Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

 
Vyhledávání:



Osm let poté - kam jsme došli a kam směřujeme?

Když jsme na podzim minulého roku debatovali na redakčních poradách o zaměření tohoto čísla, střetli se v diskusi dva návrhy. První vycházel z všeobecně pociťované potřeby učinit reflexi a bilanci toho, čím prošla česká společnost od listopadu po dnešek, a vyústil v otázku Kam jsme došlia Jeho oponenti však argumentovali tím, že podobnými úvahami se hemží stránky politických komentářů snad všech deníků a týdeníků - netřeba nosit sovy do Athén. Druhý návrh proto dával přednost spíš pohledu do budoucna: Jakou má český stát, celá tato země (řazená geopoliticky, kulturně i jazykově k "malým" národům) šanci uspět v éře tzv. globalizace v měnících se podmínkách Evropy i světa?

Při samotném sestavování čísla jsme nakonec usoudili, že chceme-li porozumět té fázi, v níž se právě nyní česká společnost nachází, musíme se souběžně zabývat oběma otázkami - jak tím, čím jsme prošli, tak i tím, do čeho vstupujeme. V našem rozhovoru to přesně vyjádřil hispanista Josef Forbelský, když na otázku po budoucnosti české státnosti, řekl: "Státnost českého národa je nezbytné cílevědomě budovat na paralelismu dvojí totožnosti: národní i evropské? Dnes a napříště platí: být pouze český znamená být protičeský. To jest ohrožovat se izolací, odsunutím na kulturní okraj, volit úděl inferiorní minority. Ztrácet nosné vazby svých tisíciletých středoevropských dějin."

Téma české státnosti otevírá kritická stať Michala Janaty zařazená do rubriky Názor, v níž autor dospívá k následujícímu zjištění: "Prvním krokem k postupnému přijímání evropských standardů by měla být analýza současného marasmu a personální změny směřující k eliminaci komunistů z justice, administrativy a školství." Na ni navazuje celý blok úvah v rubrice Konfrontace. Z odpovědí na redakční otázku S čím vstupuje český stát do příštího tisíciletí? vyplývá šíře názorového spektra i protichůdnost některých stanovisek u vybraných osobností našeho intelektuálního a politického života: Jana Čulíka, Petra Pitharta, Martina Mejstříka, Aleny Hromádkové, Václava Klause ad.

Konfrontaci názorů doplňuje Anketa Češi, Evropa a svět - jak obstát v nové éře-, zaměřená tentokrát na problém malých zemí a kultur konfrontovaných s celkovými civilizačními trendy, jako je amerikanizace a globalizace (zajímavé odpovědi zaslali např. Ivan Binar, Blumfeld S. M., Josef Kašpar, Radim Seltenreich).

Otázce, čím jsme v uplynulých osmi letech prošli a v jaké fázi vývoje se nyní nacházíme, je věnována redakční diskuse nazvaná Dnešní politická krize: bod zlomu. Pozvaní hosté - publicista Jan Rejžek, dramatik a herec Jan Kraus a dominikánský kněz Odilo I. Štampach - a dva členové redakce se v ní zamýšlejí nad současnou politickou krizí. Věříme, že se stane osvěžením celého čísla, stejně jako několik dalších komentářů, statí a úvah reflektujících z nejrůznějších hledisek současnou krizovou situaci (úvodní poznámka Eduarda Martina České zájmy, eseje Miloše Caldy, Romana Erbena a Věroslava Mertla).

Základní myšlenkový rámec celého čísla je vymezen ukázkou z knihy předního myslitele současné politické filozofie Davida Walshe v Myšlenkových proudech XX. století nazvanou příznačně Má liberální politika duši? Autor v ní pronikavě analyzuje současnou krizi liberalismu a poukazuje na potřebu věnovat hlubší pozornost existenciálním a duchovním kořenům této krize. Na vybranou ukázku v Myšlenkových proudech XX. století volně navazují myšlenky Roberta Nisbeta v rubrice Excerpta, pozoruhodný esej Gerharta Niemeyera Strašné století a stať Richarda Rosecrance Vzestup virtuálního státu.

Na přípravě revue PROSTOR 36 se podílela řada našich spolupracovníků a konzultantů, bez jejichž cenných podnětů a rad by bylo nové číslo velmi ochuzeno - jmenovitě děkujeme Josefu Forbelskému, Milanu Churaňovi, Miloši Havelkovi a Miloslavu Bednářovi. Zvláštní dík patří pracovníkům Občanského institutu, zejména řediteli Michalu Semínovi za podněty, autorské příspěvky a ochotu podílet se na prezentaci tohoto čísla.

redakce

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).