![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
D�sledky a paradoxy demografick� politiky
Ota Ul�
Prvn� s��t�n� obyvatelstva se v ��n�, nejlidnat�j��m st�t� sv�ta, uskute�nilo v roce 327 p�. Kr.: tehdy napo��tali necel�ch �edes�t milion� obyvatel. Tento po�et z�stal stabiln� po dv� tis�cilet�, ale v devaten�ct�m stolet�, pot�, co se ��na nedobrovoln� pootev�ela z�padn�m vliv�m, se zv��il na 412 milion�. A v roce 1949 si po v�ech v�le�n�ch masakrech zachovalo �ivot 540 milion� lid�, je� bylo nutn� �ivit na omezen�m prostoru zem�d�lsky pou�iteln� p�dy a p�i dost neomezen�m po�tu p��rodn�ch katastrof. Mnoz� v�dcov� by se o nebezpe�� demografick�ho r�stu aspo� n�co dovt�pili, nikoliv v�ak Mao Ce-tung. Ten popula�n� kontrolu zatratil jako jednu z forem kapitalistick�ho spiknut�; v�dy� v kvantit� je s�la! Kdy� d�dicov� Maov�ch nesmysl� uspo��dali v roce 1982 (pr�v� tehdy jsem poprv� do ��ny p�ijel) nov� s��t�n�, dosud nejv�t�� v d�jin�ch, do�li k �d�sn� cif�e 1,008.175.288 - to je t�m�� �tvrtina v�eho lidstva. Deset let by trvalo, ne� by v�ichni ���an� norm�ln�m tempem pro�li pekingskou branou Nebesk�ho m�ru. A ka�dou druhou vte�inu se narod� dal�� ����nek. Nav�c se podstatn� prodlu�uje pr�m�rn� d�lka �ivota. Jak poskytnout dor�staj�c� generaci dost pracovn�ch p��le�itost�, kde sehnat miliardov� fondy na bytovou v�stavbu? Jedno d�t� - a dost K radik�ln�mu kroku se p�istoupilo v roce 1979: Teng Siao-pchingovo politbyro vyhl�silo politiku jednoho d�t�te v rodin�, se z�m�rem do sta let zredukovat po�et obyvatelstva na sedm set milion�, tedy t�m�� o jednu t�etinu. Metodami m�n� ne� ohledupln�mi se ji� zabr�nilo narozen� sta milion� d�ti�ek, ov�em s tehdy nep�edv�dan�m dopadem na demografickou strukturou spole�nosti. Tradi�n� je toti� d�t� mu�sk�ho pohlav� pova�ov�no za hodnotn�j�� ne� d�t� pohlav� �ensk�ho, jak napov�d� i p��slov�: hol�i�ka znamen� "tis�c unc� zlata", kde�to chlape�ek deset tis�c unc�. Ale sm�me-li m�t jen jedno d�t� a narozen�m hol�i�ky n�m hroz� vym�en� po p�eslici, co pak? Zbavit se d�t�te nebo man�elky odpov�dn� za manko dev�ti tis�c unc� zlata - a za��t znovu. V ��nsk�ch novin�ch se za�aly objevovat zpr�vy o utopen�ch �i jinak usmrcen�ch novoroze�atech �ensk�ho pohlav�, o tom, �e kdosi odlo�il u dve�� stranick�ho sekretari�tu pytel s osmi udu�en�mi hol�i�kami, �i o tom, jak man�el zml�til �enu, kter� porodila dceru, a d�de�ek, stranick� funkcion��, p�ihl�el a souhlasil. ��m d�l v�c t�hotn�ch �en za��n� nal�hat na l�ka�e, aby zjistil pohlav� plodu, proto�e se cht�j� v�as rozhodnout k potratu. Co se stane s dvoj�aty a v�cer�aty, jak st�t potrest� p��li� plodnou matku? Pr� se j� p�izn�v� poleh�uj�c� okolnost, tedy ��dn� drastick� z�sahy p�ipom�naj�c� dilema ve Styronov� Sofiin� volb�. Jestli�e se poda�� restriktivn� politiku d�kladn� prosadit, bude ochuzena nejen rodina, ale i jazyk: pojmy bratr, sestra, bratranec, sest�enice, str�c, teta zmiz� tak�. Vypr�v�l mi ��n�tiny znal� americk� kolega p��hodu ze sv� n�v�t�vy ��ny: �li s man�elkou, za ruku vedli jednoho potomka, druh�ho m�li na z�dech v seda�ce. S cupitaj�c�m klu�inou se dalo do �e�� m�stn� d�t�: "To je tvoje maminka? A kdepak je maminka toho druh�ho chlape�ka?"
�eny - nedostatkov� zbo��
S redukc� po�tu obyvatelstva v�ak chyb�j� i pracovn�ci v produktivn�m v�ku, kte�� by p�isp�vali d�chodc�m. N�kte�� pesimist� se za��naj� ob�vat, �e spole�nost zest�rne d��ve, ne� se j� poda�� zbohatnout. Ale nejen to. Po letech praktikov�n� politiky jednoho d�t�te se kone�n� zjistilo, �e se sice u�et�ilo na on�ch t�ech stech milionech nenarozen�ch d�t�, ale nedost�v� se des�tek milion� nev�st pro chlapce. Tento po�etn� z�drhel zrodil dosud nezn�mou podnikatelskou aktivitu, toti� �nosy na objedn�vku. Prob�haj� tak, �e z�jemce o s�atek kontaktuje zprost�edkovatele, kte�� vyhl�dnutou ob�, zpravidla ze vzd�len� provincie, unesou a objednateli dodaj�. Trestn� sazba za tuto krimin�ln� �innost byla maxim�ln� p�t let, co� odpov�d� taxe za odcizen� dobyt�ete. Jinou podivnou prax�, kter� se n�sledkem restriktivn� porodn� politiky zav�d�, jsou tzv. ghost marriages ("svatby duch�"). Tenhle probl�m neexistoval v dob� tuh� komunistick� kontroly, kter� p�ikazovala kremace v�ech nebo�t�k�. S v�eobecnou oblevou se obnovilo poh�b�v�n� do zem�, a t�m i tradice spole�n�ho poh�b�v�n� man�el�. Jen�e co si po��t se star�mi ml�denci? A tak se vedle �nos� nev�st rozmohl i dal�� byznys, toti� �nosy �ensk�ch mrtvol z m�rnic, poh�ebn�ch �stav�, a dokonce i z hrob�. Tento artikl se pak dod� p��buzn�m osam�l�ho nebo�t�ka, kte�� �ensk� ostatky poh�b� spolu s n�m. �erstv� mrtvola p�ijde a� na 40 tis�c j�an� (�ty�i tis�ce dolar�), star�� zbo�� je podstatn� lacin�j��. Vl�da se tedy nyn� sna�� p�esv�d�ovat n�rod, �e d�vky jsou stejn� hodnotn� jako chlapci. V�iml jsem si velk�ch plak�t� s vyobrazenou rodinou - otec, matka, v n�ru�� hol�i�ka, v pozad� astronauti a rakety a nad v��m n�pis "Jedno d�t� je ��astn� d�t�". Kvap�c� modernizace rovn� zp�sobila dal�� zm�nu ve vztahu mezi pohlav�mi. Tradi�n� konfuci�nsk� principy vy�adovaly poslu�nost a slu�bu ctnostn� �eny jej�mu vl�dci - man�elovi. Rozvod byl synonymem potupy. To u� dnes neplat�: v letech 2000 a� 2005 se po�et rozvod� zv��il o dv� t�etiny. Naprostou v�t�inu ��dost� o rozvod pod�vaj� �eny. S rostouc� �ivotn� �rovn� se toti� vracej� oby�eje b�val�ch �as� a mnoz� man�el�, kte�� si to mohou finan�n� dovolit, si po�izuj� konkub�ny. Vl�da v roce 2003 vy�la vst��c popt�vce a zjednodu�ila rozvodovou proceduru: d� se odb�t za pouhou �tvrthodinku.
Velk� bratr se d�v�
Amerika, zem� neomezen�ch mo�nost�, nen� schopna zjistit, kolik milion� nev�tan�ch cizinc� se vet�elo na jej� �zem�. Demokratick� tradice br�n� zaveden� jednotn�ch pr�kaz� toto�nosti. Naopak ��na pohyb sv�ho obyvatelstva sleduje bedliv� u� od d�vnov�ku. Zat�mco kontrola porodnosti v ��e Mao Ce-tunga de facto neexistovala, dohled nad priv�tn�m �ivotem obyvatel dos�hl obludn� dokonalosti: vstup do mezim�stsk�ho autobusu vy�adoval ��edn� povolen� a v obytn�ch domech visel na n�st�nce seznam jmen n�jemn�k� s informacemi o jejich pohlavn�m po��n�n�. Posl�ze, s kvap�c� modernizac� a s p�esunem mnoha milion� venkovan� do m�st, se tento p�ehled ztr�c�. O n�pravu se v�ak nyn� sna�� firma s n�zvem China Public Security Technology, s adresou na americk� Florid�. Zalo�il ji osmat�icetilet� ���an Lin Xiang-chuaj, siln� v���c� buddhista a z�pasn�k amat�r, nyn� t� multimilion��. Pro sv� programy elektronick� kontroly obyvatel pou��v� servery americk�ch kolos� IBM, Cisco a Hewlett-Packard. Tato vymo�enost se nejprve experiment�ln� zavedla v �en-�enu, modern�m velkom�st� s v�ce obyvateli, ne� m� cel� �esk� republika (a�koli a� do konce sedmdes�t�ch let to byla rur�ln� kon�ina s roztrou�en�mi farmami, kde se p�stovala r��e a chovaly kachny). Ka�d� osoba v �en-�enu obdr�� pr�kaz toto�nosti obsahuj�c� �ip s mno�stv�m �daj�: jm�nem a adresou, datem a m�stem narozen�, nechyb� ani etnick� p��slu�nost, n�bo�enstv�, dosa�en� vzd�l�n�, kvalifikace a dosavadn� zam�stn�n�, stejn� jako rodinn� status, trestn� rejst��k �i zdravotn� poji�t�n�. Pl�nuje se vylep�en� o dal�� �daje, jako jsou p�j�ky v bance, stav kreditn�ch karet, placen� ��t� i ve�ejn� dopravy. Policie v �en-�enu instaluje dvacet tis�c pouli�n�ch kamer, kter� spolu s ultramodern�m po��ta�ov�m programem identifikace ob�an� rozli�� tv�� poctivce a zlosyna. Vl�da se raduje a bloudy strachuj�c� se o dodr�ov�n� ob�ansk�ch pr�v a ochranu osobn�ch �daj� nen� p��li� sly�et. A tento ambici�zn� z�m�r co nejdokonalej�� kontroly se ze �en-�enu m� roz���it na celou velikou ��nskou zemi. Dokonal�m v�sledk�m v�ak br�n� skute�nost, �e ��na m� pro sv� 1,3 miliardy obyvatel v�eho v�udy jen sto jmen. �ije zde tedy nap��klad 93 milion� Wang� a 92 milion� ob�an� s obt�n� odli�iteln�mi variantami p��jmen�m Li (Lim, Lin). ��ady uva�uj� o vylep�en�: novorozenec, kter� je d�t�tem matky Li a otce Wanga, by se jmenoval Liwang nebo Wangli. Jen si to porovnejme s pestrobarevnost� �esk�ch Nejezchleb� a Sko�dopol�! |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).