Mezi válkou a klimatem: Boj proti globálnímu oteplování na blízkém východě
.jpg)
„Bojujeme všichni společně.“ „Povstaň a bojuj, Země nás potřebuje.“ „Spřátelme se se Zemí.“ Toto jsou slogany aktivistek a aktivistů pochodujících Kábulem, hlavním městem Afghánistánu. V září letošního roku afghánská mládež v čele s ozbrojenými vojáky protestovali v rámci globální stávky proti změně klimatu. Bylo jich kolem stovky, ženy vepředu, muži za nimi. Chodili po centru hlavního města a hlasitými hesly požadovali změnu a osvětu. Protesty se konaly po celém světě, ale fotka z Kábulu obletěla zeměkouli.
Fardín Barakzai, jeden z organizátorů a vedoucí místní akční skupiny pro změnu klimatu zvané „Vzduch“, prohlásil, že afghánská mládež se chce podílet na boji proti globálnímu oteplování. Afghánská mladá generace si dobře uvědomuje nebezpečí klimatických změn. V převážně hornatém Afghánistánu totiž již několik let trvá velké sucho. Podzemní voda vysychá, studny jsou bez vody. Zbylá podzemní voda je znečištěná a v některých oblastech jiné zdroje zkratka nejsou.
V Kábulu nemá přístup k pitné vodě více než polovina obyvatel, dle odhadů sedm milionů. Kábul přitom není v tomto ohledu výjimkou. Navzdory miliardám dolarů, které mezinárodní společenství do pomoci Afghánistánu investovalo, patří čistá pitná voda mezi vzácné statky také v řadě jiných měst.
Nedostatek pitné vody však není jediným problémem, který sužuje dnešní Afghanistán. V důsledku panujícího sucha a nízkých srážek se v ohrožení ocitá zemědělství. „Pokud nepřijde déšť a sníh, ztratíme své vodní zdroje, bude poškozen i náš zemědělský sektor, a to zvýší chudobu a migraci,“ prohlásil Málikjár z Národní ochrany pro životního prostředí. Nezapomeňme, že zemědělství představuje jednu z nejdůležitějších složek afghánského hospodářství.
Podle studií afghánské Národní agentury pro životní prostředí se průměrná teplota v zemi od roku 1960 zvýšila o 0,6 ° C. S důsledky globálního oteplování se potýká celý region. Například sousední Írán bojuje nejen se suchem, ale také s povodněmi. Zatímco vysychají řeky, ubývá voda v jezerech a klesá hladina podzemní vody. Vysušená půda není s to náhlé přívaly dešťové vody udržet. Na východě země způsobily letošní záplavy velkou humanitární katastrofu, tisíce lidí přišly o domov a zázemí. Írán dnes čelí ekonomické krizi. Experti poznamenávají, že hospodářské a obchodní sankce uvalené Spojenými státy zpomalí investice do obnovitelné energie a snížení emisí.
Přestože v Afghánistánu i Íránu existují různé konflikty, ať ozbrojené či ekonomické, tamní lidé si nebezpečí klimatických změn uvědomují . Na univerzitách v Kábulu, Teheránu či Isfahánu vznikají místní skupiny, které se snaží seznámit veřejnost s globálním oteplováním. Inscenují se divadelní představení, natáčejí dokumenty, aktivisté tlačí na politiky, především pomocí protestů. Zejména díky odhodlání místních aktivistek a aktivistů se toto téma dostává stále více do popředí veřejné debaty. Význam sucha a problematiky životního prostředí obecně dokládá, že se jako téma objevily v zářijových afghánských prezidentských volbách.
„Tohle ale nestačí. Teď se nebojíme jenom války, bojíme se také klimatických změn,“ poznamenává student kábulské univerzity. Být aktivistkou či aktivistou v zemích, jako je Afghánistán nebo Írán, není jednoduché, přesto však místní nezůstávají nečinní. Jsou si vědomi toho, že klimatické změny mohou přinést do zemí jako je Afghánistán nebo Írán mnohem větší katastrofy.
---
Fatima Rahimi je novinářka Deníku Referendum, moderátorka pořadu Hergot! na Radiu Wave na Českém rozhlase. Pochází z města Herát v Afghánistánu, v České republice žije od roku 2000.
