Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Evropsk� n�rody: Od kritick�ho my�len� k masochismu
Pascal Bruckner

Francouzsk� prozaik a esejista Pascal Bruckner (1948) je autorem �ady rom�n� a esejistick�ch knih, jako jsou nap��klad Tyranie kaj�cnosti (La tyrannie de la p�nitence, 2006) �i Poku�en� nevinnosti (La Tentation de l'innocence, 1995), z n� jsme publikovali uk�zku v revue Prostor 45/46. �esk�m �ten���m jsou zn�my rom�ny Ho�k� m�s�c (Lunes de fiel, 1981, �esky 2003 v nakladatelstv� Motto, stejnojmennou filmovou adaptaci nato�il Roman Polanski), Zlod�ji kr�sy (Les Voleurs de beaut�, 2002) a L�ska k bli�n�mu (L'Amour du prochain, 2006).

N�sleduj�c� esej pronesl autor v r�mci p�edn�kov�ho cyklu zam��en�ho na ot�zky identity evropsk�ch n�rod� a n�bo�enstv� v globalizuj�c�m se sv�t�, kter� se konal v roce 2007 ve Francouzsk�m institutu v Praze. Texty p�edn�ek vyjdou do konce leto�n�ho roku ve sborn�ku nazvan�m N�rod a n�bo�enstv� v dob� globalizace v Nakladatelstv� Karolinum v p�ekladu Aleny Lhotov�.

* * *

O nenorm�lnosti evropsk� sebekritiky jsem za�al p�em��let v dob�, kdy vznikla doktr�na, podle n� za zaost�v�n� zem� t�et�ho sv�ta je odpov�dn� Z�pad. Sebekritick� proud d�le p�i�ivili francouz�t� i jin� evrop�t� politici a intelektu�lov� ve sv�ch reakc�ch na zni�en� newyorsk�ch Dvoj�at a posl�ze na atent�ty v Madridu a v Lond�n�.

V p��pad� Twin Towers se ozvaly n�zory, �e za trag�dii nesou p��mou odpov�dnost Spojen� st�ty a �e arogantn� a p�novit� supervelmoc dostala to, co si zaslou�ila. Mo�n� v�te, �e ned�vno zesnul� francouzsk� intelektu�l Jean Baudrillard o atent�tech z 11. z��� 2001 napsal, �e p�i sledov�n� ud�losti zaj�sal nejenom proto, �e cel� sv�t cht�l vid�t Ameriku na kolenou, ale i proto, �e Ameri�an� dostali zaplaceno vlastn� minc�, �e atent�t na Twin Towers byl jakousi p�j�kou za opl�tku, pon�vad� moc Spojen�ch st�t� ostatn� zem� a� p��li� popouzela. Podle Jeana Baudrillarda je t�eba v cel� ud�losti spat�ovat ur�itou imanentn� spravedlnost, kter� zaji��uje nov� rozd�n� karet a trest� kone�n� toho, kdo neopr�vn�n� vl�dl druh�m. Po Baudrillardovi n�sledovaly v Evrop� i ve sv�t� reakce mnoha dal��ch intelektu�l�. Nejzaj�mav�j�� byly odezvy na atent�ty sp�chan� v Madridu a v Lond�n�. P���ina atent�t� na n�dra�� Atocha v Madridu byla toti� p�ips�na v�lce v Ir�ku bez ohledu na to, �e v�t�ina d�ih�dist� se ve sv�ch tiskov�ch prohl�en�ch dotkla Ir�ku jen okrajov�, av�ak vyslovila v prv� �ad� p��n� znovudob�t arabsko-muslimskou Andalusii, ztracenou v 15. stolet�. V p��pad� atent�t� v Lond�n� jsem �asl, kdy� bezprost�edn� po 7. �ervenci 2005 v�t�ina evropsk�ho tisku svalila odpov�dnost na skupinu G8, kter� tou dobou zasedala na kongresu ve Skotsku. Diskurz se nesl v tomto duchu: "V�en� vl�dcov� sv�ta, kdy� u� m�te moc budovat i ni�it vesm�r, vymy�te chudobu, a nic podobn�ho se u� nebude opakovat."

Na t�chto reakc�ch a ve v�ech koment���ch, kter� k nim byly ve Francii i jinde naps�ny, mne zarazily dv� v�ci.

Zaprv�: Kdy� je �tok veden proti Evrop�, ob� se mus� c�tit vinna. Kdy� n�s n�kdo napadne, je to proto, �e jsme si o to v�cem�n� koledovali. Je snad kou�e bez ohn�? Evropan� by se nad sebou m�li zamyslet a sna�it se pochopit p���iny zloby, kterou jsou zahrnov�ni, pon�vad�, jak v�me, my v�ichni v Evrop�, a Francie obzvl᚝, jsme zaps�ni na seznamu nejr�zn�j��ch d�ih�distick�ch bun�k, kter� d��maj� po sv�t�. Z toho vypl�v� prvn� reakce: Kdy� v�s n�kdo uhod�, nastavte druhou tv��, nebo� ob� je vinna a vin�k je ve skute�nosti ob�t�. A tou jsou chud�ci ve t�et�m sv�t�, ubo��ci na�� planety, masy utiskovan�ch muslim�, kte�� kone�n� odpl�cej� nabub�el�mu imperialistick�mu Z�padu to, �e jim po stalet� vl�dl.

Druh� reakce, kter� m� p�ivedla k zamy�len�, je zp�sob, jak�m si my na Z�pad� terorismus r�di zd�vod�ujeme. Podle m�ho soudu p�itom zam��ujeme dv� v�ci: hlubok� p���iny terorismu a p��le�itostn� z�minky. Co vlastn� �teme od v�t�iny na�ich sociolog� a filosof� poka�d�, kdy� je sp�ch�n n�jak� atent�t? V�t�inou "Ano, samoz�ejm� to nen� spr�vn�, nesouhlas�me, ale?" Pr�v� ono "ale" je ��asn�, proto�e "ale" se d� hezky d�le rozv�d�t, jak to u�inil nap��klad Jacques Derrida v knize o atent�tech z 11. z���, kterou napsal spolu s J�rgenem Habermasem. Auto�i vyslovuj� n�zor, �e terorismu se ve skute�nosti dopou�t�me dennodenn� my, ani� to v�me - podobn� jako hlavn� postava z Molierovy komedie M욝�k �lechticem pan Jourdain nev�d�l, �e kdy� mluv�, je to pr�za. Teroristy jsme ka�d� den, jak Derrida v�slovn� prohla�uje, proto�e za hladomory, v�lky a ne�t�st� obyvatel Afriky, Asie a Latinsk� Ameriky je nep��mo odpov�dn� n� �ivotn� styl, zp�sob konzumace a v�roby. Jacques Derrida se ve sv� knize sna�� zasadit terorismus do r�mce jak�hosi obecn�j��ho procesu, v n�m� m� b�t ka�d� z n�s, ob�an Pa��e i Prahy, spiklencem glob�ln�ho kolektivn�ho terorismu, kter� ochuzuje ostatn� zem�. P���iny, na n� Derrida poukazuje, jsou samoz�ejm� st�le tyt�: izraelsko-palestinsk� konflikt, p��tomnost americk� arm�dy v Sa�dsk� Ar�bii, v�lka v Ir�ku, poni�ov�n� arabsko-muslimsk�ho obyvatelstva St�edn�ho v�chodu ze strany Z�padu. V�echny uveden� argumenty n�jakou roli patrn� hraj�, i kdy� nutno p�ipomenout, �e v okam�iku atent�t� z 11. z��� nepadlo o izraelsko-palestinsk�m konfliktu ani slovo. J� se prost� domn�v�m, �e auto�i zam��uj� dv� v�ci: motivy, na n� lze odkazovat, kdy� n�kdo ude��, kdy� hod� bombu nebo s�m sebe do pov�t��, a hlubok� p���ina terorismu. Z n�kolika proveden�ch pr�zkum� nap��klad vyplynulo, �e hlavn� p���inou terorismu nen� ani chudoba, ani b�da; skute�n� boj, kter� terorismus vede, m� kulturn� a n�bo�ensk� charakter, co� sami d�ih�dist� ve sv�ch prohl�en�ch potvrzuj�. Jejich snahou - a� ji� vyzn�vaj� n�sil�, nebo naopak kazatelskou metodu, samoz�ejm� existuj� ob� tyto formy - je dob�t nebo znovudob�t sv�t v�ude tam, kde v�t�z� nev�rci. Na seznamu je zaps�na i Evropa. Pod�v�me-li se pozorn�ji na v�roky Al-Karad�v�ho, im�ma ����c�ho extremistick� ideje na televizn�m kan�lu Al-D�az�ra, zjist�me, �e jedn�m z c�l� d�ih�dist� je u�init z na�eho kontinentu zemi proselytismu, vzty�it zelen� prapor isl�mu v Lond�n�, v Pa��i, posl�ze v Praze, v Polsku i ve v�ech ostatn�ch zem�ch a vytvo�it tam jak�si Lond�nst�ny nebo Pa��ist�ny. M�m dojem, �e bychom ka�dop�dn� a nanejv�� pozorn� m�li naslouchat tomu, co extremist� ��kaj�. Profesor d�jin a filosofie R�mi Brague uve�ejnil p�ed n�kolika m�s�ci v listu Le Monde velice zaj�mav� �l�nek o Ahmad�ned��dov� �r�nu. Podle R�miho Bragua to prvn�, ��m jsme nep��teli povinni, je �cta, jin�mi slovy m�lo by se v��it tomu, co tvrd�. Kdy� pan Ahmad�ned��d prohla�uje, �e hodl� Izrael srovnat se zem� a ���it pravou v�ru po cel�m sv�t�, po��naje zkorumpovan�mi evropsk�mi metropolemi, nelze jeho slova p�ipsat p�ebujelosti orient�ln�ho temperamentu. Mus�me ho br�t doslova, nebo� dikt�to�i a tyrani obecn� d�laj� to, co ��kaj�, a ��kaj� to, co budou d�lat. Domn�v�m se proto, �e mus�me dob�e naslouchat tomu, co vousat� kazatel� nen�visti a doktrin��i vykl�daj�, je to v na�em nejvy���m z�jmu, nebo� to, co ��kaj�, cht�j� ud�lat, a v z�sad� je na n�s, a tak� na n�kolika dal��ch faktorech, aby sv�ch c�l� nedos�hli.

Pro� Evropa obvi�ov�n� tak snadno p�ij�m�?

Dne�n� sv�t jako by byl rozd�len na dva t�bory: na sv�t, kter� obvi�uje, a na Evropu, kter� se omlouv�. D�l� to na mne dojem, �e od na�eho sv�tad�lu se vy�aduje jedin� - kaj�cnost. Kaj�cnost je samoz�ejm� z mnoha dobr�ch d�vod� na m�st�, ale r�d bych p�ipomn�l jednu v�c: v�t�inu sv�ch zlo�in� Evropa uzn�v� v mnohem v�t�� m��e ne� v�echny ostatn� kontinenty, a to ji ct�. �ijeme na jednom z m�la sv�tad�l�, kde se d�ti ve �kol�ch u�� o na�ich zlo�inech, kolonialismu, otroctv�, imperialismu i sebevra�edn�m 20. stolet�, kter� Evrop� p�ineslo dv� velk� ob�ansk� v�lky. Po roce 1945 se Evropa nejenom rozhodla, �e st�ty, kter� ji tvo��, ji� nebudou mezi sebou v�l�it, ale p�edev��m zah�jila energick� a �irok� proces, jej� lze nazvat zpytov�n�m sv�dom� a jeho� z�klady tkv� v k�es�anstv�, kter� samo se v tomto smyslu inspirovalo u stoik� a epikurejc�. Zpytov�n� sv�dom� je metodick� anal�za chyb, omyl�, p�ehmat�, dokonce i hanebnost�, jich� se evropsk� n�rody mohly v pr�b�hu stalet� dopustit. Evropsk� tradice sebekritiky, vze�l� z k�es�anstv�, zapustila ko�eny v osv�censtv� a zd� se mi t�m nejlep��m, co m�me. Je to poklad, jej� mus�me za ka�dou cenu uchovat, pon�vad� ve�ker� demokracie �ije a bude ��t ze sebekritiky, a jakmile n�jak� vl�da nebo spole�nost na sebekritiku rezignuje, p�estane b�t demokraci�.

Ov�em ot�zka, kterou si mus�me polo�it, zn�: Pro� jsme od legitimn� sebekritiky sklouzli a� k hyperkriticismu, a� k jist� form� def�tismu a sebenen�visti? D�le�it� je zjistit, co nut� Evropu zach�zet tak daleko. Domn�v�m se, �e b�hem onoho sebeanalytick�ho a sebezpytn�ho procesu, kter�mu se Evropan� oddali, byla v ur�it�m okam�iku p�ekro�ena mez. Kritick� proces sice umo��uje rozb�jet star� formy a vytv��et nov�, zab�ed�v� v�ak do negativismu a nihilismu. V�echen smysl pro m�ru se vytratil. M�sto toho, aby Evropa nalezla v kritice sv�j hnac� motor a dynamickou s�lu, ut�p� se v sebenen�visti, kter� poznamenala evropsk� elity ve 20. stolet� a kter�, jak se zd�, dodnes z�st�v� na levici, na krajn� levici i v ur�it�ch pravicov�ch kruz�ch extr�mn� rozvinut�. T�i se s�m sebe, zda nakonec sebekriti�nost nebyla jednou z nejpr�kazn�j��ch zn�mek prezidentsk�ho obdob� Jacquese Chiraka ve Francii, co� je ov�em t�ma na jinou debatu.

�ekl jsem, �e Evropa spolu s Amerikou pat�� k t�m m�lo kontinent�m, kter� provedly sebekritiku, to znamen� distancovaly se od sv�ho barbarstv�. Pr�v� to z�ejm� p�ipravilo p�du pro �aloby, jimi� je Evropa zahrnov�na, jeliko� v obdob�, kdy se na cel�m na�em kontinent� tr�nujeme v sebemrska�stv�, ostatn� n�rody, n�bo�enstv� a kultury prolamuj� odkryt� prostor a sv�d�� k t�i ob�alovan�ho. Kdy� jsou Evropa, Francie, N�mecko �i Anglie obvin�ny za sp�chan� zlo�iny, jako prvn� sv�dkov� ob�aloby vystupuj� sami Evropan�. Samoz�ejm� souhlas�me, �e otroctv� byla ohavnost a �e imperialismus, dob�v�n� Latinsk� Ameriky a celkov� i kolonialismus byly chyby. Evropan� jsou ochotni se za vinu omluvit. Pt�m se v�ak s�m sebe, kam a� se m� pokra�ovat, zda nutn� revize d�dictv� minulosti mus� zaj�t a� k tot�ln�mu pop�en� evropsk�ch hodnot a nutit Evropu, aby kapitulovala p�ed re�imy, kter� ve v�t�in� p��pad� neznaj� sebekritiku, ani v nejmen��m nejsou naklon�ny demokracii, ale vyu��vaj� na�� intelektu�ln� tradice, aby prosadily normy, kter� nejsou tak �pln� slu�iteln� s na��m pojet�m pr�va.

Pro ilustraci uvedu jednoduch� p��klad. Dv� velk� imperialistick� n�bo�enstv�, kter� dnes ve sv�t� m�me, jsou k�es�anstv� a isl�m. Rozd�l mezi nimi spo��v� v jedn� z�sadn� v�ci, a tou je II. vatik�nsk� koncil. P�i t�to p��le�itosti katolick� c�rkev poprv� v d�jin�ch zah�jila proces p�ibli�ov�n� se pot�eb�m doby ("aggiornamento"). Pape� Jan XXIII. svolal shrom�d�n� biskup� a to po t�i roky za sebou detailn� zkoumalo konkr�tn� d�jiny katolick� c�rkve ve sv�tle evangeli�. V kladen� ot�zek pokra�oval i Jan Pavel II. Je zbyte�n� p�ipom�nat, �e d�jiny c�rkve nebyly v�dy v souladu s poselstv�m evangelia. Ve jm�nu Bo�� l�sky se zab�jelo, vra�dilo, drancovalo, zn�sil�ovalo, miliony mu�� i �en byly zotro�eny. Av�ak c�rkev jasnoz�iv� a velmi odv�n� p�iznala, �e se tyto zlo�iny staly. Prosba o odpu�t�n� byla adresov�na jak latinskoamerick�m indi�n�m za dobyt� jejich kontinentu, tak africk�m �ernoch�m za to, �e c�rkev tolerovala otroctv�, a tak� �id�m, pravoslavn� a protestantsk� c�rkvi. Byly uzn�ny zlo�iny inkvizice, hony na �arod�jnice i zaslepenost c�rkve, kter� se nedok�zala vyrovnat se z�kladn�mi v�deck�mi objevy. To v�e zp�sobilo hlubok� ot�es, z n�ho� c�rkev vy�la hodn� oslaben� a rozd�len�. Jak v�te, tradicionalist�, veden� ve Francii p�edev��m Mons. Lefebvrem, neodpustili Janu XXIII. ani pozd�ji Janu Pavlu II., �e ��mskou a apo�tolskou c�rkev prom�nili ve sn�movnu. V d�sledku ekumenick�ho posunu bylo tehdy �e�eno: jsou i jin� zjeven� pravdy, pravdu mohou nal�zat i pravoslavn� v���c�, protestanti, �id�, muslimov�. Nejsme ji� jedin�mi dr�iteli pravdy. Podle tradicionalist� a konzervativc� se proto katolick� c�rkev, kter� byla jedinou cestou vedouc� k Bo�� sp�se, stala parlamentem, tj. jednou mor�ln� autoritou mezi mnoha dal��mi.

Na gesto katol�k� posl�ze nav�zaly tak� protestantsk� a n�kter� pravoslavn� c�rkve. Zar�� m� v�ak, �e v�echna ta l�tost m��� pouze jedn�m sm�rem. Doposud jsme ani od sunnitsk�ch, ani od ��itsk�ch im�m�, moll�h� �i ajatoll�h� nesly�eli, �e by d�jiny muslimsk�ho sv�ta podrobili zkoum�n�, �e by se zamyslili nad t�m, zda �trn�ct set let hid�ry (po��tek isl�msk�ho letopo�tu, pozn. red.) prob�hlo v�dy v souladu s p�edpisy kor�nu a zda se isl�msk� sv�t um�l vypo��dal s n�sil�m, kter� p�chal, nebo zda alespo� uznal, �e n�sil� existuje, aby se nad n�m mohl zamyslet. A� nejvy��� autority ��itsk�ho a sunnitsk�ho isl�mu p�iznaj�, �e d�jiny jejich n�bo�enstv� jsou poskvrn�ny n�sil�m, dobyva�n�mi v�lkami a krv�, a� uznaj�, �e v �ad� zem� tyto probl�my st�le existuj� a postihuj� p�edev��m muslimy samotn�, a� se muslimsk� zem� po vzoru katolick� c�rkve odhodlaj� k omluv�, bude po m�m soudu mo�n� v��it v budoucnost tohoto ob�tn�ho monoteismu, kter� zat�m ani n�znakem neprotestuje proti atent�t�m, k nim� dennodenn� doch�z� p�edev��m v Ir�ku. V knize, kterou jsem napsal, se proti ideji jednostrann� kaj�cnosti ohrazuji. Jako by jeden jedin� sv�tad�l, ten n�, musel permanentn� ��dat o odpu�t�n� a odv�d�t reparace za zlo�iny minulosti v�em ostatn�m, jako by v�ude jinde na sv�t� existovaly sam� nevinn�, trp�c�, and�lsky �ist� n�rody, jim� mus� Evropa s Amerikou platit od�kodn�, proto�e, jak bylo deklarov�no, ob� jsou nav�ky poznamen�ny Kainov�m znamen�m.

V t�to v�ci bych r�d upozornil na rozd�l mezi Spojen�mi st�ty a Evropou. B�h v�, �e ve Spojen�ch st�tech se tak� p�chaly zlo�iny. M�m v�ak dojem, �e Ameri�an�m z�stala schopnost, kterou jsme my v Evrop� ztratili: skloubit sebezpytov�n� s velkou sebed�v�rou. Je pravda, �e Spojen� st�ty jsou mlad� n�rod, p�inejmen��m relativn� mlad�, pon�vad� se za�al utv��et p�ed �ty�mi sty lety. Je tak� pravda, �e Spojen� st�ty nemaj� d�jiny zat�en� takov�m b�emenem jako my. D�ly se tam tak� zlo�iny a genocidy. Av�ak nikoli bitva u Verdunu a osv�timsk� trag�die, tj. dv� ud�losti, kter� podle m�ho soudu historick� b�emeno Evropy definitivn� zat�ily. Proto ani v dob�ch, kdy se Americe neda��, nap��klad nyn�, kdy se pot�c� v hlubok� mor�ln� krizi, nebo jako za v�lky ve Vietnamu a v Ir�ku, Ameri�an� nikdy nezpochyb�uj� to, co pova�uj� za z�klad sv�ho st�tu a vlasti, tj. ide�ly vyj�d�en� americkou �stavou. Naproti tomu v Evrop�, a ve Francii patrn� obzvl᚝, nastanou-li zl� �asy nebo upadne-li zem� do v�n� mor�ln� krize, je zpochyb�ov�n samotn� ide�l demokracie. To pak na Evropu padne t�se�, mor�ln� panika, a ona se vid� v tom nej�ern�j��m sv�tle. Spojen� st�ty, a� jim lze vy��st to �i ono, v�ak v sob� objev� dynamiku a v�ru v budoucnost, kterou my bu� nem�me, nebo jsme o ni p�i�li, a j� osobn� bych byl velmi r�d, kdybychom ji v Evrop� znovu nalezli.

V �em spo��v� evropsk� masochismus?

Masochismus je dosti zvl�tn� du�evn� rozpolo�en�, kter� p�in�� ur�it� sekund�rn� zisky. Freud ve sv�m slavn�m spise napsal, �e to je de facto sadismus naruby. Je zn�mo, �e masochismus jako prvn� popsal ve V�dni mu� jm�nem Sacher-Masoch, kter�, jak mi bylo �e�eno, p�sobil jako policejn� prefekt v Brn�. Opravdu nev�m, zda ho k t�to hodn� zvl�tn� orientaci p�ivedla policejn� zku�enost. V ka�d�m p��pad� to byl Freud, kdo vysv�tlil, �e masochista se na sob� dopou�t� n�sil�, kter�ho se nem��e dopou�t�t na druh�ch: agresivitu poci�ovanou v��i sv�m bli�n�m neventiluje navenek, ale obrac� ji proti sob�. Nev�m, zda je dnes mezi psychiatry a psychoanalytiky tato definice st�le platn�. Existuje asi i jin� v�klad masochismu, mo�n� dokonce v�cero. Mysl�m ale, �e ten Freud�v je pro n�sleduj�c� p��klad dostate�n� ilustrativn�.

Zhruba p�ed t�emi lety, kdy� vypukla af�ra kolem karikatur proroka Mohameda, jeden francouzsk� u�itel p�sob�c� v libyjsk�m Tripolisu napsal do listu Le Monde, �e ho karikatury �okovaly a �e je�t� v�ce �okovaly jeho ��ky, kter� vyu�uje angli�tin� a francouz�tin�. Soud�, �e bychom se m�li obecn� dr�et na uzd�, kdy� jsme vl�dci sv�ta. Mus�m p�iznat, �e mi ta slova tenkr�t vyrazila dech, a ��kal jsem si, zda byla naps�na opravdu v roce 2005, a ne v roce 1880. Pl�n ovl�dnout sv�t kdysi prosadili dva velc� imperialist�: Jules Ferry a Benjamin Disraeli. Jules Ferry pat�il ve Francii k inici�tor�m povinn�ho vzd�l�n� pro v�echny, ale inicioval i budov�n� francouzsk�ho koloni�ln�ho panstv� ve jm�nu ideje, �e nad�azen� rasy mus� civilizovat rasy pod�adn�. Mimochodem N�mci v t�e dob� pova�ovali za pod�adnou rasu Francouze, co� byl tak trochu rozpor, ale na tom nez�le��. My�lenka, �e jsme "vl�dci sv�ta", m�la mo�n� ur�itou platnost v obdob� od sklonku 19. stolet� do rozpadu koloni�ln�ch imp�ri� v �edes�t�ch letech 20. stolet�. Jestli jsme si ale dnes v Evrop� n��eho v�domi, a my ve Francii zejm�na, je to fakt, �e ji� ni�emu nevl�dneme, ani vlastn�mu hospod��stv�, dokonce ani vlastn�mu osudu, proto�e jsme vystaveni siln�m proud�m globalizace. Proto je nesm�rn� t�k� pova�ovat se za vl�dce �ehokoli. Zd� se mi tak�, �e neuv�liv� a nep�im��en� sebekritika, j� n�kter� evropsk� n�rody holduj�, sleduje v jak�msi pavlovovsk�m reflexu je�t� jeden c�l - pokra�ovat v nahl�en� na sebe sama jako na n�koho, na n�m� st�le z�vis� osud sv�ta. Vytv��et o sob� trochu v�t�� obraz, ne� jak� je ve skute�nosti, p�edstavuje podle m�ho n�zoru onen sekund�rn� masochistick� zisk. Proto pokl�d�m za megalomansk�, kdy� b�hem trag�die vyvolan� tsunami nap��klad �tu, �e p���inou klimatick�ch jev�, oteplov�n� planety, velk�ch pr�myslov�ch katastrof, cyklon�, hladomor�, ob�ansk�ch v�lek i nov� vlny nacionalismu je vl�da Evropy nad sv�tem a �e v�echna ne�t�st� zp�sobuje a tak� ���� sv�tov� kapitalismus a n� �ivotn� styl. Domn�v�me-li se, �e Evropa m� st�le je�t� schopnost ��dit sv�t a �e sv�tu stra�n� �kod�, kdy� u� mu nem��e d�t nic dobr�ho, tak si podle mne nejsme v�domi toho z�kladn�ho, tj. faktu, �e sv�tu dnes nevl�dne Evropa, �e vedouc� postaven� mezi n�rody zauj�maj� Spojen� st�ty, Indie, ��na, pop��pad� Braz�lie, a �e evropsk� st�ty hraj� pouze skromnou, m�n� d�le�itou �lohu, i kdyby se to m�lo br�t pouze v demografick� rovin�. Nebo� k�ivka porodnosti v na�ich zem�ch, mo�n� snad s v�jimkou Francie, neust�le kles�. M�m proto dojem, �e moralizuj�c� masochismus, j�m� nas�kla v�t�ina evropsk�ch, p�inejmen��m z�padoevropsk�ch intelektu�ln�ch a politick�ch �pi�ek, je ur�it�m projevem v�ry, �e nad�le vnucujeme sv�tu n� z�kon, �e b�h v�c� st�le je�t� z�le�� na n�s. N�m Evropan�m by se m�la p�edepsat k�ra skromnosti, abychom se vid�li takov�, jac� jsme, a vzdali se my�lenky, �e na�e pravidla diktujeme dal��m �ty�em kontinent�m.

R�d bych nyn� u�inil n�kolik mal�ch odbo�ek, tak jak mi p�ich�zej� na mysl. P�ed n�kolika m�s�ci jsem shodou okolnost� vedl ve Spojen�ch st�tech polemiku na t�ma isl�mu a islamismu s n�kolika anglosask�mi intelektu�ly - Ianem Burumou, Timothy Gartonem Ashem a Tony Judtem. Polemika se t�kala jednoho z nejv�t��ch probl�m� sou�asnosti, p�inejmen��m v z�padn� Evrop�, a t�m je postoj, jak� bychom m�li zaujmout k patn�cti milion�m muslim�, kte�� dnes �ij� v Evrop� a jejich� po�et se podle m�ho n�zoru bude st�le zv�t�ovat.

Polemiku spustila kniha angloholandsk�ho publicisty profesora Iana Burumy o vra�d� Theo Van Gogha v Amsterdamu (Murder in Amsterdam: The Death of Theo Van Gogh and the Limits of Tolerance, 2006). Autor si klade ot�zku, jak se mohlo st�t, �e holandsk� spole�nost, kter� byla nejtolerantn�j�� v Evrop�, se v pr�b�hu n�kolika let zm�nila ve spole�nost ovliv�ovanou n�sil�m, a jak si mohli extremist� vydob�t tolik prostoru. V knize je rovn� na�rtnut portr�t nizozemsk� poslankyn� som�lsk�ho p�vodu Ayaan Hirs� Al�ov�, p��telkyn� Thea Van Gogha. T� je dnes tak� vyhro�ov�no smrt�, podobn� jako n�kter�m Francouz�m muslimsk�ho vyzn�n� v Pa��i. Ayaan Hirs� Al�ov�, neust�le obklopen� t�lesn�mi str�ci, hl�s� ve jm�nu osv�censk�ch idej� radik�ln� reformu isl�mu zejm�na na z�klad� nov�ho �ten� kor�nu. Jak� bylo moje p�ekvapen�, kdy� jsem po p�e�ten� knihy Iana Burumy a koment��e, kter� ke knize napsal do listu New York Times slavn� novin�� a profesor angli�tiny Timohy Garton Ash, zjistil, �e ob� uveden� osobnosti a po nich mnoho dal��ch pan� Ayaan Hirs� Al�ovou odsuzuj� za extremismus, osv�ceneck� fanatismus a �e naopak podporuj� "seri�zn�j��" reform�tory, nap��klad ve �v�carsku �ij�c�ho teologa Tariqa Ramadana, poradce Tonyho Blaira, jen� ve jm�nu nezbytn� �cty k isl�msk� tradici odm�tl p�i televizn�m rozhovoru s Nicolasem Sarkozym odsoudit trest smrti ukamenov�n�m.

Tehdy mne napadlo, �e na�e debata asi ilustruje trochu �ir�� polemiku o multikulturalismu a �e reflektuje protiklad mezi ob�ma modely integrace cizinc� a sou�it� r�zn�ch n�bo�enstv�. Na jedn� stran� multikulturn�m modelem anglosask�ho typu, jen� je v m�d� nejenom ve Velk� Brit�nii a v Holandsku, ale tak� v n�kter�ch skandin�vsk�ch zem�ch a v N�mecku, tedy modelem zalo�en�m na p��sn� �ct� k odli�nostem r�zn�ch n�bo�enstv� a spole�enstv�, a na druh� stran� laick�m modelem francouzsk�ho typu, podle n�j� v�echna n�bo�enstv� mus� ct�t spole�n� sv�tsk� z�kon, kter� jim zabra�uje uzurpovat ve�ejn� prostor. Zde bych r�d p�ipomn�l ostrou debatu, kter� prob�hla ve Francii i jinde b�hem af�ry s isl�msk�m ��tkem. Je zn�mo, �e v roce 2004 Francie p�ijala na n�vrh sv�ho prezidenta z�kon o no�en� isl�msk�ho ��tku, j�m� se zakazuje nosit n�bo�ensk� symboly ve �kol�ch a na ��adech. C�lem bylo zamezit, aby se no�en� ��tku stalo n�strojem n�bo�ensk�ho proselytismu a aby na �kol�ch nedo�lo k tomu, �e nam�sto jedn� a� dvou zahalen�ch d�vek budou muset chodit v ��tku v�echny d�vky, aby nebyly ozna�eny za �patn� muslimky a vystaveny v�eobecn�mu odsudku. Ve Francii z�kon pro�el po �ad� pom�rn� �iv�ch a ostr�ch debat. V anglosask�ch zem�ch, ve Spojen�ch st�tech i jinde se v�ak setkal s ostrou kritikou, proto�e �dajn� potla�uje svobodu a Francouzi skrze n�j v �zkoprs�m a nesmlouvav�m duchu republik�nstv� znovu projevuj� sv� autorit��stv� jako kdysi v koloni�ch, nam�sto aby ve jm�nu sn�enlivosti p�iznali rovnocennost v�ech n�bo�enstv�; sta�� p�ece trocha tolerance, sta�� uznat, �e v isl�mu nemaj� mu�i a �eny stejn� postaven� jako v na�ich demokraci�ch �i v k�es�anstv�, a �e je tud� nespravedliv� vystavovat muslimsk� d�vky nebezpe�� vylou�en� ze z�kladn�ch a st�edn�ch �kol jenom proto, �e maj� chu� se obl�kat, jak cht�j�.

J�dro argumentace, kter� dnes h�be cel�m muslimsk�m sv�tem na St�edn�m v�chod�, se t�mto vylouplo. Jde o postaven� �eny. V �idovsk� a katolick� duchovn� tradici m�me i my sv� rigoristy. Je zn�mo, �e je�t� p�ed ned�vnem si �eny, kdy� �ly do kostela, musely zakr�vat vlasy. Stejn� tak je zn�mo, �e v ortodoxn�ch synagog�ch je prostor pro �eny a pro mu�e odd�len. Podle radik�ln�ho isl�mu se ten, kdo se dot�k� postaven� �eny, dot�k� v�c� sakr�ln� povahy, nebo� co v podstat� ��tek znamen�? ��tek ��k�, �e �ena cel� je pohlav�, a kdy� se j� dovol�, aby se proch�zela po ulici s nepokrytou hlavou, nebo - co hor��ho - v minisukni a v lodi�k�ch, je to, jako by se vystavila ��dostivosti mu�� a stala se prostitutkou, holkou pro v�echny.

Na Institutu politick�ch studi� v Pa��i, kde p�edn��m, se mi jedna d�vka z pa��sk�ho p�edm�stsk�ho s�dli�t� Saint-Denis sv��ila, �e brzy r�no odch�z� z domova, ve vlaku se p�evl�k� a do Pa��e p�ij�d� v d��n�ch a v tri�ku, nave�er si pak zase uv�e ��tek a p�evle�e se do tradi�n�ho od�vu. Kdyby se na s�dli�ti objevila v d��n�ch a v tri�ku, vystavila by se mo�n�m �tok�m mlad�k�, kde�to v ��tku je sv�m zp�sobem majetkem rodiny, otce a bratr�, a nic neriskuje. Za to, aby se stav v�c� zm�nil, bojuje dnes v muslimsk�m sv�t� n�kolik pr�kopn�k� reformy. A proto jsou dnes n�kter� velice odv�n� �eny, kter� se postavily do �ela ta�en� proti dikt�tu fundamentalist�, v�t�inou odsuzov�ny k smrti: Ayaan Hirs� Al�ov�, v Kanad� Irshad Manjiov�, v Banglad�i a Anglii Taslima Nasreenov�. Jsme si velice dob�e v�domi, �e kdy� tyto �eny vyjad�uj� nesouhlas se sv�m pod�adn�m a nerovnopr�vn�m postaven�m, kter� jim tradicionalist� vnucuj�, ot��s� se cel� syst�m v z�kladech.

Abych se vr�til ke sporu, kter� jsem vedl s anglosask�mi intelektu�ly, v���m, �e j�dro probl�mu tkv� v tomto: britsk� stejn� jako severoamerick� spole�nost zast�v� n�zor, �e v�echny kultury jsou absolutn� rovnocenn�. V obou zem�ch maj� za to, �e sou�it� lid� ciz�ho p�vodu na stejn�m �zem� se mus� ��dit principem rovnocennosti. Pr�vo na odli�nost je pro n� tis�ckr�t d�le�it�j�� ne� princip rovnosti. Nen� to tak d�vno, co ve jm�nu pr�va na odli�nost p�ipustily dokonce i ur�it� odli�en� pr�v. �etl jsem ned�vno jednu �vahu starosty Amsterdamu Joba Cohena; ��k�, �e bychom dnes, kdy je spole�nost na pokraji ob�ansk� v�lky, m�li akceptovat, �e se muslimov� chovaj� ke sv�m �en�m jinak ne� my, �e je zav�raj� doma, zahaluj� a provd�vaj� podle sv�ho p��n�, jen kdy� to povede k obnov� soci�ln� soudr�nosti. V�me rovn�, �e v Amsterdamu vznikl pl�n podporovan� socialisty, jeho� c�lem je uzav�en� �tvrti prosklen�ch v�klad�, �erven�ch luceren a prostituce, a to p�edev��m na n�tlak m�stsk�ch ��edn�k� muslimsk�ho vyzn�n�, kte�� samoz�ejm� pova�uj� existenci t�to �tvrti za ostudnou a neslu�nou.

To, co mo�n� mohou Francouzi a v�ichni zast�nci ideje laickosti postavit proti kulturn�mu diferencialismu, je idea rovnosti. Nechci vyzdvihovat Francii nebo vypadat jako zu�iv� patriot, ale p�esto mysl�m, �e francouzsk� idea republiky obsahuje koncept, kter� je n�m v�em drah� - koncept rovnosti. Podle z�sady rovnosti maj� lid� pr�vo na stejn� zach�zen� bez ohledu na sv�j p�vod, rasu, pohlav� a n�bo�ensk� p�esv�d�en�. Maj� stejn� pr�va, a v d�sledku toho nelze k nikomu p�istupovat jinak ne� k ostatn�m ob�an�m, a� ji� je to muslim, �id, buddhista, ateista, nebo katol�k. V tomto ohledu se mi laickost jev� jako nositelka mnohem bohat�� budoucnosti, co� stru�n� dolo��m dv�ma statistikami. Je zn�mo, �e Angli�an� se od 7. �ervence 2005 ob�vaj� potenci�ln�ho iredentismu britsk�ch muslim�. Statistika uve�ejn�n� v Anglii ukazuje, �e 80 procent britsk�ch muslim� se nec�t� Brity, n�br� muslimy, to znamen� p��slu�n�ky ummy, �e n�bo�enskou identitu pova�uj� za d�le�it�j�� ne� st�tn� p��slu�nost a �e koneckonc� skute�nost, �e jsou Brity, je pro n� nepodstatn� detail, pon�vad� n�bo�ensk� p��slu�nost je jedin�, na �em z�le��. Naproti tomu druh� statistika uve�ejn�n� ve Francii dokl�d�, �e 54 procent francouzsk�ch muslim� se pova�uje p�edev��m za Francouze, uv�domuje si nad�azenost laickosti, kter� d�vaj� p�ednost p�ed jin�mi syst�my sou�it� r�zn�ch n�bo�enstv�. Zd� se mi, �e pr�v� to je z�sadn� v�c, nebo� v�echny evropsk� spole�nosti, nov� �lensk� st�ty Evropsk� unie nevyj�maje, se z�ejm� v budoucnu stanou spole�nostmi multikulturn�mi, multirasov�mi, v nich� vedle sebe bude muset v�ce �i m�n� harmonicky ��t n�kolik n�bo�enstv�. Proto je v�b�r integra�n�ho modelu nesm�rn� d�le�it�. Chceme p�ijmout komunitarismus anglosask�ho typu, kter� nevyhnuteln� vede k separatismu, tj. li-ne�rn�mu p�i�azov�n� jednotliv�ch komunit, kter� krom� jazyka a dozoruj�c�ho st�tu nemaj� nic spole�n�ho? Nebo se naopak pokus�me podrobit v�echna znesv��en� n�bo�enstv� re�imu laickosti a zajistit vz�jemn� pokojn� sou�it� s t�m, �e n�bo�ensk� v�ra nebude v�c� spole�ensk�ho ��du, ale bude v�c� soukromou? P�ijmeme, �e v�ra, kterou vyzn�v�me - a� ji� jako katol�ci, protestanti, buddhist� �i muslimov� -, bude v�rou soukromou, a ne v�rou, kter� chce p�ed�lat celou spole�nost?

V tomto ohledu je s isl�mem pot�. Na rozd�l od katolicismu, jen� od vzniku evangeli� ct� ideu, �e co je c�sa�ovo, pat�� c�sa�i, a co je Bo��, pat�� Bohu, isl�m je doposud tot�ln� v�rou, kter� chce obs�hnout cel� politick� a n�bo�ensk� �ivot spole�nosti. Proto neust�le odr�� jak�koli pokusy o odd�len� duchovenstva od st�tu, alespo� prozat�m. Av�ak nic n�m nebr�n� v��it, �e se n�kte�� reform�to�i, teologov�, im�mov� a intelektu�lov� v budoucnu do nov�ho v�kladu n�bo�ensk�ch text� pust�.

R�d bych zakon�il sv�j p��sp�vek jedn�m poselstv�m. �ekl jsem, �e pouze Evropa je ochotn� se sama nad sebou zam��let, pracovat na sv� pam�ti, na inventarizaci nej�ern�j��ch a nejtemn�j��ch str�nek sv�ch d�jin. Av�ak kdy� n�kdo Evropu obvi�uje ze v�ech jej�ch zlo�in�, k nim� nem�m co dodat, proto�e se staly a bylo by absurdn� je pop�rat, zapom�n� z�rove� p�iznat, �e existuj� i jin� str�nky evropsk�ch d�jin. St�le n�m om�laj� slogan o povinnosti pam�ti a ��kaj�: "Mus�te m�t na pam�ti?", jako by mlad� generace m�la donekone�na platit za zlo�iny sv�ch p�edk�. M� si Francouz narozen� v Nantes nebo v Bordeaux sypat popel na hlavu za to, �e m�l mo�n� mezi sv�mi p�edky otrok��e? M�li bychom ve Francii na v�ky platit za zlo�iny, kter� se staly za v�lky v Al��rsku, za zlo�iny kolaborant�, za v�lky mezi protestanty a katol�ky, za d�vn� v�lky, kter� umo�nily dobyt� kraj� v okol� Pa��e? Povinnost nezapom�nat je po�adov�na tak� po ostatn�ch �lensk�ch st�tech Evropsk� unie. V ob�alovac�m spise se nicm�n� zapom�n� uv�st, �e se Evropa, jak bylo �e�eno, nejenom distancovala od krutost�, a t�m od vlastn�ch selh�n�, ale �e p�ekonala hanebn� obdob� sv�ch d�jin, kdy� si vytvo�ila Evropskou unii. Jej� vznik v podstat� navazuje na p��sahu slo�enou po kapitulaci T�et� ��e, p��sahu "Tohle u� nikdy!", kter� deklarovala, �e evropsk� zem� ji� nikdy nepovedou mezi sebou v�lky, �e ji� nikdy nedopust� vyhlazov�n�, dob�v�n�, ni�en� �ivot� a plen�n�. Pr�v� z t�to p��sahy vych�zej� politick� a pr�vn� instituce, kter� dnes umo��uj� vyhnout se na evropsk� p�d� zv�rstv�m, hr�z�m, kter� se od roku 1945, alespo� co se t��e �lensk�ch zem� Evropsk� unie, ji� neopakovaly, a jak douf�m, opakovat nebudou.

V apelech na na�i povinnost pam�ti se zapom�n� na to, �e Evropa je prostorem relativn�ho hospod��sk�ho blahobytu, i kdy� �ada probl�m� p�etrv�v�, a �e do evropsk�ho prostoru proud� lid� z Asie, Afriky i Latinsk� Ameriky. Lid� ze v�ech kout� sv�ta tou�� ��t v Evrop� proto, �e Evropa zaru�uje nejenom jistou �rove� ekonomick�ho bohatstv�, ale tak� svobodn� prostor, d�vaj�c� p��choz�m mu��m i �en�m pr�va, kter� jim byla up�r�na v zem�ch jejich p�vodu. Paradox, v n�m� nyn� �ijeme - a kter� mi p�ipad� ��len� - spo��v� v tom, �e Evropa sama sebe ochotn� zostuzuje, zab�ed�v� do extr�mn� skromnosti, by� v n� hromadn� hledaj� domov obyvatel� ostatn�ch kontinent�. Byl bych r�d, kdybychom se t�to asymetrie dok�zali zbavit.

Z�v�rem bych cht�l ��ci je�t� jednu v�c. Permanentn� na n�s pr�� �aloby ze strany n�kter�ch re�im�, Ruskem pana Putina po��naje p�es v�echny re�imy na St�edn�m v�chod� a� po Al��rsko pana Butefliky, kter� se nemohou py�nit skv�lou bilanc�, co se lidsk�ch pr�v t��e, a o nich� se neprosl�ch�, �e by vynikaly v �ct� ke svobod�. A tak bych r�d, kdybychom �alobu pon�kud obr�tili proti �alobc�m samotn�m a nao�kovali trochu jedu �patn�ho sv�dom� v�em re�im�m, kter� se trvale tv��� jako mu�ednick�, ale p�itom mu�� sv� odp�rce, tyranizuj� vlastn� obyvatelstvo a z�rove� dr�� vzty�en� prst nad ob�tn�m beranem - Evropou.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).