![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Jac� mecen�i, takov� doba
Zd� se, �e velc� mecen�i typu Hl�vky, Carnegieho �i Rockefellera se zrodili z ducha minul� doby. Ale je to opravdu tak? N�m se za��naj� m�sto nov�ch Hl�vk� mno�it sp�e PR agentury, byznysmani s firemn�m logem, v lep��m p��pad� sponzo�i nebo grantov� ��edn�ci - m� toto snad b�t znamen�m na�� doby? Mo�n�, uv��me-li, �e nad�n� k jist� �t�drosti se u� del�� dobu jaksi vytr�c�. A smysl pro hodnotu daru �i dobrovoln� ob�ti, nebo schopnost velkorys�ho nakl�d�n� s pen�zi? To vy�lo z m�dy v ��e na�ich d�de�k�. Na sou�asnou dobu, v n� �ijeme, lze bohorovn� �ehrat, zvl�t� pak na str�nk�ch kulturn� revue, kter� je sama existen�n� ohro�ena a jako s�l by tak� pot�ebovala sv�ho Maecenata. K takov� kritice nav�c "doba byznysu" sama vyb�z�, nebo� se v n� mluv� st�le o tomt�: "No dob�e, vlo��m do v�s prachy, ale co mi to p�inese?", "Co mi za to m��ete nab�dnout?", "Jak� z toho budu m�t u�itek?" Jist�, tr�n� spole�nost se z probuzen�ho podnikatelsk�ho instinktu po hromad�n� bohatstv� vlastn� vyvinula. Jenom�e pot� je v tom, �e d�in vypu�t�n� z lahve v dob� po��tk� kapitalismu se zna�n� roz���il a nebezpe�n� zamo�il i ty oblasti �ivota, v nich� nem� co pohled�vat: �zem� M�z a svobodn�ho ducha. Dnes u� je kontaminov�n "d�inem obchodu" cel� n� kulturn� i duchovn� �ivot. P�esto v�ak nevid�m perspektivu kultury tak �ern�. Ostatn� mecen� nen� na�t�st� mesi�, i kdy� se tak m��e n�kdy jevit. Je sice pravdou, �e n�m sch�z� ti "velc�", ale zato t�mi "mali�k�mi" m��eme b�t vlastn� v�ichni. A p�itom ka�d� - i sebemen�� - projev ryz�ho mecen�stv� je op�en o spiritu�ln� �ivotn� stanovisko. Proto se snad ani nelze divit, �e k n�mu b�val� privatiz�to�i, dne�n� bohat� podnikatel� a majitel� firem, zat�m nedorostli. Vyr�st� toti� z �pln� jin�ch zdroj�, ne� je bankovn� konto. T�m skute�n�m zdrojem nen� v��e zmi�ovan� duch doby, n�br� duch zcela jin� - ten, kter� vane kudy chce a kter� komukoliv z n�s d�v� ve sv�tl� chv�li �ivota �anci nahl�dnout, �e bohatstv�, je� vlastn�m, nepat�� mn�. Je t�k� b�t mecen�em, pokud si mysl�m, �e daruji ze sv�ho. V�m-li, �e d�v�m z darovan�ho, je to ten nejp�irozen�j�� postoj. Josef Hl�vka byl jedn�m z t�ch, kte�� tento postoj v�dom� zast�vali. Polo�il la�ku opravdu vysoko. ��fredaktor |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).