![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Kanadsk� ulice a �esk� uli�ka
Milan Hanu�
Kanadsk� ulice a �esk� uli�ka V tomto dvoj��sle se m��e �ten�� v pozn�mce Petra Muchy do��st, �e v kanadsk�m Richmondu na ji�n�m p�edm�st� Vancouveru vyrostla Cesta do nebe. Je pozoruhodn� t�m, �e se v n� jedno posv�tn� m�sto st��d� s druh�m. Najdete v n� buddhistick� chr�m vedle muslimsk� me�ity, synagogu v bl�zkosti hinduistick� svatyn�, protestantskou modlitebnu soused�c� s katolick�m kostelem a sikhsk�m chr�mem. Cesta do nebe je m�stn� pojmenov�n� pro P�tou ulici dlouhou p�ibli�n� dva a p�l kilometru... I to je Kanada. Ka�d� den chod�m do redakce jednou pra�skou ulic�. �koda, �e se j� ne��k� Cesta do nebe. Jmenuje se st�le je�t� po na�em - ulice Politick�ch v�z��. Jedno pozoruhodn� m�sto tu st��d� druh�. Horn� ��sti ulice v�vod� mohutn� Petschk�v pal�c, nechvaln� zn�m� "pe�k�rna", jak se ��kalo vy�et�ovn� gestapa, nyn� ministersk� budova s �eskou a evropskou vlajkou v pr��el�. Na rohu se kr�� vietnamsk� ve�erka a k n� p�il�h� suter�nn� tureck� restaurace. N�sleduje British council ze skla a kovu v historick�m m�st� Bredovsk�ho dvora, v n�m� se nach�z� i plze�sk� restaurace. Naproti je muslimsk� modlitebna Isl�msk� nadace obklopen� dv�ma mezin�rodn�mi hotely ve vykuchan�ch historick�ch budov�ch, kter� soused� s Exchange-office (sm�n�rny jsou tu pro jistotu t�i) a kav�rnou Internet game. V doln� ��sti ulice se ty�� monument�ln� budova N�rodohospod��sk�ho �stavu s Centrem pro mezin�rodn� ekonomick� v�zkum CERGE - EI a pra�sk� -cesta do nebe- vrchol� velkolep�m s�dlem dne�n�ch komunist�. To v�e v uli�ce dlouh� pouh�ch t�i sta metr�... Tohle je zase �esko. Kanada s �eskem sice nesoused�, ale tyhle dv� ulice by sousedit mohly. Jejich spole�n�m rysem je multikulturn� rozmanitost, by� na r�zn�ch �rovn�ch. Kanada je v multikulturnosti zna�n� pokro�il� a richmondsk� Cesta do nebe dokonce vytv��� dojem avantgardy, jak�hosi historick�ho experimentu. Jako by j� pat�ila budoucnost. �esk� uli�ka m� zat�m sp� jen multikulturn� n�t�r, kter�m v�ak neust�le prosv�t� stopa d�jin, k n� pat�� i �patn� zku�enost s historick�mi experimenty a avantgardami. N�kter� "cesty do nebe" zkr�tka kon��vaj� jinde. R�suje se tedy z�kladn� ot�zka: Kam vede ta kanadsk�? ��fredaktor |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).