Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Absurdn� drama �esk�ho ve�ejn�ho �ivota aneb B�da fakt�m!
Petr Chudo�ilov


Zat�mco v ml�d� mi absurdn� a paradoxn� v oblasti �esk�ho ve�ejn�ho �ivota p�ipadalo bez v�jimky �pln� v�echno, k st�ru se mi zd� st�le z�eteln�ji, �e absurdn� a paradoxn� nen� u� v�bec nic. U�itel�, kooperuj�c� �prti, policajti, p��slu�n�ci Lidov�ch milic� a obecn� �lenov� Komunistick� strany �eskoslovenska, pokud respektovali p�edcvi�itele v Moskv�, se t�ili neuv��iteln�m privilegi�m se v�emi duchovn�mi a hmotn�mi po�itky, a to i v t�ch p��padech, jestli�e to zjevn� odporovalo nejen poznatk�m zdrav�ho rozumu, ale paradoxn� i ve�ejn� deklarovan�m spole�ensk�m hodnot�m. M��e b�t n�co je�t� absurdn�j��ho ne� neodvolateln� v�d�� role n�jak� politick� strany zakotven� ve st�tn� �stav�, z�vazn� i pro ty ob�any, kte�� s touto stranou nem�li a necht�li m�t nic spole�n�ho?
Z fejetonistick�ch d�vod� jsem si dop��l alespo� kr�tk� nostalgick� v�let do odborn� literatury m�ho ml�d�. Slovn�k ciz�ch slov dr. Ladislava Rejmana vydan� St�tn�m pedagogick�m nakladatelstv�m v roce 1966 definuje absurditu jako "nesmyslnosti �i protismyslnost", paradox je zde pon�kud pikantn� vysv�tlen z politick�ch d�vod� jako "skute�n� nebo zd�nliv� nesmysln� tvrzen�, odporuj�c� v�eobecn� uznan�m z�sad�m"; piln� �ten�� listuj�c� d�l v rozpadaj�c�ch se za�loutl�ch str�nk�ch staro�itn�ho spisu je odm�n�n informac�, �e odvozen� pojem paradoxografie znamen� "ve staro�eck� literatu�e vypisov�n� podivuhodn�ch ud�lost� a p��rodn�ch jev�".
Latinsko-�esk� slovn�k, kolektiv autor� jej zpracoval ze slovn�ho materi�lu gymnazi�ln�ch ��tanek z let 1950 a 1953, vydalo tot� nakladatelstv� b�hv�pro� bez ud�n� letopo�tu, pojem absurdus zaznamen�v� jako n�co "nelib�ho sluchu, nelibozvu�n�ho"; paradoxa jsou "v�ty a z�sady protismysln� a podivn�". Pam�tn�k star�ch �as�, kdy absurdita ve�ejn�ho �ivota se nakonec vlastn� vnit�n� dynamikou rozto�ila do nejvy���ch obr�tek, se podivuje a �asne: jak to, �e cenzor tehdy p�ed p�lstolet�m spr�vn� nerozpoznal nezam��len� ironickou dvojsmyslnost, po�ouchlost a spole�enskou nebezpe�nost t�chto archaick�ch definic, pro� nezas�hl z v�emoci sv�ho ��adu? Okrajov� je�t� p�ipome�me indi�nsky absurdn� ceny zm�n�n�ch slovn�k�: jeden st�l �esta�ty�icet korun, ten druh� jedenadvacet korun a sedmdes�t hal���.
Volba nov�ho prezidenta v p��m�m televizn�m p�enosu z �eskoslovensk�ho parlamentu na sklonku pam�tn�ho roku 1989 na m� zap�sobila jako nev�slovn� trapn�, absurdn� a paradoxn� fra�ka. V jednu chv�li kamera zbl�zka zabrala du�evn�mi pochody nedot�enou tv�� �patn� vyu�en�ho krej��ka, komunistick�ho funkcion��e a s odpu�t�n�m poslance Vasila Bi�aka. Tak� on, stejn� jako ostatn� zvolen� z�stupci pracuj�c�ho lidu, zvedl ruku ke zd�nliv�mu prosp�chu V�clava Havla. Bi�ak t�mto jen domn�le absurdn�m faktem prosp�l v prvn� �ad� s�m sob�, jeho zlo�iny z�staly nepotrest�ny, v klidu si dokonce vydal bro�urku obsahuj�c� jeho pitom� pam�ti, nikdo mu nes�hl na nepoctiv� nabyt� movit� a nemovit� majetek, do�il se vysok�ho v�ku oplak�v�n spolustran�ky, ani� by mu kdy byl zk�iven jedin� vlas na hlav�. Nebo je je�t� mo�n� n�kde potichu, ale ��astn� �iv? Prosp�lo-li takto utrp�n� v�t�zstv� tak� zemi a Havlovi, p�enechme historii. Bi�akovo po��n�n� v�ak, nahl��me-li dnes celou v�c jeho o�ima, v�bec nebylo paradoxn�, n�br� naopak logick� a rozumn�, uskute�n�n� po zral� �vaze, na ni� se mu dostalo p�im��en� �asu.
V sou�asn�m �esk�m parlamentu by V�clav Havel p�i prezidentsk�ch volb�ch zcela ur�it� nepro�el. Zabr�nila by mu v tom p�edev��m komunistick� strana. Ofici�ln� sice byla prohl�ena za zlo�ineckou organizaci, ale p�i dob�v�n� p��zn� voli�� v parlamentn�ch volb�ch j� tato skute�nost v�bec nebyla na p�ek�ku, ba sp�e naopak. Kdo by se odv�il housku obr�tit na druhou stranu, musel by nahlas zvolat: V Parlamentu �esk� republiky jsou ofici�ln� zastoupeni zlo�inci! Komunisti�t� poslanci, zejm�na usv�d�en� placen� est�b�ck� dona�e� anebo bacha� kdysi v krimin�le dohl�ej�c� na politick� v�zn�, jsou tentokr�t opravdu ��dn� zvolen�mi z�stupci pracuj�c�ho lidu. V�clavu Havlovi by volebn� p��ze� dnes neprojevili ani socialist�, a prezident Klaus by se ur�it� tak� nep�imluvil.
Kdo se licom�rn� podivuje, �e sedmn�ct let po takzvan� sametov� revoluci u �esk� policie po��d je�t� slou�� osm set est�b�k�, absurdn� drama �esk�ho ve�ejn�ho �ivota v�bec nepochopil anebo se tak aspo� tv���. Budou zklaman�mu n�v�t�vn�ku divadeln�ho p�edstaven� na pokladn� vr�ceny pen�ze za zakoupenou vstupenku? St�hne dramaturg tenhle kus, kter� se v�c ne� z�eteln� ukazuje jako propad�k, z reperto�ru? Sotva. Kulisy jsou na sc�n� pevn� ukotveny, herci se dokonale vc�tili do sv�ch rol�, n�pov�da m��e ve sv� budce klidn� pod�imovat, opona hned tak nespadne. A tak se pozorovatel �esk� politick� sc�ny mus� ve smyslu star�ch �eck�ch kronik��� spokojit s pouh�m vypisov�n�m ud�lost� a p��rodn�ch jev�, p�idr�ovat se z�ejm�ch fakt�, by� by i byly tu a tam sluchu nelib�. Ani to v�ak nezaru�uje kasovn� �sp�ch nebo aspo� poklid v hledi�ti, nebo� fakta, jak ��k�val mol a �k�dce v �atn�ku �esk� kultury Zden�k Nejedl� blah� pam�ti, mus� slou�it v�ci; jestli�e neslou��, b�da fakt�m!

Petr Chudo�ilov
nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).