Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



"Bude to konec sv�ta?" aneb Star� bitvy na nov� zemi
Daniel Pinchbeck

P�esto�e od vyd�n� m� knihy o proroctv� a maysk�m kalend��i (Otev�en� hlavy - psychedelick� pou� za podstatou sou�asn�ho �amanismu) uplynulo u� mnoho let, �ten��i se na mne st�le obracej� a cht�j� zn�t v�znam onoho nadu��van�ho data, j�m� je 21. prosinec 2012. "Bude to konec sv�ta?" ptaj� se mne report��i v televizi. V emailech jsem �p�nliv� dotazov�n na to, jak prov�d�t �amansk� ritu�ly, zda bude dost pen�z na starobn� d�chody, nebo jak se m� jednat s mimozem��any, kam se ukr�t p�ed n�sledky p�ep�lov�n� Zem�, p�ed zem�t�esen�m a obrovsk�mi bou�emi. Z�rove� mi akademici a odborn�ci i samouci pos�laj� sv� obl�ben� teorie t�kaj�c� se proroctv� domorodc�, astrologick�ch konjunkc�, UFO, egyptsk�ch bo�stev, kvantov�ho v�dom�, spiknut� ilumin�t�, technologi� k z�sk�v�n� a vyu��v�n� voln� energie a mnoha dal��ch v�c�.

M�j n�zor je takov�, �e "rok 2012" je u�ite�n� jako memento, pokud n�m pom��e podn�tit posun v glob�ln� kultu�e a v�dom�. Nem�li bychom se tedy tr�pit nad t�m, co se m��e nebo nemus� toho data st�t, a sp� se soust�edit na pr�ci, kterou je nyn� t�eba vykonat na vnit�n� i vn�j�� rovin�. V posledn� dob� jsem se soust�edil na vn�j�� rovinu a studoval jsem soci�ln� teorii a politickou filosofii. Pokud bychom m�li mo�nost transformovat spole�nost, jak by ta prom�na m�la prakticky vypadat? Jak by se mohla prov�st? Zkoumal jsem my�lenky takov�ch myslitel�, jako byli Machiavelli, Jean-Jacques Rousseau, Thomas Jefferson, Karel Marx a Hannah Arendtov�, a sna�il se proniknout k j�dru povahy politiky a moci.

Jak by se dalo aplikovat pozn�n� dosa�en� na z�klad� �amansk� praxe nebo j�gy na hrubozrnnou realitu politick�ho boje a p�i pot�k�n� se s nerovn�m rozd�len�m bohatstv� a zdroj�? Zd� se, �e mezi z�padn�mi mystiky a p��vr�enci hnut� "nov�ho v�ku" (new age) se vyskytuje hodn� pop�r�n� skute�nosti, jako� i elit��stv� a duchovn�ho materialismu. To, �e n�kdo bezchybn� prov�d� �sany, dal si ayahuasku u dvaceti r�zn�ch �aman� nebo nav�t�vil tajn� kl�tery v Bh�t�nu, je�t� toti� nesv�d�� o jeho duchovn�m pokroku. Z�le�� jedin� na tom, jak �lov�k ka�dodenn� �ije, jak nakl�d� s psychickou energi� a �asem, kter� m� k dispozici, a jak sv�m �sil�m napom�h� dos�hnout svobody ostatn�m.

Tendenci ignorovat soci�ln�� a po�litick� boj vid�m i v d�lech nekriticky obdivovan�ch spisovatel�, jako je nap��klad Eckhart Tolle, kter� mas�m serv�ruje V�d�ntu v nov�m balen�. Ve sv� posledn� knize nazvan� Nov� zem� (A New Earth) p�e: "Nast�v� konec nejen mytologi�, ale tak� ideologi� a n�bo�ensk�ch vyzn�n�." Podle tohoto autora nen� k vytvo�en� "nov� zem�" t�eba ��dn� zm�ny soci�ln� praxe, pokud ud�l�te z "p��tomn�ho okam�iku" �st�edn� bod sv�ho �ivota?. Tolle vyz�v� sv� poslucha�e, a� "maj� radost z toho, co d�laj� u� nyn�, a ne�ekaj� na n�jakou zm�nu, kter� by teprve zp�sobila, �e budou m�t ze sv�ho kon�n� radost". Je lhostejn�, zda jste um�lci, u�iteli, mana�ery nebo burzovn�mi makl��i, proto�e: "Nov� zem� vznik�, kdy� st�le v�ce lid� zji��uje, �e hlavn�m smyslem jejich �ivota je vn�st do tohoto sv�ta sv�tlo v�dom�, a tak pou��t v�e, co d�laj�, jako n�stroje uv�dom�n�." Pro tohoto autora nem� snaha zm�nit nespravedliv� a neudr�iteln� praktiky ��dnou cenu v porovn�n� s r�jem p��tomnosti.

Popularita tohoto poselstv� nep�ekvapuje. N�kte�� politi�t� myslitel� p�esv�d�iv� ukazuj�, �e lid� na Z�pad� v tomto my�len� nach�zej� prost�edek, jak akceptovat kapitalismus a "imp�rium", ale z�rove� si od nich udr�ovat odstup. Podle kritika Slavoje �i�eka z�padn� buddhismus a hinduismus "umo��uje, aby se �lov�k pln� ��astnil frenetick�ho tempa kapitalistick� hry, a p�itom si zachoval dojem, �e ve skute�nosti se j� ne��astn� a dob�e si uv�domuje, jak bezcenn� je toto divadeln� p�edstaven�"?. �i�ek dokonce p�ich�z� s my�lenkou, �e "n�por ,asijsk�ho" my�len� ve stylu new age" se etabluje jako hegemonistick� ideologie glob�ln�ho kapitalismu".

Zm�na "roku 2012" by mohla znamenat, �e v�chodn� mysticismus, se zem� spojen� �amanismus domorodc� a hled�n� filosofick�ho a v�deck�ho pozn�n� sv�ta na Z�pad� se spojuj�, aby vytvo�ily novou formu v�dom�. M�m podez�en�, �e si Z�pad teprve mus� uv�domit sv� duchovn� ur�en� - svou dharmu -, j�m� je prom�na hmoty a vytvo�en� skute�n� spravedliv�ho a udr�iteln�ho sv�ta. Jak napsal teoretik architektury Buckminster Fuller: "To, �e m� sv�t fungovat ve prosp�ch v�ech, v�m ne�eknou ��dn� lidsk� chromozomy - to v�m �ekne pouze v� rozum." Mo�n� u� skute�n� nepot�ebujeme ��dnou "ideologii", jak p�e Tolle, nicm�n� st�le pot�ebujeme dobr� ideje k p�etvo�en� na�� spole�nosti a jej�ch instituc� tak, aby byly eticky transparentn� a udr�iteln�. M�sto abychom ut�kali p�ed probl�my na�� spole�nosti a zam��ovali se na pouhou p��tomnost, m��eme pou��t v�dom� a pozn�n� sv� duchovn� praxe tak, abychom se stali efektivn�j��mi akt�ry spole�ensk� zm�ny.

Daniel Pinchbeck

Pozn. red.: Autor (*1966) je v�znamnou osobnost� sou�asn� nez�visl� americk� kultury. Zab�v� se �amanismem, psychedelickou zku�enost�, ot�zkami rozvoje lidsk�ho v�dom� a vytv��en�m udr�iteln� planet�rn� kultury. Je autorem diskutovan�ch knih: Otev�en� hlavy - psychedelick� pou� za podstatou sou�asn�ho �amanismu (Breaking Open the Head: A Psychedelic Journey into the Heart of Contemporary Shamanism; Broadway Books, 2002) a Rok 2012: N�vrat Quetzalcoatla (2012: The Return of Quetzalcoatl; Tarcher/Penguin, 2006). Pinchbeck je zakl�daj�c�m editorem liter�rn�ho �asopisu Open City. V roce 2007 zalo�il vlivn� internetov� �asopis Reality Sandwich, kter� se v�nuje ot�zce nov�ho paradigmatu planet�rn� kultury. Je spoluzakladatelem The Evolver Project na podporu udr�iteln�ho obchodu. Jeho �l�nky se objevily v �asopisech The New York Times Magazine, Rolling Stone, Es�quire, Wired a mnoha dal��ch publikac�ch. Zde oti�t�nou autorovu sta�, zve�ejn�nou pod n�zvem Struggles on a New Earth na internetov�m port�lu Common Ground (duben 2008), p�elo�ila Monika Kittov�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).