![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Pro za��tek by sta�ilo nelhat
Jan Urban
Novin�� a publicista Jan Urban (*1951) za��nal publikovat v samizdatov�ch Lidov�ch novin�ch a V�chodoevropsk� informa�n� agentu�e. Po roce 1989 p�sobil jako redaktor v Lidov�ch novin�ch, �esk� televizi, R�diu Svobodn� Evropa a v �esk�m rozhlase 6. V sou�asn� dob� u�� na New York University v Praze a v leto�n�m roce vydal knihu Tunel pln� krve aneb Kauza Diag Human trochu jinak. *** Kdy� prezident Tom� G. Masaryk v t�ic�t�ch letech ��kal, �e b�t mlad��, cel� sv�j �ivot by nasm�roval k usilov�n� o vznik Spojen�ch st�t� evropsk�ch, byl to v�sledek osobn�ho pro�itku a filosoficko-politick� reflexe jak prvn� sv�tov� v�lky, tak i n�stupu moderniza�n�ch politick�ch technologi� a totalitn�ch st�t�. Kdy� prezident V�clav Klaus o sedmdes�t let pozd�ji zesm��uje Evropskou unii ve jm�nu bl�e nedefinovan�ch "�esk�ch n�rodn�ch z�jm�" a "suverenity", vztahuje se pouze k osobn�mu bezbolestn�mu pro�itku dobov� p�ijateln� kolaborace s autorit��sk�m syst�mem a k um�le glob�ln�m, m�dn�m ideologick�m sch�mat�m. Ty nav�c prakticky beze zbytku poch�zej� a jsou akceptov�ny pouze v omezen� ��sti intelektu�ln�ho spektra supervelmoci, pro kterou je pro�itek v�lky mo�n� ob�as intelektu�ln� a vnitropoliticky traumatizuj�c�m, ale nikdy ne zni�uj�c�m a n�rodn� existenci ohro�uj�c�m fenom�nem, jako je tomu v kontextu �esk�m. Klausova nep�vodnost je velmi �esk�. Jej�m z�kladem je hlubok� nejistota vztahu k vlastn�m d�jin�m. Bolestn� zm�t�n� mezi m�tem a realitou A� do devaten�ct�ho stolet� byli tmelem n�rodn�ho spole�enstv� v Evrop� panovn�k a d�jiny. Kulturn� i politicky nezvl�dnut� modernizace v�ak p�inesla zm�ny. Z panovn�k�, z jejich rodov� povinnosti zalo�en� na �tosu p�in�le�et a slou�it, se stala nepot�ebn� staro�itnost. D�jiny musely b�t p�eps�ny tak, aby vyhovovaly nov�mu �tosu spo��vaj�c�mu v rovnosti lid� mluv�c�ch spole�n�m jazykem. Nov� n�rodn� identity vznikl� v d�sledku tohoto pohybu v�ak byly bezd�jinn� - a pot�ebovaly si vypracovat jinou, n�rodn� kolektivistickou verzi m�tu o rodov� povinnosti p�in�le�et a slou�it. Nam�sto n�podoby aristokratick�ch hodnot "mu�� pro ka�d� po�as�" nastoupila masov� mobilizace m�tu o d�jin�ch jako boji Dobra (samoz�ejm� v�dy a za ka�d�ch okolnost� na�eho Dobra) se Zlem t�ch jinak mluv�c�ch. D�jiny p�estaly spo��vat na ust�len�ch hodnotov�ch p�edstav�ch a prom�nily se v nekone�n� prom�nn� a zneu��van� politick� manifest ka�d� nov� generace mocensk�ch elit. Modern�, jazykov� definovan� �esk� identita nav�c vznikla na konspirativn� l�i - a nem�lo by b�t �t�chou, �e se tak stalo na z�klad� technicky i um�lecky vyda�en�ch falz takzvan�ch Rukopis�. Propojen� n�rodoveck� politiky s d�jinn�m m�tem o mal�m, m�rumilovn�m selsk�m n�rod� se stalo skute�nost�. O to slo�it�j�� je reflexe skute�n�ch �esk�ch d�jin, o to bolestiv�j�� je konflikt mezi politizuj�c�m m�tem a realitou. Je skute�nou zvl�tnost�, kdy� je�t� v jednadvac�t�m stolet� je zapot�eb� znovu a znovu opakovat obrazoboreckou mantru "pr�va na pravdiv� �esk� d�jiny", jak se o to znovu pokusila redakce v minul�m ��sle revue PROSTOR. Paradoxn� jsou �e�i asi nejv�t��m n�rodem na sv�t�, kter� s�m sebe pova�uje za mal�. Mimo��dn� genera�n� �ance - i odpov�dnost Vztah k d�jin�m je v modern� dob� definitivn� vztahem genera�n�m. V hysterick�m evropsk�m kontextu se u� od devaten�ct�ho stolet� ka�d� nov� generace vyrovn�v� s generac� sv�ch rodi�� prost�ednictv�m bo�en� m�t� a legend ofici�ln� politick� historie. "�esk� p��pad" je i v tomto ohledu extr�mn�. Jen s velmi malou nads�zkou plat�, �e v�bec poprv� od dob n�rodn�ho obrozen� se k interpretaci d�jin - a to p�edev��m d�jin sv�ch rodi�� - dost�v� generace �ij�c� v �asech ob�ansk� i v�deck� svobody, nenaru�ovan�ch ani v�lkami, p�evraty, totalitn�mi okupacemi, ani pot�ebou omlouvat h��chy vlastn�ho ml�d�. Rozporuplnost diskuse o �esk�ch d�jin�ch "doby nesvobody", kter� se v sou�asnosti otev�r�, je d�sledkem poko�en� a slabosti star�� generace, je� se v ml�d� musela p�izp�sobit nesvobod� i t�m, �e o jist�ch d�le�it�ch t�matech prost� nemluvila. Nastupuj�c� nov� generace, t�mto traumatem nezat�en�, je po sedmdes�ti letech form�ln� samostatn�ho st�tu prvn�, kter� m��e skute�n� svobodn� b�dat a zve�ej�ovat v�sledky sv� pr�ce. Prvn� generace modern� doby, nezat�en� traumaty obou sv�tov�ch v�lek a totalitn�ch dezinterpretac�. �ance p��slu�n�k� t�to generace, a s n� i jejich zodpov�dnost, je proto obrovsk� - a v �esk�m prost�ed� vpravd� historick�. Jsou prvn�, kdo se nemus� omlouvat za svoje vlastn� ob�ansk� a lidsk� pochyben�. Jsou prvn�, kdo maj� svobodu studovat bez hn�vu "d�jiny t�ch druh�ch", aby pochopili sami sebe. Jsou prvn�, kdo maj� �anci vybojovat pro historick� b�d�n� svobodn� prostor, kam politick� zasahov�n� nebude m�t p��stup. Jsou prvn�, kdo� mohou pro v�echny kone�n� vybojovat pr�vo na pravdiv� �esk� d�jiny. Je to grandi�zn� �kol t�to generace. Proti n� stoj� nejenom tradice, ale i �esk� politika, ve�ejn� m�n�n� a podv�dom� touha po nehybn� stabilit�, je� m� ko�eny v m�tu o vlastn� (�esk�) v�lu�nosti. Proto je historick� pravda - aktu�ln� symbolizovan� otev�r�n�m archiv� bezpe�nostn�ch slo�ek komunistick�ho re�imu - st�le vn�m�na jako potenci�ln� destabilizuj�c� hrozba. Proto tolik hysterick�ch t�n�, kter� p�ed �asem zazn�ly v diskusi o z��zen� �stavu n�rodn� pam�ti (��ad nakonec dostal n�zev �stav pro studium totalitn�ch re�im�). Proto tolik fascinace �ivoty je�t� �ij�c�ch mocn�ch, a naopak ostentativn� nez�jem t�ch nejmocn�j��ch o dobu normalizace. Vz�v�n� nepravdiv�ch legend, p��padn� obhajoba t�chto legend v z�jmu bezpe�� a spole�ensk� stability znamen� jedin� - spole�enstv�, je� si v n��em takov�m libuje, svoje d�jiny ve skute�nosti nezvl�d�. A nezvl�d� ani pot�ebu sm��ovat k sebev�dom� v�m�n� n�zor� a hodnot. Co� je p�esn� pocit �esk� generace, kter� pro�la totalitn�m znetvo�en�m osobn� i n�rodn� identity. Podobn�mi pocity prov�zen�mi glorifikac� por�ek a utrpen� dodnes trp� nap��klad pravoslavn� Srbsko a Rusko. A stejn� psychologick� ko�eny odm�t�n� d�jin m� i sou�asn� islamistick� revoluce temnoty. Historie vn�man� jako traumatizuj�c� zku�enost por�ky i boje na�eho Dobra proti jejich Zlu. Na�� v��n� pravdy proti jejich v�dy l�i. Skute�n� d�jiny a historick� pr�ce jsou v takov� chv�li na obt�. Strach z vlastn� identity Bohu�el u� t�m�� sedmdes�t let m� �esk� politika nep�irozen� velk� vliv na intelektu�ln� elitu a na zp�sob diskuse i volbu ve�ejn� prob�ran�ch t�mat. Paradoxn� se na tom pod�lel i boom elektronick�ch sd�lovac�ch prost�edk� po listopadu 89 - z velk� ��sti tehdy nezku�en�ch, mlad�ch novin��� se t�m�� p�es noc stali ve�ejn� lid�, odborn�ci na politiku vyjad�uj�c� se stejn� zkratkovit� a kr�tkozrace jako samotn� politici. D�sledkem je, �e �eskou politiku i m�dia ovl�daj� spolu s kr�tkodob�m horizontem prob�ran�ch m�dn�ch t�mat (je� nikdy nedojdou k �e�en�) i slovn� agresivn� p�est�elky, v nich� nam�sto argument� "ad rem" doch�z� pouze k atak�m "ad personam". Absence zodpov�dnosti za cokoliv, a p�edev��m zodpov�dnosti za udr�ov�n� diskuse o dlouhodob�m, vskutku d�jinn�m smyslu spole�n�ho pohybu, je pak nahrazov�na uboh�m huhl�n�m o n�rodn�ch z�jmech. Takto reaguje spole�nost, kter� m� strach z vlastn� identity a vlastn�ch d�jin. Ur�uj�c�m momentem je neochota hledat pravdu o kolapsu �esk�ho n�rodn�ho spole�enstv� v obdob� po �noru 48 a o d�vodech selh�n� v obdob� normalizace - co� je zvl nep��jemn� t�ma pro dosud aktivn� politickou generaci. Nen� asi lep��ho p��kladu aktu�ln� politick� manipulace br�n�c� tomu, aby historick� pravda vy�la najevo, ne� jedn�n� prezidenta V�clava Klause. Kdy� v roce 1998 na presti�n�m salcbursk�m Sv�tov�m f�ru poprv� ve�ejn� zazn�la v s�le napln�n�m politickou a byznysmenskou smet�nkou j�zliv� p�ezd�vka dne�n�ho �esk�ho prezidenta Profesor Vaclav Clown, doma v Praze si toho nikdo nev�iml. Sv�t a kontext v historicky nesebev�dom�, sebest�edn� Praze nikdy moc neznamenaly. Klaus zaz��il na za��tku devades�t�ch let jako unik�tn� kombinace transforma�n�ho, ekonomizuj�c�ho politika nov� generace. Vzato z historick�ho nadhledu se v�ak brzy stal velitelem �stupov�ch boj� pochybn� hodnoty. P�estal b�t v�d�� osobnost� politiky a zm�nil se v celebritu, jej�m� jedin�m smyslem se stalo -b�t naho�e-. Nam�sto konkr�tn� politick� pr�ce zam��en� k �e�en� probl�m� zvolil jako snadn�j�� modus operandi pr�ci na sv�m imagi, na vytv��en� dojmu "boje o pravdu". T�mata tohoto p�edst�ran�ho boje jsou v�hradn� ideologick�, ale jejich zd�nliv� a pro dom�c� publikum pe�liv� nafukovan� d�le�itost slou�� jen k jedin�mu c�li: z�stat na vrcholku �esk� hrom�dky p�sku. Jeho vztah k d�jin�m je polose�t�l� a ryze ��elov�. Prezident, kter� ke sv�mu zvolen� a p��padn�mu znovuzvolen� pot�ebuje hlasy komunistick�ch poslanc� v�etn� hlasu brut�ln�ho bacha�e z komunistick�ch v�znic, nikdy nebude mluvit pravdu o obdob� normalizace. Jeho interpretace obdob� mimo��dn�ho a ne zcela vynucen�ho sebepon�en�, odporn�ch masov�ch �istek a nestate�nosti, vyzdvihuje domn�l� z�sluhy "masy ml��c�ch ob�an�". Je to stejn� nehistorick�, jako by bylo tvrzen�, �e za por�kou fa�ismu a nacistick� okupace z druh� sv�tov� v�lky st�lo state�n� ml�en� �esk�ch ob�an� rozvracej�c� protektor�t B�hmen und M�hren. Jde "jenom" o n�s Pokud m�me m�t pr�vo na pravdiv� d�jiny, m�li bychom hledat v�echny cesty, jak pomoci mlad� generaci �esk�ch historik� dostat se ke slovu. M�li bychom jim pom�hat beze strachu a bez snahy hledat omluvy. Mo�n� n�m star��m budou kl�st nep��jemn� ot�zky a p�edest�ou nejednu ho�kou pravdu. Existuje v�ak jedin� jistota - nakonec n�m odpust�. U� jenom proto, �e jin� rodi�e nikdy m�t nebudou. Dialog generac� o obdob� normalizace je prvn� �anc� na v�deck�, ob�ansk� a lidsk� usm��en� s vlastn�mi d�jinami. Prvn� mo�nost� naj�t shodu a interpretaci na v�ce ne� jednu generaci. Pro za��tek by sta�ilo, kdyby rodi�e, v�etn� politik�, p�estali lh�t. Prezident V�clav Klaus by se mohl st�t p��kladem pro v�echny, kdyby vysv�tlil epizodu z p�elomu let 1985-1986, kdy St�tn� bezpe�nost nechala pozastavit �innost semin��e, kter� organizoval, ale s�m V�clav Klaus brzy pov��il a p�e�el do tehdy velmi presti�n�ho Prognostick�ho �stavu. N�kdy mezi t�mito ud�lostmi do�lo k �emusi, co ned�vno zve�ejn�n� ��st jeho svazku St�tn� bezpe�nosti nazvala "p�ijet�m preventivn� v�chovn�ho opat�en� k zamezen� dal�� negativn� �innosti". Teprve historik m��e v konfrontaci s dal��mi dobov�mi dokumenty prok�zat, �e takov� "opat�en�" m�lo u StB p��sn� formalizovanou definici a obsah. A jedin� tak lze vylou�it aktu�ln� politizuj�c� manipulace a vytv��en� m�t�. Nejde o jednoho �lov�ka, u�it�ho zde jen pro p��klad. Jde o to, zda dok�eme tv��� v tv�� m�t�m p�ekonan�ho autorit��sk�ho syst�mu dost�t v�zv� doby, kter� v�bec poprv� v�em ob�an�m tohoto st�tu otev�r� a nab�z� pr�vo na pravdiv� d�jiny. Toto pr�vo v sob� v tuto chv�li zahrnuje povinnost v�ech �ij�c�ch generac� otev�en� spolu komunikovat. U� to je obt�n� - a partajn� politika�en� tomu stoj� v cest� v�c ne� cokoliv jin�ho. Pr�vo na pravdiv� d�jiny ale z�rove� vy�aduje i ob� od n�s star��ch, abychom v z�jmu �ir��m, ne� je ten n�, um�li ustoupit stranou a um�li pokorn� p�ijmout veden� a metodu kladen� ot�zek nov� generace. Oni n�s necht�j� soudit a zavrhnout - cht�j� n�s jen pochopit a m�t pr�vo odm�tnout na�e sebeomluvn� nepravdy a ml�en�. Dlu��me to sob�, jim, a hlavn� v�em zapomenut�m ob�tem, kter� jsme my, jako �esk� n�rodn� spole�enstv�, v dob�ch nesvobody nedok�zali ochr�nit. Za��tkem leto�n�ho l�ta zem�el politick� v�ze� mnoha komunistick�ch l�gr� a �achet Lubo� Hru�ka. V rozhovorech o minulosti si s mlad�mi lidmi v posledn�ch letech rozum�l v�c ne� se sv�mi vrstevn�ky. Opakovan� mlad�m poslucha��m ��kal, �e jsme n�rodem s nemocnou du��. Jako l�k osobn� vytvo�il n�dhernou zahradu, ji� v�noval Ob�tem zla. M�me �anci, a proto i povinnost j�t je�t� d�l? |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).