Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Posun sv�ta aneb P�tr�n� po kvantov�m skoku v lidsk�ch z�le�itostech
Ervin Laszlo

Ma�arsk� filosof v�dy a p�edn� teoretik integr�ln�ho my�len� Ervin Laszlo (*1932) je autorem n�kolika stovek �l�nk� a studi� a v�ce ne� osmdes�ti knih. T�mi posledn�mi jsou V�da a �ka�ick� pole (Pragma 2005) a do �e�tiny dosud nep�elo�en� kniha Kvantov� posun v glob�ln�m mozku (2008). Ervin Laszlo je zakladatelem Budape��sk�ho klubu a kreativn�m �editelem jej� mezin�rodn� nadace S� spolupr�ce pro zm�nu sv�ta (WorldShift Network, www.globalshiftu.org). N�sleduj�c� Laszl�v text vznikl v roce 2007 v souvislosti s ustaven�m t�to iniciativy, kter� chce p�isp�t k aktivizaci v�ech lid� uv�domuj�c�ch si z�va�nost sou�asn� glob�ln� krize (dal�� informace o nadaci i autorovi jsou uvedeny v rubrice Dokumenty, str. 181). Vzhledem k apelativnosti Laszlovy v�zvy jsme po��dali vybran� osobnosti, aby se k nal�hav�mu t�matu vyj�d�ily (p��sp�vky t�chto autor� jsou za�azeny v r�mci rubriky Konfrontace). Z anglick�ho origin�lu p�elo�il Ji�� Zem�nek.

* * *

Motto: -" budoucnost lidstva je natolik d�le�it�, �e ji nem��eme nechat v rukou st�tn�k�, gener�l�, pr�mysln�k� a podobn�ch lid� - kte�� jsou uv�zn�ni v z�jmov� struktu�e st�tn�ho syst�mu." Richard Falk o knize Ervina Laszla Strategie pro budoucnost

Co je tou ot�zkou
Kdyby dnes �il Hamlet, �ekl by s mnohem v�t��m p�esv�d�en�m ne� kdy jindy: B�t, �i neb�t? To� ot�zka! Ale nebyla by to lebka, 8 n�zor nad kterou by p�em�tal, ale tato �iv� Zem�. M��eme nad�le "b�t" na t�to Zemi, anebo vyhyneme jako dinosau�i?

P�ibli�ujeme se k velk�mu p�ed�lu, ke glob�ln�mu bodu zvratu. Na�e p�e�it� je v s�zce.

Ni��me planetu. Produkce z�kladn�ch biologick�ch a fyzick�ch zdroj� u� p�es�hla sv�j vrchol. Lesy, n�kter� druhy ryb a kor�lov� �tesy jsou po�kozov�ny a mizej�, p�dy jsou zbavov�ny �ivin a chemizov�ny; biodiverzita je redukov�na genetick�mi manipulacemi. Z�soby �ist� vody se zmen�uj�; v�ce ne� polovina sv�tov� populace se pot�k� s nedostatkem vody. A hroz�c� klimatick� zm�ny �in� v�t�inu planety ne�rodnou i neobyvatelnou.

Ni��me stavbu spole�nosti. Vzr�staj�c� nejistota jak v bohat�ch, tak v chud�ch zem�ch podporuje sklon uchylovat se k terorismu a v�lce. Isl�msk� fundamentalismus se ���� St�edn�m v�chodem, n�bo�ensk� fanatismus roste v Americe, neonacismus a dal�� extremistick� hnut� se vyno�uj� v Evrop�. Roz�i�uje se propast mezi lidmi bohat�mi a lidmi chud�mi a marginalizovan�mi. 80% sv�tov�ch produkt� dom�c� spot�eby n�le�� jedn� miliard� lid�, zbytek, tj. 20%, sd�l� p�t a p�l miliardy lid�. Jeden ze t�� obyvatel m�st �ije ve slumu nebo v m�stsk�ch ghettech; v�ce ne� 900 milion� lid� je klasifikov�no jako obyvatel� slum�.

Jestli�e budeme t�mto zp�sobem pokra�ovat, prom��uj�c� se r�z po�as� bude zp�sobovat sucha a hurik�ny, ne�rodu a zv��en� hladiny mo��. Hladomory a frustrace budou hnac�m motorem terorismu a spou�t��em v�lek. K�ehk� rovnov�ha na�� vz�jemn� glob�ln� z�vislosti bude naru�ena. Tohoto glob�ln�ho kolapsu nebude u�et�ena ��dn� zem�. B�t, nebo neb�t je tou ot�zkou: jestli�e jsme pro to "b�t" na t�to planet�, mus�me se zm�nit. Zm�n�me se - a zm�n�me se v�as?

Pro� se mus�me zm�nit
Jestli�e se chceme zm�nit v�as, mus�me rozpoznat povahu na�� sou�asn� situace; ko�eny jej� neudr�itelnosti. Pojem "neudr�itelnost" se stal b�n� a� v posledn�ch patn�cti letech, ale tato my�lenka nen� nov�. U� na konci 18. stolet� publikoval Th omas Malthus sv� slavn� pojedn�n� o potrav� a populaci. Prohl�sil za prv�, �e j�dlo je pro existenci �lov�ka nezbytn�, a za druh�, �e lid� budou pokra�ovat ve sv� reprodukci tak, jak to v�dycky d�lali. "Lidsk� s�la plodit" napsal Malthus, "je rozhodn� v�t�� ne� s�la zem� plodit v��ivu pro lidstvo." Nevyhnuteln� nadejde �as, kdy popula�n� r�st p�edstihne produkci potravin. Bude v�ce lid�, ne� planeta dok�e u�ivit. Tato "malthusi�nsk� katastrofa" je zjednodu�enou verz� bodu zvratu, k n�mu� se nyn� p�ibli�ujeme. Dnes je v�ak ot�zkou nejenom produkce j�dla, ale i cel� z�kladny �ivota na planet�. Kritick�m trendem nen� toliko r�st populace - to, kolik lid� chod� po Zemi -, ale p�edev��m to, kolik toho ka�d� z n�s spot�ebov�v� a jak se vztahuje k �ivotn�mu prost�ed�.

Za �est desetilet� od konce druh� sv�tov� v�lky jsme spot�ebovali v�ce fyzick�ch a biologick�ch zdroj� planety ne� lidstvo p�edt�m za celou svou historii. Produkujeme v�ce odpadu, ne� m��e p��roda absorbovat, a t��me v�ce zdroj�, ne� m��e p��roda obnovit.

To je nad�le neudr�iteln�. Nap��klad z hlediska potravy v�me, jak velk� je m�ra udr�itelnosti: v�nos ze 4,2 akru p�dy na jednoho �lov�ka. Ale "ekologick� stopa" je dnes 7 akr� (a zvy�ovala by se d�l, kdyby nejchud�� zem� nem�ly neobhajiteln� malou ekologickou stopu). Potrava je samoz�ejm� jedn�m ze z�kladn�ch zdroj�, kter� pot�ebujeme k �ivotu a ke sv�mu rozvoji, av�ak my ho v�t�inou nadu��v�me a vy�erp�v�me.

Co se stane, kdy� dos�hneme limit� dostupn�ch zdroj�? Kdy� nap��klad v laborato�i bakterie p�edstihnou substanci, na n� se �iv�, zem�ou. Kdy� my�i dosp�j� k limit�m sv�ho z�sobov�n� j�dlem, stanou se neplodn�mi; lum�ci sp�chaj� masovou sebevra�du. Ale kdy� druh s vy��� �rovn� v�dom�, takov� jako �lov�k, dos�hne mez� sv�ch zdroj�, nemus� nutn� zem��t, sp�chat sebevra�du nebo se st�t neplodn�m. M��e toti� zm�nit sv� v�dom�. Se zm�nou v�dom� bude hled�t na sv�t odli�n� a bude m�t jin� hodnoty a priority. Mohl by se tak� nau�it ��t v�ce "udr�iteln�m" zp�sobem.

Jak bychom se mohli zm�nit
G�ndh� �ekl: Sta� se tou zm�nou, kterou chce� ve sv�t� vid�t. V dne�n�m sv�t� to znamen� zm�nit sv� v�dom� tak, aby ostatn� zm�nili to sv�. Jak to m��ete ud�lat? Prvn� v�c� ze v�eho je zbavit se star�ho v�dom� i hodnot a domn�nek, kter� ho podporuj�. Ptejte se sami sebe:

Je ka�d� z n�s odd�lenou bytost�, a proto z�konit� usiluje jen o sv�j vlastn� prosp�ch?

Je �ivot boj o existenci, v n�m� p�e�ij� jen ti nejschopn�j�� (tzn. nejbohat�� a nejmocn�j��)? Plat� v t�to nel�tostn� konkurenci heslo "��el sv�t� prost�edky"? Jste lep�� (a tak� ��astn�j��), ��m v�ce pen�z m�te?

Maj� b�t lid� v�rni pouze jednomu n�rodu a jedn� spole�nosti, zat�mco ti ostatn� jsou pro n� jen cizinci a konkurenty?

Chceme-li m�r, mus�me se p�ipravit na v�lku?

Jsou technologie a v�konnost odpov�d� na v�echny na�e ot�zky?

Je Zem� pro v�echny na�e z�m�ry a ��ely nevy�erpatelnou z�sob�rnou zdroj�, stejn� jako neomezenou stokou pro na�e odpady?

M��e b�t na�e �ivotn� prost�ed� in�en�rsky spravov�no jako m�sta nebo d�lnice, tj. p�izp�sobov�no na�im vlastn�m pot�eb�m a po�adavk�m?

Jestli�e se dr��me takov�chto p�edpoklad�, pak jsme sou��st� probl�mu. Ale jak bychom se mohli st�t jeho �e�en�m? K tomu je t�eba p�ijmout dal�� krok: osvojit si nov� my�len�. Jak to �ekl Einstein: Nem��ete �e�it probl�m t�m sam�m zp�sobem my�len�, j�m� vznikl.

Nov� my�len� nen� nic utopick�ho �i neb�val�ho; vznik� u� na kreativn�m okraji spole�nosti. V po�etn�ch "alternativn�ch kultur�ch" lid� mysl� a jednaj� v�ce pozitivn�m zp�sobem. Sd�lej� dv� z�kladn� p�esv�d�en�. Jedn�m z nich je, �e starov�k� r�en� "my v�ichni jsme jedno" nen� fikc�, ale m� vskutku re�ln� z�klad. William James m�l pravdu: jsme jako ostrovy v mo�i, na povrchu odd�len�, ale spojen� v hlubin�ch.

Druh� p�esv�d�en� se t�k� oblasti lidsk� odpov�dnosti. Jestli�e jsme jedno se v�emi ostatn�mi i s p��rodou, pak na�e odpov�dnost nekon�� u n�s sam�ch, u na�� rodiny, na�� zem� a spole�nosti, ale zahrnuje cel� lidsk� spole�enstv� i biosf�ru. ��t podle toho neznamen� charitu. Jestli�e jsme sou��st� lidstva a jestli�e je lidstvo sou��st� �ivota t�to planety, pak to, co d�l�me pro ostatn�, d�l�me tak� pro sebe sama. Kdy� se zbavujeme star�ch p�edstav a p�ij�m�me nov� my�len�, m�n�me sv� v�dom� a t�m i samy sebe. V t�to kritick� a neudr�iteln� dob� m��e b�t tato zm�na on�m "mot�lem", kter� spust� bou�i. Mohla by se roz���it �iroko daleko a nakonec by mohla zm�nit sv�t.

Kdy bychom se m�li zm�nit
Kdy� zvol�te "to je to posledn� st�blo," vyjad�ujete t�m z�sadn�, ale ve spole�nosti obecn� nezn�m� princip. Spo��v� v "neline�rnosti". Kdy� h�bet velblouda zat��te, m��ete p�id�vat z�t� d�l a d�l a velbloud se j� bude neust�le p�izp�sobovat a vyrovn�vat se - a� nakonec dos�hne z�t� meze velbloudovy nosn� kapacity. A potom, jak to vyjad�uje v��e uveden� v�raz, jen jedin� st�blo nav�c zlom� jeho h�bet. Postupn� proces, kter� pokra�oval hladce, tedy "line�rn�", se n�hle zlomil, stal se "neline�rn�m".

To je to, co se d�je v�ude v p��rod�. �iv� druh se m��e p�izp�sobovat zm�n�m ve sv�m prost�ed� - a� do tohoto st�dia. Kdy� se v�echny tyto zm�ny nahromad�, nap�t� dos�hne kritick�ho bodu a druh vym�e. Leda ov�em, �e by se zm�nil. V relativn� jednoduch�ch syst�mech vy�s�uj� tato kritick� st�dia do zhroucen�. V komplexn�j��ch syst�mech se pak st�vaj� body zvratu: mohou se rozv�jet jedn�m nebo druh�m zp�sobem. Nevedou nevyhnuteln� ke zhroucen�, mohou v�st tak� k pr�lomu.

V roce 1989 dostala skupina v�chodon�meck�ch uprchl�k� povolen� k p�ekro�en� "�elezn� opony" do Rakouska. Byl to mal�, ale kritick� �ok pro tento syst�m, kter�mu se t�m zlomil h�bet - to bylo ono "posledn� st�blo". B�hem n�kolika t�dn� se v�chodoevropsk� st�ty, ovl�dan� komunisty, odd�lily od Sov�tsk�ho svazu a o necel� rok pozd�ji p�estal existovat i samotn� Sov�tsk� svaz. Komunistick� strana SSSR, nejmocn�j�� politick� strana na sv�t�, nejen�e ztratila svou moc, ale stala se skute�n� psancem. St�ty, z nich� Sov�tsk� svaz sest�val, nezmizely: po obdob� chaosu, kdy byly �asto bl�zk� zhroucen�, se transformovaly v otev�en�j�� spole�nosti.

V posledn�ch desetitis�c�ch let mnoh� spole�nosti i cel� civilizace dos�hly t�chto kritick�ch bod� zvratu. Kdysi kvetouc� kultury zanikly - nap��klad babylonsk�, sumersk�, maysk�, kultura Velikono�n�ch ostrov�. Jin� kultury v�ak tuto v�zvu dok�zaly p�ijmout, transformovat se a p�e��t. Historie dokl�d�, �e tyto prom�ny byly �asto hlubok�.

Kmeny doby kamenn� �ily v mytologick�m sv�t�: komunikovaly se stromy, se zv��aty a s duchy p�edk�. Lid� sami sebe vn�mali jako sou��st mysteri�zn�ho, v�znamupln�ho �iv�ho kosmu. P�ed deseti tis�ci lety se tento sv�t prom�nil v teokratickou kulturu starov�k�ho Egypta, Babyl�nie, ��ny a Indie, v n� nem�nn� z�kony nebesk�ch boh� ovl�daly lidsk� byt�. Jak prohl�sil Herm�s Trismegistos: "Jak naho�e, tak dole." Pak p�ed dv�ma a p�l tis�ci lety na severn�m pob�e�� St�edozemn�ho mo�e vznikla dal�� kultura, kter� se nam�sto zd�d�nou v�rou za�ala ��dit lidsk�m rozumem. Byla to kultura klasick�ho �ecka.

Na �svitu modern�ho v�ku p�inesla z�padn� civilizace je�t� dal�� kulturn� zm�nu. Tato nov� kultura kombinovala prvky p�edchoz�ch kultur, ale p�edev��m byla utv��ena v�rou v s�lu rozumu, kterou p�inesli �ekov�. Podpo�ena teoriemi a v�zkumy Galilea, Newtona a Kopern�ka rozvinula materialistick� a mechanistick� pohled na sv�t. To umo�nilo Newtonov� "klasick� fyzice", aby se spojila s tradi�n�mi �emesly, co� nakonec dalo vzniknout cel� �ad� revolu�n�ch technologi�.

Av�ak dnes, ve v�ku glob�ln� informace, komunikace, vz�jemn� z�vislosti a devastace �ivotn�ho prost�ed�, se mechanisticko-materialistick� sv�tov� n�zor stal zastaral�m a kontraproduktivn�m. Jeho pojet� sv�ta sice v�da ji� p�es�hla, nicm�n� technologie, kter� generoval, a chov�n�, kter� inspiroval, jsou tu je�t� st�le s n�mi. Mnoh� z t�chto technologi� a �ivotn�ch zp�sob� nadm�rn� vy�erp�vaj� �ivotn� prost�ed� a p��li� manipuluj� lidmi. Vytv��ej� v�ce horka ne� sv�tla - v�c vedlej��ch ��ink� ne� skute�n�ho prosp�chu.

Civilizace, kter� dominuje sou�asn�mu sv�tu, nen� d�le udr�iteln�: nem�-li doj�t k jej�mu zhroucen�, mus� se prom�nit. Ot�zka po kvantov�m skoku v lidsk�ch z�le�itostech se t�k� vytvo�en� civilizace, kter� umo�n� �esti a p�l miliard� lid� ��t s d�stojnost�, v harmonii se v�emi ostatn�mi a s p��rodou. Takov�to posun sv�ta je mo�n�. M�me vhledy, technologie i lidsk� a finan�n� zdroje. Co v�ak postr�d�me, je v�le a vize. Abychom k tomu mohli sebrat s�ly, mus�me zm�nit na�e v�dom�. Vyjdeme-li vst��c sou�asn�m v�zv�m, mohli bychom zm�nit na�e hodnoty a priority - zm�nit sebe, a nakonec zm�nit sv�t.

Posun sv�ta je pot�ebn� a �as je kr�tk�. Trendy a procesy, kter� �enou sou�asn� sv�t ke kritick�mu bodu zvratu, se zrychluj�. Atmosf�ra se oh��v�, biodiverzita miz�, propast mezi bohat�mi a chud�mi se roz�i�uje, n�sil� a neklid rostou, a produkce mnoha �ivotn� d�le�it�ch zdroj� u� dosp�la ke sv�mu vrcholu. P�edpov�di doby, kter� n�s d�l� od onoho z�kladn�ho bodu zvratu, se zkr�tily z jednoho stolet� na pades�t let a� nakonec na jednu dek�du.

Je mo�n�, �e glob�ln� bod zvratu nastane u� na konci roku 2012, toho mnohokr�t prorokovan�ho p�ed�lu v lidsk�m spravov�n� planety. Ur�it� vstoup� do �ivota v�t�iny z n�s. Kdykoliv takov� p�elom nast�v�, mus�me za��t aktivn� jednat "te�" - zajistit, �e se nestane p�edehrou ke zhroucen�, ale �e bude znamenat pr�lom do m�rumilovn�j��ho a udr�iteln�j��ho sv�ta.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).