![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Um�n� br�nit se
Eduard P. Martin
Modern� doba prov�d� �adu z�m�n, kter� jsou tak nen�padn�, �e se za z�m�ny u� ani nepova�uj�. B�vaj� naopak pokl�d�ny za n�co samoz�ejm�ho. Zam��ov�n� pojm� pozn�n� a informace je jednou z takov�ch nebezpe�n�ch z�m�n. V �noru prob�hla ve Velk� Brit�nii v�zkumn� akce, kter� zji��ovala znalosti Brit� o vlastn�ch d�jin�ch. Ne�lo o kuriozitu, jakou byla kdysi novinov� zpr�va o tom, �e potomek jednoho z v�t�z� bitvy u Waterloo u zkou�ky nev�d�l, �e mezi v�t�zn�mi vojev�dci byl i jeho p�edek. Tentokr�t �lo o statistick� p�ehled. Respondenti m�li uv�d�t, kter� z p�edkl�dan�ch postav jsou skute�n�, a kter� jsou smy�len�. Na pl�tn� iluz�.
Podle tohoto v�zkumu do�lo v dob� "v�buchu informatick� bomby" k n��emu podobn�mu, co obvykle p�sob� v�buchy bomb. K rozmet�n� toho, co se zde p�edt�m nach�zelo. Je zaj�mav� sledovat, jak se prom�nilo "v�d�n�" v dob�, kdy jsou informace dostupn� tak jako nikdy dosud. Na tom, �e sedmapades�t procent respondent� pova�ovalo kr�le Richarda Lv� srdce za vymy�lenou postavu, nen� ve v�ku v�elijak�ch fantasy, pol�vaj�c�ch filmov� pl�tna iluzemi, nic tak podivuhodn�ho. Stejn� nen� nic tak neoby�ejn�ho na tom, �e za skute�nou postavu pova�ovalo Sherlocka Holmese sedmadvacet procent dot�zan�ch. Velc� auto�i dok�ou sv�m postav�m vdechnout �ivot n�kdy p�ekvapiv� sv��. Mimochodem o tom, �e u� dlouho, po cel� pokolen�, chod� do Baker Street dopisy, adresovan� tomuto velk�mu detektivovi, se v� p�ece tak� u� d�vno. Ale i pro velk�ho skeptika, a dokonce i pro velk�ho pesimistu jsou p�esto ohromuj�c� procenta t�ch, kte�� se m�l�. Zvl pokud by onen skeptik nebo pesimista nev�d�l o znalostech (l�pe �e�eno neznalostech) leto�n�ch �esk�ch maturant�, na kter� se bude na jejich �kol�ch z�ejm� je�t� dlouho vzpom�nat. Nam�tkou: Maturant u zkou�ky z d�jepisu odpov�d�, �e na Starom�stsk�m n�m�st� bylo popraveno sedmadvacet �esk�ch p�n�. jen�e jedin�, kter�ho m��e jmenovat, je p�n ze Lvovic. Uboh� dekadentn� b�sn�k Ji�� Kar�sek ze Lvovic si nevytrp�l za�iva dost od kritiky, je�t� po sv� smrti mus� um�rat na popravi�ti... a k tomu v nep��jemn�m sedmn�ct�m stolet�. Tento p��klad nen� jenom �ertovnou p�ipom�nkou, jde o p��klad toho, jak se tma (nezadr�iteln�? zadr�iteln�?) rozl�v� v �esk�m �kolstv�... tma, kter� prom��uje pozn�n� v t� m��e, �e by d�vn� pedagogov� �asli a �asli. Star� ��d rozmet�n? Doby, kdy se m�n� archetypy, b�vaj� doby velice nebezpe�n� a vy�aduj� velikou citlivost. P�esto jako by se ony operace v�dom� i podv�dom�, k jak�m nyn� doch�z�, ony operace, kter� by se m�ly prov�d�t citliv�m laserov�m paprskem moudr�ho pozn�n�, prov�d�ly tup�mi sekerami pseudoinformac�. P�n ze Lvovic skl�n� svou ��ji pod sekeru mistra poprav��ho. Nem��e m�t pozorovatel pocit, jako by se ta sekera vzn�ela nejenom nad jednou vymy�lenou hlavou, jako by se zdvihala, hroziv� pozdvihovala, nad t�m pozn�n�m a vzd�lanost�, kter� byly tak dlouho obvykl�, samoz�ejm�, p�irozen�. Nejde zde o kuriozitu, jde o jeden kam�nek z archetypick� mozaiky. Z on� mozaiky ale nevypad�vaj� jenom jednotliv� kam�nky, vypad�vaj� z n� cel� plochy. P�edpokl�dal by n�kdo, �e Winston Churchill bude ozna�en t�iadvaceti procenty respondent� za vymy�lenou postavu. Postava politika, kter� �il je�t� za �ivota tolika sou�asn�ch lid�. O�ek�val by n�kdo, �e za vymy�lenou postavu bude pova�ov�n vysok�m po�tem respondent� Mah�tma G�ndh�. Informatick� bomba vybuchla. Rozmet�v� star� ��d, rozmet�v� to, co b�valo d��ve pova�ov�no za samoz�ejm�. �e�i maj� to �t�st�, �e �esk� n�rod nen� je�t� do t� m�ry prostoupen t�mi (ale kdo v�?), kte�� se o kulturu p��li� nezaj�maj�, nep�ij�maj� �eskou kulturu za svou? a proto se n�m m��e zd�t takov�to statistika pouze sm�n�, a ne nebezpe�n�? Jenom�e �padek pov�dom� �esk�ch �kol�k� o n�rodn� minulosti (a v p�esahu minulosti tedy i o n�rodn� budoucnosti) je tak� prudk�, neomezuje se pouze na repetenty? Vysoko�kol�t� pedagogov� by mohli vypr�v�t o on�ch ploch�ch informac�, kter� se masivn� odlupuj� z mozaiky, jakou tvo�il star� ��d v�d�n�? Um�n� v�d�t? Jak velk� je to um�n�? Lid� si navykaj� pova�ovat ty, kdo shrom�d� informace, za moudr�, sm�v� se rozd�l mezi chytrost� a moudrost�. Sm�v� se rozd�l mezi pozn�n�m a informacemi. Historici �asto cituj� p��klad onoho starov�k�ho kr�le, kter� znal nazpam� jm�na sv�ch desetitis�c� voj�k�, a p�itom byl slabomysln�? Informatick� bomba d��ve vybuchovala v jednotliv�ch v�dom�ch, nyn� jako by jej� v�buch rozmet�val nejenom v�dom� cel�ch n�rod�, jako by rozmet�val i jejich podv�dom�? Nesjednocuje se Evropa po tolika stolet�ch zu�iv�ch v�lek i du�evn�ch �arv�tek v t�to dob� proto, �e teprve nyn� do�lo k rozmet�n� jej�ch jednotliv�ch "n�rodn�ch informatick�ch syst�m�"?? Nesjednocuje se pr�v� proto, �e informatick� bomba rozmet� star� mozaiky v�dom�?, nejenom mozaiky navykl�ch pozn�n�, rozmet�v� i mozaiky star�ch identit? Sjednocovat m��e nejenom pozn�n�, sjednocovat m��e i neznalost. Sjednocovat m��e nejenom "zaujet�", sjednocovat m��e paradoxn� i lhostejnost. Kolik man�elstv� dr�� pohromad� l�ska? A kolik jich dr�� pohromad� zvyk, zlhostejn�n�? Kde jsme doma? Hovo�� se o tom, �e partnery tolika mlad�ch lid� a d�t�, jejich nejbli���mi partnery, u� neb�vaj� jejich rodiny nebo jejich kamar�di, st�vaj� se jimi po��ta�e?, tedy st�v� se nejbli���m partnerem ten, kdo dod�v� chladn�, lhostejn� informace? Jedna mal� hol�i�ka na ot�zku, kde je doma, jestli u rozveden�ho tat�nka, rozveden� maminky, jedn� babi�ky nebo druh�ho d�de�ka, odpov�d�la po chv�li p�em��len�: "J� jsem doma u po��ta�e"... Zm�na archetypu domova m�n�v� v�e Jak se po v�buchu informatick� bomby posunul i archetyp domova? Zbyte�n� informace p�ipochodov�vaj�, p�ich�zej� vyh�n�t ty nutn� informace Ty z�kladn�. Vzpom�n�m na jednoho �echa, kter� �il p�ed rokem 1989 dlouho v exilu a po n�vratu s hr�zou zv�stoval, jak se tam val� lavina nev�domosti, ta lavina, kter� se skr�v� v podob� "p�einformovanosti"? V�me sice, co n�m noviny oznamuj� o volb�ch v Tasm�nii a o sr�ce dvou tanker� tam a tam?, jenom�e v�echno toto jsou vlastn� jenom kulisy, kter�mi informati�t� d�moni zakr�vaj�, �e existuje cesta k jin�mu pozn�n�, k vy���mu pozn�n�, k z�kladn�mu? Je nejenom pr�vo na pozn�n�. Je i pr�vo na to um�t se vyh�bat pozn�n�, kter� je zbyte�n�, kter� je ve sv� podstat� antipozn�n�m. Komensk�, na n�ho� se pedagogika st�le dovol�v�, by mohl �asnout nad fantastick�mi mo�nostmi, jak� maj� nyn� ��ci a studenti - a na druh� stran� by mohl �asnout nad t�m, jak nepatrn�?, jak �asto dokonce �kodliv�? a jak nesmysln� se n�kdy on�ch ��asn�ch mo�nost� vyu��v�? V�t�zstv� mdl�ho rozumu?
Komensk� usiloval o celost pozn�n�. Jeho moudr� obrys? V dob�, kdy v mozaice v�domost� chyb�ly cel� plochy a �ekaly na ty, kdo je postupn� mal�mi kam�nky informac� zapln�. Upozor�oval na souvislost kam�nk�. Upozor�oval na ty nejd�le�it�j��? Nyn� je mozaika bohat�? A za��naj� z n� odpad�vat pr�v� ta nejd�le�it�j�� m�sta, ona m�sta, kter� j� d�vaj� smysl. Kter� j� d�vaj� opr�vn�n�? Ona m�sta, kter� ji sceluj�?, d�vaj� j� vy��� v�znam, povy�uj� chytr� shroma��ov�n� �daj� v moudr� naz�r�n� na vlastn� �ivotn� p��b�h a na �ivotn� p��b�hy bl�zk�ch? M�sta po vypadan�ch d�le�it�ch kam�nc�ch se zam�znou, zam�znou �ernou barvou? Nebo se prohl�s�, �e na jejich m�stech nic nebylo? Jako by se lidstvo za��nalo st�le v�c a v�c bl�it onomu starov�k�mu kr�li, kter� znal desetitis�ce sv�ch voj�k� jm�ny. A p�itom jeho rozum byl oslaben�? Mdl�. Znal jm�na sv�ch voj�k�, a p�itom nev�d�l, jak vybojovat v�t�zstv�. A p�ece i dnes trv� velik� pr�vo? Pr�vo br�nit se �tok�m informac�? Pr�vo v�d�t? Jak velk� a vzne�en� je to pr�vo. Jak t�k� je to um�n�. D�moni mohou zakr�vat cestu k moudr�mu a p�irozen�mu pozn�n� nejenom neznalost�, mohou ji zakr�vat i p�chou, tou p�chou, kterou v sob� skr�v� p�edstava, �e pouh� chaoticky sebran� informace sta�� k nabyt� moudrosti? Zastav� se �prk t�mto neblah�m sm�rem?? Anebo se jednou budou mo�n� vypr�v�t poh�dky: "Byl jednou jeden kr�l, jmenoval se Winston Churchill a ten m�l dva syny, Richarda Lv� Srdce a Mah�tma G�ndh�ho" |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).