![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
K v�ro�� Charty 77: Moje setk�n� s Pato�kou
Ludv�k Bass
Je tomu u� �tvrt stolet�, kdy skupina 239 signat��� roz�e�ila (v lednu 1977) sv�m prohl�en�m stojat� vody tehdej��ho re�imu, udr�uj�c�ho ve spole�nosti atmosf�ru normaliza�n�ho pokrytectv�. A� u� je vystoupen� "nepohodln�ch" um�lc�, spisovatel�, novin���, filozof�, politik�-"osma�edes�tn�k�" (vesm�s b�val�ch komunist�) hodnoceno s odstupem let jakkoliv, nelze mu up��t osvobozuj�c� ��inek, kter� vytrhl ml��c� v�t�inu z otup�losti. Jedn�m z prvn�ch mluv��ch Charty 77 byl i filozof Jan Pato�ka, kter� se k t�to form� otev�en�ho protestu rovn� uch�lil, a�koliv jeho p�edstava duchovn�ho �lov�ka ho k tomu p��mo nezavazovala. Pr�v� nad t�mto paradoxem Pato�kova osudu se zam��l� autor n�sleduj�c� esejistick� �rty. Ludv�k Bass (nar. 1931) dos�hl mezin�rodn�ho uzn�n� jako v�deck� pracovn�k v oboru matematick� fyziky. �ije v australsk�m Brisbane, je �lenem mnoha sv�tov�ch v�deck�ch instituc� a publikuje v�deck� studie v oboru matematick� fyziky, matematick� biologie a filozofie v�dy. P�e tak� eseje, v leto�n�m roce vydal v britsk�m nakladatelstv� Minerva Press sv�j prvn� rom�n Masaryk File (Akta Masaryk). *** Jednou z mezer v m�m ran�m �esk�m vzd�l�n� p�eru�en�m �ty�iceti lety exilu bylo to, �e jsem neznal a nepoznal Jana Pato�ku. R�d bych se s n�m sezn�mil alespo� prost�ednictv�m jeho d�la, a nejrad�ji s Pato�kou zral�m, �ivotem u� otlu�en�m. Pr�v� to mi umo�nili Ivan Chvat�k a Pavel Kouba, kte�� sepsali a p�vodn� v samizdatu vydali soukromou p�edn�ku a mnohostrannou diskusi Duchovn� �lov�k a intelektu�l. Pato�ka ji pronesl v dubnu 1975, dva roky p�ed svou smrt�, o kter� jsem se tenkr�t doslechl u protino�c�. Dnes je text p��stupn� �esky i n�mecky (Texte - Dokumente - Bibliographie, ed. Hagedorn & Sepp, Orbis Phaenomenologicus 1999). My�len� Intimn� zp�sob pod�n� bud� v �ten��i dojem, �e je p�edn�ce a diskusi osobn� p��tomen. Osma�edes�tilet� Pato�ka se pr�v� nach�z� ve stavu jak�hosi filozofick�ho zoufalstv�: "To je ta nejkrut�j�� situace pro duchovn�ho �lov�ka ... to zklam�n� z dosavadn�ch pokus� hled�n�, kter� se ukazuje znovu a znovu jakoby pr�zdn� a marn� ... �e ve filozofii po tis�cilet�ch obrovsk�ho �sil� vl�dne n�co takov�ho, co bylo mo�no nazvat nihilismem ... �e smysl nejen �e nen� nalezen, n�br� �e jej nal�zt nelze..." P�ekvapuje a� k ��asu, �e se Pato�ka p�i t�to krizi z�klad� sv�ch celo�ivotn�ch snah zab�v� p�edev��m podporou Plat�nova �toku na jeho konkurenty, sofisty: "...je to stra�n� rozd�l mezi �lov�kem jako S�krat�s a �lov�kem jako Pr�tagor�s nebo Hippi�s ... kte�� tak b�je�n� osl�uj� jako u�itel� a jako dovedn� vyd�l�va�i pen�z." Nu, tak tedy n�kdo p�ed p�l tis�ci let osl�oval, a dokonce vyd�l�val pochybn�m filozofov�n�m - a snad i dnes ... hr�za pomyslet! Ale ne�li si p�ipust�m dojem n�dechu malichernosti, �tu d�le o zdroji Pato�kovy �vahy, dialogu Sofist�s, kter� je pro n�j "zral�m v�tvorem Plat�novy filozofie moudrosti". Otv�r�m text dialogu, a jsem upout�n - spout�n - kouzlem Plat�na. Theod�ros a S�krat�s hovo�� o n�v�t�vn�kovi z ciziny: "S�krat�s: Mo�n�, �e to nen� oby�ejn� n�v�t�vn�k, n�br� n�jak� b�h, kter�ho jsi n�m nev�domky p�ivedl. V�me od Hom�ra, �e bohov� se p�idru�uj� k lidem milostiv�m a spravedliv�m... Theod�ros: Nepova�oval bych ho za boha; ale je na n�m n�co bo�sk�ho, co� bych �ekl o ka�d�m filozofovi. S�krat�s: A to pr�vem, p��teli. Takov� filozofov� - ti opravdov�, ne ti fale�n� - kte�� jdou od m�sta k m�stu a pozoruj� z v��ky �ivot pod sebou, zdaj� se zaslepen�mu sv�tu m�t rozli�n� tvary. N�kter�m se zdaj� nicotn�, jin�m jsou nade v�echnu cenu ... a n�kdy d�laj� dojem bl�zn�." C�t�m, jak se mne ten nest�rnouc� kouzeln�k zmoc�uje. N�kolika v�tami mi na�rtl v�hled na filozofick� �ivot jako v�znamn�, proto�e obsahuje i zlomek bo�stv�, p�itom ale sotva srozumiteln� zaslepen�mu sv�tu. A nen� to �ivot pro ka�d�ho - je nutno vyvarovat se filozofie fale�n�: "Cizinec: Sofist� maj� zd�n� v�domost�, ale ne jejich skute�nost. Theait�tos: Souhlas�m. To je snad to nejpravdiv�j��, co o nich bylo �e�eno." Mohu se jen dohadovat, pro� se Pato�ka obrac� v nouzi pr�v� k dialogu Sofist�s: asi byl jednou z jeho p�vodn�ch filozofick�ch inspirac�, ke kter� se te� v hloubce krize vrac� v nad�ji, �e mu ob�erstv� filozofick� el�n. A vskutku to ��inkuje. J� s�m te� poci�uji proud�n� Plat�nova kouzla m�mi star�mi �ilami a mozkov�mi kapil�rami. Kde z�st�vaj� moje kritick� schopnosti? Sah�m mezi sv� knihy po protijedu. Otv�r�m D�jiny z�padn� filozofie Bertranda Russella: "Odhodlan� hled�n� pravdy mus� ignorovat mravn� �vahy: nelze v�d�t p�edem, zda objeven� pravda bude v dan� spole�nosti pova�ov�na za povzn�ej�c�. Sofist� byli ochotni sledovat �vahu, a� vedla kamkoliv. �asto vedla ke skepsi... Plat�n v�dy zast�v� n�zory, kter� povedou lidi k tomu, co se pova�uje za ctnost. Sotva kdy je intelektu�ln� poctiv�... St��� diskusi tak, aby vedla k ctnostn�mu v�sledku. Plat�n uvedl tuto ne�est do filozofie, kde se nach�z� dodnes. Tento rys jeho dialog� je pravd�podobn� v�sledkem jeho nep��telstv� k sofist�m." Vyst��zliv�n vrac�m se k Pato�kovu v�chodisku: "Plat�n vych�z� z toho, �e jasn� a skute�n� je postava duchovn�ho �lov�ka a �e ten sofista je n�co, co se schov�v� ve st�nu t� jasn� postavy ..., je t�ko ho zachytit, jak se po��d skr�v�." Podle Pato�ky v�noval Plat�n "nejv�t�� �sil� a v�t�inu sv� tvorby k tomu, ten rozd�l n�jak definovat." M�m dojem, �e Pato�ka p�ece�uje v�znam sofist� v Plat�nov� d�le. �ekl bych, �e pro Plat�na byli sofist� v podstat� podvodn�ci - takov� ozna�en� bylo v�ak okr�leno jeho velk�m dramatick�m um�n�m. Naproti tomu Pato�ka poctiv� "usiluje" o v�eobecnou definici rozli�uj�c� duchovn�ho �lov�ka-filozofa od intelektu�la-sofisty. Nach�z� jen rozd�ly subjektivn�ch stav� mysli: duchovn�mu �lov�ku, na rozd�l od sofisty, nen� sv�t samoz�ejm�, n�br� divn�. Nen� divu, �e takovou definici je t�ko p�esv�d�iv� aplikovat na konkr�tn� p��pady. Byl sv�t divn� Leibnizovi? Nev�m. M� na tom z�viset moje ocen�n� jeho filozofie? Podle Russella byl Leibniz "jeden z vrcholn�ch intelekt� v�ech �as�, ale lidsky nebyl obdivuhodn�... Docela mu chyb�ly ty vy��� filozofick� ctnosti, kter� jsou tak n�padn� u Spinozy." Russell vyt�k� Leibnizovi n�co docela jin�ho ne� Pato�ka sofist�m: "Jeho nejlep�� �vahy by mu nebyly vynesly popularitu; jejich z�znamy nechal v z�suvce. Publikoval, co se l�bilo princ�m a princezn�m. N�sledkem toho existuj� dva syst�my Leibnizovy filozofie. S�m vyhla�oval syst�m optimistick�, ortodoxn�, fantastick� a povrchn�. Jeho druh� syst�m, pomalu rekonstruovan� z jeho rukopis� nov�j��mi redaktory, je hlubok�, souvisl�, valn� spinozovsk� a ��asn� logick�." Russellova v�tka, �e Leibniz nepublikoval svoje nejhlub�� my�lenky, zd� se mi opr�vn�n�. Nemohla by to ale b�t v�tka Pato�kova, jen� s nad�en�m sd�luje sv�m poslucha��m, �e Plat�n sice "m�l nauku, a jakou! Ale on to nenapsal! To, na co nejhlub��m zp�sobem v��il a k �emu sm��oval - on to nenapsal!" N�komu, kdo nen� od filozoficky �tl�ho v�ku formov�n (�i deformov�n) Plat�nem, zd� se to b�t pochybn� chv�la. P�itom se u Plat�na asi nejedn� o pouhou opatrnost, jako u Leibnize. Russell m�n�, �e "Plat�n, jako v�ichni mystikov�, m� ve sv�ch n�zorech j�dro jistoty, kter� nelze sd�lovat jinak ne� zp�sobem �ivota. P�thagorejci se sna�ili zav�st vl�du zasv�cen�ch, a po tom Plat�n v gruntu tou��." Sotva se pak m��e sm��it s nezasv�cen�mi sofisty, kte�� naopak sv� nejhlub�� �vahy vyslovuj� a publikuj�, jak nejl�pe dovedou. Tak� Pato�ka sd�l� n�co z Plat�nova mystick�ho zam��en�, a s t�m i n�co z jeho kouzelnictv�. Mluv� o tom, �e "naj�t pevn� b�eh, ale zase zproblematizovat, co se jako b�eh vyno�uje. To je ta prvotn� �eck� moudrost, vyj�d�en� slovy: "v�ecko ��d� blesk" ... ten z�blesk, kter� ukazuje v temnot� rozb�esk, ale z�rove� temnotu - to vyno�en� ve�kerenstva, ale z toho temna, kter� k n�mu pat�� a kter� ten blesk jenom roztrhne, ale nep�em��e." Jedn�n� Pato�ka diskutuje s Chvat�kem a Koubou o "vztahu �lov�ka duchovn�ho k celku spole�nosti tehdej�� (Plat�nov�), a mnohdy to c�t�me jako docela aktu�ln�". Uva�uje patrn� o konfliktu se sv�m sou�asn�m sv�tem, sotva dva roky p�edt�m, ne� na sebe vezme b�emeno mluv��ho Charty 77. Zaj�m� jej "cesta, kterou �el S�krat�s - ukazovat lidem, jak se v�ci ve skute�nosti maj�, �e sv�t je temn�, problematick�, �e ho nem�me " to znamen� ale p�ij�t do konfliktu a j�t na smrt." Pato�ka sd�l� toto hledisko: "Duchovn� �lov�k nen� samoz�ejm� politick� v b�n�m smyslu slova: nen� stranou v rozep�i, kter� vl�dne t�mto sv�tem. ... ale je jin�m zp�sobem politick�, proto�e ta nesamoz�ejmost skute�nosti, to je pr�v� to, co vrh� v tv�� t�to spole�nosti." Podle Pato�ky je to n�co, co "moci skute�nosti nemohou trp�t", a proti �emu "ze v�ech sil bojuj�". Obraz tyran� na�ich dob, bojuj�c�ch ze v�ech sil proti zast�nc�m "nesamoz�ejmosti skute�nosti" (i n�pad, �e by pro n� ten pojem n�co znamenal) p�sob� na prvn� pohled groteskn�. Hloub�ji pod t�mto povrchn�m dojmem nar��me na nedostate�n� zn�mou, zd�nliv� paradoxn� skute�nost, �e �ivot pod totalit�rn� tyrani� nab�z� jednotlivci rozmanit�j�� druhy vnit�n� v�znamn� opozice proti spole�nosti ne� �ivot ve svobod�. To je d�no t�m, �e totalit�rn� tyranie (i v pozdn�m, liknav�m stadiu) projevuje z�jem, ve svobod� nev�dan�, o vnit�n� stav v�ech sv�ch poddan�ch. Po�aduje od v�ech nad�en� souhlas s jej�m mnohostrann�m u�en�m. D�v� se nevra�iv� na jak�koliv v�n� z�jmy a aktivity, kter� by se vymykaly jej�mu dikt�tu �i kontrole. Ale pr�v� tyto n�ro�n� snahy tyranie d�vaj� jej�mu poddan�mu v�b�r mezi rozli�n�mi odst�ny a stupni odporu, od n�znak� vla�nosti a� k tup�mu nez�jmu o c�le re�imu v tom �i onom sm�ru. B�hem dlouh�ch desetilet� poroby, uplynul�ch od po��te�n�ch let odboje a poprav, nau�ili se protivn�ci tyranie vyhled�vat na �k�le odporu optim�ln� stupe�: ten, co nejm�n� vystavuje konfliktu s drtivou p�emoc� re�imu, ale co nejl�pe p�isp�v� k udr�en� d�stojnosti a vnit�n� nez�vislosti. Optim�ln� stupe� odporu se �asem zvy�oval s pomal�m sl�bnut�m tyranie. V roce 1975 si vyb�r� i Pato�ka p��slu�n� stupe�, kdy� sice "samoz�ejm� nen� stranou v rozep�i, kter� vl�dne sv�tem", ale zato p�edn�� soukrom� o nesamoz�ejmosti filozoficky pojat� skute�nosti. Ta se velmi li�� od ortodoxie p�edpisovan� re�imem, jeho� vt�rav� z�jem o my�len� ka�d�ho poddan�ho je drsn�m rubem Pato�kova pojmu "p��e o du�i". Ale i zlovoln� z�jem je p�ece jen z�jmem, kter� nav�c zahrnuje ka�d�ho, jakkoliv omezen�ho. N�hl� ztr�ta t�to p��e, zp�soben� �nikem jednotlivce do svobodn�ho, ale lhostejn�ho prost�ed� emigrace, m�la nez��dka deprimuj�c� ��inek, jedinci v�t�inou nesrozumiteln�. (Podobn� proces z�ejm� prob�hl i po n�hl�m ukon�en� dot�rn� du�evn� p��e o cel� obyvatelstvo v roce 1989.) �mysln�, radik�ln� zlo hraje z�kladn� roli v nej��inn�j��ch m�tech a dramatech lidsk�ho osudu. Jeho n�hl� ztr�ta poru�uje na �as kolektivn� du�evn� rovnov�hu. Co zb�v� z Jehovy bez Lucifera, z Fausta bez Mefista? Nejsp�e Macbeth�v mraziv� pojem n�hodn�ho sv�ta: "Je to historka/ vypr�v�n� idiotem,/ pln� r�musu a zu�en�,/ neznamenaj�c� nic." Ale do tak hlubok� beznad�je nepono�ilo Pato�ku ani jeho filozofick� zouf�n�. Docela naopak nach�z� v hr�z�ch sv�ta ur�it� smysl a filozofick� povzbuzen�: "Ten krut� sv�t ... nen� pochopiteln� jinak ne�li tak, �e lid�, kte�� se t�m stra�n�m katastrof�m vystavili ... �li do t�ch tlam Molochov�ch z velk� ��sti dobrovoln�, dokonce i radostn�... V t� ob�ti je mo�n� zahl�dnout ten blesk v temnot�..." Ale Pato�kova vlast tuto radostnou ob�, tento blesk, lidem odep�ela. Ochota vystavit se stra�n� katastrof� byla v Mnichov� zma�ena. Je�t� v diskusi s Chvat�kem a Koubou se to nepom�jej�c� trauma vyno�uje: "Jsou lid�, kte�� ur�itou situaci vid� jako beznad�jnou ... nap�. Edvard Bene� v roce 1938, a nevid�, �e tam, kde u nich je bezv�chodnost, je ve skute�nosti jejich nejv�t�� �ance." Ale st��zliv� Bene� hledal a na�el �anci, kter� byla v ka�d�m smyslu lacin�j��. "Na jatky n�rod nepovedu," �ekl tehdy sv�m gener�l�m (jak o tom p�e V�clav �ern� v Pl��i Koruny �esk�). Kde n� filozofick� dramatik vid�l tlamu Molochovu ve sv�tle metafyzick�ho blesku, Bene� vid�l jen jatky. U�il sv�j n�rod spo�it ob�mi, a tato lekce byla zopakov�na je�t� dvakr�t v n�sleduj�c�ch t�iceti letech. Po Stalinov� smrti pom�hala u n�s spo�it ob�mi i pom�rn� um�rn�nost komunistick� diktatury. Ob� Dva roky po citovan�ch Pato�kov�ch �vah�ch byla ustavena Charta 77. I ta se sna�ila dos�hnout sv�ch v�zna�n�ch c�l� bez p��m� sr�ky s tyrani�: cht�la "jenom" nab�dat vl�dce k pln�n� jejich vlastn�ch slib� a z�vazk�. Zam��lela to zd�nliv� bez jak�chkoliv opozi�n�ch snah ve sf��e politick� moci, ��m� doufala ve zm�rn�n� stupn� konfliktu. Pato�kovi poskytla Charta 77 tu vz�cnou p��le�itost, o kter� mluvil o dva roky d��ve: "p��le�itost, kdy se skute�n� jedn�, kdy se vid� n�jak� mo�nost, kter� nen� ban�ln�, a kdy lid� z pln� zodpov�dnosti ji berou na sebe?" Je u� sou��st� �esk�ch d�jin, jak se Pato�ka neboj�cn� chopil t�to p��le�itosti a stal se jedn�m z p�vodn�ch mluv�� Charty. O pot�eb� neboj�cnosti napsal pronikav� slova: "Duchovn� �lov�k se mus� p�estat b�t; a v tom, co zahl�d�, v tom pr�v� u� je b�ze pro to, aby se neb�l." A je�t� rozhodn�ji: "Duchovn� �lov�k, kter� je schopen ob�ti, kter� je schopen vid�t jej� v�znam a smysl ... se nem��e b�t." Hrozn� r�d bych v�d�l, zda se Pato�kovi toto p�esv�d�en� osv�d�ilo b�hem �ady policejn�ch v�slech� t�sn� p�edch�zej�c�ch jeho smrti. Pato�k�v vstup do t�to ve�ejn� ar�ny od n�j nevy�adoval jeho d��ve stanoven� charakteristiky duchovn�ho �lov�ka. Charta 77 se toti� zab�vala jednoduch�mi, v�eobecn� srozumiteln�mi lidsk�mi pr�vy, kter� nebylo t�eba hledat ve filozofick�m prostoru "nesamoz�ejmosti skute�nosti". Naopak se jednalo o pr�va, kter� u� o dv� st� let d��ve Jefferson prohl�sil za "samoz�ejm�" (self evident). V jednom z posledn�ch poselstv� ve�ejnosti v�ak Pato�ka "vrhal v tv�� spole�nosti" pozn�n�, �e pakty o lidsk�ch pr�vech vyzna�uj� nov� stadium d�jinn�ho v�voje - p�evrat v lidsk�m v�dom�. M�n� filozoficky to vid�li z�padn� politi�t� d�jepisci: "Konference o bezpe�nosti a spolupr�ci v Evrop� (KBSE) za�ala, hlavn� ze sov�tsk� iniciativy, mezin�rodn� konferenc� v Helsink�ch. Byla sou��st� Bre�n�vovy snahy p�im�t Z�pad k p�ijet� rozd�len� Evropy. Ale b�hem �asu se z�padn�mu veden� poda�ilo p�em�nit tzv. helsinsk� proces na mechanismus k vytv��en� tlaku na Kreml a jeho satelity ve prosp�ch lidsk�ch pr�v." (M. R. Beschloss a Strobe Talbott, At the highest levels, Little, Brown & Co. 1993) Podle tohoto v�kladu se nach�zela Charta a s n� i Pato�ka, navzdory uji��ov�n� o nepoliti�nosti, hluboko "v rozep�i, kter� vl�dne sv�tem". Pato�k�v konec m�l m�lo spole�n�ho s jeho d��v�j��m pojmem v�jime�n�ho duchovn�ho �lov�ka, kter� �el� okoln� spole�nosti po nepolitick�m vzoru S�kratov�. Tato zm�na Pato�kova hlediska mohla b�t podm�n�na zouf�n�m nad filozofi�, jak je zaznamenali Chvat�k a Kouba. U z�padn�ch filozof� vedou takov� du�evn� krize k p�echodu z exponovan�ch pedagogick�ch a odborn�ch post� k administrativn� pr�ci na univerzit�ch. Tak trivi�ln� vy�st�n� mnohalet�ch duchovn�ch snah se ov�em nehodilo k Pato�kov� osobnosti, ani neodpov�dalo jeho praktick� situaci. M�l-li se v�ak chopit t� jedine�n� p��le�itosti, jakou p�edstavovala Charta 77, musel se nejprve zbavit v�lu�nosti sv�ho dosavadn�ho hlediska. A skute�n�, jako by se mu n�jak set�el do t� doby zast�van� rozd�l mezi filozofick�m hlediskem duchovn�ho �lov�ka a postojem "b�n�ho �lov�ka, kter� na negativn� zku�enosti hled� zapomenout, hled� se p�es n� instinktivn�m zp�sobem p�en�st: ono to u� n�jak v �ivot� dopadne, on u� to ten �ivot n�jak unese". Tak� on, duchovn� �lov�k, musel to �ty�icetilet� p�ezimov�n� n�jak un�st. Nakonec v�noval konec sv�ho �ivota obran� lidsk�ch pr�v pr�v� t�chto "b�n�ch lid�", sv�ch spoluob�an�. Mysl�m, �e to ud�lal spr�vn�, i kdy� filozoficky ned�sledn�. Pochybuji, �e je�t� p�e�tu ty tis�ce str�nek v�ech d�sledn� filozoficky propracovan�ch text�, kter� p�edt�m napsal. Ale jeho konec bude v�dy pat�it k tomu nejlep��mu, s ��m jsem se v �ivot� kdy setkal. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).