Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Co je to za revoluci?
Ivan M. Havel

Teoretik v�dy a filosof Ivan M.Havel (*1938) je autorem �ady kniha odborn�ch studi�, v nich� se zab�v� r�zn�mi t�maty souvisej�c�mi s lidsk�m my�len�m a v�dom�m (knihy Otev�en� o�i a zvednut� obo��, Zvednut� obo�� a zjit�en� mysl, hrav� fikce Arsemid, sborn�k �lov�k a jeho prostor). P�ed listopadem 1989 publikoval sv� studie a filosofick� dialogy nap�.v samizdatov� Edici Expedice. V sou�asnosti je v�deck�m pracovn�kem Centra pro teoretick� studia p�i UK a AV �R.

* * *

Um�me u� kop�rovat sebe sama, a nejen kop�rovat, um�me se i modifikovat a sv� modifikace d�dit. Zlod�j si odplivne a z jeho sliny se pozn�, kdo byl ten zlod�j, ba co v�c, zda jeho prap�edci poch�zej� z Afriky anebo z Ameriky. Chyst�me se nav�t�vit Mar�any a kdov�jak� dal�� tvory na vzd�len�ch planet�ch. Um�l� lid� z plechu a �ip� lezou po stromech, troub� na trumpety a kamar�d� se s na�imi d�tmi. D�mysln� skenery skenuj� nitro na�ich mozk� a prozrazuj�, na co zrovna mysl�me a pro�. Satelity sn�mkuj� z nebe na�e zahr�dky a my si brzy budeme pou�t�t na webu, jak n�m ra�� sal�t. Dru�icov� polohov� syst�m naviguje na�e auta, abychom nezabloudili cestou do pr�ce. Do lesa chod�me s mobily v kaps�ch, tak�e si navz�jem m��eme hl�sit, kde rostou houby. D�ky internetu m�me p��stup k nep�ebern�m znalostem, v�etn� toho, kde se kdo s k�m pr�v� pere. Sta�� se zalogovat. A kdov�, co v�echno bude, a� to budete ��st.

Z�konit� n�s napadne, co je to za zvrat, p�evrat �i revoluci, v n� �ijeme. M� to v�e n�jak� spole�n� jmenovatel? To za prv�. A za druh�: co to s n�mi ud�l� za p�r des�tek let? Budeme tu je�t� my, budeme to je�t� my? Kone�n� za t�et�: co m�me d�lat, m�me se na to t�it, �i se t�m navz�jem stra�it? Kv�li prvn� ot�zce jsem si znovu p�e�etl t�ch n�kolik p��klad�, kter� jsem zde uvedl. Jedno maj� spole�n�, toti� v�echny tak �i onak souvis� s informacemi, jejich sd�lov�n�m a sd�len�m; anebo s po��ta�i �ili stroji na zpracov�n� informac�, tak�e op�t s informacemi. D� se tedy ��ct, �e jde o revoluci - �i bombu - vpravd� informatickou.

Techni�t�j��, sofistikovan�j�� a rychlej�� ?

Ale u� je tu prvn� probl�m: vyn�lezy a vymo�enosti informatick� revoluce generuj� a ���� nezm�rn� kvanta "informac�" ((v�imn�te si uvozovek), ale kdo ru�� za jejich pravdivost �i u�ite�nost? Co je u�ite�n� pro tebe, nemus� b�t u�ite�n� pro mne a (s trochou nads�zky) co je pravdiv� pro tebe, nemus� b�t pravdiv� pro mne. M�j p��tel Ji�� Fiala v�dy tvrd�, �e hlavn�m probl�mem informa�n�ho v�ku je, jak se zbavit p�ebyte�n� a bezcenn� informace. Na�e �iv� mozky to um�, i kdy� to ob�as trochu p�eh�n�j�. Jak toti� rozli�it, co je cenn� a co ne? Ale kdy� u� je �e� o mozc�ch, co�pak pr�v� ony nemaj� tu vz�cnou schopnost si tu a tam n�co vymyslet samy od sebe, a� u� s na�� pomoc�, �i bez n� Pro� jen spol�hat na informa�n� datab�ze, weby, blogy a googly? (A hned m�m i vlastn� p��klad: u� jsem kdysi na tohle t�ma n�co napsal, cht�l jsem to te� pou��t, ale ouha, ne a ne to v �trob�ch sv�ho po��ta�e naj�t. Tak vym��l�m znovu, je to rychlej�� a z�bavn�j��.)

Mysl�m, �e o informatick� revoluci mluv�me hlavn� proto, �e je p��li� rychl�, rychlej�� ne� je st��da generac� (pod�vejte se na sv� d�ti!), ba rychlej��, ne� si zvyknete na nov� notebook. Co do hloubky z�sahu do lidsk�ch �i mezilidsk�ch v�c� je dne�n� informatick� revoluce do jist� m�ry porovnateln� s n���m, co se n�m p�ihodilo ji� v�ckr�t: nejprve vznik �e�i, pozd�ji vznik p�sma, pak vznik knihtisku, a nakonec film a televize. Prv� za�alo spol�ovat lidi a dovolilo jim myslet �i mluvit o v�cech nep��tomn�ch, druh� umo�nilo mluvit i k lidem nep��tomn�m (v �ase i prostoru), t�et� a �tvrt� k mnoha lidem najednou. Probl�m p�ebyte�nosti se �e�il p�irozenou cestou, probl�m pravdivosti a u�ite�nosti tu byl a bude v�dy.

To v�e se prom�t� i do pr�v� svr�en� informatick� bomby, ta je jen techni�t�j��, sofi stikovan�j�� a rychlej��. Soud�m v�ak, �e ne� mluvit o informaci, bude asi pat�i�n�j�� mluvit o komunika�n�m prostoru. M�n�m t�m n�co dosti obecn�ho, co se t�k� nejen tok� slov, v�t, text�, �e�� a obr�zk� v prostoru a �ase, t�k� se to i spole�enstv� komunikuj�c�ch, kte�� jsou do on�ch tok� zapleteni a vz�jemn� jimi k sob� pout�ni a p�ipout�v�ni. Jsou jak�misi komunika�n�mi uzly. Nast�vaj�c� revoluce se bude t�kat v�ech �rovn� komunika�n�ho prostoru, kter� se prom�n� tak, �e zas�hne do na�ich lidsk�ch a mezilidsk�ch v�c� daleko hloub�ji, ne� si dovedeme p�edstavit.

�ipy, nikoliv lid�

Abych tu zm�nu, k n� doch�z�, n�le�it� ilustroval, zkus�m vyj�t ze �ty� vymo�enost�, uveden�ch prve mezi posledn�mi: satelitn� sn�mkov�n�, polohov� syst�my, mobily a internet. Ka�dou z nich si v mysli trochu vylep��me, a pak je slep�me dohromady. Satelitn� sn�m�n� povrchu Zem� (nap��klad Google Earth )umo��uje zobrazit v r�zn�m zv�t�en� zvolen� m�sto na Zemi, a to nejen shora, ale v n�kter�ch p��padech i ve zvolen�m panoramatick�m pohledu. P�edstavme si, �e se to nav�c d�je dynamicky v re�ln�m �ase a s takovou rozli�ovac� schopnost�, �e mohu rozpoznat nejen svou zahr�dku, ale i sebe jak zrovna zal�v�m sal�t (chyba:najdu se u obrazovky, jak sleduji sebe). Glob�ln� polohov� syst�m (GPS) m� u� dnes rozli�ovac� schopnost tu��m deset centimetr�, tak si t�eba mysleme, �e to bude n�kolik milimetr� (velikost m�ho vys�- lac�ho a p�ij�mac�ho �ipu, zamontovan�ho t�eba v br�l�ch nebo implantovan�ho do zubu �i do mozku). Bude sn�mat i orientaci m� hlavy, a tedy i sm�r m�ho pohledu. Dnes m�me mobily, kter� sly��, mluv�, fotografuj�, e-mailuj� a informuj� m�, o �em chci. Ty mohou b�t trvale na p��jmu a zaji��ovat vz�jemnou konverzaci mnoha osob najednou, a� jsou kdekoliv. A i ten internet, zejm�na web, bude je�t� rychlej��, d�mysln�j�� (co do nab�zen� informac�, kter� by pr�v� mne mohly zaj�mat) a bude pro mne organizovat debatn� kluby na m� obl�ben� t�mata. �ten�� nech� si dopln� dal�� n�pady - v�e u� je �i brzy bude technicky realizovateln�.

Nyn� je �as p�edstavit si to v�e spolu chyt�e propojeno. Ka�d� z n�s bude m�t trvale aktivn� �ip se sou�asn�m p��stupem na GPS, na internet v�etn� satelitn�ch p�enos�, na mobiln� s�, a tento �ip bude snad i monitorovat na�e biologick� funkce (pro p��pad nouze). Ve�ker� informace (pokud je tak budeme je�t� naz�vat), v�etn� informac� o n�s a na�ich v�skytech, budou k dispozici v ka�d�m bodu fyzik�ln�ho prostoru (ochrana osobn�ch dat mus� ustoupit pokroku). Sta�� jen, kdy� do doty�n�ho bodu vstoup�te se sv�m integrovan�m �ipem a navol�te, co chcete v�d�t, vid�t a sly�et. Technicky nejde o nic p�ekvapiv�ho, sta�� si uv�domit, �e zcela obdobn� jsou v ka�d�m bodu prostoru k dispozici rozhlasov� a televizn� sign�ly obrovsk�ho po�tu stanic a kan�l�, sta�� jen do toho bodu um�stit ant�nu a naladit p�ij�ma�. V na�em p��pad� v�ak ka�d� bod bude nejen potenci�ln�m p�ij�ma�em, ale i poten- ci�ln�m vys�la�em, ba co v�c, body samy mezi sebou budou moci komunikovat, my jim to jen usnadn�me sv�mi �ipy. Ty ov�em mohou b�t i tam, kde nen� ��dn� �lov�k - i takov�to "divok�" �ipy budou p�ece m�t sv� vlastn� zorn� pole, sv� m�sta, �as, znalosti a komunika�n� partnery. A� tak �i onak, t�m d�le�it�m budou sp�e �ipy (budu jim tak i nad�le ��kat), nikoliv lid�.

Zrozen� superbytosti

To m� p�iv�d� je�t� k dal��mu sm�ru t�chto bizarn�ch �vah. Z interakce a integrace v�ech �ip� (a� u� na�ich, �i on�ch divok�ch) se samovoln� zrod� jak�si nov�, zvl�tn� v�udyp��tomn� superbytost, Velk� Sv�tov� V�dom�. �iveno v�emi zm�n�n�mi daty a informacemi bude za n�s v�d�t v�echno: kde zrovna jsme a kde nejsme, co vid�me a co nevid�me, s k�m komunikujeme a s k�m nikoliv, to v�e najednou a nejen pr�v� te�, ale i p�ed chv�l�, v�era, kdykoliv (kapacita jeho pam�ti bude prakticky nekone�n�). Pro Velk� Sv�tov� V�dom� ov�em budeme, coby jednotlivci, jen nepatrn� a nezaj�mav� referen�n� body v kontinu�ln�m mnoharozm�rn�m komunika�n�m prostoru. My o t� superbytosti nebudeme v�d�t nic, ani to nebude nutn�, budeme ji v�ak tu�it, proto�e od n� budeme dost�vat odpov�di na sv� v�ete�n� ot�zky, aspo� pokud se budeme cht�t a um�t pt�t a pokud budeme rozum�t jej�m odpov�d�m.

Lid� si zvykli na �e�, p�smo, knihtisk, u� i na film a televizi. Mo�n� si zvyknou i na nov� komunika�n� prostor a na Velk� Sv�tov� V�dom�. A dost�v�m se k druh� ot�zce, co to s n�mi ud�l�. Jist� se zm�n�me, stejn� jako jsme se zm�nili d�ky �e�i, p�smu, knihtisku, filmu a televizi - a objev� se mnoho dal��ch vymo�enost�, kter� n�s prom�n�. Jedna z dimenz� zm�ny bude p�esun v�znamu (v rozli�n�m smyslu toho slova) z jednotlivc� na skupiny a ze skupin na celek. Nic nov�ho pod sluncem, i na�e lidsk� my�len� pot�ebuje velk� soubory sehran�ch a sehr�vaj�c�ch se neuron�, z nich� ��dn� jako jednotlivec nehraje velkou roli. Existuj� hmyz� society, bakteri�ln� kolonie a dal�� p��klady. Nicm�n� specifikem lidsk�ho komunika�n�ho prostoru je, �e je p�edev��m komunika�n� a �e v jeho uzlech sed� relativn� inteligentn� bytosti, kter� n�co tu�� i o sv� roli v cel�m syst�mu.

Citliv� �ekat

Trochu jsem pustil uzdu sv� fantazii ,berme to jako p��klad jist�ho typu prom�ny �lov�ka, prom�ny v d�sledku nen�padn�ho p�esunu autonomie z ni��� �rovn� �lov�ka na vy��� �rove� spole�enstv�. Ov�em samotn� fakt, �e se n�co n�jak m�n�, nelze hodnotit jako dobr�, ani �patn�. T�m se nechci vyhnout t�et� ot�zce: M�me se t�it, nebo b�t? P�ijde na to. Ono toti� lze leccos p�evypr�v�t jako skv�l�, nebo jako d�siv�, nebo jako neutr�ln� (j� jsem se trochu sna�il o to t�et�). Rozhodnut� jak to p�evypr�v�t pak z�vis� na p�edb�n�m tu�en�, co s t�m lidi ud�laj� a co to ud�l� s lidmi. A zda si opravdu mysl�me, �e co se zd� dobr� dnes, bude dobr� i z�tra a co se zd� �patn� dnes, bude �patn� i z�tra. Technopesimist� varuj� p�ed bl��c�mi se hrozbami, technooptimist� se t�� na z�t�ej�� mo�nosti, j� bych nejrad�ji p�ece jen citliv� �ekal - s d�razem na slovo citliv� .

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).