revue Prostor uvádí: Kateřina Nývltová
Kateřina Nývltová (* 2002) je studentka bohemistiky a klasické řečtiny na FF MUNI.
„Nechytám motýly do sítěk, ale třepotavé myšlenky. Nelepím je za sklo vitríny, ale do stránek papíru. Chci malovat slovy.“ Mezi její inspirace patří jiskrnost, ženy a řecké břehy.
Ztráta
V sadech právě dozrávala jablka
a slunce pomalu chladlo
Persefone se vracela ke svému milému –
loučila se s matkou
v tuhle dobu –
létem utahanou
omámenou
A pod okrovou scénou
stojí bosa žena
jak z dětské knížky vytržena
ve vlasech zapletený heřmánek
vůně spavé meduňky
Po tvářích kanou ji slzy
po stehnech stéká krev –
její soukromý vír železa a soli
ve vlasech zapletený heřmánek
vůně spavé meduňky
Co jí kdo vzal
a čím si tak dovolil
proč nad jejím hrachem
nad její fazolkou
zloděj se nezželil
ve vlasech zapletený heřmánek
vůně spavé meduňky
Pobledlé ruce
před očima rozlévá se tma
padá růžová mlha –
z drobných kvítků oblaka
ve vlasech seschlý heřmánek
vůně uspává meduňky
Nezatančený tanec na nezahranou hudbu
když naposledy drnkal jsem
sloky v rytmu
pobledlého valčíku
vpíjely se do žil
poslední kapky omamné lásky
a do papíru inkoust
– modrý
jako ty růže z papíru
a chuchvalce cukru na špejli
podél žíznivé
– řeky
kde utopily se i ryby
s těly posetými šupinky
pod talíř pro
– štěstí
bylo natírat s tebou
tenkrát plot samé třísky
lepilas lístky
– do herbáře
lepím já teď vzpomínky
a noty v rytmu
pobledlého valčíku
Papírky a papíry
Papírek pod jazyk
skoro jako bonbon
skoro
Podobně jako když jsi ve škole okusoval kartičky s číslicemi
pečlivě schovanými v barevné krabičce od mýdla
ano
barevné
Papírek s psaníčkem
psaníčkem dětských lásek, radostí a rozmarů
od holčičky v první lavici
té s plavými copánky
a růžovým penálem
Papírek s laskavým psaním jsi sice neochutnal
ale okusil
Papírek pod jazyk
skoro jako bonbon
skoro
Aby se ti točila hlava
jako když tě Lojzík z vedlejší třídy roztočil tolik
až se ti svět měnil v barevné šmouhy
přenádherné
barevné šmouhy
Abys potlačil tu rozličnou dualitu těla a duše
duše a těla
která tu dřív nebyla
dřív jsi tu byl jen ty
prostě
ty
Papírek pod jazyk
skoro jako bonbon
skoro
***
při jízdě nočním autobusem
- zastávky na znamení -
čeho?
píšu ti slova
usmoleným uhlem
- předtím vykresloval krásu –
teď očerňuje lásku
na zadní stranu účtenky
zrádných alkoholů
namazaný se maže
- zastávka na znamení -
