritika vl�dnouc�ch. V mentalit�, kterou jsme ozna�ili jako p�ich�zej�c� z V�chodu, se takov� "kritika" zvrhne v slep� adorov�n� nebo naopak v�niv� a �asto vulg�rn� �pin�n� osobnosti. A�koliv nen� radno �adit �echy k mentalit� V�chodu, p�esto je podivn�, �e osoba prvn�ho prezidenta byla chr�n�na zvl�tn�m z�konem. Je-li dnes naopak kritika vl�dnouc�ch �initel� umo�n�na, maj� v�t�inou tyto kritick� v�pady daleko k neosobn�mu, v�cn�mu a st��zliv�mu t�nu. Za takov�ch okolnost� se ani ned� �ekat, �e by sou�asn� vl�dci p�ij�mali kritick� pol��ky s �sm�vem a politicky vyj�d�en�m d�kem.

Neodd�litelnost pravdy od osoby

U� od starov�ku se traduje jeden ok��dlen� v�rok: Amicus Plato, magis amica veritas (Plat�n je mi p��telem, p��tel�m se v�ak v�ce s pravdou). Dva p��tel� mohou m�t rozd�ln� n�zory, ale t�m se jejich osobn� vztahy nijak nenaru�uj�, naopak jsou zaj�mav�j��, proto�e vyvol�vaj� �ivou debatu. Takov� postoj je pro dobrou demokracii typick� a m�l by se ofici�ln� uplat�ovat p�edev��m v parlamentu (doslova: v m�st� rozhovoru). To ov�em vy�aduje um�n� rozli�it "pravdu" od osoby, kter� ji hl�s�. Sn�enliv� se p�edpokl�d�, �e se "protivn�k" m�l�, ale p�esto ho m�m osobn� v oblib� a sna"�m se ho laskav� p�esv�d�ovat.

Neuv�domujeme si to snadno, ale postoj k pravd� je ve skute�nosti v r�zn�ch kultur�ch velice odli�n�. Vyjad�uje to i s�m term�n. Latinsk� veritas vyjad�uje p�vodn� n�co skryt�ho, co se mus� pozvolna odhalit (je tu filologicky stejn� ko�en jako v��-it); podobn� i �eck� aletheia znamen� n�co, co se mus� spole�n� objevovat. Daleko m�n� tolerantnosti obsahuje semitsk� v�raz emet: znamen� pravdiv� v�rok, kter� se p�ij�m� bez odporu. A co je staroslov�nsk� istina? Souvis� se sanskrtsk�m astmi, d�chat. Slovan� jsou v hloubce du�e p�esv�d�eni o tom, �e pravda je neodd�liteln� od �ivota, od osoby, kter� ji vyzn�v�. Dotkn�te se pravdy, kterou �lov�k pronesl - a dotknul jste se osoby, kter� pak trpce prohl�s�: "I vy jste proti mn�!" Je t�k� v�st v t�to situaci klidn� a v�cn� dialog, zvl�t� kdy� - jak� paradox! - m� b�t demokracie podle p��n� Masaryka "diskus�".

V�estrannost a celistvost pravdy

Slavjanofil�t� filozofov�, z nich� jsme citovali Chomjakova, propagovali v�raz vsejedinstvo. Je to do jist� m�ry opak programu, kter� stanovil pro z�padn� v�dce Ren� Descartes (Cartesius): Vych�zejme v�dycky z n��eho, co je jasn� a odd�len� od n��eho jin�ho (idea clara et distincta). Z toho logicky vypl�v�, �e je ��douc�, aby se diskuse soust�edila na jednotliv� odd�len� probl�my. P�ipletou-li se do n� jin� ot�zky, zhat� se domluva.

My�lenka vsejedinstva je zalo�ena na odli�n� �vaze: Nic nem��e b�t pravdiv�, neuv��me-li v�echny dal�� mo�nosti a souvislosti. Je to nesporn� hlubok� �vaha, ale v konkr�tn�ch diskus�ch paralyzuje postup.

Je t�ko ��ci, nakolik maj� �echov� smysl pro vsejedinstvo, v�estrannost pravdy, jist� v�ak je, �e se jim p�i ka�d�m tvrzen� samo�inn� vybav� opak, jen� m� u n�s tradi�n� lidovou formu: "J�, ale..." T�m, kdo maj� tuto opozi�n� asociaci v krvi, ��k�me lidov� "pan Ale". M��eme se s n�m pobavit o v�em mo�n�m, ale spole�n� sotva co dok�eme rozhodnout. K jak�m konkr�tn�m z�v�r�m a rozhodnut�m pak dosp�je parlament, rad�-li se tam spolu "p�nov� Ale"?

Relativnost slov

V diskus�ch se hodn� mluv�, n�kdy padaj� i siln� v�razy - jakou skute�nou v�hu a hodnotu maj� tato slova? V�me, �e d�ti berou slova velmi v�n� - p�ekrout�te-li nap��klad jm�no, mali�k� to c�t� jako ur�ku. G�ndh� si vzpom�n�, jak trpce plakal, kdy� mu otec n�co sl�bil a pak �ekl, �e to nemyslel v�n�. Je zaj�mav�, �e pozd�j�� zku�enost �lov�ka v�t�inou "p�evychov�" k opa�n�mu extr�mu vyj�d�en�mu star�m r�en�m: "Co jin�ho jsou slova ne� slova? Poletuj� ve vzduchu, ale k�men neproraz�. Bu� kamenem, a nemus� na slova db�t!" - N�kdy se zd�, jako by tato z�sada platila i v demokracii. Nejenom v parlamentn�ch diskus�ch, ale i v novinov�ch �l�nc�ch a televizn�ch po�adech l�t� vzduchem mnoho slov. Naivn� lid� jim v���, jin� jimi naopak pohrdaj�, ��kaj�, �e noviny lidi neinformuj�, ale dezinformuj�.

V dob� II. vatik�nsk�ho koncilu katoli�t� biskupov� kladli na srdce novin���m, aby c�tili v�t�� odpov�dnost za to, co p�� a co jim svoboda tisku umo��uje. Je to jist� spasiteln� povzbuzen�, na kter� reagoval jeden z dobr�ch katolick�ch novin���, vedouc� redaktor francouzsk�ho La croix. Upozor�oval na konkr�tn� p��pad, kter� se stal p�i pape�sk� n�v�t�v� Sardinie. Kdy� Svat� Otec p�ij�d�l na ostrov, n�jak� psychicky naru�en� �lov�k za�al po jeho autu h�zet kamen�m. Fotografie a popis t�to ud�losti zaplnily prvn� str�nky novin. Na to, o �em pak pape� mluvil v katedr�le, v�ak zbylo jenom n�kolik slov. A zku�en� redaktor z La croix k tomu dodal: "Pohor�ujte se, povzbuzujte k n�prav�, ale mnoho nesvedete! Novin��i p�� to, co jim den�ky p�ijmou, ty pak tisknou to, po �em lid� la�n� - p�edev��m po skand�lech. Nep�eh�n�jme tedy obvi�ov�n� novin���, ale u�me sp� lidi od ml�d� noviny spr�vn� ��st!?

Demokracie opl�v� slovy - a slova se nemohou p�ece�ovat, ale nem��e se jimi ani pohrdat. P�edpokl�d� se tedy zralost �sudku, um�n� odhadnout, kter� slova jsou v�n� a kter� nestoj� za pov�imnut�.

�ra dialogu

Z�v�r plat� nejen pro mentalitu V�chodu, ale i Z�padu. �ijeme v dob� dialogu, bohu�el nejsme k n�mu dost vychov�ni. Dialog p�edpokl�d� nejen setk�n� n�zor�, ale p�edev��m osob. Osoby se setk�vaj� v �sil� o jednotu idej� a rozhodnut�, ale p�edev��m ve spole�n� d�v��e. D�v�ra se z�sk� vz�jemn�m respektem. V mentalit� n�rod�, kde jsou pravda a p�esv�d�en� tak �zce spojeny s osobou, jak jsme to nazna�ili, je respektovan� osob nutnou podm�nkou, aby v diskusi o n�zorech a rozhodnut�ch nedoch�zelo k vulg�rn�m h�dk�m. �koly maj� ��k�m v�t�povat v�domosti, ale z�rove� je i vychov�vat v tom, jak maj� s t�mito v�domostmi zach�zet. Naopak zase ti, kte�� dovedou diskutovat klidn� o abstraktn�ch pravd�ch, si mus� uv�domit, �e ka�d� pravda se st�v� opravdovou hodnotou a� v konkr�tn�ch vztaz�ch. Tam m� tedy dne�n� �sil� sm��ovat, to je l�k pro dne�n� demokracii, kde "lid" neznamen� "masu", "lid" rovn� se �lov�k.

 

***

 

Petr Robej�ek, �editel �stavu pro politiku
a hospod��stv� (Haus Rissen) v Hamburku

Politika nesporn� pokulh�v� za skute�nost�. Kritizuj�-li v�ak tuto skute�nost spole�en�t� v�dci, zn� v�zva ke zm�n� paradigmatu politick�ho my�len� a k reform� sou�asn� podoby demokracie pon�kud hlu�e. Houfy politolog� a sociolog� �ij� z pran��ov�n� politick�ch a hospod��sk�ch nedostatk�, a z�rove� nejsou schopni nab�dnout spolehliv� funguj�c� a politicky provediteln� �e�en�.

Rozhoduj� v�sledky

Spole�en�t� v�dci, za�t�t�ni zvu�n�mi tituly a nesrozumiteln�m slovn�kem, vystupuj� nez��dka jako zneuznan� "in�en��i dobra"; ve skute�nosti jsou pouze t�paj�c�mi hleda�i pozn�n�. (P�ipome�me desetilet� ne�sp�n�ch pokus� v�deck� byrokracie zab�vaj�c� se recepty rozvojov� pomoci pro t�et� sv�t nebo prokazateln� �kodliv� doporu�en� ekonomick�ch expert� Mezin�rodn�ho m�nov�ho fondu v pr�b�hu jihoasijsk� hospod��sk� krize �i neschopnost politolog� rozpoznat nadch�zej�c� z�nik komunismu.) V�dci nejsou neomyln�, sebekritikou se v�ak zdr�uj� z��dkakdy. P�esn� podle Parkinsonov�ch z�kon� odm�tnou vinu s poukazem na nedostatek moci, person�lu �i interven�n�ho kapit�lu a vz�p�t� p�ejdou ke zv�stov�n� dal��ch nepochybn�ch pravd. Probl�m hodnoty soci�ln�v�dn�ch poznatk� ale trv� a jeho podstatu vystihuje ironick� ot�zka, polo�en� ekonom�m: "Kdy� se vyzn�te v hospod��stv�, pro� nejste bohat�?"

Praktik v politice nebo v hospod��stv� mus� jednat rychle a �sp�n�; pot�ebuje funguj�c� �e�en�, a striktn� proto rozli�uje mezi poznatky bezv�znamn�mi a u�ite�n�mi. T�mto s�tem �asto propadnou nepraktick� p��sp�vky spole�ensk�ch v�d. Jsme-li up��mn�, mus�me p�iznat, �e v�t�ina soci�ln�ch v�dc� p�e p�ev�n� pro kolegy z oboru. Mo�n� je to politov�n�hodn�, a pravd�podobn� dokonce dlouhodob� �kodliv�, av�ak filozofie, ekonomika nebo sociologie dnes neur�uj� normu "spr�vnosti" ani p�edstavu "spole�ensky "�douc�ho". V re�ln� politice a v hospod��stv� neplat� vy��� principy a obecn� platn� c�le, n�br� pouze aktu�ln� v�sledky. Hodnota poznatk� se zde prokazuje t�m, �e vedou k zam��len�m v�sledk�m. "Spr�vn�" a "pravdiv�" je to, co funguje dnes a tady; co bude z�tra, to se teprve uvid�.

V politice a ekonomice tedy marn� hled�me ide�ln� stavy a kone�n� �e�en�; v neposledn� �ad� tak� proto, �e my lid� chceme a �in�me jak dobro, tak zlo. Lidsk� nedokonalost vhodn� dopln�n� nev�domost� umo��uje pouze postupn� vylep�ov�n� na�eho osudu. Filozof Karl Popper proto kritizuje univerz�ln� �e�en� a doporu�uje mal� reformn� kroky, s mo�nost� jednodu�e se vr�tit a hledat jinde. T�z�n�, co je "lep��", pova�uje za d�le�it�j�� ne� mnohem obs�hlej�� ot�zku po tom, co je "dobr�". Chce-li soci�ln� v�da spole�nosti nab�dnout v�c ne� zatrpkl� duchaplnosti o �patnosti sv�ta �i neuskute�niteln� utopie, mus� se vr�tit do skute�nosti a vystavit se krit�riu bezprost�edn� m��itelnosti vlastn� u�ite�nosti. A� pak ji za�ne br�t politika v�n�; bude j� obohacov�na a opravdu m��iteln� ovliv�ov�na.

��m v�c blahobytu, t�m v�c kompromis�

Zat�m v�ak politici v�ude na sv�t� hovo�� o velkolep�ch viz�ch, p�i�em� v�t�inou praktikuj� krizov� management. To by n�s nem�lo p�ekvapovat, nebo� jsme pr�v� zjistili, �e politick� a soci�ln� vize nejsou p�im��en� ani na�im v�domostem, ani na�im skute�n�m z�m�r�m, ani dynamice modern�ho sv�ta. Uskute�n�n� viz� p�edpokl�d� ochotu dlouhodob� omezit na�e dne�n� n�roky ve jm�nu lep�� budoucnosti. Jenom�e netrp�liv� ve�ejnost ��d� uspokojen� sv�ch p��n� te� hned a tady. Ve v�ech spole�nostech vl�dne masivn� popt�vka po okam�it�ch v�sledc�ch.

Od zvolen�ch politik� a zmocn�n�ch mana�er� jsou o�ek�v�ny rychl�, nepopirateln� a hmatateln� v�sledky ve prosp�ch t�ch, kte�� je zvolili nebo pov��ili (ob�an� �i akcion��i). Politick� a hospod��sk� procesy se vyzna�uj� nemilosrdn�m vy�azov�n�m jak ne�sp�n�ch �e�en�, tak jejich nositel�, i podce�ov�n�m mor�ln�ch hodnot.

Voli�i po�aduj� od politiky dosa�en� u�lechtil�ch c�l� v�eobecn�ho blaha, odstran�n� chudoby, ale tak� uchov�n� ozonov� vrstvy atd., a to v�e (jak jinak!) s pou�it�m absolutn� poctiv�ch p��stup�. Z�rove� m� toto neposkvrn�n� po�et� v�st ke spln�n� p��zemn� materialistick�ch c�l� t�ch� voli�� - a to okam�it�. Takov� o�ek�v�n� nemaj� s realitou nic spole�n�ho. V politice a v ekonomice je t�m�� nemo�n� b�t z�rove� �sp�n� a z�sadov�, mocn� a mor�ln�. C�le, o kter� se v t�to h�e hraje (kup��kladu blahobyt), nelze rozd�lit spravedliv�. A i kdyby to jak�si bo�sk� bytost objektivn� provedla, z��astn�n� akt��i to za spravedliv� neuznaj�. Z �eho� plyne: ��m blahobytn�j�� je spole�nost, t�m v�ce mor�ln�ch kompromis� musela podstoupit.

Oboustrann� pokrytectv�

Ne�ekl bych, �e je politika nepru�n�, jak se o tom hovo�� v polo�en�ch ot�zk�ch. Naopak se a� p��li� usilovn� sna�� p�izp�sobovat masivn� spole�ensk� popt�vce po okam�it�ch v�sledc�ch. To je tak� jedna z p���in �patn� pov�sti, kterou m� politika v�ude na sv�t�. V�voj na�ich politick�ch elit v posledn�ch letech prok�zal, �e svoboda je v mnoha ohledech n�ro�n�j�� ne� nesvoboda. Uk�zalo se, �e mnoz� jsou kvalitn�, ale nezodpov�dn�, mnohostrann�, ale povrchn�, um� rychle vzplanout, jsou ale bez v�dr�e. Politik�m je jist� pr�vem vyt�k�n oportunismus: Nakonec jsou stejn� nedokonal�mi bytostmi jako jejich voli�i. Poctivost a z�sadovost se v politice nevyskytuj� �ast�ji ne� v �ivot� pr�m�rn�ch ob�an�.

Politika se pot�c� mezi po�adavkem idealismu, d�ky n�mu� se, jak zn�mo, vyhr�vaj� volby, a mezi tvrd� prosazovan�m po�adavkem voli�� po rychl�m uspokojov�n� jejich materialistick�ch pot�eb. Nevyhov�t znamen� ztratit moc. Politici jsou tud� nuceni ke kompromis�m, ke zpronev��ov�n� se volebn�m slib�m a k polovi�atosti v p��stupech. Ve skute�nosti v�ak voli�i nehodnot� politiku podle jej� z�sadovosti �i mor�lnosti, n�br� p�edev��m podle jej� ��innosti p�i uspokojov�n� jejich hmotn�ch z�jm�. A zde se vrac�me na za��tek na�� �vahy. "Spr�vn�" a "pravdiv�" je to, co funguje dnes a tady, co p�in�� ��douc� v�sledky. O tom, co je pr�v� te� "��douc�", rozhoduje t�ce schizofrenn� spole�nost se sv�mi protikladn�mi po�adavky.

K otev�en�mu dialogu politik� a ob�an� proto pat�� i to, �e voli��m kone�n� �ekneme pravdu o nich sam�ch a o povaze politiky v�bec. Pod�v�me-li se sami na sebe, neskon��me v �oku nad faktem, �e na�i politici maj� daleko ke svat�mu V�clavu, pop��pad� k blanick�m ryt���m. Nesta�� proto pouze kritizovat; stejn� otev�en� je t�eba hovo�it o tom, �e ko�eny vz�jemn� ned�v�ry souvisej� tak� se stavem na�� spole�nosti a s pokrytectv�m ob�an�. M�me-li zam��it k n�prav�, je t�eba tuto nepohodlnou pravdu vyslovit a diskutovat o n�.

Pohled do vlastn� tv��e

Prozat�m se m��eme ut�ovat skute�nost�, �e se u�lechtil� hodnoty z politiky nevytratily docela. Jde-li o �t�st� nejvy���ho mo�n�ho po�tu lid�, "mor�lnost" voli�e a "nemor�lnost" politika si n�hle vym��uj� m�sta. Jedn�n� politika, kter� p�isp�v� k tomu, aby co mo�n� nejv�ce jeho spoluob�an� dos�hlo sv�ch nep��li� u�lechtil�ch c�l�, se najednou, a pr�v� proto st�v� �ctyhodn�m.

Pro za��tek by sta�ilo, kdyby na�i politici zaznamenali �sp�ch alespo� na tomto poli a kdyby na�e spole�nost pohl�dla do vlastn� tv��e a p�iznala si, co doopravdy chce.

 

***

 

Jakub S. Trojan, profesor systematick� teologie
a etiky na Evangelick� teologick� fakult�

Churchillova aforistick� charakteristika demokracie jako nejm�n� �patn�ho ze v�ech nedokonal�ch �e�en� spr�vy spole�nosti proch�z� v posledn�m desetilet� zat�k�vac� zkou�kou. Je to zkou�ka p�echodn�, nebo z�sadn�?

Smysl pro inovace

Kdy� kon�ila prvn� sv�tov� v�lka, byl u n�s Masaryk p�esv�d�en, �e do�lo k definitivn�mu v�t�zstv� demokraci� nad teokraciemi. Za dvacet let se zd�lo, �e realista Masaryk propadl iluzi: totalitn� syst�my, rud� a hn�d�, ovl�dly v Evrop� pole politick� a zanedlouho i pole v�le�n�. Druhou sv�tovou v�lkou byl vy��en ortel nad jednou diktaturou, o bezm�la p�l stolet� pot� padla i druh� diktatura. Masarykovo proroctv� se uk�zalo d�jinn� nosn�, i kdy� se na�as nad n�m zat�hla temn� obloha. Z�padn� demokracie prok�zaly neoby�ejnou �ivotaschopnost, civiliza�n� se koncem minul�ho stolet� st�le mocn�ji prosazovaly jako syst�my schopn� inovace. Sv�mi iniciativami ve v�deck�, technologick� i ekonomick� oblasti vtiskly v�raznou stopu novodob�m d�jin�m, a to v planet�rn�m rozsahu. Zvl�dly i tak rozs�hl� ot�es, jak�m byl rozpad koloni�ln� soustavy koncem pades�t�ch let 20. stolet�. Ten postihl ty nejv�t�� z nich, pro n� dekolonizace znamenala prudkou zm�nu podm�nek vnit�n� i zahrani�n� politiky. Poradily si v�ak nadm�ru dob�e i se zm�nami ve sf��e ekonomiky a kultury. Sv�tov� demokracie zvl�dly i men�� seizmick� z�chv�vy, kdy� nap��klad po��tkem sedmdes�t�ch let minul�ho stolet� musely �elit n�hle vypuknuv�� tzv. ropn� krizi. Snad se nedopust�m my�lenkov�ho zkratu, kdy� prohl�s�m, �e z�padn� demokracie p�ekon�valy v�echny hrozby p�ich�zej�c� zven��. Sv�m civiliza�n�m v�konem, kter� v sob� m�l a dosud m� "misijn�" n�boj, infikovaly zdrav� i rozs�hl� oblasti dal��ch kontinent�. Jsou tak p��slibem pro budoucnost.

Riskantn� podvojnost

Nejhor�� zkou�ka v�ak demokracii �ek�, jak se zd�, vzhledem k proces�m, kter� prob�haj� uvnit� tohoto pozoruhodn�ho syst�mu. To se d� dolo�it podle m�ho soudu dvoj� latentn� kriz�, kter� demokracie prov�z� jako neodbytn� souputn�k: je to jednak krize ekologick�, jednak hrozba soci�ln�ho v�buchu. Oboj� je v�sledkem proces�, kter� maj� sv�j zdroj v samotn�m syst�mu, funguj�c�m v podvojnosti parlamentn�ho politick�ho mechanismu a tr�n� ekonomiky.

Zat�mco politick� mechanismus si poradil s nar�staj�c� moc� modern� spole�nosti (a to hlavn� d�ky Montesquieuovu rozpozn�n� nutnosti d�lby moci mezi jej� jednotliv� dr�itele, kte�� se tak vz�jemn� kontroluj�), tak naopak tr�n� ekonomika industri�ln�ho a postindustri�ln�ho v�ku plod� procesy ohro�uj�c� samotnou vit�ln� b�zi t�to ekonomiky a urychluj�c� spole�enskou diferenciaci jej�ch akt�r�. Jin�mi slovy: spot�eba, kter� je hnac�m motorem v�roby (je� op�t "produkuje" je�t� rafinovan�j�� typy pot�eb), zat�uje nadm�ru �ivotn� prost�ed�, i kdy� se zav�d�j� st�le p��sn�j�� krit�ria jeho ochrany. Na�e demokratick� civilizace je tak� civilizac� odpad�, zamo�en� p�dy, zne�i�t�n�ch vod a otr�ven�ho vzduchu. M�stn� zlep�en� - a na�e zem� je na tom ekologicky l�pe, ne- tomu bylo p�ed rokem 1989 - tu stoj� proti celkov�mu zhor�en�.

Soci�ln� krize jde ruku v ruce s kriz� ekologickou. Zji�t�n�, -e se rozev�raj� n�-ky mezi chud�mi a bohat�mi v euroamerick� spole�nosti (nejen mezi chud�mi zem�mi Jihu a bohat�mi zem�mi Severu), pat�� sice mezi trivi�ln� zji�t�n�, stejn� tak jako chmurn� l��en� stavu -ivotn�ho prost�ed�, ale to nic neub�r� z jejich pal�ivosti.

S touto dvoj� kriz� z�padn�ch demokraci�, kter� je produktem vnit�n�ch civiliza�n�ch proces� v nich prob�haj�c�ch, souvis� i dal�� znepokojiv� moment: doch�z� k nep�edv�dateln�m pohyb�m finan�n�ch zdroj�, kter� maj� jednotliv� st�ty demokratick� soustavy k dispozici. Op�t jde o d�sledek vnit�n�ch ekonomick�ch sil, kter� jsou pro tr-n� ekonomiku charakteristick�. M�me co �init s jevem, kter� se v zesiluj�c� m��e za��n� uplat�ovat v mezin�rodn�m m���tku: jednotliv� st�ty nemohou v d�sledku n�kdy velmi n�hl�ch a prudk�ch zm�n m�nov�ch kurz� splnit fisk�ln� povinnosti pr�v� v oblasti soci�ln� a ekologick� (krom� dal��ch), proto-e celkov� objem finan�n�ch prost�edk� v d�sledku t�chto zm�n nab�v� nez��dka velmi kol�sav�ch �rovn�. Ned�vn� finan�n� krize v Asii, Mexiku a naposledy v Argentin� sv�d�� o nep�edv�dateln�m v�voji v d�sledku pohybu spekulativn�ho kapit�lu, kter� m�-e leckde zp�sobit doslova "�krt p�es rozpo�et". Nav�c, jak konstatuj� mno��c� se kritick� hlasy, pohyby spekulativn�ho kapit�lu kombinovan� s mana��rskou spr�vou velk�ch nadn�rodn�ch spole�nost� se vymykaj� kontrole zdola, jsou tedy nedemokratick�m prvkem v mezin�rodn� oblasti, zat�mco politick� a ekonomick� �ivot uvnit� st�t� euroamerick� oblasti je v�cem�n� spravov�n demokratick�mi mechanismy. Tento rozpor vy�aduje �e�en�, tentokr�t na mezin�rodn� �rovni. Pot�ebujeme demokracii pro civilizaci, kter� se za��n� formovat v planet�rn�m rozsahu.

V ka�d� generaci znovu

Stoj�me p�ed n�ro�n�mi �koly. Mus�me analyzovat zjevn� i dosud skryt� tendence uvnit� tr�n� ekonomiky, pro ni� je v dlouhodob�m v�hledu demokratick� uspo��d�n� spole�nosti nepostradateln�, aby n�kter� z t�chto tendenc� neohrozily samotn� demokratick� syst�m. �ek� n�s odv�n� analytick� pr�ce, podobn� t�, kterou podnikal v polovin� 19. stolet� Marx ve sv�m Kapit�lu. Av�ak s t�m podstatn�m rozd�lem, �e v�sledky takov� soci�ln�-ekonomick� a ekologick� anal�zy nesm�j� naru�it demokratick� syst�m, kter� se v z�sad� osv�d�il. ��dn� diktatura jedn� strany �i jednoho apar�tu nen� ��douc�.

K tomu bude zapot�eb� mj. i soustavn� v�chovy k demokratick�mu my�len� a jedn�n�, k vytvo�en� takov�ho �ivotn�ho stylu, v n�m� by p�evl�dly tolerance, schopnost dialogu, sou�innost a spolupr�ce ob�an�, tedy to, co vytv��� z�kladn� rysy odpov�dn� ob�ansk� spole�nosti. Takov� v�chovy je t�eba ve v�ech postkomunistick�ch zem�ch. Zd� se mi v�ak, �e je j� ve stoupaj�c� m��e zapot�eb� i v z�padn�ch zem�ch. Zde se podle m�ho soudu rozv�raj� jin� nebezpe�n� n��ky: mezi t�mi, kdo pova�uj� demokratick� syst�m za nejvhodn�j�� pro uskute��ov�n� v�ech pot�ebn�ch spole�ensk�ch zm�n, a t�mi, kdo nad t�mto syst�mem za��naj� l�mat h�l.

Ruku v ruce s t�m se vyno�uje nal�hav� pot�eba m�t u n�s politiky, pro n� �as mezi volbami nelimituje jejich p�edstavivost a politick� program. V�dy� dlouhodob� perspektiva charakterizuje st�tn�ka, volebn� term�ny tuctov�ho politika. K t�to nov� politick� kultu�e mohou v�znamn� p�isp�t spolu s probuzen�m ob�anstv�m tak� bd�l�, a p�itom odpov�dn�, investigativn� m�dia. Jsem dalek toho tvrdit, �e u n�s se odehr�vaj� jen poklesl�, nekulturn� politick� p�tky a hr�tky; zam���me-li sv�j pohled na to, co se d�je v obc�ch, nejr�zn�j��ch osv�tov�ch, humanit�rn�ch organizac�ch a spolc�ch, v kulturn�ch a c�rkevn�ch organizac�ch, budeme p�ekvapeni, kolik ob�ansk�ch aktivit se denn� uskute��uje. Av�ak politik�, kte�� by vedli soustavn� rozhovor s ob�any, a ob�an�, kte�� krom� sv�ch partikul�rn�ch z�jm� si vyhrad� �as i pro starost o obec, nen� nikdy dost.

Z�pas o demokracii se uskute��uje v ka�d� generaci v�dy znovu. Je tomu tak proto, �e nejde o p��rodn� fakt, ale kulturn� a duchovn� akt. V tomto smyslu Masarykova vize nen� popisem toho, co mus� nutn� nastat, ale v�zvou pro n�s, abychom se j� vydali v slu�bu a trp�liv� ji uskute��ovali.

 

***

 

Roman Erben, esejista, b�sn�k a grafik �ij�c� v Mnichov�

�ivot spole�nosti, stejn� tak jako �ivot kter�hokoliv z n�s, je pod��zen vlivu neust�l�ch zm�n. I princip na�� koexistence zvan� demokracie podl�h� inova�n�m tlak�m, a to u� od doby sv�ho vzniku. Za dva a p�l tis�ce let pokus� o zaji�t�n� sv� existence by demokracie mohla dos�hnout alespo� hodnot, kter� �ivot sp� uleh�uj� ne� komplikuj�. Jenom�e v d�jin�ch, podobn� jako v politice, nen� ��dn� ot�zka t�kaj�c� se probl�mu sou�it� zodpov�zena s kone�nou platnost�. Ocitla-li se demokracie jako projekt spole�ensk�ho uspo��d�n� na prahu 21. stolet� v kritick� situaci, jak se dnes v�eobecn� tvrd�, pak nezb�v� ne� se znovu pt�t po p���in�ch t�to krize p�edev��m v hled�n� smyslu demokracie v�bec.

Z�platovan� demokracie?

��m slo�it�j�� je spole�ensk�, politick� a hospod��sk� syst�m, t�m �ast�ji se bohu�el st�v�, �e prav� ruka nev�, co d�l� ruka lev�. Flexibilita a man�vrovac� schopnost mana�ersk�ho t�mu ztr�cej� na ��innosti, propojen� jednotliv�ch ��d�c�ch sektor� nen� plynul� a nez��dka se st�v�, �e chyb� tak� odpov�dnost za zp�soben� omyly. Lid� jako by ne�ili ve skute�nosti, ale v pseudosv�t� ovl�dan�m ciz� moc�. Masov� produkce tr�n�ch artikl� (do jej� sf�ry pat��me i my spot�ebitel�) p�est�v� b�t co do kvantity rozhoduj�c� v�hodou. Postaven� v�robn�ch podnik� na sv�tov�m trhu se m�n� st�le rychleji a je z�ejm�, �e budouc� v�voj povede k redukci jejich re�ln� velikosti, pr�v� tak jako k ub�v�n� po�tu jejich trval�ch spolupracovn�k�. Po p�echodn� globaliza�n� vln� spojov�n� podnik� v multinacion�ln� celky p�ich�z� op�t trend jejich d�len� na men�� hospod��sky sob�sta�n� jednotky. Pot�ebn�m balz�mem na existuj�c� nejistotu t�kaj�c� se budouc�ho v�voje jsou v nast�vaj�c�m mezidob� v�k� nov� n�pady a ideje. Nebo� 21. stolet� na�eho letopo�tu neza�alo jen pouhou v�m�nou ��slic v jejich notorick�m po�ad�, ale teprve jeden�ct�m z���m roku 2001, podobn� tak jako stolet� p�edchoz�, pokud jde o jeho skute�n� "p��nos" lidstvu, nastalo a� okam�ikem vypuknut� prvn� sv�tov� v�lky.

Razantn� tempo civiliza�n�ho v�voje a spole�ensk�ch zm�n, kter�mi proch�z�me rovn� jako jednotlivci, si vy�aduje krom� zv��en�ch n�rok� na profesionalitu i stoupaj�c� pod�l na�� spolu��asti na politick�m �ivot�. Jde p�edev��m o plynul� p�echod ke koexistenci n�s v�ech (r�zn�ch n�rod�, etnik, v�t�in i men�in) p�i dodr�ov�n� platn�ch z�sad ob�ansk�ch svobod v syst�mu pr�vn�ch a soci�ln�ch jistot. �e nejde o snadnou z�le�itost, je patrn� u� p�i letm�m pohledu na n�kolik p�edchoz�ch desetilet� politick�ho syst�mu, kter� pr�v� hodnoty demokratick�ho z��zen� zglajch�altoval a zdeformoval natolik, a� n�m z nich zbyla jen hrstka pr�zdn�ch, donekone�na om�lan�ch fr�z�. �ada abstraktn�ch pojm�, kter�mi se dosud r�di obklopujeme - "z�padn� kapitalismus", "t�et� sv�t", "v�chodn� blok", "z�padn� technologie" - funguje sp� jako pouh� logo, poz�statek kdysi uzn�van� sv�tov� obchodn� zna�ky. Realita se v�ak pronikav� m�n�: do struktur dozn�vaj�c�ho politick�ho a ekonomick�ho uspo��d�n� pr�myslov� spole�nosti pronik� trend informatiky a "��d� tu ve velk�m" spolu s pokra�uj�c� individualizac� a globalizac�. To vyvol�v� t�ko p�edv�dateln� konflikty, kter� sice k demokracii pat��, ale pot�ebuj� ��innou regulaci. Jsou pr�voplatn�m znakem jej� plurality a politick� kultura by zchudla, kdyby p�estala tolerovat n�kter� projevy ob�ansk� neposlu�nosti a nen�siln�ho odporu. Pouze diktatury sm��uj� k jejich �pln�mu potla�en�. Proto je o to obt�n�j�� nav�zat na demokratickou tradici zem�, kter� ji sama po v�ce ne� �ty�i desetilet� zap�rala nebo obklopovala kamufl�� vynucenou ciz�mi politick�mi mentory. Zm�nit sv�j slovn�k, kdy nam�sto slova �lov�k pou��v�me rad�ji slovo subjekt anebo slovem kauza nahrazujeme o to �ast�j�� pr�vn� p��pad, je�t� neznamen� zm�nit zp�sob my�len�...

Sebezahled�nost politiky

Syst�m nep��m�, parlamentn� demokracie m��e v�st k zvolen�mu c�li tehdy, kdy� se z pasivn� demokracie p�ihl�ej�c�ch div�k� stane aktivn� demokracie v�ech jejich ��astn�k�. Spojen� demokratick�ch instituc� s re�ln�mi pot�ebami ob�an� v�ak zat�m pov�liv� v�zne. Vzd�lenost mezi ��d�c�m apar�tem v�zan�m zbyte�n� slo�it�mi byrokratick�mi procedurami a re�ln�m m�stem dopadu jeho p�soben� jako by se d�l zv�t�ovala. Zd� se v�ak, �e "statisty moci", jak se �asto parlamentn�m z�stupc�m lidu ��k�, tyto ot�zky zat�m p��li� netr�p�. P�i parlamentn�ch debat�ch jde �asto o nau�en� show a nen� n�hodou, �e boj o mand�t b�v� i nad�le centrem jejich politick� kari�ry. Skv�l� z�kladn� plat, velkorys� zp�sob od�kodn�n� �trat prost�ednictv�m diet, poji�t�n� proti ztr�t� mand�tu, pr�vn� imunita a �lenstv� v r�zn�ch spr�vn�ch rad�ch velk�ch spole�nost� v�etn� mo�nosti vedlej��ho podnik�n� jsou rovn� hodnoty, kter� p�itahuj�. P�sob� na sv� okol� p�inejmen��m t�m, �e spolu se stoupaj�c�m mno�stv�m lok�ln�ch i celosv�tov�ch probl�m� roste i tomu odpov�daj�c� po�et politik� z povol�n�. Politick� provoz pak nejl�pe vystihuje jeden z Parkinsonov�ch z�kon�, kter� ��k�, �e ka�d� organizace se po dosa�en� ur�it�ho stupn� sv� velikosti za�ne zab�vat v�lu�n� sama sebou. St�t v pop�ed�, b�t vazalem stranick�ho sekretari�tu, p�ij�mat a vyd�vat rozhodnut� s notn�m zpo�d�n�m i navzdory st�le rychleji se m�n�c� skute�nosti nen� ov�em z�vid�n�hodn� �innost.

Na politick� sc�n�, a zvl�t� v jej�m pozad�, doch�z� k siln�mu st�et�v�n� z�jm� nejr�zn�j��ch lobbistick�ch skupin, hospod��sk�ch svaz�, odbor�, velk�ch spole�nost�, r�zn�ch poradensk�ch firem. Protekcionismus a korupce maj� v takov�m prost�ed� zelenou. Druh� z obou h��ch�, kter� se u n�s rozm�h� asi ze v�eho nejv�c, jen znovu potvrzuje, �e demokracie bez kontroly a ��inn�ch korektiv� p�est�v� m�t sv�j p�vodn� p�edpokl�dan� smysl. (Na stupnici tvo�en� od minima po maximum zn�m�ch korup�n�ch af�r pat�� �esk� republika v sou�asn� dob� a� na 46. m�sto. V porovn�n� s N�meckem, kter� kleslo z p�edchoz�ho 16. na 20. m�sto, je to jedno z nejhor��ch um�st�n� v civilizovan�m sv�t�.) Jde o demokracii hluchon�m�ch, anebo u� jen o k��en� r�j zaprodanc�?

Pokud nem� ob�an p��stup k politick�mu establishmentu, hraj� pro n�ho politick� organizace sotva kdy prioritn� roli, zvl�t� pak kdy� mu jde o skute�n� vysly�en� a spln�n� jeho p��n�. P�i�ad�me-li k vl�dnouc� moci je�t� nezbytnou roli masov�ch m�di�, p�edstavuj�c�ch na jedn� stran� �acky vyhl�ej�c�ho str�n�ka jako kontroln�ho �initele a na druh� stran� notorick�ho psavce reklamn�ch slogan� jako n�stroj vlastn� propagace, m�me p�ed sebou obr�zek jako vyst�i�en� z d�tsk�ho leporela? Rozprodej instituc�, bank a pr�myslov�ch podnik�, stejn� tak jako t�m�� cel�ho region�ln�ho tisku ciz�m spole�nostem, bulvarizace tisku a jeho relativn� n�zk� �rove� spolu s komercionalizac� v�eho, co p�ijde �lov�ku do ruky, radosti pr�m�rn�mu ob�anu asi moc nep�id�. Zv��it d�v�ru v takov� druh "re�ln� existuj�c� demokracie" p�edpokl�d� nejen trvalou kontrolu v�ech zp�sob� jej�ho praktikov�n�, ale i pr�b�nou reformu cel�ho kulturn�politick�ho pozad�. Princip kontroly po��zen� na objedn�vku je t�eba p�itom pod��dit principu sebekontroly, nebo- pes je v jist� m��e zakop�n tak� v ka�d�m z n�s.

Modern� demokracie je realizov�na prost�ednictv�m teori�, ve kter�ch sedimentovaly a materializovaly se politick� ideje (Klaus Roth). Ideje, kter� v�ak kdysi byly nov� a �sp�n�, mohou �asem zest�rnout. O v�sledku bitvy nerozhoduje jen strategie posledn� v�lky. V�hodn� situace, ve kter� jsme se na del�� dobu ocitli d�ky selh�n� dom�c�ho nep��tele demokracie, jen� byl u moci p�es �ty�icet let, by n�s nem�la oprav�ovat k rychl�mu zabydlen� se na jeho teritoriu. Vyv�zne-li chycen� li�ka z �elist� nestabiln� pasti, m��e se jej� �t�st� brzy rozplynout ve stabiln�j��m prostoru, zvl�t� pozn�-li �asem, �e jde tak� o klec, t�eba�e pozlacenou. Odevzd�me-li n�komu sv�j "hlas" do volebn� urny, dbejme l�pe na to, aby nezapadl do poh�ebi�t�, kter�mu se pro uchl�cholen� voli�e p�id� n�kolik vedlej��ch v�znam�. Je to prvn� krok, jak z klece ven.

 

***

 

Tom� Vystr�il, redaktor a publicista

T�ma demokracie a ob�anstv� zevrubn� zpracov�vaj� sou�asn� soci�ln� v�dy. V komprimovan� podob� zachytil cestu ob�ana od �eck� polis po sou�asn� Z�pad V�clav �ern�, p�i�em� velmi v�sti�n� demaskoval zcela fale�nou p�edstavu o demokracii jako rovnost��sk�m syst�mu jednoduch�m p��kladem: Einstein m��e d�lat kop��e, ale kop�� nikdy nenahrad� Einsteina. Rovnost p�ed z�konem v�bec neznamen� ani nezaru�uje rovnost intelektu�ln�, duchovn� �i majetkovou - demokracie je spole�nost� rovn�ch �anc� a povinnost�, nikoli rovn�ch schopnost�.

To v�e je notoricky zn�m�. Klade se v�ak jin� ot�zka: zda tyto u�lechtil� �vahy je�t� n�co vypov�daj� o sou�asn�ch spole�ensk�ch zm�n�ch. Zda uveden� popis demokracie nebyl p�edsti�en civiliza�n�m v�vojem. Kategorie navazuj�c� na tradici �eck�ho ob�anstv�, ��msk� pr�vo obohacen� k�es�anskou caritas, kategorie osv�ceneck� a modern� - to v�e tvo�� tradi�n� koncept, kter� v�ak v sou�asnosti z�rove� plat� i neplat�. P���inou je duchovn� prom�na �lov�ka, j� jsme dnes sv�dky.

Nov� stupe� odcizen�

Modern�, respektive postmodern� st�t nezrcadl� ve sv� struktu�e pouze posun spole�ensk�ho v�dom�, ale p�edev��m expanzivn� s�lu takzvan� v�dotechniky. V�deck� a technologick� pokrok v medic�n� prodlou�il dlouhov�kost, specializace, pr�myslov� revoluce, informa�n� exploze a globalizace si vynutily vznik modern�ch megapolis, doprava, urbanizace a nov� komunika�n� technologie vytvo�ily slo�it� s�t� vztah� a akcentovaly zprost�edkovan� zp�sob komunikace. D�sledkem t�chto proces� je mimo jin� i to, �e bli�n�m se pro �lov�ka nest�v� druh� �lov�k, n�br� stroj, computer, robot - a to v t� m��e, v jak� se s�m �lov�k st�v� naprogramovan�m robotem.

Ot�zka po demokracii nesm� - navzdory tomu, �e se tak st�le d�je - fenom�n v�dotechnick�ho v�ku d�le opom�jet, proto�e ob�an �ij�c� v modern� spole�nosti stoj� v��i st�tu a demokratick�m mechanism�m na zcela jin�m m�st� ne� kdykoli p�edt�m. Stoj� obklopen s�t� zprost�edkovan�ch informac� a je neust�le vtahov�n do celku, kter� jej mnoho�etn� p�esahuje. D�sledn� vzato, nev� v jak�m sv�t� �ije, nebo� tento prom�nliv�, "tekut�" sv�t upozor�uje s�m na sebe sp�e pomoc� symbol� ne� vlastn�m "t�lem" p��stupn�m p��m� zku�enosti. Fungov�n� demokratick�ch mechanism� a �innost politick�ch instituc� se tak st�vaj� z hlediska ob�ana zvl�tn�m zp�sobem nepr�hledn�mi, unikav�mi, virtu�ln�mi. Jde o vztah vz�jemn�ho zcizen�.

Tomu odpov�d� st�le siln�j�� pot�eba z�kon�. Lidem se m��e zd�t, �e ��m v�ce (virtu�ln�ch?) z�kon� st�t produkuje, t�m je jeho duchovn� i materi�ln� �ivot zabezpe�en�j��. Omezen� z�konem m� napl�ovat pot�ebu ��du, pot�ebu spolehnout se na n�co jist�ho. P�itom ov�em m��eme empiricky dolo�it, �e se z t�chto z�konn�ch norem vytr�c� duch z�kona. Jejich b�n� uplat�ov�n� funguje odlid�t�n� jako n�jak� specializovan� stroj, a akt��i pr�vn�ch p��pad� �ij� v pozitivistick� v��e, �e justice je natolik dob�e zkonstruovan� mechanismus, �e je jaksi samo�inn� dovede ke spravedlnosti. Vid�me, �e v�dotechnick� p��stup expanduje i tam, kam nepat��. P�vodn� smysl pr�va, kdy z�kon sv�tsk� odr�� vy��� z�kon transcendentn�, se p�itom vytr�c�.

Odkud m� z�kon �erpat svou legitimitu? A odkud politika, je-li jej� v�kon ch�p�n jako �innost profesn� skupiny stoj�c� na nepevn�ch z�kladech, a dr��c� se proto sp�e litery, nikoliv ducha nejvy���ho z�kona, to jest �stavy?

Ob�an vn�m� politiku sp�e jako techniku moci a sv� anga�m�, omezuj�c� se v�t�inou na volbu parlamentn�ch z�stupc�, jako techniku kontroly. Ned�v�ra je p�itom oboustrann�.

Situace postkomunistick�ch zem� je specifick� v tom, �e tyto zem� spadly rovn�ma nohama z relativistick�ho ateismu a materialismu do relativismu z�padn� postmoderny. Z�pad tedy nem��e v�chodn� zem� podpo�it ��dnou v�rou v trval� hodnoty, proto�e s�m proch�z� obdob�m sebezpochybn�n�, f�z� hled�n� jin�ch ne� politick�ch mechanism� sebekontroly. Nezb�v� ne� d�l trp�liv� hledat - s v�dom�m, �e svat� gr�l prost�ednictv�m stroje na hled�n� kov� nikdy nenalezneme.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).