![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Technokratick� ��lenstv� m��e v�st ke ztr�t� evropsk� du�e!
Philippe Nemo
Autor je profesor soci�ln�ch a politick�ch v�d na ESCP-EAP - European School of Management v Pa��i (�kola s�dl� tak� v Berl�n�, Lond�n� a v Madridu). P�ed �ty�mi lety vydal knihu Co je Z�pad? (Qu'est-ce que l'Occident?, Presses Universitaires de France, Paris 2004), kter� se setkala s velk�m ohlasem a byla p�elo�ena do n�kolika sv�tov�ch jazyk�. * * * Nejv�t��m probl�mem dne�n� Evropsk� unie je vl�dnut�. Nyn� je EU ��zena politiky, vysok�mi ��edn�ky a ekonomick�mi odborn�ky. Mus�m bohu�el konstatovat, �e takto zam��en� lid� jsou v�t�inou slep� k hlubok�m kulturn�m a sociologick�m dimenz�m evropsk� spole�nosti, je� by ka�d� dobr� vl�da m�la m�t na pam�ti, zejm�na p�i p�ij�m�n� dlouhodob�ch rozhodnut�. Slepotu eurokrat� je�t� zhor�uje fakt, �e �ij� na vlastn�m p�se�ku, vz�jemn� se ovliv�uj� a upev�uj� se v "politicky korektn�" ideologii, kterou vytv��ej� na z�klad� nem�n� korektn� povrchn�ho tisku. Jako ka�d� lidsk� uskupen� i eurokrat� maj� sklon jednat ve prosp�ch sv�ch korporativn�ch z�jm�. ��m v�c bude Evropa federalizovan�, ��m bude integrovan�j��, t�m v�t�� moc p�ipadne bruselsk� byrokracii, t�m v�t��mi zdroji a pracovn�mi m�sty bude Brusel disponovat. ��m v�c se EU roz����, t�m v�t�� bude jej� geopolitick� v�znam. V posledn�ch letech se evropsk� ma�in�rie jakoby utrhla ze �et�zu pr�v� z t�chto d�vod� a vyrazila sm�rem, kter�mu lid� v Evrop� p�est�vaj� rozum�t - a pr�v� toto je nov� aspekt. Doposud toti� ob�an� evropsk�ch st�t� v z�sad� s postupem Evropsk� komise a Evropsk� rady souhlasili. P�vodn� ideou, kterou eurozakladatel� sledovali, bylo zajistit, aby po mnoha stalet�ch v�lek a zejm�na po t� nejhr�zn�j��, druh� sv�tov�, zavl�dl na na�em kontinentu m�r. Budov�n� Evropy m�r skute�n� p�ineslo - tak dlouh� a souvisl� byl na na�em kontinentu naposledy v dob� zn�m� jako Pax Romana. A p�ineslo tak� ekonomick� r�st. Evropan� se proto nebr�nili. Nikdo se jich na nic neptal, ale lid� v podstat� souhlasili s t�m, co se v Bruselu rozhodlo, s podpisem nov�ch federaliza�n�ch smluv i postupn�m roz���en�m na dev�t, patn�ct a posl�ze sedmadvacet. Situace se za�ala m�nit po p�du Berl�nsk� zdi, a zejm�na s postupem globalizace. Nastala �pln� nov� geopolitick� situace, kter� vy�adovala reakci, zm�nu unijn� koncepce, p�edefinov�n� raison d'etre Evropsk� unie, jej�ch struktur a hranic i jej� role v nov�m sv�t�, jen� se profiluje vedle dvou dal��ch velk�ch civiliza�n�ch p�l� - Severn� Ameriky a nov� Asie. Av�ak m�sto toho, aby technokrat� p�ehodnotili situaci a vypracovali novou doktr�nu, kr��eli d�l svou cestou jako bezhlav� kachna. Sna�ili se maxim�ln� pos�lit byrokracii Evropsk� unie a jej� hranice posunout d�l na v�chod a na jih, ani� si ov��ili, zda jsou s t�m lid� srozum�ni a zda s nimi souhlas�. A nyn� se stra�n� div� a pohor�uj�, kdy� Francouzi, Holan�an� a Irov� ��kaj� ne. Mohli ale probl�m�m p�edej�t, kdyby m�li na pam�ti kulturu a identitu Evropy.
Nebezpe�n� snahy o uskute�n�n� imperi�ln�ho konceptu Da�ilo-li se Evrop� prosp�vat v dob�, kdy m�la �est, pozd�ji dev�t a pak patn�ct �len�, bylo to proto, �e �lensk� zem� sd�lely spole�nou kulturu. Jejich p�edstavy o postaven� �lov�ka, mor�lce, pr�vu, st�tu, fungov�n� st�tn� spr�vy a demokracii byly velmi bl�zk�. Na tomto z�klad� se pak daly snadno budovat evropsk� instituce a evropsk� pr�vo, kter� p�edstavuj� tak��kaj�c spole�nou p�idanou nadstavbu zast�e�uj�c� skupinu stejn� vysok�ch domk� podobn� konstrukce. Nen� v�bec jasn�, zda nekone�n�m roz�i�ov�n�m a akceptov�n�m hromadn�ho p��livu imigrant� z arabsko-muslimsk�ho sv�ta a z Afriky lze pod jednu st�echu nast�hovat zem� a populace, kter� nesd�lej� stejnou kulturu. P�ipome�me, �e koncept, na n�m� je Evropsk� unie zalo�ena, nen� koncept imperi�ln�, nen� to imp�rium diplomaticky a vojensky sdru�uj�c� r�zn� spole�nosti, je� si zachov�vaj� svou identitu a sv�j zp�sob vnit�n�ho ob�ansk�ho a ekonomick�ho uspo��d�n�. Je to koncept integra�n�. Z�m�rem zakladatel� Evropy bylo zajistit, aby jak fyzick�, tak pr�vnick� osoby z kter�koli �lensk� zem� mohly komunikovat a spolupracovat s fyzick�mi a pr�vnick�mi osobami v�ech ostatn�ch zem� p��mo, bez asistence st�tu. To ov�em p�edpokl�dalo, �e tito lid� budou zn�t a respektovat stejn� pravidla chov�n�, kter� umo��uj� uzav�rat smlouvy a obchodovat efektivn�m a nekonfliktn�m zp�sobem, jin�mi slovy stejn� pr�vn� ��d a stejn� mravy. Je zn�mo, �e pr�vo nelze nikdy vy�erp�vaj�c�m zp�sobem zformulovat do z�kon�. Aby pr�vo spr�vn� a syst�mov� fungovalo, mus� pr�vn� subjekty sd�let krom� znalosti psan�ch z�kon� tak� stejn� z�kladn� mor�ln� pravidla, a dokonce i sv�m zp�sobem stejn� spole�n� "sv�ton�zor", jen� zaru�uje stejn� vn�m�n� pr�vn�ch p�edpis� stanoven�ch z�konem. Nen�-li tomu tak, ve vz�jemn� komunikaci to fat�ln� drhne, vznikaj� nedorozum�n�, spory a konflikty, co� brzd� vz�jemnou spolupr�ci. Vn�m�n� stejn�ch pravidel v�ak funguje, jak je ov��eno, pouze ve spole�enstv�, kter� m� relativn� homogenn� kulturu. Idea "multikulturalismu" je tedy ze sociologick�ho hlediska absurdn� (mimochodem americk� spole�nost nen� - na rozd�l od pom�rn� roz���en�ho n�zoru - multikulturn�; je nepochybn� velmi rozmanit�, ale je, nebo alespo� doned�vna byla, "unikulturn�", m�n�no ve smyslu siln� integrovan�; nov� p�ist�hovalce poj� se star�mi stejn� v�ra v americk� hodnoty). Evropsk� unie doposud dob�e fungovala, proto�e spole�nosti, kter� sdru�ovala, sd�lely v�echny v z�sad� stejnou kulturu coby d�dictv� �ecko-��msk�ho a biblick�ho sv�ta. Tato kultura se budovala v pr�b�hu dlouh�ch d�jin, kter� m�ly sv� etapy a "evolu�n� skoky", je� jsem se pokusil analyzovat ve sv� knize Co je Z�pad? Ot�zkou je, zda EU m��e fungovat stejn� dob�e jak v rovin� institucion�ln�, tak socioekonomick�, roz����-li se za zem�pisnou hranici Evropy a bude-li d�l asistovat masov�mu p��livu jinorod�ch populac� na sv� �zem�. Co se imigrace t��e, probl�mem je limit. Jakmile toti� masov� p��liv p�ekro�� ur�itou mez, integrace se zastav�, �koly nejsou schopny plnit integra�n� �lohu a cel� velk� �tvrti na�ich m�st ztr�cej� evropsk� charakter. Imigrace pak neprodukuje Evropany, ale umo��uje masov� n�r�st populac�, kter� si ve v�t�� �i men�� m��e zachov�vaj� svou kulturu, neslu�itelnou s tou na��. Co se roz�i�ov�n� t��e, nutno konstatovat, �e Evropsk� unie ji� integrovala v�echny n�rody, kter� d�ky sv� kultu�e jsou skute�n� evropsk� (s v�jimkou n�kter�ch balk�nsk�ch zem�). Ka�d� dal�� roz���en� by t�m p�dem znamenalo, �e do Evropy vstoup� spole�nosti, kter� evropskou kulturu nesd�lej�. Zd� se ale, �e eurokrat� kr��ej� pr�v� t�mto sm�rem? A pr�v� v tom se viditeln� rozch�zej� s ve�ejn�m m�n�n�m. D�vodem patrn� bude, �e jist� politick� s�ly a vlivn� lobby hraj� v Bruselu ne�m�rn� velkou, nedemokratickou roli (na prvn�m m�st� lobby pr�myslov�, kter� by r�da disponovala levnou pracovn� silou tla��c� na sni�ov�n� mezd). Nap��klad jedn�n� o vstupu Turecka byla ofici�ln� zah�jena, a�koli si to n�kolik evropsk�ch n�rod� nep��lo, co� se zcela jasn� v�d�lo. Osobn� mohu dosv�d�it (byl jsem ve sn�movn�), �e hlavn� politick� skupiny francouzsk�ho parlamentu se p�i jedn� rozprav�, uspo��dan� na toto t�ma n�kolik dn� p�ed jedn�n�m Rady Evropy v Bruselu v prosinci 2004, vyslovily proti vstupu Turecka, maxim�ln� se ozvaly hlasy, �e Turecko by mohlo z�skat statut partnersk� zem� Evropsk� unie. Je v�eobecn� zn�mo, �e pro zah�jen� jedn�n� nebyli ani Raku�an�. Jak� nedemokratick� mechanismy tedy zp�sobily, �e byly navzdory tomu rozhovory zah�jeny? Nanejv�� diskutabiln� jsou i argumenty p�edkl�dan� coby zd�vodn�n� rozhodnut� EU ve prosp�ch masov� imigrace. Tvrd� se, �e evropsk� populace st�rne, �e po�et narozen�ch d�t� je n�zk� a �e je n�m tud� t�eba injekce nov� krve ze zem� t�et�ho sv�ta, aby ekonomika neochabla a mohly se vypl�cet d�chody. To v�ak m� smysl pouze tehdy, existuje-li syst�m p�erozd�lov�n� a panuje-li n�zor, �e navzdory prodlu�ov�n� d�lky lidsk�ho �ivota se nesm� prodlu�ovat doba pracovn� aktivity a �e sociologick� zm�ny evropsk� spole�nosti, kter� s sebou p�in�� imigrace, jsou samy o sob� dobr� v�c, kter� zajist� "regeneraci" na�ich star�ch p�esycen�ch a provinil�ch n�rod� (nesou vinu za imperialismus, kolonizaci apod.), k n� n�m nevinn� a pochvalu zasluhuj�c� "hodn� divo�i" pomohou. Tyto argumenty maj� nepochybn� svou v�hu, ale je z�ejm�, �e ne v�ichni Evropan� s nimi souhlas�. P�esto pr�v� ony ud�vaj� v Bruselu t�n. Evropsk� kr�sa i bolest Kladu si tak� ot�zku, jak� asi d�vody zap���inily, �e z preambule n�vrhu evropsk� �stavy vypadly k�es�ansk� ko�eny Evropy. Jak� men�ina se proti t�to zm�nce, kter� je p�itom samoz�ejmost�, postavila? I kdyby u� v Evrop� nez�stal jedin� k�es�an, co� se nestalo, po��d by platilo, �e evropsk� hodnoty a evropsk� instituce se budovaly na z�klad� k�es�ansk� mor�lky a kanonick�ho pr�va, je� se vytv��ely v pr�b�hu postupn�ho d�jinn�ho v�voje. Pop�r�n� k�es�ansk�ch ko�en� Evropy je proto pop�r�n�m d�jin, je to revizionismus, zlo�in sp�chan� na pravd� srovnateln� s pop�r�n�m holocaustu. Technokratick� ��lenstv� m��e v�st a� k tomu, �e se "du�e" Evropy vytrat�. Du�e Evropy je v�c ne� jen souhrn v��e zm�n�n�ch hodnot a politick�ch nebo pr�vn�ch instituc� - du�e Evropy je tak� nitern� spjata s humanistick�m a filosofick�m my�len�m, s ide�ly, kter� vyzn�vali evrop�t� u�enci, s um�n�m, architektonick�m a urbanistick�m d�dictv�m Evropy, se spole�n�mi d�jinami, s k�es�ansk�m a �idovsk�m n�bo�enstv�m. Toho v�eho si Evropan� v��, a maj� b�t na co hrdi. Ov�em nejde pouze o d�dictv� minulosti, do zna�n� m�ry jde tak� o v�sledek p�lstolet� trvaj�c�ho budov�n� Evropy. Pr�v� tato konstrukce toti� umo�nila definitivn� skoncovat s v�lkami mezi evropsk�mi n�rody a odstranit bari�ry strachu mezi st�ty. Je�t� v ned�vn� minulosti pud sebez�chovy nutil Evropany, aby se b�li kvalit sv�ch soused� v�c ne� jejich chyb. Jeliko� nyn� je mo�nost v�lky vylou�ena, mohou se vz�jemn� objevovat a oce�ovat bez postrann�ch my�lenek, pochopit, co v�e se jedni od druh�ch mohou nau�it, a to jim p�in�� pocit soun�le�itosti se solidn�m, perspektivn�m spole�enstv�m. S�m za sebe mohu ��ct, �e ��m v�c cestuji po Evrop�, t�m v�c zji��uji, jak je ka�d� zem� ��asn�. Jsem zamilov�n do v�ech najednou i do ka�d� z nich. Miluji n�meckou hudbu, italsk� mal��stv� a architekturu, anglick� humor, El Escorial, Pra�sk� hrad a v�e, co p�kn�ho a dobr�ho je k vid�n� v Rakousku, Irsku, Nizozemsku, Belgii, Skandin�vii, Ma�arsku, zkr�tka v�e od Islandu p�es mys Svat�ho Vincenta a� po Chorvatsko. U v�ech Evropan�, kter� potk�v�m, shled�v�m lidsk� ctnosti a kvality, d�ky nim� si mohu snadno a velmi r�d p�edstavit, �eho v�eho m��eme v budoucnu dohromady dos�hnout. A najednou - pr�v� v okam�iku, kdy se spole�enstv� za��n� stmelovat - je n�m p�edhozen n�vrh na jeho dal�� otev�en� a roz���en� a� na Kavkaz, ba a� na Saharu. Z�rove� v n�m ve jm�nu multikulturalismu vznik� jak�si "patchwork" r�znorod�ch lidsk�ch spole�enstv�, co� Evropu podkop�v� zevnit�. Je naprosto jasn�, �e na konci tohoto procesu bude spole�nost se zp�etrhan�mi soci�ln�mi vazbami, v n� zavl�dne ned�v�ra znemo��uj�c� spolupr�ci a v n� bude �ivot ��m d�l obt�n�j��. Ostatn� je v�c ne� pravd�podobn�, �e n�kter� evropsk� st�ty se v reakci na to boj�cn� uzav�ou do sebe, aby ztr�t� vlastn� p�irozenosti unikly. Po p�ekon�n� st�edov�k�ch p�edstav o k�es�ansk�m imp�riu a vzniku vz�jemn� soupe��c�ch n�rodn�ch st�t� jsme v Evrop� vedli cel� jedno p�ltis�cilet� krut� v�lky. Za t�mito v�lkami jsme ud�lali te�ku svobodn�m rozhodnut�m o vytvo�en� Evropsk� unie. A sotva po n�kolika des�tk�ch let existence hroz� tomuto klenotu, a t�m Evropa je, z�nik. Evropa by mohla z�stat pouh�m p�eludem? A proto je nutn�, aby se evropsk� n�rody probudily a zabr�nily bruselsk�m technokrat�m jejich gul� dova�it. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).