76 - D�jiny jako ho�lavina

Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Posledn� ��slo

Novinky

Zveme V�s

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout

2014 :	103/104 102 101
2013 :	100 99 97-98
2012 :	95/96 93/94
2011 :	92 90/91 89
2010 :	87/88 86 85
2009 :	84 83 81/82
2008 :	80 79 77/78
2007 :	76 75 73/74
2006 :	72 71 69/70
2005 :	67/68 65/66
2004 :	63/64 61/62
2003 :	60 58/59 57
2002 :	55/56 54 53
2001 :	52 51 49/50
2000 :	47/48 45/46
1999 :	43/44 42 41
1998 :	39/40 38 37
1997 :	36 35 34 33
1996 :	32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18

��sla ke sta�en� zdarma

P�ihl�en�

Odkazy

Vyhled�v�n�:

D�jiny jako ho�lavina

Milan Hanu�

V kter�mkoliv knihkupectv� lze dnes snadno zjistit, �e s "histori�" se roztrhl pytel. Knihy popul�rn� nau�n�, memo�ry, rom�ny, detailn� historick� studie, velk� d�jinn� synt�zy... �e by nade�el �as k p�episov�n� d�jin, k revidov�n� na�� pam�ti?
V suter�nu nejv�t��ho pra�sk�ho knihkupectv� Luxor jsem objevil dvousvazkovou knihu, jej� titul zn�l skoro provokativn�: Evropsk� d�jiny Evropy. Mohly by snad b�t d�jiny Evropy jin� ne� evropsk�? Auto�i vysv�tluj�, �e psan� o evropsk�ch d�jin�ch bylo dosud ne�pln�. Neuva�ovalo se v n�m o Evrop� jako celku s vlastn� identitou, ale jako o konglomer�tu n�rod� a st�t�. Z�v�r autor�, mimochodem uzn�van�ch francouzsk�ch historik� reaguj�c�ch o�ividn� na "unijn�" popt�vku, zn� jasn�: evropsk� d�jiny by se m�ly za��t p�episovat! Co� auto�i v knize skute�n� �in�: V minul�m stolet� podle jejich v�kladu Evropa neprod�lala dv� sv�tov� v�lky plus v�lku studenou, ale prod�lala jednu velkou, evropskou ob�anskou v�lku trvaj�c� od roku 1914 do roku 1989. Je to interpretace neot�el�, neztr�cej�c� v�ak logiku a zasluhuj�c� pozornost.
N�kolik dn� po n�v�t�v� knihkupectv� jsem obdr�el pozv�nku na pra�skou p�edn�ku Marka Ferra, v�hlasn�ho francouzsk�ho historika vol�c�ho opa�n� p��stup. Sp� ne� spole�n� evropsk� historie ho zaj�maj� rozd�ly a zvl�tnosti ve v�voji evropsk�ch zem�. V p�edn�ce o d�jin�ch Francie se pustil do ostr� kritiky r�zn�ch francouzsk�ch nectnost� s takovou vervou, �e to zjevn� "neunesl" francouzsk� kulturn� rada, kter� ozna�il historik�v v�klad za jednostrann� "katalog francouzsk�ch ostud". Kdy� jsem se pak v diskusi pod dojmem z �etby zmi�ovan� dvousvazkov� knihy Marka Ferra ot�zal, jak� m� n�zor na projekt spole�n�ch evropsk�ch d�jin, dostalo se mi n�sleduj�c� odpov�di: "Psan� evropsk�ch d�jin mi p�ipom�n�, zakulacov�n� roh�, kdy se kontroverzn� str�nky evropsk� historie opom�jej� a skute�n� d�jiny se pak vytr�cej�."
Ve Francii se spor o p�episov�n� evropsk�ch d�jin u� rozho�el. Zd� se v�ak, �e v tomto p��pad� nen� ani tak d�le�it�, na �� stran� je pravda. Dokud spor ho��, pam� �ije. Rozho�� se tak� v �esk�ch podm�nk�ch?

��fredaktor

home

nahoru

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).