Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

ne v�dy se mi poda�� p�e��st, respektive do��st revue PROSTOR od za��tku a� do konce. Tentokr�t jsem to dok�zal nejen bez n�mahy, ale naopak s pot�en�m, m�sty p��mo s rozko��. P�tasedmdes�t� ��slo v�novan� legend�m, m�t�m a blud�m v �esk�ch d�jin�ch je sv�t�lkem v temnot�ch zatuchl� sk��n�, pro mnoh� arci�e bludi�kou zav�d�j�c� do ba�in postmodernismu.

S jak�mi asi pocity se auto�i stanoviska Sdru�en� historik� �esk� republiky "Historikov� proti zn�sil�ov�n� d�jin" prokous�vali v�b�rovou �etbou Tom�e Krystl�ka "Co jsme v u�ebnic�ch d�jepisu nena�li?" Ujme se nen�padn�, av�ak brilantn� formulace Ji��ho Gru�i "�esk� �sp�ch bude zna�n� z�le�et na tom, do jak� m�ry se n�m povede vypr�v�t bez adjektiv?" Zamysl� se netrp�liv� �ten�� nad Gru�ovou p�ipom�nkou, �e Palack� za�al ps�t d�jiny zem� a a� �asem, �i l�pe v duchu sv� doby p�e�el na d�jiny n�roda? Du�an T�e�t�k nepat�il k m�m favorit�m, ale s jeho kategorick�m "historie se bude neust�le a kontinu�ln� "p�episovat", jinak by to nebyla historie, ale m�tus" nelze jinak ne� v�ele souhlasit.

�l�nek "Vlak byl pln�" p�eti�t�n� ze star��ch Neue Z�rcher Zeitung a informuj�c� o m�lo zn�m�m p��kladu odpudiv� �esk� p�edposranosti po an�lusu Rakouska v roce 1938 by podle m�ho n�zoru m�l b�t za�azen do povinn� �koln� �etby; stejn� tak sta� psychoanalytika Wolfganga Giegericha "Chv�la zapom�n�n� aneb "Vzpom�nkov� kultura" jako du�evn� fundamentalismus", jakkoli v�c pojedn�v� �pln� jinak, "naopak".

Nejv�t�� radost mi ov�em nep�ipravili shora zm�n�n� sta�� matado�i, n�br� studenti neznaj�c� tabu, neprozp�vuj�c� posv�tn� mantry odch�zej�c� (zapla�p�mbu) generace. Teprve �estn�ctilet� (!) Otto Drexler z Akademick�ho gymn�zia v Praze "by byl r�d hrd� na sv�j n�rod", ale br�n� mu v tom st��zliv� pohled na zdevastovanou �eskou krajinu, bezohledn� mrza�en� �esk� jazyk, temn� kapitoly na�� n�rodn� historie, a tak� na hlavn� m�sto Prahu, k�� postr�daj�c� jakoukoli atmosf�ru, mrtv� m�sto, kter� �ije pro jedin�: pro sv� turisty. Drexler se v�ak za svou n�rodnost nestyd�, a dokonce je ochoten se za ni b�t; inu, vlastenectv� jak vidno nemus� spo��vat v tradi�n�m hlazen� obou ocas� �esk�ho heraldick�ho lva po srsti!!

Tak� Luk� Kantor, student politologie, ve sv�m p��sp�vku uzav�raj�c�m jubilejn� ��slo PROSTORU v rubrice Dopisy, n�zory, polemiky spr�vn� z kloaky vyhrabal obecn� jist�e zn�mou, av�ak notoricky toaletn�m pap�rem p�ekr�vanou skute�nost: "Charta 77 u n�s b�v� prezentov�na jako ono p��slove�n� ,sv�dom� n�roda". Skute�nost je jako v�dy pon�kud prozai�t�j��. V�t�ina t�ch, spravedliv�ch? prost� v p��hodn� okam�ik vystoupila proti re�imu, kter� je p�edt�m vyhodil z m�st, kde se profesn� realizovali v pades�t�ch, respektive �edes�t�ch letech. Dokud sed�li p�nov� Kriegel, Mlyn��, H�jek - na �V KS�, poru�ov�n� lidsk�ch pr�v v �eskoslovensku jim nevadilo - dokonce za n� byli sami politicky odpov�dn�.

D�ky. Mil� ho�i - do toho!