REKOMANDO - Jakub Vaněk

Rodrigue Marques de Souza: Oslnění

Číst tuto knihu v touze po málomluvnosti. V touze po dotyku, zvuku, barvě slov; „tohle nikdo nemůže oznámit / ani napsat / může to namalovat s překypujícím srdcem“. Setkání s malířem a básníkem Rodriguem Marquesem de Souzou:

 

Pár slov, která s vámi při čekání prohodí sympaticky vypadající člověk, v nejistotě, v naprosto nevhodné situaci, ale přesto tak měkce, důvěrně, že vám připomene něco blízkého. Mluví o těle, které trpí a touží, o lidech, o nichž jste nikdy neslyšeli, a o válce, v níž jste nikdy nebyli. Také pár slov o smrti; zní to cize, ale tak samozřejmě, že uděláte bezděčný pohyb jeho směrem, jako byste s ním chtěli urazit cestu, byť sebekratší. Víte, že je zraněný; není nutné, aby to říkal, nebo dokonce ukazoval svou ránu. Jeho slova prozrazují jasnozřivost a oslnění. Dlouhou řadu oslnění, kterou si lze představit jen jako neustálou připravenost být oslněn.  

Oslnění v titulu knihy Rodrigua Marquese de Souzy je třeba číst v množném čísle, jak upozorňuje v doslovu její překladatel Petr Zavadil. Jedná se o verše strohé, střídmé, přesto velice syté; tápavé přípisy na okraj událostí, které se v nich ale zrcadlí v celé své složitosti. Válka. Zraněné a toužící tělo. Zaslechneme ozvuk zadrhávaných, tichem a otázkami prostoupených veršů Paula Celana. Mučení a nelidskost válek ve francouzských koloniích, boje za nezávislost, občanské války. Alžírsko. Básně de Souzy jsou vtělením; v několika málo verších hlad, touha, bolest, něha. Petr Zavadil píše o de Souzově zájmu o menší africké národy, o jejich představu smrti. V jedné básni píše: „byl jsem mrtvý zeptal se / ne odpověděl jsem byl jsi / úplně sám, a měkký a / prošel jsi stepí s přízraky“.

Touto sbírkou by si měl projít každý, kdo se zajímá o současnou francouzskou poezii. 

 

Oslnění

Rodrigue Marques de Souza

Fra: 2021


Líbilo se vám? Sdílejte


Zavřít