![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Pr�vo na d�jiny proti d�jin�m bez mor�lky aneb O pr�vu na spravedliv� d�jiny
Rudolf Ku�era
Pr�vo na d�jiny proti d�jin�m bez mor�lky aneb Boj pokra�uje... Rudolf Ku�era Kdy� v roce 1985 vydala Charta 77 dokument Pr�vo na d�jiny, strhla se na str�nk�ch r�zn�ch samizdatov�ch edic i Tigridova Sv�dectv� polemick� diskuse signalizuj�c�, �e se auto�i strefili do �ern�ho. Po��dali jsme politologa a ��fredaktora revue St�edn� Evropa Rudolfa Ku�eru (*1949) o kritickou �vahu nad ot�zkou, zda je pr�vo na d�jiny v�zvou i pro dne�ek. *** P�ed dvaadvaceti lety vydala Charta 77 dokument Pr�vo na d�jiny, jeho� jsem byl spoluautorem. Tehdy se �eskoslovensko nach�zelo v�chodn� od �elezn� opony a bylo sou��st� sov�tsk�ho imp�ria. Do n�j se samo za�lenilo na konci druh� sv�tov� v�lky, nap��klad Ko�ick�m vl�dn�m programem, prvn�m vl�dn�m programem, jen� �eskoslovensk�m ob�an�m p�edepisoval, co si maj� myslet o sv�ch vlastn�ch d�jin�ch. Hanba ofici�ln� historiografie B�hem n�sleduj�c�ch desetilet� se vytvo�il ideologicky fundovan� a mnoha ofici�ln�mi historiky propracovan� nacionalistick� obraz �esk�ch n�rodn�ch d�jin, kter� jednak navazoval na minul� n�rodn� m�ty a legendy, a jednak se koncentroval na vypracov�n� obrazu takzvan�ch n�rodn�ch nep��tel. "N�rodn�mi nep��teli" se stali v�ichni ti, kdo �dajn� historicky p�edstavovali n�jak� ohro�en� �esk�ho etnika, a ti, kdo v dob� po prvn� sv�tov� v�lce ohro�ovali �eskoslovenskou st�tnost. Konstrukce obrazu n�rodn�ho nep��tele byla n�siln� a ��elov�, proto�e �lo o politickou zak�zku, kter� m�la ospravedlnit st�tn� z�sahy proti ur�it�m skupin�m obyvatel, spole�ensk�m organizac�m �i spolk�m. Do �ad n�rodn�ch nep��tel byli tak� za�azeni v�ichni, kdo nesd�leli ofici�ln� v�klad p�edev��m modern�ch �esk�ch d�jin, slou��c� indoktrinaci mlad�ch lid� a znemo��uj�c� rozvoj jejich svobodn�ho my�len�. Tento v�klad vytv��eli historikov� op�raj�c� se o politickou moc, kter� jim poskytovala rozli�n� posty a vydavatelsk� mo�nosti. Samoz�ejm�, �e tehdej�� zb�sil� politika stranick�ch org�n� mnoh�m vadila a p�iv�d�la je do konflikt� s moc�, ale �asem si v�t�ina z nich vytvo�ila adapta�n� mechanismy, kter� jim umo��ovaly d�le pokra�ovat v dosavadn� pr�ci. Ofici�ln� �eskoslovensk� historiografie se t�m pokryla nesmrtelnou hanbou, proto�e se stala slu�ebnic� totalitn� moci a dosud z��sti nese stopy tohoto obdob�. Dnes samoz�ejm� nejde o slu�bu totalitn� zv�li, ale pouze o v��nou snahu slou�it politick� moci a jej�m p�edstav�m o historii. Nebezpe�n� nacion�ln� mytologie Charta 77 p�edstavovala mimo jin� svobodn� prost�ed�, v n�m� mal� skupina historik� z�skala odvahu postavit se totalitn�m my�lenkov�m proud�m i za cenu ztr�ty pracovn�ch a soci�ln�ch jistot. Dokument Pr�vo na d�jiny vznikl pak konkr�tn� z pot�eby nahlas ��ci, �e nejsou v�ichni srozum�ni s t�m, �e jsme byli za�azeni do takzvan�ho v�chodn�ho bloku a je n�m mocensky diktov�no, co si m�me myslet o sv�ch vlastn�ch d�jin�ch. Jin�mi slovy, �e ka�d� m� pr�vo na svobodnou intelektu�ln� existenci, m� pr�vo se svobodn� vyjad�ovat o d�jin�ch a ��kat i to, co je pro moc nep��jemn� nebo �pln� nep�ijateln�. Samotn� auto�i dokumentu byli samoz�ejm� p�ipraveni vstoupit do diskuse a hledat pravdu v odborn� komunikaci s jin�mi historiky. Nam�sto toho se setkali se zu�ivou kritikou i ze strany t�ch b�val�ch komunistick�ch historik�, kte�� p�i�li o zam�stn�n� po roce 1968. Pro n� ��dn� p�irozen� pr�vo �lov�ka individu�ln� rozum�t sv�m d�jin�m a vyjad�ovat se k nim bez poru�nictv� st�vaj�c� politick� moci neexistovalo. D�jiny podle nich pat�ily jen �zk� skupin� lid�, kte�� m�li monopol na jejich v�klad. Ten m�l pak hlavn� slou�it �dajn�m pot�eb�m �esk� spole�nosti jako celku, jin�mi slovy �esk�m n�rodn�m z�jm�m, p�i�em� tyto z�jmy byly definov�ny politickou moc� a j� slu�ebn�mi historiky. I v dob�ch po roce 1968, kdy byli mnoz� historikov� moc� odvr�eni, existovalo nad�le ideov� souzn�n� ohledn� t�chto z�jm� a jejich nep��tel. K stabiln�m postav�m nep��tel pat�ili nap��klad sudet�t� N�mci, katolick� c�rkev a �lechta, zvl�t� pak Habsburkov�. Na jedn� stran� tedy existovala nacionalistick� vize etnicky �ist�ho �esk�ho n�roda - "jsem �ech jako poleno", jak napsal jeden �esk� historik -, kter� je trvale ohro�ov�n a na druh� stran� vize temn�ho spole�enstv� nep��tel, kte�� usiluj� zmocnit se �esk�ho st�tu a �esk�ch majetk�. V tomto r�mci nebyla ov�em mo�n� ��dn� diskuse, zb�val jenom prostor pro pokus zbavit obraz ofici�ln� deklarovan�ch nep��tel t�ch nejhor��ch str�nek, jak se o to mimo jin� pokou�el dokument Pr�vo na d�jiny. Nacionalistick� obraz n�jak�ho spole�enstv� je toti� v�dy vybaven atributy v��nosti a nem�nnosti - sudet�t� N�mci byli v�dy nep��teli �ech�, katolick� c�rkev byla v�dy protin�rodn� a �lechta v�dy vyko�is�ovala �esk� etnikum. N�kdy, zvl�t� po nastolen� demokratick�ho po��dku v �ech�ch, se do�lo k blahovoln�mu zji�t�n�, �e nen� ka�d� �len t�chto spole�enstv� tak �patn� jako ostatn� jeho �lenov�, a takov� vybran� "dobr�k" m�l pak �anci i na n�jak� to ni��� st�tn� vyznamen�n�. V z�sad� ov�em plat� a p�eva�uje v��e uveden� kolektivn� vid�n� d�jin. Nacionalismus toti� ani jinak vid�t nem��e, proto�e k jeho podstat� pat�� kolektivn� pojet� vlastn�ho n�roda putuj�c�ho d�jinami a kolektivn� pojet� n�rodn�ch nep��tel, kte�� ho st�le doprov�zej� a ohro�uj�. Proto je pojem kolektivn� viny organickou sou��st� nacionalistick�ho vid�n� sv�ta. Boj pokra�uje... Ani po roce 1989 se mnoho nezm�nilo. Znovu se prosadila snaha b�t prosp�n� nov� politick� moci, napom�hat p�i formulaci ofici�ln�ch a z�vazn�ch pohled� na �esk� d�jiny, diktovat, jak rozum�t d�jin�m. Situace se samoz�ejm� posunula v tom smyslu, �e vzniklo svobodn� politick� i akademick� prost�ed� a svobodn� medi�ln� sf�ra - boj se proto p�enesl sp�e do polemik o tom, co je v�deck� a co nen� v�deck�. Postupn� se obnovila pov�le�n� politick� "n�rodn� fronta", znovu se usadila v hlav�ch mnoh�ch historik�, a to i mlad�� generace, a za�ala si n�rokovat jedin� pravdiv� pozn�n�. Mnoz� se za�ali oh�n�t jedinou mo�nou v�deckost�, kauz�ln�m, �dajn� hodnotov� neutr�ln�m v�kladem. Jen�e z�kladem t�to v�deckosti se ve skute�nosti stal mravn� relativismus: v ka�d� dob� pr� existovala jin� mor�lka a zkoum�n� minul�ch d�j� je mysliteln� jen jako popis kauz�ln�ch �et�zc�, z nich� jsou ov�em �zkostn� vylu�ov�ny nejen ve�ker� hodnotov�, ale i v�cn� souvislosti, kter� by pokazily v�sledn� �ernob�l� obraz nacion�ln� mytologie. Vznikla tak n�kdy d�la podobn� t�m z dob minul�ch: za pomoci v�deck�ch metod se dob�rala k ��douc�mu ideologick�mu c�li. Za zm�nku tak� stoj�, �e tato "v�da" bojuje proti esejistice, p�vodn�m kritick�m reflex�m vrhaj�c�m na r�zn� historick� ud�losti a osobnosti nov� sv�tlo, probouzej�c�m z�jem o d�jiny a inspiruj�c�m k jejich zkoum�n�. P�itom si tento druh historick� reflexe nen�rokuje vlastnictv� pravdy na rozd�l od t�ch, kte�� se deklaruj� jako nositel� jedin� prav� v�deckosti. Pr�vo na d�jiny tedy nepozbylo na aktu�lnosti, dnes nen� samoz�ejm� zam��eno proti ideologick�mu marxistick�mu pojet� d�jin, za�t�t�n�mu komunistickou moc�, ale proti takov�mu zp�sobu my�len� o d�jin�ch a zp�sobu jejich v�kladu, kde p�eva�uje snaha zformulovat d�jinn� ud�losti - p�edev��m od konce prvn� sv�tov� v�lky - tak, aby nebylo nutn� jak�koli vyrovn�v�n� se s d�jinami, jak�koli pochybnosti o n�kter�ch ud�lostech, jak�koli �sil� o mravn� vzestup n�roda. Sta�� nau�it se z�kladn� fakta, zn�t sled ud�lost� a b�t p�esv�d�en, �e v�echno bylo tak, jak b�t muselo. Tuh� ko��nek nacionalismu Posledn� a nejd�le�it�j�� snahou je pak br�nit v�emi zp�soby vlastn� �esk�, etnicky homogenn� n�rodn� st�t a p�edst�rat, �e n�m ho i v Evropsk� unii n�kdo chce vz�t. �e je p�itom tento st�t hodnotov� vypr�zdn�n a nevzbuzuje ji� t�m�� ��dn� patriotick� emoce sv�ch vlastn�ch ob�an�, je v neposledn� �ad� vinou t�ch, kdo pop�rali a pop�raj� p�irozen� pr�vo na d�jiny. Kdyby jen oni rozhodovali o vyd�n� knih, nikdy by nevy�ly vynikaj�c� v�deck� pr�ce jako Klimk�v Boj o Hrad, Kalvodova Genese �eskoslovenska nebo Sta�kova Perzekuce 1945. Posledn� p��pad pak potvrzuje pravidlo: jist� ofici�ln� historici zcela ned�vno odm�tli �eskou publikaci fundovan� v�deck� stati dvou v�znamn�ch n�meck�ch historik�, profesora Horsta M�llera z University Ludv�ka Maxmili�na v Mnichov�, �editele Institutu pro soudob� d�jiny, a profesora Manfreda Kittela z university v �eznu. A to jen proto, �e jejich srovn�n�, jak odli�n� se zach�zelo po v�lce s n�meck�mi men�inami na z�pad� a v�chod� Evropy, nezapad� do nacionalistick�ho obrazu �esk� pov�le�n� historie. Sta� nakonec �esky vy�la, ale v revue St�edn� Evropa, v jej�m� okruhu ostatn� Pr�vo na d�jiny v samizdatu vzniklo. Nechci ale situaci nijak dramatizovat, proto�e velk� ��st dne�n�ch historik� tvo�� zcela svobodn� a nenechaj� se ovliv�ovat z�stupci �dajn�ch n�rodn�ch z�jm�. Nicm�n� n�vrat k tomu, ��m historie v�dy tak� byla, toti� u�itelkou �ivota a jeho hodnot, bude trvat je�t� dlouho. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).