Podlaží prorostlé skrz naskrz mladým uměním
Třináctý ročník přehlídky mladého umění Pokoje opět přivedl k životu opuštěnou budovu v centru Prahy. Tentokrát zaplnilo studentstvo vysokých, převážně uměleckých, škol místnosti v prvním patře domu na rohu Hybernské ulice, hned vedle Kampusu Hybernská. Procházet a ztrácet jste se tam mohli od 8. do svátečního 17. listopadu.
Zahájení proběhlo v pátek večer za tradičně vysoké návštěvnické účasti. Stály se fronty na vstup, zaplněné bylo i nádvoří a prostor před barem. Nezřídka se mi stávalo, že jsem narazila na nějaký pokoj znovu, než jsem zjistila, že se motám jako včela v kruhu. Potkávala jsem kamarády, kteří to měli stejně, a společně jsme se tomu zasmáli. Korzování mezi tolika lidmi bylo asi nejlepším východiskem, jak si užít vernisáž. Věděla jsem, že se musím přijít podívat nějaký den znovu, soustředěněji.
Přípravy v plném proudu, vyvstávání nového člověka
Na přehlídku jsem se dostala už v době její instalace. Sledovala jsem vznik homunkulů v pokoji, který připravil ateliér Objekt prostor akce (dále jen OPA) z ústecké Fakulty umění a designu. Početná skupina studentek a studentů volného umění pod vedením Jiřího Kovandy a Jiřího Pitrmuce (za jejich spoluúčasti) připravila nenápadnou a na počet prvků skromnou instalaci sestávající z anonymizovaných postaviček formovaných z těsta. Stěnu místnosti lemují pomoučené kachličky s jednoduchým, ale trefným sdělením, že stvořili homunkula a teď ho nechávají žít si svým životem. Plech na zdi a skleněné poklopy na bytosti z těsta jemně a decentně dodávají pokoji nádech alchymie a poodkrývají proces vzniku. V ateliéru OPA se na fakultě, kde studuji také, peklo dvě středy před otevřením Pokojů. Poslouchala se hudba a brainstormovala se nejlepší možnost, jak na toho pravého homunkula. Fakultu provonělo pečení a všichni si v příjemné atmosféře sáhli na těsto, lepkavou tajuplnou hmotu.
Materiálová rozmanitost
Opět se otevřel v Hybernské prostor nejen větších místností, ale i toalet, jako tomu bylo loni v Celetné. Na těch se vyskytla instalace obepínající bílé studené stěny záchodů jako přísavník. Autorstvo použilo pro vyjádření se textem zelené řasy. Rozpínavost textu z řas se k tématu výborně hodilo.
Jiná místnost překvapila pyramidou z plen na jedno použití. Kritiku nekončící spotřeby a hromadění použitého materiálu explicitně předvádí právě pyramida, jež může symbolizovat i pyramidu potřeb Abrahama H. Maslowa a s ní spojenou otázku, kam téměř nerecyklovatelné pleny vlastně zařadit.
Listy (asi umělé), v expozici ateliéru Architektura II z UMPRUM, protáhlo studentstvo překážkami, jež vypadají jako někde v autoškole. Dovnitř vzniklého prostoru bylo promítané video a divák se měl ponořit do problematiky růstu obce Herink, rapidně bující 15 minut od Chodova. Líbila se mi práce s promítáním na podlahu. Vystavující totiž využili nejspíš tvaru obce na mapě a učinili tento výřez tvarem projekce.
Šíře záběru i témat
Přehlídka pokračovala také v tradici propojování českých a zahraničních uměleckých škol a kolektivů. Stojí za to organizátorům poděkovat, protože setkání, která se dějí při instalaci nebo v rámci chodu přehlídky a šance navazovat nejen mezioborový, ale i mezinárodní dialog jsou skutečným přínosem. Týmu kolem Pokojů se podařilo při instalacích vytvořit dobré podmínky a zázemí nejen českému studentstvu. Prezentace našich sousedů či studujících z nedalekých zemí Evropy obohatila všechny zúčastněné. Téma růstu se dá nahlížet z mnoha perspektiv. Překvapilo mě, kolik toho lze vymyslet a co všechno se může stát předmětem zájmu.
Asi nejvíce reakcí si vysloužil projekt kolektivu z ateliéru Aplikovaná fotografie FUD UJEP. Hořkosladký humor provázel tisk účtenek s komentáři, jež se týkaly bytové situace. Růst nájmů sice můžeme považovat za jedno z nejožehavějších témat ať už mladé generace, nebo celkem kohokoli, něčím skoro až banální propojení náhledů na bytovou krizi a toho, co se na ni nabaluje, formou neustávajícího tisku a produkce, byl k zasmání. A humor přece léčí!
Na Pokojích se objevily i místnosti a díla, u nichž nebylo snadné poznat, co chtějí říct. Připadalo mi, že takový problém vznikal především u fotografií. Občas nebylo zjevné, proč se ve výběru Ateliéru Fotografie z FUD UJEP některé snímky ocitly. Jednalo se z mého pohledu spíše o prezentaci výběru děl studentstva z ateliéru s nepříliš jasným usazením do letošního tématu růstu. Možná by stačilo se více zamýšlet a hledat spojitosti. Návštěvnictvo přehlídky Pokoje ovšem při počtu nad dvacet expozic není připravené trávit v místnostech tolik času. Nebylo navíc nikterak zadané v podmínkách open callu, aby se skupiny vystavujících prezentovaly pouze v médiu, které studují, tudíž se meze nekladly a skupina mohla pracovat i s jinými prvky než zvětšenými, patrně již dříve hotovými díly. Mělo se jednat o site specific instalace. Rozhodně by jejich pokoji prospělo vzít to víc v potaz.
Kam růst dál?
Jak budou Pokoje vypadat v příštích letech? Naroste počet ateliérů a kolektivů, které se do projektu zapojí? Kolik přijde lidí? Téma růstu se s koncem letošní přehlídky určitě nevytratí, naopak zůstane jemně zasazené minimálně v hlavách organizátorského týmu a bude provázet přípravy dalších ročníků této v Česku celkem ojedinělé přehlídky budoucího umění. Přehlídky, která nabízí mladým lidem možnost vystavovat už při studiu na škole, vést dialog se studentstvem jiných škol z Česka i zahraničí. Každý rok v opuštěných pražských budovách roste šance zkoušet, hledat a třeba i nacházet.
***
This article was published as part of PERSPECTIVES – the new label for independent, constructive and multi-perspective journalism. PERSPECTIVES is co-financed by the EU and implemented by a transnational editorial network from Central-Eastern Europe under the leadership of Goethe-Institut. Find out more about PERSPECTIVES: goethe.de/perspectives_eu.
Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are, however, those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or the European Commission. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible.