Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Internet - nov� civilizace, anebo v�lka sv�t�?
Blumfeld 2001, Viktor �lajchrt, Nata�a Tansk�, Roman Erben, Anton�n Kos�k, Benjamin Kuras, Peter Duhan

Situace sou�asn�ho sv�ta se v posledn�ch m�s�c�ch velmi zdramatizovala. Uk�zalo se, jak snadno mohou b�t plody z�padn� technick� civilizace obr�ceny proti n� samotn�. Internet k takov�m vymo�enostem jist� pat��. Proto jsme se obr�tili s n�kolika n�m�ty a ot�zkami na pestr� spektrum autor� - esejisty, filozofy, teoretiky v�dy i um�lce.

 

1. Futurologov� Alvin a Heidi Tofflerovi ve sv� knize Nov� civilizace p��, �e dosp�v�me do stadia, kdy je sv�t rozd�len� na t�i kontrastn� a soupe��c� civilizace: prvn� je symbolizov�na motykou (dnes "po �deru" bychom sp�e �ekli no�em), druh� b��c�m (v�robn�m) p�sem a t�et� po��ta�em. Vn�m�te i vy roz���en� po��ta�e, nov�ch technologi�, elektronick�ch m�di� a virtu�ln� reality jako zlomov� moment �i skok v civiliza�n�m v�voji �lov�ka a lidstva, anebo jde sp�e o dovr�en� minul�, v�deck� a pr�myslov� f�ze? Je podle v�s ot�zka st�etu civilizac� chim�rou futurolog�, re�lnou viz� budoucnosti, anebo tvrdou v�le�nou realitou, kterou pr�v� pro��v�me?

 

2. �v�carsk� filozof a esejista Wolfgang Giegerich p�irovnal internet ke "h�e se sklen�n�mi perlami", k digit�ln� h�e s ve�ker�mi obsahy a hodnotami na�� kultury - kultury elektronick�ho v�ku. Jak sou�asnost i budoucnost internetu vid�te vy? Z�st�v� na�e vn�m�n� reality v ��e internetov� kultury stejn�, anebo se radik�ln�m zp�sobem m�n�? Pod�l� se internet na vzniku nov�ho obrazu sv�ta, anebo je nov� m�dium jen "nevinn�m" technick�m prost�edkem usnad�uj�c�m komunikaci a zrychluj�c�m z�sk�v�n� informac�?

 

3. Pokud jde o sou�asn� v�voj a budoucnost na�� high-tech civilizace, jste sp�e technooptimistou, anebo technopesimistou? V �em jsou nejslibn�j�� vyhl�dky t�to civilizace, a v �em vid�te naopak jej� nejv�t�� riziko �i hrozbu?

Blumfeld 2001, "ekologick� disident", esejista
a p�ekladatel

1. Slavn� a citovan� futurologov� Tofflerovi mluv� o r�zn�ch f�z�ch ve v�voji lidstva, o civilizaci motyky a po��ta�e. Proto�e jsou dny, kdy dr��m v ruce oboj�, nebo� p�l dne pracuji doma u po��ta�e a p�l dne obd�l�v�m zahradu, c�t�m se kompetentn� ��ci, �e po��ta� je v podstat� t�m, ��m motyka. Nechci ale mluvit za civilizace, pouze s�m za sebe.

Zapojen�m po��ta�e do s�t� jsem osobn� nepoc�til ��dn� zlomov� moment, ani nepro�il ��dn� kvantov� skok ve sv� evoluci. Obecn�: Po�kejme si pades�t let, pak se ohl�dn�me zp�t a uvid�me, jak n�s nov� technologie zm�nily. Nen� mo�n� skl�zet, jakmile bylo zaseto. Zn�m to ze zahrady.

 

2. Knihu Hermanna Hesseho Hra se sklen�n�mi perlami jsem �etl, proto tu��m, co m� �v�carsk� filozof Wolfgang Giegerich na mysli. Internet bych p�irovnal k nov�mu kontinentu, kter� jsme ned�vno objevili. Terra incognita. Tento nov� kontinent jsme b�hem n�kolika let zm�nili v obrovsk� odpadn� kontejner, v obrovskou nev�danou skl�dku. Ka�d� tam p�ijede se svou k�rkou, a co m�, to tam vyveze. Popojde opod�l a s�m se sna�� z hromady vyhrabat n�co, co by si mohl nalo�it a odv�zt? Obrovsk� odpadn� haldy jsou na okraji ka�d�ho velkom�sta. Internetov� skrum� se na prvn� pohled zd� zaj�mav�, ale m� podobn� charakter. P�eva�uj� bezcenn� a nepot�ebn� obsahy. Chrl�me ji� takov� mno�stv� p�ebyte�n�ch a bezcenn�ch informac�, �e internet - glob�ln� kontejner, schopn� tyto odpady pohlcovat - se snad otev�el v prav� �as. V��me jen, �e je bezedn�?

Sna�it se toto Smeti�t� interpretovat - to si m��e dovolit ten, kdo ho m� dob�e prolezl� a dokonale prohraban�. Pokud zn�m b�n� velk� odpadi�t�, v�m, �e i ona umo��uj� vznik sv�bytn�ch kultur a forem �ivota. Jsem optimista. Budoucnost cel� civilizace je v obrovsk�ch, nebety�n�ch hromad�ch odpadu, ale �ivot v nich je�t� n�jakou dobu p�e�ije?

 

3. V�iml jsem si, �e n�kte�� lid� se st�vaj� podivn�mi oboj�iveln�ky. Tak jako jsem j� kdysi dezertoval na venkov, spousta lid� se te� sna�� dezertovat do S�t�. T�lo si v�ak s sebou vz�t nemohou. Brzy jim za�ne b�t na obt�. I to posledn�, co z p��rody zbude, na�e organick� t�lo, brzy zanikne. To bude triumf anorganick�ho sv�ta. Jinak to ani ve zdevastovan�m p��rodn�m sv�t� b�t nem��e. Z uhl�kov� b�ze p�ejde "sapiens" na b�zi k�em�kovou?

Ale vr�til bych se k ot�zce st�etu civilizac�. Je mo�n�, �e prvn� v�lka 21. stolet� - v�lka proti sv�tov�mu terorismu - dopadne z hlediska v�voje z�padu dob�e, nebo �patn�. T�ko si ale dnes p�edstavit, co v�echno se za slovy "dob�e" �i "�patn�" m��e skr�vat? Tak �i onak: dal��m civiliza�n�m st�etem, kter� nevyhnuteln� a osudov� poznamen� na�i kulturu, bude st�et �lov�ka (biologick� entity) a stroje (technologick� entity). Brutalita tohoto st�etu bude velmi dob�e maskov�na nov�mi pot�ebami nov�ho �lov�ka - ve skute�nosti p�jde o nov� pot�eby nov�ho stroje. V tomto st�etu (nebo chcete-li v tomto prolnut�) mus� star� �lov�k, tak jak ho zn�me, podlehnout. Bude technikou kulturn� i fyziologicky zn�siln�n, p�emodelov�n, mo�n� zkonzumov�n. Trag�die Dvoj�at se n�m zd� hrozn� a absurdn�. Byla takov�. Technika narazila do techniky. Uvnit� byli nevinn� lid�?

Paul Virilio ��k�, �e ka�d� nov� technologie s sebou p�in�� i nov� druh katastrofy. Hovo�� o jist� neodvratitelnosti, osudovosti? Vyn�lez lokomotivy byl z�rove� vyn�lezem �elezni�n�ho ne�t�st�, vyn�lez auta a d�lnice byl z�rove� vyn�lezem hromadn� hav�rie. Dnes je�t� p�esn� nev�me, jak� typ katastrofy bude prov�zet rozvoj masov�ch m�di� glob�ln�ho dosahu a dopadu (v�etn� internetu). V�me o ur�it� form� po��ta�ov�ho AIDS - o rafinovan�m ���en� a �toc�ch vir�. V�me o prov�zanosti sv�tov� ekonomiky a glob�ln� po��ta�ov� s�t� a dovedeme si p�edstavit zhroucen� oboj�ho. T�ko si v�ak dosud dovedeme p�edstavit fin�ln� tragi�nost a absurditu absolutn� z�vislosti �lov�ka na technologii, jeho podroben� a zkonzumov�n� inteligentn� ma�ineri� jako�to novou (pokro�ilej��!) civilizac�. Tak �i onak, v�echno je z�rove� l�k i jed, jak ��kal Paracelsus. Z�le�� na d�vkov�n�. Pokud jde o techniku a budoucnost, nic takov�ho jako optimismus nem� v m�ch my�lenk�ch m�sto.

 

***

 

Viktor �lajchrt, spisovatel, publicista, redaktor
t�den�ku Respekt a liter�rn� p��lohy internetov�ch
novin Neviditeln� pes

Z odborn�ho z�kulis� vystoupil internet na sv�tovou sc�nu zhruba p�ed deseti lety a v �esk�ch zem�ch za�ala jeho s� viditeln�ji op��dat ve�ejn� prostor a� po polovin� devades�t�ch let. Od t� doby si u�ivatel� mohli u�init celkem re�lnou p�edstavu o mo�nostech i limitech t�to nov� informa�n� a komunika�n� techniky, av�ak rozprava o nebezpe��ch, kter� z n� mohou vyplynout, zat�m k ��dn� shod� nedosp�la. Prom�n� internet sv�t stejn� pronikav� jako kdysi vyn�lez knihtisku? Anebo p�jde jen o dal�� drobn� zrychlen� chodu civilizace sm�rem, j�m� se vydala u� v po��tc�ch novov�ku?

Z technologie odpov�� nevy�teme. Sekyrou lze �t�pat d��v� i rozt�nat lebky a z�le�� jen na tom, jak a k �emu lid� sv��en� n�stroj vyu�ij�. Elektronick� po�ta se kup��kladu p��mo nab�z� k sp��d�n� mezin�rodn�ch pikl� a dalo by se p�edpokl�dat, �e se v labyrintech s�t� skr�vaj� ve�ker� tajemstv� sv�tov�ho terorismu. Po �toku na Manhattan se v�ak uk�zalo, �e se tajn� slu�by v�d�� zem� sv�ta nechaly sledov�n�m telefonn�ch a elektronick�ch informa�n�ch tok� zahltit natolik, �e si nepov�imly zlov�stn�ch emisar�, kte�� v duchu t�ch nejstar��ch metod konspirace ud�leli pokyny osobn� kdesi v temn�ch koutech. P�i organizaci antiglobaliza�n�ch v�tr�nost� a zvl᚝ p�i propagandistick�m vyu��v�n� jejich dozvuk� m� naopak bleskurychl� ���en� ideologick�ch hesel, taktick�ch n�pad� �i situa�n�ch zpr�v po s�ti kl��ov� v�znam. Zat�mco revolu�n� katastrofy 20. stolet� byly zpravidla vyvol�ny hierarchizovan�mi skupinami zasv�cenc� stmelen�ch kolem v�d��ch organiz�tor� a p��sn� redigovan�ho stranick�ho tisku, rebelie �ry internetu z�ejm� nemus� nutn� vych�zet z �st�edn�ch ohnisek.

�amani, pochybova�i a m�dia

�ivot spole�nosti neodpov�d� jen stupni rozvoje spole�ensk�ho v�dom�, ale tak� metod� �i technologii ve�ejn� komunikace, tedy prost�edk�m (m�di�m), jak�mi je ve�ejnost oslovov�na a ovliv�ov�na.

V prehistorick�ch kmenech hr�l roli �st�edn�ho m�dia �aman, kter� sv�mu lidu tlumo�il pokyny a informace z nezbadateln�ch vy���ch sf�r. St�l rozkro�en mezi sv�tem a z�sv�t�m, kter� se vymykalo zku�enosti. Jeho �e� se proto musela vzp�rat lidsk�mu ch�p�n�, ale z�rove� - jako �e� vrcholn� autority - musela na poslucha�e zap�sobit s mimo��dnou nal�havost�. K tomu slou�ily mimoverb�ln� prost�edky, citov� a smyslov� senzace zprost�edkovan� vizu�ln�mi �i zvukov�mi efekty, ale tak� ��elov�m vyu��v�n�m psychotropn�ch l�tek. Je�t� p�eds�kratov�t� p��rodn� filozofov� se chovali nap�l jako �arod�jov� (Empedokl�s), nebo alespo� v�tci (Thal�s). V jejich ��e se v�ak u� kmeny zm�nily v obce a �amana v �ele spole�enstv� vyst��dal politik, jen� ve�ejnost zpravidla neoslovoval extatick�m tancem, n�br� �e�nick�m v�konem.

S revolu�n� prom�nou komunika�n�ho stylu p�i�el S�krat�s, kdy� za�al v�roky p��slu�n�k� tehdej��ch duchovn�ch elit - bez ohledu na jejich v�hlas a vliv - podrobovat kritick� anal�ze. Doporu�oval-li S�krat�v ��k Plat�n ve sv� �stav�, aby byli z ide�ln�ho st�tu, jemu� vl�dne filozof, vyhn�ni b�sn�ci, nevedla jej k tomu am�zick� omezenost, ale sp� jasnoz�ivost, s n� ve vzru�en� b�snick� �e�i rozpoznal relikty �amansk�ho muml�n�. Poezie m� ostatn� dodnes kultovn� r�z - valn� ��st b�sn�k� daleko �ast�ji po�aduje, aby je �asnouc� publikum nadpozemsky ctilo, ne� aby jim norm�ln� rozum�lo a mohlo jejich v�plody podrobit kritice.

�amansk� strategie p�etrv�valy ve ve�ejn� komunikaci i po zrodu kritick�ho my�len� a duchovn� �ivot z�padn� spole�nosti se rozv�jel dv�ma proudy, z nich� jeden n�le�el str�c�m r�zn�ch sakr�ln�ch �i prof�nn�ch kult� a druh� intelektu�ln�m pochybova��m. Ve st�edov�ku vych�zela ve�ejn� komunikace jednak z kazatelen, jednak z univerzitn�ch kateder. Konkuren�n� nap�t� mezi ob�ma styly my�len� postupn� vzr�stalo a leckdy vedlo k n�silnostem, jak� Praha za�ila v prvn� polovin� 15. stolet�. Kr�tce nato vynalezl Gutenberg knihtisk, co� p�isp�lo ke zklidn�n� diskurzu, nebo� jednotliv� n�zory u� nebyly sd�lov�ny shrom�d�n�m mas�m n�chyln�m k projev�m v�n�, ale atomizovan�m �ten���m. Soupe�en� mezi �amansk�m a s�kratovsk�m proudem nicm�n� pokra�ovalo s nezten�enou intenzitou - nov�m boji�t�m se stal tisk a novou zbran� jeho regulace. Str�ci kult� vyu�ili inkvizici k prosazov�n� cenzury, intelektu�lov� vytvo�ili v�du se z�vaznou metodikou a kritick�m prov��ov�n�m v�sledk�.

Od 18. stolet� se jako ohniska ve�ejn� komunikace prosazovaly st�le v�ce periodick� tiskoviny a divadla, ve 20. stolet� pak film, rozhlas a televize. Sou�asn� medi�ln� ter�n je bohat� rozr�zn�n� podle tr�n�ch, spole�ensk�ch i politick�ch z�jm�, n�kter� segmenty maj� sp� kultovn� charakter, jin� jsou kritick�, v�ude je v�ak zve�ej�ov�n� kontrolov�no a v�cem�n� nen�padn� usm�r�ov�no redakc� �i dramaturgi�. Souvislost jist�ch politick�ch jev� s dobovou medi�ln� technologi� je celkem z�ejm�. Francouzsk� revoluci p�edch�zelo redigov�n� encyklopedie, hybn� s�la liberalismu i socialismu 19. stolet� vych�zela z ti�t�n�ch den�k�, n�rody posilovaly svou st�totvornost ve velk�ch divadlech, �emu� se boh�msk� opozice vysm�vala v kabaretech, extremistick� hnut� �erpala vzteklou energii z pamflet� a let�k�, Mussolini, Hitler �i Per�n byli typick�mi dikt�tory filmov� a rozhlasov� �ry, kdy byla jejich podoba zv�t�ov�na a hlas zesilov�n. Televize je m�diem intimn�j��m, zato vlezlej��m: v dom�ck�m poklidu u obrazovky ztr�c�me jakoukoli obez�etnost a vystavujeme se manipulaci, ani� bychom si toho pov�imli. P�es v�echen pokrok si v�ak dosavadn� medi�ln� technologie zachov�vaj� jeden spole�n� rys: podl�haj� regulaci redakc�, pota�mo trhem nebo investorem.

D�t� studen� v�lky

Internet je d�t�tem apokalyptick� �zkosti z jadern� v�lky, kter� se zd�la b�t v pades�t�ch letech na dohled. Ameri�t� strat�gov� nepochybovali, �e jako prvn� budou likvidov�na centra, z nich� je chod spole�nosti ��zen. Vlastn� p���inou zk�zy civilizace by se pak stal v�eobecn� chaos prov�zen� epidemiemi a hladomory. Zrodil se n�pad vytvo�it pro komunikaci alternativn� strukturu, je� by nem�la ��dn� �st�edn� body, odkud by byla ��zena, a podobala by se tak organismu, jeho� nervov� soustava se obejde bez mozku. Za jin�ch okolnost� by asi v�d�� vrstvy spole�nosti nep�ipustily v�voj technologie, kter� by je zbavila mo�nosti kontrolovat my�lenkov� kvas, Stalin�v st�n je v�ak p��li� vyd�sil.

B�hem t�� desetilet�, kdy byl vyv�jen, ztr�cel projekt postupn� svou strategickou z�va�nost, zato se st�le z�eteln�ji vyjevoval jeho spole�ensk� v�znam. K ��dn�m p�evratn�m zm�n�m ov�em po jeho v�razn�m roz���en� v devades�t�ch letech nedo�lo, jako by nov� technologie celkem uk�zn�n� vplynula coby u�ite�n� pom�cka do ust�len�ch sv�tov�ch po��dk�. Tak se ostatn� mohl v 15. stolet� jevit i Gutenberg�v vyn�lez, jeho� p�evratn� dopad na civilizaci se za�al v�razn�ji projevovat o sto let pozd�ji. N�co takov�ho mo�n� �ek� i internet. Lidem se poprv� v d�jin�ch otev�r� mo�nost obej�t p�i zve�ej�ov�n� sv�ch n�zor� duchovn� i sv�tsk� autority a hierarchie a zapojit se do zcela svobodn� sout�e my�lenek. St�v� se tak ov�em ve chv�li, kdy vinou jin�ch m�di�, zejm�na televize, z�sk�vaj� masov� vyvol�van� sympatie �i averze v�t�� v�hu ne� my�len�.

P�evl�d� divo�ina

Na internetu se jist� mohou formovat osv�cen� skupiny, aby ve vz�jemn�ch diskus�ch kriticky t��bily sv� postoje, masu u�ivatel� v�ak n�co takov�ho sp� nud�. T�m nov�m, co prost�ednictv�m internetu dr�div� vstupuje do ve�ejn�ho prostoru, je radik�ln� nerozum - vybo�en� z norem, v�st�ednost, extremismus a sm��ov�n� k partikul�rn�m krajnostem. Diskusn� kluby na s�ti jsou obklopeny divo�inou, v n� se proh�n�j� sme�ky spjat� nejpodivn�j��mi tu�bami. Co se t��e n�v�t�vnosti, t�� se na internetu nejv�t��mu z�jmu adresy slibuj�c� pornografii nebo agresivn� zu�ivost. Je paradoxn�, �e v okam�iku, kdy lidstvo z�skalo skv�l� n�stroj k v�m�n� n�zor�, za��n� se z�vazn� formulovan� n�zor jevit jako p�e�itek - hybatelem ve�ejn�ho d�n� se st�le v�ce st�vaj� n�lady, m�dy a trendy, kter� sta�� spole�nosti nen�padn� nao�kovat, aby se pak voln� ���ily samy. Spole�nost, kter� p�est�v� usilovat o n�zorovou shodu, ale jde j� pouze o citov� souzn�n�, se sv�m zp�sobem vrac� a� kamsi k �amansk�m po��tk�m. V tom j� internet nepodporuje, ale ani nebr�n� - z�le�� jen na n�.

 

***

 

Nata�a Tansk�, novin��ka a spisovatelka

1. Bude to tak trochu pohled "z druh� strany": nejsem technik ani u�ivatel internetu, proto jsem r�da, �e se pt�te na to, co vn�m�m, nikoliv na to, co o t�matu v�m. Vn�m�m tedy roz���en� nov�ch technologi� nikoliv jako dovr�en� minul� v�deck� a technick� f�ze, n�br� jako skok, a to velmi z�va�n�: jako zm�nu optiky, j� reflektujeme sv�t i sebe sama, a tud� jako obrovsk� p�evrat nikoliv jen technick�, ale daleko �ir��.

Lidsk� �ivot je novou technikou nejen ovlivn�n, ale ve sv� podstat� zm�n�n, proto�e, mysl�m si, doch�z� ke "smrti" lidsk� individuality schopn� sebereflexe - vlastn� �ivot p�est�v� b�t reflektov�n, �lov�k se st�v� ��m d�l t�m v�c ��astn�kem vn�j�ku", tedy sv�ta mimo sebe, je j�m p�es virtu�ln� realitu st�le v�c pohlcov�n, a� se mu virtu�ln� realita v kone�n�m v�sledku st�v� realitou samou, zat�mco se v opa�n�m sm�ru on s�m naopak st�le v�c vyprazd�uje. P�est�v� se vn�mat jako mysl�c� a c�t�c� bytost, pro��vaj�c� ka�d� okam�ik sv�ho �ivota, p�est�v� se v jist�m smyslu vlastn�ho �ivota ��astnit. To zp�sobuje, �e p�est�v� b�t subjektem schopn�m komunikace, proto�e ztr�c� onen nevyhnuteln� v�choz� bod k mo�nosti komunikovat s druh�mi - toti� schopnost komunikovat s�m se sebou.

�ekla bych, �e vize Karla �apka byla vysoce p�ekon�na trendem, kter� se zd� b�t nevratn�: hr�zn� vize budoucnosti nen� v tom, �e roboty vyr�b�me - hr�zn� vize budoucnosti je v tom, �e se roboty st�v�me my sami. U� dnes psychologov� zaznamen�vaj� zm�ny v chov�n� lid� "propadl�ch" internetu, toti� neschopnost jin� komunikace ne� zprost�edkovan�, p�es prost�edn�ka, j�m� je v tomto p��pad� neosobn� technika (viz nap�. �l�nek v MF Dnes z 13. 10. o nov�m robotu Memoni, "kter� bude schopen zap��st s majitelem rozhovor na libovoln� t�ma"). Neschopnost a strach internetov�ho �lov�ka �elit p��mo a nezprost�edkovan� jin� lidsk� bytosti, jej� mechanismy mu nejsou poznateln�, a tud� ovladateln�, jsou alarmuj�c�. Modern� �lov�k euroamerick� provenience sv�mi tendencemi v�voje, tak odli�n�mi od afroasijsk�ho vn�m�n� sv�ta, se dnes neodvratn� dost�v� s t�mto sv�tem do otev�en�ho konfliktu, kter� po m�m soudu nelze pokl�dat u� ani za vizi budoucnosti, ani za chim�ru futurologie, n�br� za tvrdou v�le�nou realitu, kterou pr�v� pro��v�me.

2. Ot�zka budoucnosti internetu je, po m�m soudu, zp�tn� ot�zkou nejen hranice, kdy je informace je�t� informac�, a kdy se st�v� pouze vypr�zdn�n�m znakem. Smyslem informace, jak j� rozum�m, je b�t p�ijata a reflektov�na. Informace, kter� nen� p�ijata a zpracov�na adres�tem, p�est�v� b�t informac�, je tak ��kaj�c pouh�m znakem informace, nerealizovou, a tud� neexistuj�c� informac�. Ob�v�m se, �e postupuj�c� zahlcen� informacemi zp�sob� (nebo ji� p�sob�) nebezpe�nou zm�nu vid�n� sv�ta nikoliv jako sv�ta, ale jako "obrazu sv�ta". Jak m��eme v posledn�ch letech sledovat, v�lky se dnes nevedou, v�lky "se odehr�vaj�" (na r�zn�ch displej�ch a televizn�ch obrazovk�ch), a tak jsou tak� po��d v�ce div�ky vn�m�ny - jako virtu�ln� realita.

Bohu�el stejnou virtu�ln� realitou se st�v� skute�nost v�bec a lidsk� bytost sama o sob�, v�etn� vlastn�ho j�. Internet se, po m�m soudu, nejen pod�l� na vzniku nov�ho obrazu sv�ta, on tento obraz vytv��� a je na jedn� stran� z�vratn� t�m, jak� mo�nosti roz���en� d�v� lidsk�mu v�d�n�, na druh� stran� nebezpe�n� a ohro�uj�c� t�m, �e p�i pod�v�n� informac� m��e volit jakoukoli optiku, ji� manipul�tor zvol�. ��bel je demagog. P�edstava, �e jeden �lov�k m��e zmanipulovat my�len� cel� planety, je d�siv�. P�edstava, �e mu to internet umo�n�, ve mn� vyvol�v� sp� hr�zu ne� ��as.

 

3. Jsem technopesimista. Boj�m se d�t�, kter� se ke mn� u� dnes obracej� s pr�zdn�m pohledem, n�sil�m vyru�eny od po��ta�e, d�t�, z nich� vyr�staj� sice odborn�ci, ale lidsky negramotn�, citov� zombiov�, proto�e nem�ly �as (a u� to ani neum�j�) z�skat p��m� informace o osobnosti a citov� sf��e druh�ho �lov�ka, a tud� nejsou schopny nav�zat p��m� kontakt ani s n�m, ani s realitou kolem. Je zajist� skv�l� dov�d�t se naprosto o �emkoli te� a tady, ale "kdo jsi ty" se p�es internet nedov�me. Lid� jsou dnes posedl� horizont�lou "co nejrychleji, co nejd�l, co nejv�c", a ztr�cej� vertik�lu "kam a pro�". V tom vid�m nejv�t�� riziko a hrozbu.

 

***

 

Roman Erben, grafik, b�sn�k a esejista �ij�c� v Mnichov�

Kvalita a trvanlivost zbo��

Jestli�e od �ry jeskynn�ho mal��stv� do doby pou��v�n� papyrusu pro�ly tis�ce let, je �asov� sled ostatn�ch mezn�k� v d�jin�ch publicity �sporn�j��: knihtisk (1445), noviny (1609), �asopis (1682), fotografie (1829), elektrick� telegraf (1840), telefon (1875), film (1895), bezdr�tov� telegraf (1897), rozhlas (1920), televize (1930), magnetofon (1950), video (1978), personal computer (1981), CD-p�ehr�va� (1983), digit�ln� mobiln� telefon (1990), multim�dia (2000)... ��astn�ky po��tk� medi�ln� revoluce m��e aspo� ut�ovat v�dom�, �e sv�t kolem n�s nedostatkem informac� netrp�. Ani na mal� po�et variant komunika�n�ch technologi� si nelze st�ovat. Jen tempo, kter�m se p�ib�vaj�c� mno�stv� zpr�v ke ka�d�mu z n�s dost�v�, nen� mo�no jaksi zpomalit a sv�tu m�di� se nen� mo�no vyhnout.

V roce 1877 m�l po�tovn� ��ad v Kol�n� nad R�nem pot�e naj�t p�inejmen��m �ty�icet ob�an� m�sta, kte�� by byli ochotni nechat si instalovat telefonn� p��pojku. Dnes pou��v� telefon ka�d�, i kdy� se tomuto spojen� takov� v�znam jako v dob�ch jeho zaveden� nep�ipisuje. Podobn� je tomu i s fotografi�. Zaujet� �lov�ka technikou je �asov� fenom�n. St�v�me se sou��st� informa�n�ho ekosyst�mu tak� proto, �e p��slu�n� technika ji na tom �i onom stupni v�voje prost� udr�uje v chodu. Nen� to tak d�vno, co n�s �okovaly statistiky z�padn�ch zem� t�kaj�c� se po�tu hodin str�ven�ch jejich obyvateli p�ed obrazovkami televizor�. Dnes vysed�v�me i my hodiny a t�dny p�ed monitory PC, n�kte�� u� dokonce od sv�ho d�tstv�, ani� by to znamenalo podstatn� p��nos pro n�s nebo na�e okol�, pokud jde o kreativitu a nov� n�pady. �lov�k se st�v� pasivn�m pozorovatelem sv�ho st�rnut�, a nemus� �asto ani rozli�ovat skute�nost od zd�n�. Je vytr�nov�n po dlouh� l�ta stereotypem sledov�n� po�ad� televize, kter� zredukoval jeho spolu��ast na d�ji prakticky na minimum. �ije ve sv�t� iluz�, kde nemus� s�m jednat a nem� tak� za nic odpov�dnost. Civ� jen p�ed sebe, jako by byl natrvalo zbaven sv�ho t�la. Z t�to hry jsou pevn� prostor (to jest m�sto, kde se pr�v� nal�z�me) a �as p�edem vylou�eny. Prostor, kter� u��v�me, je ve skute�nosti o to v�c komplexn�, o� p�ehledn�j�� se n�m zd�l b�t na po��tku. Spojen� p�ich�z� ze v�ech stran, co� relativizuje pocit vzd�lenosti a nakonec i s�m prostor pot�ebn� pro na�i existenci.

Na druh� stran� na pomez� na�eho vn�m�n� a my�len� existuje je�t� sv�t fantazie, kter� se st�le v�c rozp�n�. N�co, co pat�� kamsi nade v�echno ostatn�. Jako by n�m skute�nost sama o sob� u� nem�la d�l sta�it. Podobn� jako jsme se nau�ili vn�mat realitu sv�ho okol� pokradmu a z��sti, ocit�me se prost�ednictv�m sv�ho PC v prostoru fantazie vym��en�m program�tory, ani� bychom p�itom museli svou vlastn� fantazii n�jak zapojovat do hry. Jde o um�le vytvo�en� prostor, sv�t zjednan� na p�diu softwarov� agentury, kter� n�m dop��v� i onen luxus vid�n� dovnit� anebo daleko ven. Tedy pohled do sebe jako tam, kde nic nekon��. Na bezb�eh�ch ploch�ch displeje funguje na�e odlou�enost od okol� p�inejmen��m ve form� p�esn� vymezen�ch program�. Sna��me se tu naj�t pro sebe m�sto mimo dosah v�edn�ho dne. N� p�echod do virtu�ln�ho sv�ta je proto nad jin� snadn�: pono�it se rychle a nechat se v�st. Dop��t si n�hradn� sv�t, ve kter�m se lze ukr�t a tak� surfovat v s�ti nata�en� od jednoho p�lu k druh�mu. B�t on line, jak se podom�cku ��k�. Spojit se s ostatn�mi v s�ti, anebo se nechat ostatn�mi do t�to s�t� tak� lapit?

�ivot jako funkce internetu

Tvorba a ���en� informac� odpov�d� sou�asn� technologii v�roby a distribuce zbo��. Masov� komunikace u�ivatel� PC prost�ednictv�m internetu stav� sv� imp�rium p�edev��m na kontaktech praktikovan�ch v�emi sm�ry. Struktura s�t� se podob� v�el� pl�stvi. L�k�, p�ibli�uje, d�v� a dr��. Jenom med si mus�me obstar�vat poka�d� jinde. Neexistuje ��dn� centr�ln� po��ta�, kter� by celkov� proces ��dil, a rovn� nikdo, kdo by ho kontroloval, nebo dokonce financoval. Spojen� se d�je tak�ka samosp�dem - pomoc� nespo�etn�ch navz�jem propojen�ch uzlov�ch p�estup� (po��ta�� a server�) tak, �e p�i vysazen� jednoho m�sta z�st�vaj� ostatn� nad�le v kontaktu. To byl tak� jeden z c�l� ARPANETU (Advanced Research Project Agency), obrann�ho projektu americk�ho Pentagonu konce �edes�t�ch let, z kter�ho p�vodn� internet vznikl. V p��pad� v�lky m�l tento glob�ln� syst�m fungovat i za situace, �e by do�lo k jeho parci�ln�mu zni�en�. Byla tak� proto navr�ena speci�ln� strategie p�enosu dat (tzv. Internet Protocol), zaji��uj�c� jejich "zabalen� do bal��k�" v�etn� p�id�n� adresy pro jejich dal�� odesl�n� tak, jako se odes�l� zbo��. D�ky rychlosti p�enosu elektronick�ch dat a jistot�, �e syst�m se ned� ni��m zni�it, se tento zp�sob komunikace stal hitem u� v osmdes�t�ch letech minul�ho stolet�. Od t�to chv�le m�me m�dium, kter� je databankou, komunika�n�m prost�edkem a publika�n� platformou, zab�raj�c� jen pram�lo m�sta na na�em stole. M��eme si tedy v pohodl� nam�chat koktejl a pos�lat zpr�vy odkudkoliv a kamkoliv, ani� to zat�uje na�� kapsu. Vztah k �ivotu je v�cn�. P�ij�m�n� zpr�v na druh�m konci sv�ta m� ke konzumaci zbo�� asi stejn� tak daleko.

N�ru�ivost zvan� cyberspace je um�l� sv�t p�en�en� computerem do na�eho mozku. Jeho panorama za��n� na displeji a kon�� v jednom ze z�kout� mozku, produkuj�c�m lucidn� sen. M�ru a druh fantazie p�edur�uje program�tor. O�i jsou dr�d�ny jen rozlo�en�m rastrov�ch bod� na monitoru, jejich� vizu�ln� smysl m��eme ovlivnit asi tak stejn� jako ten, kdo m�n� pr�b�h snu, proto�e v�, �e sn�. V�e se odehr�v� v plo�e. Jde tu o sv�t iluz�, ve kter�m se setk�v�me u� ne jako �lov�k s �lov�kem, ale sp� jako sou��sti "vy���", virtu�ln� reality. D��ve ne� se d�me do psan� �ehokoliv, co m� b�t nap��klad pomoc� internetov� funkce newsgroups vysl�no do sv�ta, m�li bychom se n�co dozv�d�t o netiquette, tj. zp�sobu na�eho chov�n� b�hem komunikace on line, a tedy i o tom, jak m� b�t na�e "zbo��" p�itom zabaleno. Hod� se ��st n�vod FAQ (frequently asked questions), t�kaj�c� se tematiky, �argonu a slohov�ho stylu pou��van�ho na tom �i onom f�ru, proto�e jinak p��sp�vky, kter� r�mec v�cn� diskuse p�ekra�uj�, jsou pro v�strahu ozna�ov�ny sufixem .flames. V ka�d�m p��pad� je vhodn� se chovat jako za��te�n�k pasivn� a v��vat se do stylu veden� komunikace pomalu a obez�etn�. Ps�t velk�mi p�smeny by znamenalo, �e k�i��me. C�t�me-li se kone�n� b�t p�ipraveni vystoupit se sv�mi n�zory, doporu�uje se je�t�, aby n� p��sp�vek pro�el posledn� kosmetickou �pravou: jde nakonec o stejn� tak nezbytn� threads, pokyny k t��d�n� jednotliv�ch aspekt� t�mat, a emoticons, asi osmdes�t grafick�ch zna�ek a zkratek, p�ibli�uj�c�ch na�e emocion�ln� stavy p�i psan� textu t�m, kte�� se budou pozd�ji zab�vat jeho konzumac�. (Podle m�ho n�zoru ... IMO; do toho ti nic nen� ? NOYB; puknu sm�chy ? LMAO; �sm�v z donucen� ?.- :-7; �sm�v nebo sm�ch ? :-); zklam�n�, l�tost ? :-(; ��as, v�k�ik ? :-o; mal� polibek ? :-x; pohor�ovat se, �ok ? 8-0; reakce na bizarn� v�rok ? :-s; nab�dnout sm��en� ? II*(; hloup� ot�zka ? <:-); obejmout n�koho ? [jm�no]; d�ky p�edem ? TIA atd.).

Jako by n�m u� n�kdy zb�val jen internet, co n�s na tomto sv�t� spojuje. V�dy� tak� sv�t, kter� vn�m�me, jak u� kdysi �ekl Kant, nen� onen sv�t, kter� ve skute�nosti existuje. Registruj�-li na�el receptory pouze sv�t st�edn�ch dimenz�, tedy sv�t, ve kter�m ledacos chyb�, m�me aspo� p��le�itost obr�tit se k n�mu �as od �asu z�dy a st�t se profesion�ln�mi freaky na p�di�ch on line komunikace. Je to zat�m jen za��tek hudby budoucnosti a v postbiologick� ��e robot� n�m to bude jist� p�ipo�teno k dobru.

 

Anton�n Kos�k, filozof a esejista

Jeden, nikdo, sto tis�c

 

" Co to d�l�? - zeptala se mne man�elka, vida mne neobvykle okoun�t p�ed zrcadlem.

" Nic, " odpov�d�l jsem, " d�v�m se dovnit�, do nosu, to t�hle d�rky. Kdy� si tam zatla��m, n�jak mne to bol�.

M� �ena se usm�la a �ekla:

" Myslela jsem, �e ses prohl�el, abys zjistil, na kterou stranu jej m�? zahnut�.

Oto�il jsem se, jako kdy� do mne blesk st�el�:

" K�iv� nos? J�? Nos?

A m� �ena na to klidn�:

" Ale ano, drah�. Pod�vej se dob�e, zah�b� ti doleva.

Luigi Pirandello

 

"Jak je jazyk spojen se sv�tem?" Nijak. Jazyk, m�me-li na mysli ten, kter�m se dorozum�v�me skrze individu�ln� nebo institucion�ln� m�dia, k ni�emu neodkazuje (naproti tomu, jak se obecn� m�n�). Tvrzen�, �e pojmenov�v� realitu nebo k n� n�jak�m zp�sobem odkazuje, je zav�d�j�c�, m��e slou�it jako zp�sob odkladu probl�mu (podobn� jako i n�m slou�� tento �vod). Tvrzen�, �e slovo ���en� m�dii ozna�uje nebo se n�jak jinak vztahuje k onomu p�edm�tu, kter� ozna�uje nebo ke kter�mu se jinak vztahuje, je absurdn�.

Virtu�ln� dav bez prostoru

�m�rn� s velikost� davu kles� jeho schopnost uva�ovat. To je zn�m� pravidlo z�padn� demokracie zdokonalen� televizn�m provozem: dav se ji� nesch�z� na n�m�st�, kter� by modern� dav nepojalo (tam se sch�z� ch�tra), ale civilizovan�, p�ed televiz�. Tam se tak� prob�raj�, rozhoduj� a diskutuj� v�echny d�le�it� ot�zky: co m� televizn� dav nakupovat a koho volit. Ocitne-li se div�k omylem na �patn�m shrom�d�n�, v jin�m davu, ne� kam m�l p�vodn� nam��eno, omyl v�t�inou nepozn�. Obdobn� shrom�d�n� jsou vz�jemn� zam�niteln�. To je velk� pokrok: div�k se st�v� profesion�ln�m demonstrantem, b�t sou��st� davu je jeho povol�n�. Nav�c nemus�, tak jako ostatn� ��astn�ci davu, nikam chodit. V�ichni se sch�zej� ve stejnou dobu na stejn�m m�st�: p�ed televiz�. Prostoru se poda�ilo odebrat individu�ln� v�znam a smysl, a� jsme kde jsme (podobn� a� koup�me ten �i onen v�robek t� �i on� barvy k tomu �i onomu ��elu, v supermarketu koup�me v�dy tot�: Fiat nebo Azur, poda�ilo se sjednotit individu�ln� pot�eby), jsme tady v�ichni, ka�d� sv�m neopakovateln�m, osobit�m zp�sobem z reklamy, p�ed stejnou televiz� " ov�em vyjma necivilizovan�ch a nedemokratick�ch m�st t�to nebo - nedejbo�e - jin� planety.

��ast v davu je tedy umo�n�na bez ohledu na prostor. Idylu dokonalosti v�eobecn�ho davu (�m�rn� s velikost� davu kles� jeho schopnost uva�ovat) kaz� nyn� jedin�: stihneme to? Lze, podobn� jako prostoru, odebrat �asu jeho individu�ln� smysl a v�znam? Televize cestu nazna�uje: televizn� �as nem� minulost, zn� jen budoucnost a p��tomnost; a� se stalo co se stalo, je to nebo bude to v televizi. Abych mohl v davu n�co pro��t (b�t sou��st� davu je div�kovo povol�n�), mus�m stihnout televizn� po�ad o dvan�ct�. Prohl�dnu-li si po�ad ze z�znamu, nejsem ji� sou��st� davu, ocit�m se na opu�t�n�m n�m�st�, kde jen st�epy z pr�zdn�ch lahv�, zama�t�n� a poma�kan� let�ky a zbytky slzn�ho plynu p�ipom�naj� to, co se d�lo. Jak tedy umo�nit ��ast v davu bez ohledu na �as? Sta�� vylou�it budoucnost (to nen� tot� jako hovor o n�).

Virtu�ln� dav bez �asu

�ekli jsme: �m�rn� s velikost� davu kles� jeho schopnost uva�ovat. To je zn�m� pravidlo z�padn� demokracie doveden� k dokonalosti internetem: dav se ji� nesch�z� v ur�enou hodinu p�ed televiz�, postmodern� dav je zna�n� individualizovan�, ka�d� je stejn�m zp�sobem p�esv�d�en o sv� vlastn�, prefabrikovan� individualit�, nelze jej pojmout do ur�en� hodiny (v ur�enou hodinu se sch�z� ch�tra), ale civilizovan� je lze pojmout do s�t�. Tam se tak� prob�raj�, rozhoduj� a diskutuj� v�echny d�le�it� ot�zky: co m� internetov� dav nakupovat a koho volit.

Ocitne-li se aktivn� ��astn�k internetu omylem na �patn�m shrom�d�n�, v jin�m davu, ne� kam m�l p�vodn� nam��eno, omyl v�t�inou nepozn�. Obdobn� shrom�d�n� jsou vz�jemn� zam�niteln� - v�ude b�h� stejn� reklama, stejn� banery, kter� v posledku odkazuj� k pornografii s p�est�rl�mi nezletil�mi. To je velk� pokrok: div�k se st�v� profesion�ln�m a placen�m demonstrantem, b�t sou��st� davu je jeho povol�n� i zam�stn�n�. Nav�c nemus�, tak jako ostatn� ��astn�ci davu, nikam chodit, b�t n�kde v ur�enou hodinu. P�esto se v�ichni sch�zej� ve stejnou dobu na stejn�m m�st�: pr�v� te� p�ed po��ta�em, v s�ti. �asu se poda�ilo odebrat individu�ln� v�znam a smysl, a� jsme kdy jsme (poda�ilo se sjednotit individu�ln� pot�eby), jsme te� v�ichni, ka�d� sv�m neopakovateln�m osobit�m zp�sobem z reklamy, p�ed stejnou obrazovkou ve stejnou dobu - vyjma v��e uveden�ch. ��ast v davu je umo�n�na bez ohledu na prostor a �as. Idylu dokonalosti v�eobecn�ho davu (�m�rn� s velikost� davu kles� jeho schopnost uva�ovat) nekaz� nyn� nic. Podobn� jako prostoru, byl odebr�n i �asu jeho individu�ln� smysl a v�znam: internetov� �as nem� minulost, nem� budoucnost, zn� jen p��tomnost; a� se stalo co se stalo, a� se stane co se stane, je to na internetu.

Idyla na ago�e

Podstatn� ��st provozu internetu je pornografie - naz�van� erotikou �i jin�mi eufemismy, kter� internet dr�� finan�n� nad vodou (v �ech�ch je pornografie n�sledov�na publika�n�mi servery s fa�istick�m, rasistick�m a jin�m obsahem). �ivot a �innost na internetu podl�haj� neust�l�mu sledov�n�, �piclov�n� a kontrole ze strany instituc� prezentuj�c�ch leg�ln� i neleg�ln� z�jmy st�tn� (tajn� slu�by), prodejn� (v�t�inou softwarov�ch a informa�n�ch prodejc�) a soukrom� (�piclov�n� za �platu, tzv. informace o sousedovi).

O n�jak�m svobodn�m podnik�n� na internetu nem��e b�t �e�i. Str�nky s pedofiln�m a pornografick�m obsahem - to jsou jedin� str�nky, kter� na ago�e profituj� - kontroluj� je stejn� mafie, kter� kontroluj� prostituci a prodej drog v Horn� Doln�.

V�hodn� prod�vat p�es internet lze pouze nehmotn� zbo�� - iluze, informace, ideje - nebo� n�klady na dopravu zbo�� a obsluhu jsou vzhledem ke kamenn�m obchod�m nepom�rn� v�t�� (u kamenn�ch obchod� si z�kazn�k plat� dopravu v�t�inou s�m - p�ijde a zbo�� si odnese, obslou�� jej nekvalifikovan� a m�lo placen� person�l na rozd�l od kvalifikovan�ho person�lu zaji��uj�c�ho servis a provoz internetu). Hned po pornografii je pr�v� takov� obchod s iluzemi nejv�nosn�j��: iluze, �e obchodov�n�m �i podnik�n�m na internetu v bl�zk� �i dalek� budoucnosti zbohatnete, je hnac�m motorem prodeje nejr�zn�j��ch slu�eb nab�zej�c�ch z��zen� internetov�ch obchod�. Davov� iluze dod�van� nav�c s m�tem o personalizaci a demasifikaci p�evzat�m z reklamy "Kupte si to a to, chcete-li se odli�ovat". Zaj�mav�m p��kladem takov�ho produktu je nap��klad dnes ji� i ve sv�m oboru zastaral� kniha man�el� Tofflerov�ch T�et� civilizace.

 

***

 

Benjamin Kuras, spisovatel, dramatik
a novin�� �ij�c� v Anglii

1. Zat�m nem��eme zaru�it, zda do civilizace motyky a no�e n�s sou�asn� ud�losti nezavedou v�echny. St�et t�chto civilizac� u� za��n�me poci�ovat na vlastn� k��i. Pokud jde o internet, stoj� za to p�ipomenout, �e civilizace, p�ed n� se sna��me br�nit, pro b�n� ob�any internet zak�zala, stejn� jako v�t�inu samoz�ejmost� na�� civilizace, od funguj�c�ho vodovodu po d�mskou kosmetiku. Elity jejich civilizace pou��vaj� �pi�kov�ch technologi� na�� civilizace k tomu, aby ji zni�ili a nahradili jakousi bohulib�j��. Jestli se jim to poda��, zni�� s t�m nadlouho i schopnosti dal��ho technologick�ho v�voje, v�etn� mo�n� i toho neboh�ho v�robn�ho p�su. Ve�ker� podobn� debaty o jak�chkoli alternativ�ch (v�etn� �vah o st�etu civilizac�) by byly v takov�m p��pad� zak�z�ny. M�sto futurologick�ch viz� bych se prozat�m spokojil s t�m, kdyby se n�m poda�ilo zachr�nit alespo� civilizaci, kterou u� m�me. Mn� se v n� docela l�b� a skoro bych �ekl, �e mi sta��. Tedy v tom smyslu, �e nem�m pot�ebu ji nahrazovat n�jak�mi jin�mi, nanejv�� bych ji tu a tam n�kde vypul�roval.

 

2. Pro m� je internet jen jakousi zrychlenou knihovnou a archivem, kde mohu sb�rat informace a kr�st n�pady, ani� bych musel posed�vat po ve�ejn�ch knihovn�ch. Nad t�m, jak v�bec n�co takov�ho m��e b�t technicky provediteln�, rad�ji nep�em��l�m, abych se nezbl�znil. Je to ale zbra� dvouse�n�: na jedn� stran� n�m zrychluje a roz�i�uje zdroje informac� a jejich svobodn� tok, na druh� v n�s posiluje zmatek z t� nekone�n� z�plavy hovadin, v kter�ch brzo nebudeme schopni se orientovat, jestli�e ztrat�me schopnost soust�ed�n� a kritick� diskriminace nebo hierarchii hodnot a priorit. V n�s, co jsme je�t� vyr�stali v knih�ch, v psan� tu�kou a pracn�m p�e�uk�v�n� do psac�ho stroje a sp� p�i intelektu�ln�m plk�n� po vin�rn�ch ne� v osam�l�m civ�n� do televizoru a po��ta�e, je�t� jak� tak� p�e��v� schopnost rozezn�vat podstatn� v�ci od pitomost� �ili �as kvalitn� tr�ven� od �asu promarn�n�ho. Boj�m se, �e generace, kter� se odmali�ka babr� v po��ta��ch, tuto schopnost nikdy nez�sk�.

 

3. Nejrad�ji bych ten technologick� v�voj zpomalil, nesta��m ho doh�n�t. N�kdy mi to p�ipad�, jako by n�m nezb�val �as na nic jin�ho ne� se dou�ovat nov� triky a v�mysly program�tor� (kte�� na n�s pot�ebuj� vyd�l�vat), abychom si uchovali schopnosti produkovat i jen to, co jsme kdysi stihli bez po��ta��. Zda n�m to rychlej�� psan� zkvalitn� pr�ci �i zbyst�� my�len�, na to si m��eme odpov�d�t srovn�n�m kter�hokoli dne�n�ho d�la se Shakespearem nebo Lope de Vegou, kte�� psali brkem. N�jak se mi zd�, �e o v�cech podstatn�ch toho v�d�li v�c. Kde to proboha sebrali? �e by uvnit� vlastn�ch mozk�?

Nejslibn�j�� vyhl�dky vid�m v tom, �e p��stup k svobodn�m informac�m n�m ��dn� cenzo�i a dikt�to�i u� nemohou zamezit. V tomt� ale je i to riziko: bezmezn� a nekontrolovateln� kulometn� palb� dezinformac�, propagandy, vulgarity a �tok� na intelekt, city, �as a lidsk� vztahy se budeme t�ko br�nit. Co� chra� P�nb�h neznamen�, �e bychom p��stup k informac�m m�li jakkoli omezovat. Znamen� to jen, �e bychom se m�li pokusit vr�tit k n�jak�mu zp�sobu rozezn�v�n� mezi podstatn�m a nepodstatn�m, �i chcete-li dokonce posv�tn�m a vulg�rn�m. Tedy zu�lech�uj�c�m a degraduj�c�m. A t�m si celou tu internetovou z�plavu profiltrov�vat.

 

***

 

Peter Duhan, medi�ln� analytik

Chv�la kyberprostoru

 

Kyberprostor je "sd�len� halucinace ka�d� den poci�ovan� miliardami opr�vn�n�ch oper�tor� v�ech n�rod�, d�tmi, kter� se u�� z�klad�m matematiky. Grafick� reprezentace dat abstrahovan�ch z bank po��ta�� lidsk�ho syst�mu. Neodmysliteln� komplexnost. Linie sv�tla se�azen� v neprostoru mysli, shluky a souhv�zd� dat." Tuto definici definic obsahuj�c� - alespo� pro m� - esenci�ln� pozn�n� najdete v kn�ce Wiliama Gibsona Neuromancer, kterou v roce 1984 do �e�tiny p�elo�il Ond�ej Neff. Cht�l bych se dnes pana Neffa zeptat, zda tu�il, kdy� v minul�m stolet� p�ev�d�l jazyk Gibson�v do �e�tiny - a propa�oval tak za hranice nebety�n� hloup�ho a primitivn� dom��liv�ho my�lenkov�ho skanzenu dozorovan�ho idioty inspirativn� tu�en� o z�zrac�ch jsouc�ch mo�n� na dosah ruky - �e s�m bude jednou sou��st� on� neodmysliteln� komplexnosti kyberprostoru? �e s�m bude vytv��et "linie sv�tla", se�azovat je v "neprostoru mysli do shluk� a souhv�zd� dat?" S nejv�t�� pravd�podobnost� ano, proto�e jinak by nebyl s�hl po Gibsonov� kn�ce s �myslem ji p�elo�it. ��k� se tomu tak� synchronicita �as�, p��tomn�ho a budouc�ho, tu�en� souvislost�, vnuknut�, p�elad�n� intelektu na jin� frekvence.

V�era i dnes

Stal se snad sametov� z�zrak? Nikoliv. Kartezi�n�t� duchov� na�� doby, kte�� se li�� od t�ch z doby ned�vn� pouze jazykem pro�pikovan�m slaninou demokracie a st�tem neregulovan�ho trhu, necht�j� tv�r��mu my�len� p�n� Gibsona rozum�t ani dnes. Ani nemohou, proto�e ob�ma nohama z�stali tr�et v unaven� pr�myslov� civilizaci, materii minul�ch t�� stolet�, ne�navn� m��� to, co ji� bylo zm��eno, neomyln� rozezn�vaj� za��tky a konce, v���, �e zdroje jsou vy�erpateln�, ale nev���, �e se tak stane za jejich �ivota. To je ta mez, kter� tvo�� jimi regulovan� d�jiny a kter� je poseta ho��c�mi hranicemi t�ch, kte�� se odva�ovali hl�sat: Slova a my�lenky jsou �iv�. Je to po��tek tvo�en�. Anebo jinak: �lov�k je posledn�m tv�r��m org�nem Boha.

Majitel� pozn�n� sotva cht�li ch�pat, �e pozn�n� je semenem v��n� plod�c�ho Ducha. Byli toti� z�rove� majiteli moci a ta - jak je zn�mo - spo��v� rovn�ma nohama na Zemi. Ani nadpozemsk� v�pravy, p�ist�n� na M�s�ci, nemohly b�t �irou expanz� Ducha, proto�e byly expanz� moci, vlivu, komerce a marketingu. V jejich jm�nu se p�episovaly v�znamy star�ch text� - bible byla redukov�na na pouh� informace, prepar�ty s n�vodem, jak je u��vat.

U�enliv� dom�c� majitel� moci jenom honem zm�nili v�v�sn� �t�ty sv�ch star�ch firem, nos� zna�kov� obleky, maj� dolarov� konta, mluv� anglicky, ale jejich my�len� vibruje na star�, dob�e zn�m� frekvenci: prov��ovat, doporu�ovat, p�ikazovat. Zprivatizovat i n�s a nastrkat op�t za dr�ty skanzenu, ukrmit n�s k smrti gratis produkc� bavi�� a mluv�c�ch sexu�ln�ch pom�cek a zbo��m na dosah ruky.

N� vzdor

Kyberprostor je ale n�dhernou simulac� vesm�ru, s nekone�n�m po�tem virtu�ln�ch realit spojen�ch poh�dkov�m bohem J�, s nekone�n�m po�tem informa�n�ch d�lnic a s nekone�n�m po�tem jej�ch sm�r� navz�jem se k�i�uj�c�ch, tvo��c� tak shluky a souhv�zd� dat. Paradoxn� vznikl jako vedlej�� produkt syst�m� moci, a docela se tak vymkl jejich ur�en�mu smyslu a pevn�mu ��du. Prok�zal, �e tvo�ivost Ducha je neomezen�. Je vesm�rem, kam zat�m t�la nemohou, ale my�lenky ano, proto�e mus�, v�dy musely a budou muset. Potvrzen� na�� existence je v prostor�ch jeho nekone�nosti a v jeho jedin� kone�n� substanci - v nekone�nosti pozn�n�. Kyberprostor nem� jedin�ho, univerz�ln�ho konstrukt�ra, jeho stvo�itelem je mno�ina slov, my�lenek a jejich symbol�, kreace na�eho Ducha. Kyberprostor je n� vzdor. Na�e teritorium svobody. Sem dinosau�i moci, t�c� a zahlcen� sami sebou, nemohou. Jak ti�e jsme je vyk�zali do jejich skanzen�, a� se d�le nacp�vaj� dosyta a do konce sv�ch �as�. Ve sv� dom��livosti to v�bec nepost�ehli.

Nic nen� n�hoda

M� generaci ve v�ku u� u� abrahamovsk�m bylo nab�dnuto zauzlen� do s�t�, zat�mco za velkou lou�� do n� vpl�tali svoje sny a hry d�ti p�ed�koln�ho v�ku. "P�ipoj se !" bylo jenom tichou v�zvou. "Jsem p�ipojen!" u� bylo intimn�m p�evratem, revoluc� bez r�musu. Tak vznikaj� prav� revoluce. Revoluce zral�ch a zku�en�ch. Pochopen�, a proto uchopen� �ance vzep��t se star�m definic�m - zejm�na t�, kter� hybatelem d�jin u�inila masu derivovanou na bezprobl�mov� pr�m�r - a znovu objevit s�lu v�le, imperativ Tvo�en�. Nikoliv z p��kazu a povolen�ch mo�nost�, ale z podstaty Tvo�en� sam�ho. Jenom neze��let p�itom z n�hle nabyt� svobody. Kdy� materialisti�t� socialist� prohl�sili kybernetiku za pav�du odporuj�c� zaveden�mu ��du v�c�, netu�ili, �e ho - i sebe - pr�v� odsoudili k z�niku. I tupost m� sv� geni�ln� d�sledky.

Jsme tedy zauzleni, p�ipojeni. Vmysleli jsme se do kontext� p�et�en�ch oper�tor�. My�lenky, kter� spat�ily sv�tlo sv�ta pr�v� te�, jsou za n�kolik vte�in p�ipojeny k jin�m, ke kter�m se vztahuj�. Nic se ned�je n�hodou. To je podstata kyberprostoru. I slovo, pouh� slovo, vytr�en� ze sv�ch p�vodn�ch sou�adnic, vrhan� z dimenze do dimenze, tu m� sv�j v�znam. Jako asteroid padaj�c� k n�hodn� planet�, aby ji oplodnil, slovo prol�tne shlukem dat a jeho energie mu ud�l� ��d a prom�n� ho v souhv�zd�. Modely p��t�ho sv�ta vybuchuj� na obrazovce tak neo�ek�van� jako nov� hv�zdy. Jenom spr�vn� rozlu�tit star� proroctv�, porozum�t bibli a vybrat si z mnoha model� sv�ta ten, pro kter� plat� - zcela v souladu s Bo��m z�m�rem - �e pozn�n� je nekone�n� a �e nekone�n� je Tv�rce, nekone�n� je B�h a �lov�k k jeho obrazu stvo�en�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).