![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
|
![]() |
Do�k�me se vzpoury davu?
�ekl mi p��tel: "Pro��v�me te� dramatickou dobu. A� zavad� o jak�koli t�ma, v�dycky poc�t� ot�es." V�dci to c�t� u� skoro p�l stolet�, hovo�� o "zm�n� paradigmatu". Duchovn� zalo�en� lid� mluv� o prom�n� v�dom�. Terorist� nefilozofuj�, zato ten ot�es drasticky prov�d�j�. A politikov�? Ti vystupuj� v roli newyorsk�ch hasi��: Has� ohniska po��r� dne�n�ch i budouc�ch. Demokracie je v�bu�n� t�ma, o tom jsme se p�esv�d�ili 11. z��� 2001. O demokracii a spravedlnost p�itom nejde jen ve v�lce s terorismem nebo v dramaticky eskaluj�c�m konfliktu ve Svat� zemi, ale i - by� na jin� �rovni - nap��klad v diskus�ch o budouc� podob� sjednocen� Evropy. A p�jde o ni i v nadch�zej�ch volb�ch, i kdy� si to mnoz� nemysl�. Tmelem demokracie je vz�jemn� d�v�ra ob�an� a politik� zalo�en� na spole�n�m "demokratick�m stanovisku", o n�m� se zbyte�n� nemluv�. O tom, jak to chod�, kdy� tento tmel p�estane p�sobit a vl�du uchv�t� vz�jemn� ned�v�ra, jsme se mohli p�esv�d�it na vlastn� k��i b�hem takzvan� televizn� krize. Demokracie se zachv�la, uk�zalo se, �e je sp� trp�n�m "v�dobytkem" ne� vydobytou civiliza�n� hodnotou. I v �ir��m m���tku se zd�, �e ztr�c� na p�ita�livosti, jako by mizela �cta k pozitivn�m hodnot�m, je� p�in��. V dne�n�m "globalizovan�m" sv�t� se �ivot lid� pod�izuje sp� dromokracii (nadvl�d� rychlosti). Demokratick� mechanismy vl�dnut� jako by pokulh�valy za ��t�c� se skute�nost�. Nem�lo by to v�st k jejich d�kladn� revizi, ke "zm�n� paradigmatu" �i prom�n� v�dom� tak� v police a v ob�ansk�m chov�n�? Jinak by se toti� mohlo st�t, �e z elitn� men�iny t�ch, kte�� "nev��� demokracii, proto�e je to pouze zvl�tn� zneu�it� statistiky" (jak prohl�sil kdysi argentinsk� spisovatel Jorge Luis Borges), bude r�zem nebezpe�n�, rozv�n�n� v�t�ina. Mo�n� dokonce vzpoura nov�ho davu. ��fredaktor |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).