Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

***

Debata o evropsk�ch d�jin�ch a d�jepisu m� t�i kl��ov� pojmy: identita, pam�, hra.
Pokud jde o identitu, neum�m si p�edstavit nikoho a nic bez n� - jednotlivce, rod, pospolitost. Identita p�edpokl�d� pam�. Kdo pam� ztrat�, nem� budoucnost, jen si na ni hraje.

Lid� pam�ti

Jsem evropsk� "identitarista", jak nelibozvu�n� a s ohrnut�m pyskem ��kaj� francouzsk� m�dia. De Gaulle v�dy trval na tom, �e nem��e b�t naplno Evropanem, kdo nen� z�rove� pln� Francouzem (N�mcem atd.). Tak� j� vyzn�v�m Evropu v jej� jednot� a mnohosti. Ta mnohost je - podle de Gaulla �e�eno - "l'Europe des Patries". Jednota je d�na na�� spole�nou �ecko-��msko-k�es�anskou civilizac�. Vyzn�v�m Evropu, kter� n�m dala rozd�l mezi dobr�m ob�anem a dobr�m �lov�kem. Dala n�m pojem individu�ln�ho sv�dom�, individu�ln� odpov�dnosti a individu�ln� svobody a vyvezla jej �iroko daleko do sv�ta. Tohle - a ne krutosti, zlo�iny a h��chy Evropan� (odkdy ne�ijeme v slzav�m �dol�?) - je podstata Evropy a jej�ho d�la. Pravda, k�es�anstv� je to nejriskantn�j�� n�bo�enstv�: vnit�n� osvobodilo �lov�ka tak, �e se st�le pohybuje na hran� mezi rozmachem ke hv�zd�m a p�dem do propasti bezbo�n� p�chy. Jen my m�me Mozarta, ale m�me taky patrona v�ech �arod�jov�ch u���, doktora Mengeleho. A cel� duchovn� d�jiny Evropy u� po dva tis�ce let, a zejm�na v n�kolika posledn�ch stalet�ch, jsou ch�z� po t�to hran�.

Mu�i, znamenit� mu�i, kte�� v pades�t�ch letech minul�ho stolet� st�li u kol�bky evropsk�ho spole�enstv�, byli "lid� pam�ti": Byli vzd�lan� k�es�an�, osobn� poznamenan� zku�enost� dvou sv�tov�ch v�lek, v nich� Evropa sp�chala sebevra�du. Jako ob�an� svobodn� ��sti rozd�len� Evropy, jej� druhou ��st pohltil komunistick� totalitarismus, v�d�li, �e v�eho do �asu, ale tak�, �e Evrop� bije dvan�ct�, a cht�li ji zachr�nit a obrodit ve sl�v�. V �edes�t�ch letech jsem u� p��mo na Z�pad� sledovala, jak v tehdej�� "Evrop�" �estky v�t�z� konfedera�n� tendence nad federa�n�. Tomu velmi pracn�mu a �asto konfliktn�mu �sil� v�vodili velk� de Gaulle a politicky p�irozen� slab��, ale skoro velk� (skoro!, ta tehdej�� m���tka!) Adenauer. V��ili v prohlubov�n�, a teprve pak v postupn�, opatrn� roz�i�ov�n� "Evropy".

Ach, ta de Gaullova veta! - kter� partne�i ve�ejn� kritizovali, a p�itom se za n� vd��n� schov�vali. Je dob�e p�ipomenout, �e nikdo s takovou jistotou jako de Gaulle (zem�el 1970) nep�edv�dal p�d �elen� opony, �e on jedin� hl�sal Evropu "od Atlantiku po Ural" (Ural, pros�m!) a jedin� mluvil o st�edn� Evrop� jako sv�bytn�m geopolitick�m, historick�m a civiliza�n�m celku, v dob�, kdy ostatn� ji m�li on�lepkovanou jako komunistick� V�chod. De Gaulle ov�em tud�, �asto ve sporu s partnery a s francouzskou opozic�, prosazoval koncepci, �e Evropa a "Evropa" m� vlastn� p�irozen� trval� z�jmy, �e v jejich sv�tle mus� m�t vlastn� zahrani�n� a spojeneckou politiku, kterou mus� p�edv�dav� p�izp�sobovat konstelaci ka�d� dan� historick� chv�le, a �e ji logicky mus� op��t o vlastn� obranyschopnost, by� ov�em ve spojenectv� (ta dnes pod koberec pe�liv� zametan� ot�zka: �� prst na spou�ti, nebo� ov�em - �� pen�ze?). A kdy� skoncoval s Alg�rie fran�aise, od�vodnil to takhle (parafr�zuji zpam�ti): Al���an� nemohou b�t Francouzi. My jsme lid� evropsk� rasy - �i jak to chcete nazvat - a k�es�ansk� kultury. Oni jsou Arabov� a muslimov�. Kdybychom je nutili b�t Francouzi, mohlo by se to obr�tit naruby. A j� bych pak u� nebydlel v Colombey-les-Deux- -Eglises, ale v Colombey-les-Deux-Mosqu�es.¹ Slova prorock�, nebo� de Gaullovi n�stupci jich nedbali.

Hodina hry - bez pam�ti

Na�i dne�n� politikov� v t� po p�du �elezn� opony horemp�dem roz���en� a donekone�na roz�i�ovateln� "Evrop�" nejsou lid� pam�ti. Tohle je hodina hry, hry na "Evropu" - o Evropu. Debata mezi euroskeptiky a eurooptimisty vcelku nem��� na hlubinu. Na�i politikov�, jedni i druz�, maj� t�i mantry: Mantru demokracie - toho univerz�ln�ho vrcholn�ho stadia v�voje (ach, ty konce historie!): p�itom demokratick� deficit, jak se tomu cudn� ��k�, na �rovni unie i jednotliv�ch st�t�, bije do o��. Mantru hospod��sk�ho r�stu jako zdroje materi�ln�ho blaha a soci�ln�ch jistot - to jsou v�ci pro p��tomnost jist� d�le�it�, ale ne podstatn� pro budoucnost (zvl᚝ kdy� p�ij�m�me globalizaci a jej� spole�ensk� d�sledky jako cosi nezadr�iteln�ho a pozitivn�ho, p�ed ��m se nem��eme a ani nem�me chr�nit).² Mantru lidsk�ch pr�v - pr�va programaticky od��znuta od v�ry v absolutn� a ��dn�m parlamentem nezpochybniteln� hodnoty vis� ve vzduchu a jsou zcela postaviteln� na hlavu. Op�ena o legislativu v duchu tzv. politick� korektnosti st�vaj� se roub�kem a p�ek�kou poctiv� ve�ejn� debaty o t�ch v�cech, kter� pro na�i budoucnost podstatn� jsou. Stala se roub�kem p�edev��m i pro politiky - p��klady by vyplnily cel� jedno ��slo t�to revue.

Ne, politikov� dnes nejsou str�ci evropsk� pam�ti. V dob� masivn�ho politicko-medi�ln�ho �toku na zdrav� lidsk� rozum i c�t�n� a hromadn�ho elektronick�ho vym�v�n� mozk� asi mus� �loha str�c� pam�ti Evropy p�ipadnout hlavn� historik�m a - v pat�i�n� skromnosti - jejich �ten���m. (I historikov� jsou ov�em ohro�eni roub�kem t�ch po Evrop� se mno��c�ch z�kon� proti "hate crimes", proti "trestn�m �in�m projev� nen�visti", ale jsou na tom nepom�rn� l�pe, patrn� proto�e se p�edpokl�d�, �e je dohromady nikdo ne�te. Nicm�n� p��pad Davida Irwinga, britsk�ho historika jist� excentrick�ho, je varovn�.)

"Pr�vo nem�t d�jiny?" Nepolemizuji se stanoviskem V�clava B�lohradsk�ho, ne�etla jsem, nev�m, jak to myslel. (V�clava B�lohradsk�ho si v��m, p�ed n�kolika lety jsem do p�smene souhlasila s jeho osam�l�m n�zorem uve�ejn�n�m v Respektu na "na�i" intervenci v tehdej�� Jugosl�vii kv�li Kosovu). Chyt�m se tedy jen hol�ho hesla. J� se sp� boj�m povinnosti nem�t d�jiny. Nebo m�t d�jiny tak zredigovan�, �e by bylo l�pe z�stat nepopsan�m listem.

D�s� m� p�edstava bruselsk�, politicky korektn� a dostate�n� obecn� d�jepravy - kde jsem to jen sly�ela, �e u� se na n� pracuje. To by byly p�kn�, "skute�n� evropsk� d�jiny Evropy". Tam by se Evropa transkontinent�ln� omluvila ka�d�mu za v�echno - hlavn� za sebe samu. Nacion�ln� by se �ekn�me �pan�l� nejprve omluvili Maur�m za reconquistu, pak Baskicku dne�n� "Euskadi" za to, �e se Baskov� odjak�iva bez komplexu pod�leli na utv��en� �pan�lska a na v�em jeho velk�m (pardon) d�le v z�mo�� a �e v�ichni velc� Baskov� psali v�dy jako �pan�l�, ve �pan�l�tin�. Na to, jak by to vypadalo celo-vnitro-evropsky mi nesta�� p�edstavivost, asi bych musela b�t Dostojevsk�, Dostojevsk� B�s�. ��dn� historik hodn� toho jm�na se na tomhle nem��e pod�let. Propagandist�, kte�� se za historiky vyd�vaj�, je ov�em habad�j. Snad nikde to dnes nen� patrn� l�pe ne� pr�v� kolem t�matu �pan�lsk�ch d�jin minul�ho stolet�.

P��mluva za "Knihy o Kosti"

Evropa v�dy opl�vala a opl�v� velk�mi historiky hodn�mi toho jm�na, n�kter�mi velmi velk�mi. J� ov�em nep�e�etla ani v�echny ty velk� - kde by! Ale ct�m historiky, jsem jim jako �ten�� vd��n�, mnoh� miluji, jsou st�l�mi pr�vodci m�ho �ivota. Jsou jimi i n�kte�� z t�ch, s jejich� apriorn�mi ideov�mi v�chodisky nesouzn�m - jen kdy� jsou kvalitn� a individu�ln�. Historiografie mne pou�uje, a taky bav� jako �azen� a konfrontace pr�ce jednotliv�ch historik�, z nich� ka�d� na sv� zajist� osam�l� vart�, po sv�m a za sebe, ov�em ve vz�jemn�m st�k�n�, pot�k�n� a obohacov�n�, nese k��i na trh. V�e, co od historika chci, je, aby l��il konkr�tn� d�je ve sv�tle fakt�, jich� se dobral v�l� k pravd�, a aby je interpretoval podle sv�ho vid�n�. Ten konfrontovateln� kaleidoskop n�zor� a viz� je dob�e evropsk� a podn�tn�. Kdy� se n�kdo chce "dobrat spole�n�ho kmene evropsk�ch pam�t� a okle�tit je" od toho a onoho, a� tak u�in� - za sebe. Pak to bude zaj�mav�. Ostatn� to nen� nic nov�ho. Jen si ne��kejme, co je obecn� "t�eba". T�eba je jen jedno: br�nit se proti "konsensu�ln�mu" my�len�, t�m sp�e proti u� totalitn�mu "jedin� spr�vn�mu" my�len� - a proti autocenzu�e.

Popravd� si mysl�m, �e "debata" o Evrop� existuje a trv�, odkdy Evropan� p�� historii. Ka�d� d�lo ka�d�ho poctiv�ho, nato� inspirovan�ho historika v�dy bylo p��sp�vkem k p�em�t�n� o Evrop� a jako takov� je v��n� platn� a aktu�ln�. A� je to - �e�eno jen p��kladmo, ale s trochou rozmyslu - kniha o Anab�zi a� po tu Thalassu, nebo "jen" o Montaillou - nebo o Kosti. V�echny ty kn�ky, co jsme jich za �ivot p�e�etli, a doufejme je�t� p�e�teme, n�m pom�haj� ud�lat si vlastn� n�zor na tu dne�n� "rozho�ev�� se" debatu a na ten "evropsk� sjednocovac� proces, kter� se zd� b�t nezvratnou realitou". J� ct�m nejen historiky, ct�m i podp�rn� discipl�ny. Z t�ch, pr�v� v t�to chv�li Evropy, pokl�d�m za nejd�le�it�j�� tu v praxi st�le sp�e opom�jenou demografii. A r�da �tu sociology a politology - zvl᚝ kdy� p�� jako Tocqueville nebo Max Weber nebo t�eba Hannah Arendtov�. Hlavn� v�ak, v z�jmu ohro�en� pam�ti Evropan�, pros�m o hodn� Knih o Kosti.³

1/ Alain Peyrefitte, C'�tait de Gaulle, 3. sv., Edition de Fallois/FAYARD, 2000. Obsahuje p�esn� cit�t a je to v�bec nejlep�� zdroj pozn�n� de Gaullova p�em��len� o Evrop� a "Evrop�".

2/ Pro kontrastn� n�zor: Patrick Artus/Marie-Paule Virard, Le capitalisme est en train de s'autodetruire, Editions La D�couverte, Paris 2005. Tak� Maurice Allais, cokoli od tohoto jedin�ho francouzsk�ho nositele Nobelovy ceny za ekonomii, snad zejm�na La mondialisation, la destruction des emplois et de la croissance, Cl�ment Juglar, Paris 1999, a L'Europe en crise. Que faire? Cl�ment Juglar, Paris 2005.

3/ V tomhle ��nru jednu zn�m, z nejnov�j�� �esk� historiografie: Josef Forbelsk�, �pan�l�, ��e a �echy v 16. a 17. stolet�, Vy�ehrad 2006.