Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Možnosti mužnosti
(na prahu nového milénia)

Muži opravdu mužní milují střetnutí duchů,
jako antičtí hrdinové milovali střetnutí mečů.

André Maurois

Když uznávaný francouzský spisovatel pronášel při jedné ze svých přednášek tato slova (česky v knize O lásce a přátelství, 1935), měl docela jasnou představu, jak muži "opravdu mužní" vypadají - "jako antičtí hrdinové". Jenomže od té doby uplynulo už tři čtvrtě století, bájní rekové zmizeli ze světa naší představivosti a mnohé se změnilo. Jak vypadají "muži opravdu mužní" dnes? Sedí za volantem komfortního Audi a mobilem řídí svou prosperující firmu? Bojují jako hokejoví gladiátoři nebo fotbaloví bohové na šampionátu o titul? Nebo jsou doma na mateřské a jako "noví otcové" perou plínky a vaří ovesnou kaši, zatímco jejich manželky pracují v managementu lukrativního podniku? Když chybí představa skutečné mužnosti, je něco zásadního v nepořádku. Feministická autorka Eva Hauserová se proto rovnou a bez obalu vyslovuje pro zrušení pojmu mužnost a psycholožka Eva Rheinwaldová věcně konstatuje: "Svět mužů je ohrožen a jejich psychická vyrovnanost, založená na naučené identitě vůdce, je narušena" (oba názory jsou zastoupeny v rubrice Konfrontace).

Jak známo, ženy mají vždycky pravdu. Ale jen poloviční. Novým dvojčíslem revue PROSTOR chceme otevřít diskusi o "mužské otázce" a vést ji napříč různými "světy", v dialogu mužů i žen, napříč generacemi, od sféry společenské až k tématům nejniternějším. Ohlašující se "krize mužství" souvisí s mnoha dalšími dobovými jevy a tématy: se společností bez otců i se stálou potřebou hrdinství, s proměnami společenských rolí, se starými i novými mužskými ctnostmi a nectnostmi. Při koncipování tohoto dvojčísla jsme záměrně usilovali o široký záběr, o zachycení oné všeobecně pociťované krize v co nejširších souvislostech, úhlech i úrovních pohledu: od filozofie až k humoru ("Poslední dopis mé milence" a "Otevřený dopis všem ženám /i mužům/").

Ačkoliv žijeme ve feminizovaném světě útočícím "na základní přirozenost mužství" ( jak tvrdí James S. Taylor v rubrice Názor), přece se zdá, že rejstřík možností, jak naložit se svou mužskou či ženskou podstatou, se na prahu nového milénia spíš rozšiřuje než zužuje. Jakým možnostem mužnosti dáme přednost, záleží v mnohém i na nás - proto je toto dvojčíslo koncipováno zároveň jako kaleidoskopický obraz, v němž čtenář může hledat (a doufáme i nalézt) inspiraci pro utvoření svého názoru i řešení vlastní "mužské otázky".

"Ženy a homosexuálové se emancipují, muži tápou", těmito slovy otevírá pozoruhodnou vizi současného i budoucího vývoje autor stati "Technokultura 21. století a proměny (mužské) identity" a přirovnává dnešní situaci k vyvrcholení karnevalu: k odkládání tradičních masek, rolí a kulturně-společenských stereotypů. Zatímco normální muži se na konci 20. století stali pouhými chimérami, nastoupili na jejich místo různí "supermani", "terminátoři" a "posthumánní monstra". Opravdu dnes nahrazují naši představu "mužů opravdu mužných" tyto zabijácké prefabrikáty mediální kultury?

Možná bude pro čtenáře překvapením, že v tomto dvojčísle se zcela nezávisle na sobě u několika autorů objevil jiný obraz: "Doba od nás vyžaduje jistý druh zázraku: musíme se znovu stát gentlemany" (James S. Taylor). Jistě, z pohledu vyznavače postmoderny jde o výzvu značně zpozdilou. Ale není i to jen jedna z reálných "možností mužnosti", kterou bychom - po všech civilizačních katastrofách a ideologických šismech - měli brát stále ještě v úvahu?

Bez jisté špetky gentlemanství, zdrženlivosti a prozíravosti, nám hrozí mnohé. Například "nová občanská válka", o níž píše Pascal Bruckner (v rubrice Stati a úvahy).

Šéfredaktor