![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Um�n� m�t radost z demokracie
Eduard P. Martin
Jakmile pomine sv�rac� kazajka totality, nastoup� radost. Ulice se zapln� j�saj�c�mi davy, skanduj�c�mi �t�st�m - nezn�m� lid� se na sebe usm�vaj� - p�ich�z� velik� jednota spojuj�c� kdekoho s kdek�m do nesm�rn� radosti... Jenom�e dve�e, kter�mi ve�la demokracie, z�st�vaj� st�le otev�en� a vch�z� jimi i pr�vodn� znaky demokracie a svobody - a ty neb�vaj� jednozna�n�. V�t�ina lid� pova�uje po p�du totality demokracii za c�l. A neuv�domuje si, �e demokracie nen� nic v�c a nic m�n� ne� cesta. A �e to je cesta neli��c� se od ostatn�ch duchovn�ch cest a p��le�itost� - je to hrbolat� cesta, �asto nepohodln�, proto�e je dl�d�na velice tvrdou odpov�dnost�. Jenom�e v lidsk� p�irozenosti b�v� vyhled�vat pohodl�... A tak se z�konit� st�v�, �e pro mnoho lid� p�i�la demokracie, kter� se nepoj� s radost�. V totalit� se nesly�� n��ky na pom�ry. Jsou uml�eny. Nesm� se vyslovit. Poroben� poj� velik� nad�je na zm�nu pom�r�. Poj� je velik� spole�n� ticho... Jakmile se pom�ry zm�n�, zmiz� nep��tel, kter� pojil jednotliv�, �asto protich�dn� osobn� nad�je a z�m�ry - a hled� se nov� nep��tel, na kter�ho by se mohlo st�ovat a s jeho� odstran�n�m by se pojila p�edstava r�je. Demokracie nen� r�j. A je dobr�, kdy� k tomuto pozn�n� demokracie vychov�v�... Jenom totality vychov�vaj� k tomu, �e ony jsou t�m prav�m r�jem... "U� m� to �tve, jak takov� spousta m�ch spolu��k� je odporn� levicov�," �ekla mi ned�vno jedna d�vka, kter� studuje na filozofick� fakult�. A myslela t�m jejich znechucen� demokraci�. Kdy� jsme studovali my, st�ovala si jedna anga�ovan� funkcion��ka, na�e spolu�a�ka, jak m��e b�t takov� spousta student� odporn� pravicov�. D��v mohl b�t kdekdo "nedemokratick�" - a jak� v�hody ten, kdo takov� byl, z toho m�l... A p�ece by se t�ch "nedemokratick�ch" student� na fakult� na�lo jen n�kolik, v t�ch star�ch nedemokratick�ch �asech. Ti ostatn� byli "radostn� demokrati�t�", byli takov� i v �asech, kter� byly dokonale nedemokratick�. Nesli si v sob� radost z demokracie, kter� sice nebyla kolem nich, jenom�e trvala, pevn� trvala v jejich nad�ji. Zklam�n� z demokracie? To rozhodn� ne, jenom zklam�n� z toho, �e demokracie nen� Plat�nova idea, kter� by napravovala, jako jak�si demokracie ex machina, v�echno zlo tohoto sv�ta... Nen� dobr� se m�lit: Demokracie, kter� zesl�bly, nejsou likvidov�ny perverzn�mi sklerotiky, kte�� ve sv� sta�eck� nemohoucnosti zaho�kle vstupuj� do boje za nedemokratick� hodnoty. Proto�e v likvidaci demokracie spat�uj� velk� mo�nosti pro napln�n� sv�ch potm�il�ch choutek. Kdy� pozorujeme sociologick� slo�en� t�ch, kdo likvidovali v minul�m stolet� demokracie, b�valo to v prv� �ad� nad�en� ml�d� vystupuj�c� proti star�m, od antiky tradovan�m svobod�m lidsk�ch du��, hodnot�m demokracie - toto sv�� ml�d� bylo p�edvojem totalit - a totalita nep�ich�zela pl�iv�, vch�zela j�sav� na ramenou nad�en�ch bojovn�k� proti demokracii... Pro�? Demokracie likviduje n�lada doby, ve kter� se demokracie p�est�v� pojit s radost�... Tehdy se zd�v�, �e je ji t�eba opustit, jako se zrazen�mu milenci zd� p�irozen�, �e opou�t� toho, kdo zradil jeho l�sku. Zd� se, �e u n�s miz� radost z demokracie. Zn� to provokativn�? K� by... Vyr�st� dnes nov� generace a s n� vznik� nov� pohled na sv�t. T�in�ctilet� d�t� na ot�zku, co to jsou komunist�, odpov�d�: To byli ti, co ode�li, kdy� jsem se narodil. V televizn�m po�adu v�novan�m "star�m �as�m" zazn�v� n�kolika vstupy hlas teenager� - nev�d� ani, v kter�m roce "tot��" padl. Nov� generace nebere demokracii jako zm�nu nahrazuj�c� totalitu, jako cosi, za co by m�la b�t vd��n� a nad ��m by m�la j�sat - ? bere ji jako p�irozen� stav v�c�, a stejn� p�irozen� bere i sv�j nov� vztah k n�. Ti, kter�m je dvacet, maj� na nedemokratick� pom�ry rozost�enou vzpom�nku, podobnou t�, jakou m�vali na po��tku t�ic�t�ch let minul�ho stolet� tehdej�� dvacetilet�, kdy� p�i�la �e� na sta�i�k�ho rakousko-uhersk�ho mocn��e. Z demokracie tak miz� kouzlo nov�ho, miz� z n� radost. Demokracie znechucuje tolik lid� neuv��itelnou s�ri� hospod��sk�ch podvod�, stamiliardov�mi ztr�tami, politick�mi skand�ly, ned�v�ryhodnost� a samolibost� politik�, �platk��stv�m, tedy v�cmi, kter� jsou b�n� v ka�d�m re�imu, jen�e kter� ob�an� nep�isuzuj� lidsk�m vlastnostem, p�isuzuj� je - demokracii. Volebn� ned�v�ra Zlov�stn� nez�jem o volby sv�d�� o tom, �e voli�i nev���, �e by volby naplnily jejich o�ek�v�n�. Tehdy p�ich�zej� - jako tolikr�t v d�jin�ch - "jezdci na koni", v�dci pochod� "na ��m". P�ich�z�vaj� ti pora�en� a vysm�van�, Napoleon I. z Elby, Napoleon III. z exilu, Musssolini a dal�� a dal��, p�ich�zej� ne proto, �e by p�in�eli nov� hodnoty, p�in�ej� prost� zm�nu. A b�vaj� doby, kdy lid� nejv�t�� nad�ji spat�uj� ve zm�n�. Co se v on� zm�n� ve skute�nosti ukr�v�, o tom rad�ji nep�em��lej�. Demokracie, jak se zd�, nep�in�� jistoty. P�ed ned�vnem p�epadli zlod�ji na N�rodn� t��d� moji zn�mou, p�epadli ji p�ed polednem, v ulici pln� chodc� - p�itiskli ji ke zdi, a p�esto�e se ze v�ech sil br�nila, sebrali j� pen�ze, doklady, utekli s jej� ta�kou - od��zli j� tu ta�ku, kterou necht�la pustit - a zanechali d�vku pla��c� bezmoc� a pon�en�m, dr��c� v k�e�ovit� za�at� p�sti jenom �em�nky ta�ky. "Tohle by se d��v nestalo," �ekl �lov�k, kter�mu jsem to vypr�v�l, �lov�k nijak neadoruj�c� b�val� re�im. M�l pravdu. Jen�e tato neblah� pravda je sloganem, se kter�m vstupuje do voleb pr�v� nedemokrati�nost. V totalitn�ch st�tech hroz� nebezpe�� ze strany totality, zat�mco zjevn�, pouli�n� n�sil� se omezuje. Pocit bezpe�� je hlubinnou pot�ebou lidsk� du�e. Pokud ho nenach�z� v demokracii, hled� ho za jej�mi hranicemi. Jen�e demokracie neza��n� t�m, �e po ulic�ch budou p�ech�zet davy tajn�ch, kte�� se budou vrhat na ka�d�ho drz�ho n�siln�ka. Demokracie spo��v� v tom nenechat na ulici okr�dat k�i��c� �enu, se kterou z�pol� zlod�ji. "To by se nemohlo d��v st�t!" " jak snadn� je vyslovit tuto v�tu. Jen�e vezm�me onu bezmocnou, zoufale k�i��c� d�vku p�itisknutou ke zdi jako metaforu. Demokracie je ��asn� mo�nost, o kterou se denn� sami okr�d�me. T�eba t�m, �e nejdeme k volb�m, �e zlhostejn�me, �e �lov�ku v nouzi neposkytneme pomoc. Totalita sn�m� z lid� odpov�dnost, m�n� ji za iluzi bezpe��, lid� �asto nevn�maj� ohro�en� totalitou jako ohro�en� - vn�maj� je sp� jako p��slib po��dku a bezpe��, i jako bezpe�� p�ed odpov�dnost�. Velk� um�n� M�t radost z demokracie je um�n� m�t radost z odpov�dnosti. Poci�ovat ji jako svobodu, jako dar. Jen�e s takov�m um�n�m se �lov�k nenarod�. Ve sv� hlubinn� pam�ti si nese sp� touhu po vl�dci sme�ky, vl�dci tlupy, kter� vym�n� svobodu za pocit bezpe��. M�n� hodnoty, jak� se poj� s demokraci�, za iluzi. Za pohodlnou iluzi, kter� �lov�ku uklid�uje sv�dom�: "V�dy� se stejn� ned� nic d�lat" - a v t�to iluzi nach�z� zti�en�, nach�z� iluzivn� svobodu. Svobodu unikat odpov�dnosti. "Tohle by se d��v st�t nemohlo..." Nemohlo? V�echno se m��e st�t, pokud �lov�k dopust�, aby se stalo. Nedopust�? Nebo dopust�? I to je jedna z mo�nost� demokracie. Ta nejriskantn�j��. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).