Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Je�t� st�le nesvobodni
Martin �ime�ka

Spisovatel a publicista Martin M.�ime�ka (*1957) se narodil a vyr�stal v Bratislav� v rodin� fi losofa, spisovatele a disidenta Milana �ime�ky. V osmdes�t�ch letech publikoval v samizdatov� edici Petlice sb�rku pov�dek Vojensk� kn�ka, novely V�pov��, �ab� rok a D�in. Po roce 1989 mu vy�el rom�n Z�ujem a kniha esej� Hled�n� obav. Byl ��fredaktorem slovensk�ho den�ku SME (1999-2006) a �esk�ho t�den�ku Respekt (2006-2008), jeho� je dnes editorem. N�sleduj�c� �vaha byla p�vodn� naps�na pro konferenci Dialog uprost�ed Evropy, kterou po��dala Spole�nost Bernarda Bolzana v Brn�.

Mo�n� si dnes je�t� n�kdo vzpomene, jak se po listopadu 1989 Z�pad obracel ke st�edn� Evrop� s nad�j�, �e do jeho �ivota vnese nov� hodnoty, n�co, n�jak� pozn�n�, kter� lidem na Z�pad� chyb�, �e p�ijde s viz� on� "t�et� cesty" mezi kapitalismem a socialismem. Byla to nad�je, �e pro�it� utrpen� d�l� �lov�ka lep��m, vn�mav�j��m a duchovn�j��m. Dnes to vypad� komicky - my sami nyn� nejl�pe v�me, jak naivn� p�edstavu o n�s Z�pad m�l. Postkomunistick� spole�nosti nem�ly dost sebev�dom�, aby Z�padu cokoli sd�lovaly, jejich �kolem bylo co nejrychleji se p�izp�sobit v�t�zi ideologick�ho konfl iktu. Dostaly od n�j jasn� pravidla, jak vybudovat demokracii a tr�n� ekonomiku, Koda�sk� krit�ria a Washingtonsk� konsensus se staly slabik��em spole�ensk�ch i politick�ch elit.

* * *

P�ev�il pragmatismus
T�ch �kol� bylo tolik, �e nezbyl �as na p�em��len�, tedy to jedin�, �eho bylo za komunismu opravdu dostatek. Pamatuji se, jak mne tehdy zneklidnilo, �e hutn� jazyk spisovatel�, kter� jsem �etl v samizdatu s takovou rozko��, najednou �tu v novin�ch roz�ed�n� sp�chem. Ale mo�n� ani nebylo mo�n� promyslet to, �eho jsme se tehdy ��astnili, na�e my�len� na to prost� nebylo p�ipraveno. S odstupem �asu vid�me, �e rok 1989 n�s zastihl ve sv�t�, kter� proch�zel prudkou zm�nou, a p�d komunismu nebyl jej� hlavn� p���inou. Pr�v� nastupovala globalizace a ke sv�mu vrcholu se bl�ila �ra Reagana a Th atcherov�. P�d komunismu jen p�isp�l k v�t�zn� euforii kapitalismu na zp�sob "laissez faire". To v�t�zstv� bylo ch�p�no p�edev��m jako ekonomick�, a� potom mor�ln�. Z�padu se rozbilo zrcadlo na V�chod�, d�ky n�mu� se sna�il vypadat l�pe, a tak� b�t lep��. Pov�le�n� pocit odpov�dnosti Z�padu za mor�ln� stav sv�ta sl�bl. To v�echno jsme mo�n� tu�ili, ale nem�li �as se t�m zab�vat. Z�pad byl pro n�s nem�nnou konstantou, znali jsme ho p�ece ze sv�ch sn�.

V devades�t�ch letech jsme tedy usilovn� budovali kapitalismus, kter� se v�ak ve sv�t� pr�v� prudce m�nil a my o tom nem�li ani tu�en�. Nevid�li jsme, jak se z kapitalismu vypa�uje smysl pro poctivost a odpov�dnost a mysleli jsme si, �e to, �eho jsme sv�dky, je norm�ln� a v�dy tomu tak bylo. Proto jsme tak� p�ij�mali v�echny ty dom�c� privatiza�n� loupe�e odevzdan� jako n�co, co prost� ke kapitalismu pat��. Dokonce je�t� i dnes, kdy Z�pad konstatuje, �e z "neviditeln� ruky trhu" zbyl jen zmrza�en� pah�l, si nejsme ochotni p�ipustit, �e na�e p�edstava o kapitalismu byla myln� a �e jsme za�ili jen jednu z jeho forem, kter� pr�v� zvon� hrana.

V dne�n� glob�ln� krizi u� nejde jen o to, kolik miliard m� b�t nalito do ekonomiky, aby se zase vzpamatovala a my se mohli vr�tit k budov�n� blahobytu. Tady jde o spole�ensk� procesy, jejich� dopad na podobu sv�ta bude v�t��, ne� byl p�d komunismu. A pr�v� tohle si je v postkomunistick�ch spole�nostech jen m�lokdo ochoten p�ipustit. Zd� se mi, �e se od Z�padu je�t� st�le li��me t�m, jak opo�d�n� a s nechut� refl ektujeme vlastn� slepotu. T�k� se to na�eho pohledu na uplynul�ch dvacet let budov�n� kapitalismu, ale tak� na�eho pohledu na komunismus.

Mo�n� m� tato nechu� svou logiku: nechceme se vzd�t lichotiv�ho prvenstv� v �eb���ku sv�tov�ch ud�lost� posledn�ho p�lstolet�. Britsk� historik Timothy Garton Ash dokonce ��k�, �e rok 1989 byl nejlep��m okam�ikem cel�ch evropsk�ch d�jin. Kdy� �ekl tuto v�tu ve V�dni na jedn� panelov� diskusi, v�iml si zdvi�en�ho obo�� publika. Nejsou to p�ece jen siln� slova? Polo�il tedy publiku z�ludnou ot�zku: V�te o n�jak�m jin�m datu? Ash m� pravdu: m��ete se prohrab�vat evropsk�mi d�jinami jak chcete, lep�� datum nenajdete.

Jen�e to bylo p�ed dvaceti lety a d�jiny se odm�taj� zastavit jen proto, �e bychom si to p��li. M��eme b�t r�di, �e t�ch dvacet let, kter� n�sledovaly po listopadu 1989, n�m d�jiny doslova darovaly jako ochrannou lh�tu, abychom se mohli p�ipravit na hor�� �asy. M�li jsme nap��klad velk� �t�st�, �e roz���en� NATO se odehr�lo p�ed deseti lety, kdy Rusko je�t� nem�lo dost s�ly tomu zabr�nit. M�li jsme tak� �t�st�, �e roz���en� Evropsk� unie prob�hlo v �asech ekonomick� euforie. Kdyby krize p�i�la t�eba v roce 2000, mohli jsme je�t� dnes st�t p�ed dve�mi Unie, proto�e Z�pad by se zab�val vlastn�mi probl�my.

Nikdy nem�li lid� ve st�edn� Evrop� tolik svobody jako za posledn�ch dvacet let. Pokud se sv�t a Evropa nepropadne do chaosu, co� pr�v� dnes hroz� v�c, ne� si mysl�me, za p�r des�tek let budeme moci s klidn�m sv�dom�m tvrdit, �e v�kon n�rod� st�edn� Evropy pat�� k nej��asn�j��m za cel� stalet�.

Tento v�kon v�ak m�l p�ev�n� konformn� povahu. Jist�, spole�ensk� debata byla �iv� a v�niv�, ale jej�m horizontem byl v�dy Z�pad a jeho hodnoty, byla to debata pragmatick�. V�dy �lo o to, jak se Z�padu co nejrychleji p�ibl�it a neztr�cet �as, �lo o to, jak se co nejrychleji a nejefektivn�ji p�ibl�it budoucnosti a co nejrychleji se vzd�lit minulosti. Z tohoto pohledu i vypo��d�n� se s minulost� m�lo jen pragmatick� charakter: lustrace byly n�strojem, jak urychlit zm�ny, a zpo��tku v�bec ne�lo o zkoum�n� minulosti, jen o to, aby jak agenti StB, tak jej� p��slu�n�ci nemohli ovliv�ovat budoucnost.

St�le dlu�ni?
Jen�e pokud Z�pad v prvn�ch m�s�c�ch v�bec o�ek�val od st�edn� Evropy duchovn� obohacen�, t�kalo se to pr�v� jej� ojedin�l� zku�enosti s tragick�m experimentem totalitn�ho st�tu. �lo o pozn�n� ceny svobody. Jak se brzy uk�zalo, toto pozn�n� nebyla st�edn� Evropa jako celek schopna v tak kr�tk�m �ase nab�dnout, ostatn�, nenab�dla ho dodnes. Mohla jen m�sto sebe poskytnout n�kolik sv�ch velk�ch postav jako V�clav Havel �i Bronis�aw Geremek.

Nicm�n� z�st�v�me Z�padu i sob� st�le dlu�ni zpracov�n�, pochopen� a vyj�d�en� t�to zku�enosti. Je to paradox, proto�e na jedn� stran� m�m pocit, �e informacemi o minulosti jsme n�kdy a� zahlceni, o ��belsk� podstat� syst�mu v�me snad u� v�e, p��b�h� jeho ob�t� bylo naps�no a zfi lmov�no �ctyhodn� mno�stv�. A p�esto nejsme schopni se shodnout na tom, jak� ta minulost vlastn� byla. Nev�me, zda ten syst�m nazvat totalitou �i diktaturou, neexistuje shoda v tom, zda m�me dokumenty, kter� n�m onen syst�m zanechal, br�t jako sv�dectv�, �i se jich naopak �t�tiv� stranit jako sou��sti jedn� velk� l�i, na n� byl p�ece postaven. Kdy� �lov�k �te knihu P�tera Esterh�zyho Opraven� vyd�n�, kter� je d�sivou s�ri� ud�n�, jimi� jeho milovan� otec �lechtick�ho p�vodu po t�icet let z�soboval tajnou policii, ch�pe a souhlas� s katarzn� funkc� zve�ejn�n� on�ch dokument�. A kdy� poslouch� Adama Michnika, kter� v�niv� bojuje proti tomu, abychom byli vyd�ni na milost �i nemilost toho, co o n�s tehdej�� re�im psal do sv�ch z�znam�, tak� ho ch�pe.

Zd� se mi, �e ona dvacetilet� debata o minulosti ukazuje p�edev��m jedno: je�t� st�le nejsme svobodni. Minulost n�s v�echny, co jsme pro�ili by� jen ��st dosp�l�ho �ivota v komunismu, natolik poznamenala, �e mo�n� u� nikdy nebudeme schopni mluvit o n� jazykem p�irozen�ho, svobodn�ho sv�ta. Mo�n� dok�eme rozeznat state�n� od zbab�l�ch, ob�ti od vin�k�, ale nedok�eme rozeznat svobodn� od nesvobodn�ch, proto�e kategorie svobodn�ho �lov�ka v minul�m re�imu prost� neexistovala. Vzdor, odpor �i pokus o paraleln� �ivot mimo syst�m byl sice projevem touhy po svobod�, ale nebyl svobodou samotnou. Pr�v� proto sice m��eme a m�me b�t sv�dky �i pam�tn�ky, a mnoz� si za svou state�nost zaslou�� obdiv a �ctu, ale ta je�t� nezakl�d� n�rok na svobodnou a nezaujatou interpretaci t�to ��sti d�jin. V�ichni jsme v situaci pacient�, kte�� sami sob� ur�uj� diagn�zu a ordinuj� l��bu.

Z�pas o d�jiny byl v t�chto dvaceti letech sp�e z�pasem o legitimitu t�ch, kdo maj� tyto d�jiny interpretovat. Usilovali o ni v�zni z pades�t�ch let, disidenti z normalizace, pragmatici ze �ed� z�ny, samotn� komunist�, dokonce i p��slu�n�ci StB a jej� agenti a mnoz� dal��. Jist�, existuje jak�si spole�ensk� dohoda, �e pr�vo na interpretaci maj� sp�e ob�ti ne� vin�ci, sp�e v�t�zov� ne� pora�en�. Toto pr�vo je ch�p�no jako odm�na a je tak� projevem jist� �cty v��i pohnut�m osud�m zejm�na jedn� siln� generace, kterou naz�v�m "generac� m�ho otce". V ml�d� byli zap�len� komunist�, v �edes�t�ch letech v�niv� reform�to�i, za normalizace state�n� disidenti. Jejich �ivot jako kdyby tvo�il p�te� t�chto d�jin, jejich� byli ��astn�ky, tv�rci a sou�asn� p��sn�mi kritiky. Kdo jin� poznal komunismus tak d�kladn� ze v�ech jeho stran? Kdo jin� by tedy m�l pr�vo ho interpretovat? Tato generace vytvo�ila ��asn� kolektivn� d�lo, brilantn� anal�zy a rom�ny sv�tov�ch kvalit, to v�e jako sou��st seberefl exe, kter� v �esk�ch d�jin�ch z�ejm� v�bec nem� obdoby. Jen�e v tom je taky ten h��ek: d�lo t�to generace je tak monument�ln�, �e je z�rove� - by� po z�sluze - jej�m pomn�kem. A funkc� pomn�k� je, jak v�me, d�jiny stylizovat, v hor��m p��pad� mytizovat, ale jist� ne nezaujat� interpretovat.

A co mlad�?

V posledn� dob�, zejm�na v souvislosti se vznikem �stav� na zkoum�n� minulosti, zazn�ly v cel� st�edn� Evrop� obavy, �e v t�chto �stavech pracuj� mlad� historici, kte�� nezakusili na vlastn� k��i b�val� re�im, a proto nem��ou pochopit existenci�ln� v�zvy a slo�it� kompromisy, kter� d�lal t�m�� ka�d�, kdo v tom re�imu �il. Jsou to obavy, �e nastupuj�c� generace historik� bude nahl�et minulost dne�n�ma o�ima, pohledem lid�, kte�� za�ili jen demokracii, �e budou o minulosti ps�t jazykem svobody, v n�m� nebude slitov�n� ani pochopen� pro nuance komunistick�ho metajazyka, zjednodu�en� �e�eno, �e hod� do jednoho pytle v�echny, kdo se s re�imem n�kdy n�jak zapletli.

Nesd�l�m tyto obavy. Mysl�m si, �e nahl�et minulost z nekompromisn� pozice demokratick�ch ide�l� svobody je jedinou mo�nost�, jak ji opravdu spr�vn� interpretovat. A jedin�, kdo m� k tomu p�edpoklady a tak� legitimitu, nebo� nen� s minulost� sv�z�n, je mlad� generace. A to i za tu cenu, �e mlad� historici budou zpo��tku nef�rov� a �e budou pracovat na politickou objedn�vku, jak se to ukazuje dnes v Polsku. Touha vnutit spole�nosti svou vlastn� interpretaci minulosti je pochopiteln�, ale je marn� a z biologick�ho hlediska tak� naivn�. Dne�n� mlad� generace za dvacet let nebude pot�ebovat na�e svolen� k tomu, aby vykl�dala na�e d�jiny, jak se j� zl�b�.

Jist�, nechu� riskovat, �e n�rodn� d�jiny se mohou vyjevit v jin�m sv�tle, ne� bychom si p��li, znaj� i na Z�pad�. Francouz�m trvalo p�l stolet�, ne� v�bec za�ali mluvit o re�imu ve Vichy, �v�dov� si tak� jen ned�vno vzpomn�li na to, �e je�t� i po v�lce sterilizovali takzvan� nep�izp�sobiv� �leny spole�nosti. Ale p�esto si mysl�m, �e pokud m�me v�bec uva�ovat o tom, zda m� st�edn� Evropa n�jak� specifi ck� hodnoty, kter� by mohla Z�padu nab�dnout, mus�me nejd��ve naj�t odvahu vid�t to, co je zjevn�. A zjevn� je, �e on�ch dvacet let svobody jsme nevyu�ili k tomu, abychom tuto odvahu na�li.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).