 |
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
"Kdy� jsi zvolil ��m, chovej se jako ��man..." (Rozhovor se spisovatelem Josefem �kvoreck�m)
"Kdy� jsi zvolil ��m, chovej se jako ��man..." (Rozhovor se spisovatelem Josefem �kvoreck�m o spont�nn� multikulturnosti a nebezpe�� multikulturalismu, o kanadsk�ch p��tel�ch a o tom, �e knihu nic nenahrad�) Red.: Vra�me se do doby, kdy jste se rozhodli pro odchod z okupovan�ho �eskoslovenska - pro� nakonec padla volba na Kanadu? �kvoreck�: Nebyla to z�le�itost volby, ale nab�dky. M�j star� p��tel nebo�t�k George Gibian, kter� jako americk� voj�k p�ijel v roce 1945 s arm�dou gener�la George Pattona do Plzn�, mi opat�il p�es svou p��telkyni Kathryn Feuerovou, ��fku Slovansk�ho odd�len� na torontsk� univerzit�, pozv�n� na jeden m�s�c, a pak p�es jin� zn�m� v Kalifornii pozv�n� na t��m�s��n� pobyt na berkeleysk�m campuse kalifornsk� univerzity. Tam jsem m�l napsat studii na t�ma z �esk� literatury podle vlastn� volby, tak jsem si vybral Vladim�ra P�rala, a mezit�m mi Kathryn obstarala jednoro�n� smlouvu na Anglick�m odd�len� v Torontu. Uva�ov�n� byl tehdy luxus, bral jsem, co se nab�zelo. A nikdy jsem toho nelitoval. M�l jsem v�hodu, �e jsem um�l slu�n� anglicky a o Americe i o Kanad� jsem dost v�d�l. Na rozd�l od sv� frankofonn� �eny, kter� si naivn� myslela, �e Kanada je v�ude bilingv�ln� a ona vysta�� se svou v�bornou francouz�tinou. M�l jsem tedy o Kanad� p�edstavu dost p�esnou, kde�to pro Zdenu to byla naprosto ciz� zem�. Nepoznal jsem nostalgii, kde�to mou �enu bezm�la skl�tila. A� pak dostala n�pad zalo�it �esk� nakladatelstv� zak�zan�ch knih. Sixty-Eight Publishers, Corp., vzniklo tedy vlastn� z jej� touhy po domov�, kter� v t� dob� neexistoval. Zdena byla v prav�m slova smyslu bezdomovec. Red.: Jak se k V�m po p��chodu chovaly kanadsk� ��ady a jak jste si zvykal na kanadsk� pom�ry - pron�sledoval V�s v noci tak� pov�stn� exulantsk� sen? �kvoreck�: Jak ��ady, tak �adov� Kana�an� se k n�m chovali - jak se dnes v �ech�ch ��k� - velmi vst��cn�. Brzo jsem se v Kanad� c�til v�c doma ne� v tehdej��ch �ech�ch. Zdena na�la sv�j domov v nakladatelstv�, a j� si ��m d�l v�c uv�domoval, �e moje nejvlastn�j�� vlast je v �esk�m jazyce. �asto jsem si v duchu opakoval prastarou b�se�: "Nep�ikl�dej svat� jm�no vlasti / kraji tomu, v kter�m bydl�me. / Pravou vlast?" Kolikpak asi lid� v �ech�ch dnes zn� tuhle p�esnou b�se�? Kolik jich v�, kdo to napsal? "Pov�stn�" exulantsk� sen m� samoz�ejm� pron�sledoval. Nem� co d�lat s touhou po rodn� zemi, ale naopak se zoufalou snahou z rodn� zem� se dostat. Jedete na leti�t�, odkud v�s m� letadlo don�st zp�tky do Kanady, kterou jste nerozv�n� opustili, a ne a ne tam dojet. Vzbud�te se p��slove�n� zbroceni potem a p�i pohledu z okna na torontsk� mrakodrapy se v�m cel�m t�lem rozleje l�bezn� pocit naprost�ho bezpe��. To je exulantsk� sen, exulantsk� no�n� m�ra. Red.: Jak vn�m�te kanadskou multikulturn� spole�nost, setk�v�te se n�kdy s multikulturn�mi kontrasty �i paradoxy? �kvoreck�: Up��mn� �e�eno nev�m, co to multikulturn� spole�nost - na rozd�l od americk�ho tavic�ho kotle - m� b�t. Mal� d�ti exulant� s jak�mkoli kulturn�m pozad�m se je�t� ne� dorostou bezpe�n� pokanad�t�, jazykem i z�jmy, a jestli�e maminka pokl�d� za svou povinnost hovo�it s nimi anglicky, rodn� jazyk se nenau�� nikdy. V pubert� za�nou pak maminku p�ed kanadsk�mi hosty prosit: "Please, Mother, don't speak!" Za exulantskou angli�tinu rodi��, plnou rozli�n�ch ciz�ch p��zvuk�, gramatick�ch omyl� a chudou na idiomatiku, se tihle nov� Kana�an� toti� styd�. Tak�e rozd�l mezi multikulturalismem a tavic�m kotlem je asi pouze v tom, �e kdy� si p�ist�hovalci z Konga cht�j� opat�it bubny, za��daj� si o n� Torontskou radu pro um�n�, kde�to ve Spojen�ch st�tech si je mus� koupit za vlastn� pen�ze. Ani v Kanad�, ani ve St�tech jim v�ak africk� bubnov�n� nikdo nezakazuje. Jedn�m z m�ch nejabsurdn�j��ch dojm� bylo, kdy� jsem dv� �esk� studentky, kter� u m� studovaly film - a j� v�d�l, �e jako rodil� pra�a�ky �esk�m venkovem pohrdaj� - vid�l v r�mci multikulturn�ho t�dne tan�it za doprovodu cimb�lov� kapely na n�m�st� Nathan Philip's Square v doma - lick�ch kroj�ch lidov� tance. Mn� se ten pohled nep��jemn� spojil s dobou, kdy podobn� intelektu�lky podobn� ustrojen� k�ep�ily p�ed tribunou stranovl�dy v r�mci boje za m�r. Jin�mi slovy �e�eno: nevid�m v multikulturalismu - �dn� p�ednosti, jenom nebezpe��. Tady zapomn�li na d�vnou staro��mskou moudrost: "Kdy� jsi v ��m�, chovej se jako ��man." Nikdo zde ��dnou kulturu nezakazuje, ale objevuj� se - zejm�na v ji�n�ch st�tech USA - tendence zav�st pro d�ti ileg�ln�ch imigrant� �pan�lsk� �koly, kter� by m�ly stejn� pr�vn� postaven� jako anglick�. P�itom angli�tina je ten �initel, kter� stmelil v�emo�n� etnick� skupiny v jednolit� celek, v n�rod Ameri�an�. Zav�st v r�mci multikulturnosti bilingv�lnost, nebo dokonce multilingv�lnost, zru�it povinnost u zkou�ky ob�anstv� prok�zat aspo� z�kladn� znalost angli�tiny m��e docela dob�e v�st k evropsk�m jev�m, kde se st�ty rozd�luj�, proto�e v ka�d� p�lce mluv� ob�an� vz�jemn� sice srozumiteln�m, ale odli�n�m dialektem t�e �e�i. Anebo kde se dokonce takov� n�rody, navz�jem si dob�e rozum�j�c�, navz�jem nedorozum� a� k ozbrojen�mu konfliktu. Ne. Kdy� jsi zvolil ��m, chovej se jako ��man. Red.: Va�e exilov� nakladatelstv� se dnes u� stalo legendou a jeho z�slu�nost z�st�v� nesporn� - �li byste tenkr�t "do toho", kdyby byl internet, kde se otev�raj� mo�nosti pro v�echny, kte�� se domn�vaj� vl�dnout perem? �kvoreck�: Mysl�te to v�n�? �e publika�n� mo�nosti otev�en� na internetu ka�d�mu nahrad� kni�n� kulturu? Red.: Mluv� se o tom, �e v�k knihy v souvislosti s n�stupem elektronick�ch m�di� odezn�v�... �kvoreck�: Pokud j� mohu pozorovat, internet a digitalizace otev�ely mo�nosti anonymn�mu a pologramotn�mu hulv�tstv� a ve�ejnou tribunu poskytly polovzd�lanc�m. A kdy� se veleobl�ben� autor hororov�ch bestseller� Stephen King pokusil vydat nov� spis nikoli kni�n�, n�br� pouze na internetu, poho�el. Mysl�m, �e knihu nenahrad� nic, a to "otev�r�n� mo�nost�" mi p�ipom�n� n�kdej�� akci "Pracuj�c� do literatury", kter� �sp�n� vedla nikam. Kdyby se skute�n� stalo, �e internet by v dom�cnostech nahradil knihovni�ky, ze v�ech n�rod� by p�e�ili patrn� jen v�dy a v�ude pron�sledovan� �id�. Proto�e ti jsou "Lid Knihy". Red.: A jak vn�m�te probl�m n�rodn�ch literatur v globalizuj�c�m se sv�t� - odzv�n� n�rodn�m literatur�m a jejich liter�rn�m p�edstavitel�m, anebo si literatura navzdory globalizaci d�l bude uchov�vat ur�it� zvl�tnosti dan� prost�ed�m, n�rodn� mentalitou a tradic�? �kvoreck�: Co j� v�m, dobr� literatura se v�dycky psala o obecn� lidsk�ch t�matech, co� je jen synonymum pro "glob�ln�, v�eobecn�" t�mata. Nepoznat u dobr�ho autora, "z kter� tradice a kultury poch�z�", to je snad mo�n� jen u science fiction zasazen� do vzd�len� budoucnosti nebo u podobn� vy�pekulovan�ch ��nr�. Ale ani tam si nejsem jist, �e by se Honza neprozradil, z kter�ho bezu poch�z�. Taky je tu ta mali�kost, �e literatura na rozd�l od hudby a v�tvarnictv� pracuje s jazykem, kter� se u autora, jen� v n�m vyrostl, a� na vz�cn� v�jimky ned� dokonale nahradit. Takzvan� n�rodn� literatury v ��e internetu p�irozen� roz���� sv�j geografick� obzor, proto�e je televize a u� nen� zak�z�no cestovat, ani pod trestem smrti poslouchat ciz� rozhlas. Ale sv�t, v n�m� �ten�� nepozn�, odkud ten kter� spisovatel je, existuje pouze ve fikc�ch, jako je Huxleyho Konec civilizace (Brave New World), a mysl�m, �e jinde nebude existovat nikdy. Red.: Mohl byste se podrobn�ji zm�nit o n�kter�ch kanadsk�ch p��tel�ch, kte�� V�s jako nakladatele �esk� exilov� literatury podporovali �i n�jak�m zp�sobem pom�hali �esk� nez�visl� kultu�e v dob� nesvobody? �kvoreck�: Nej��inn�j��m takov�m p��telem byl Ameri�an Jirka Gibian, kter� s�m od sebe zalo�il v Ithace spolek "American Friends of the Sixty-Eight Publishers", jeho� hlavn� vtip z�le�el v tom, �e umo�nil americk�m mecen��m odepisovat si pen�n� dary kanadsk�mu nakladatelstv� od dan� ve Spojen�ch st�tech. Jin� Ameri�anka, Bobbie Bristolov�, zase v New Yorku zorganizovala velkou benefici, tj. autorsk� �ten�, jeho� �ist� v�t�ek p�ipadl Sixty-Eight Publishers v Torontu. �etli tam tenkr�t z anglick�ch p�eklad� na�ich knih t�eba Arthur Miller, Kurt Vonnegut Jr., Joseph Papp a jin�. Po Bobbiin� vzoru dal dohromady podobnou benefici v Torontu kamar�d Greg Gatenby a tam �etla nap��klad Margaret Atwoodov� a Robertson Davies, ale i Ameri�an� Susan Sontagov� a Arthur Miller. Hodn� n�m pom�hali b�sn�k, prozaik a hudebn�k John Reeves a profesor Gordon Skilling, oba �lenov� na�� edi�n� rady, Skilling dokonce jej� p�edseda. John Reeves se stal �echomilem, kdy� v mlad��ch letech reprezentoval Kanadu v maratonsk�m b�hu na helsinsk� olympi�d�. Sezn�mil se tam se Z�topkem, kter� mu jako sportovec imponoval, a v Johnovi to nakonec vzbudilo z�jem i o �esk� d�jiny a kulturu. Docela slu�n� se nau�il �esky, po sov�tsk�m p�epadu napsal n�kolik dramatick�ch po�ad� o �eskoslovensku pro r�dio CBC a stal se i autorem detektivek um�st�n�ch do Prahy. Gordon Skilling studoval na Oxfordsk� univerzit� politologii, kdy� zem�el prezident Masaryk, p�ijel mu na poh�eb do Prahy, a potom si opat�il job v anglick�m vys�l�n� pra�sk�ho rozhlasu. V zemi se mu tak zal�bilo, �e pozval na n�v�t�vu kvakerskou snoubenku Ameri�anku Sally a dali se oddat na Starom�stsk� radnici. O �eskoslovensku pak napsal Gordon n�kolik knih a nakonec byl p�i jedn� n�v�t�v� Prahy hus�kovskou polici� zat�en a ze zem� vypov�zen. Jak Reeves, tak Skilling byli za z�sluhy o �eskoslovensko vyznamen�ni �esk�m prezidentem V�clavem Havlem. Nikoli finan�n�, ale publika�n� velice pom�hal m�j kolega z univerzity Sam Solecki, v Anglii narozen� syn polsk�ho d�stojn�ka Armije Krajowe, jen� p�e�il var�avsk� povst�n� a jemu� se poda�ilo dostat se p�ed importem "lidov�ho" Polska do Anglie. Podobn� a mezi jin�mi zm�n�n� Kathryn Feuerov�, na�e drah� a p�ed�asn� zem�el� p��telkyn�. A kone�n� t�eba takov� Kana�an� jako Michal Schonberg, narozen� za v�lky v Anglii novoz�landsk� matce, kter� pracovala v pomocn�ch �ensk�ch sborech arm�dy britsk�ho imp�ria, a �esk�mu otci, p��slu�n�ku �eskoslovensk� arm�dy v Anglii. Ten na syna mluvil �esky, a kdy� se rodina vr�tila do �eskoslovenska, chodil Michal do �esk�ch �kol. Na�i mate��tinu ovl�d� mo�n� l�p ne� leckter� stoprocentn� �ech. Nakonec se rodin� poda�ilo odjet z �eskoslovenska do Anglie a odtud do Kanady. Pod m�m veden�m napsal pak Michal doktorskou dizertaci z teatrologie na t�ma Osvobozen� divadlo, kter� po p�du komunismu vy�la i v Praze. Multikulturnost vznik� v zem�ch, kde se to sm�, spont�nn� a podporov�na osobn�m z�jmem a obecnou l�skou k literatu�e. Red.: Kdybyste byl majitelem nakladatelstv� v �esk� republice, kter� sou�asn� kanadsk� autory byste vydal - m�te sv� obl�bence? �kvoreck�: Z kanadsk�ch autor� �tu nejrad�i pov�dk��ku Alici Munroovou, kter� mysl�m pat�� k sv�tov�m �pi�k�m v tomhle oboru. Margaret Atwoodovou m�m r�d sp� jako p��telkyni ne� jako spisovatelku. Velice se mi zamlouvaly n�kter� rom�ny Robertsona Daviese, velice nerad jsem m�l Farleyho Mowata, proto�e to byl politicky uk�zkov� "u�ite�n� mu�", ve smyslu, v jak�m takov� lidi charakterizoval Lenin. Jako spisovatel v kanadsk� tradici rom�n� z p��rody je ov�em nesporn� velmi dobr�. Naproti tomu jsem miloval stat� novin��e a kritika Roberta Fulforda, proto�e to je nezlomn� opak Leninova "u�ite�n�ho mu�e". Z klasik� r�d �tu Stephena Leacocka a jako kluk jsem miloval rom�n Dva divo�i od Ernesta Thompsona Setona. Z n�jak�ho d�vodu jsem si v�dycky myslel, �e kniha se odehr�v� v Michiganu. Proto m� p��jemn� p�ekvapilo, kdy� jsem a� tady zjistil, �e hrdina toho dobrodru�stv� chodil sn�t do srubu v Don Valley, tehdy v divo�in�, dnes od n�s p�ky slabou p�lhodinku. Red.: A koho ze sou�asn�ch �esk�ch autor� byste doporu�il kanadsk�mu nakladateli? �kvoreck�: S p�ib�vaj�c�m v�kem jsem p�estal sledovat sou�asnou pr�zu a �tu skoro v�hradn� viktori�nsk� klasiky. Proto nemohu slou�it. Red.: Na z�v�r trochu osobn�j�� ot�zku: Kdy, respektive za jak�ch podm�nek z�sk�v� st��� svou d�stojnost? �kvoreck�: D�stojnost nez�sk�v� st���, n�br� dobr� �lov�k v ka�d�m v�ku. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| nahoru |
|
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |