Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

 
Předchozí čísla
Modrá čísla je možno si stáhnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhledávání:



Proč je Izrael světovou vědeckou mocností?
Jakub Abramson

Jak je možné, že takto malá země bez vody, ropy a zemědělské půdy, země, která od svého relativně nedávného vzniku prošla třemi válkami a nesčetnými válečnými konflikty, je světovou vědeckou velmocí? Pro většinu zemí by takovéto "drsné" podmínky byly nutně důvodem k bídě a vědecké, technologické a ekonomické zaostalosti. Co je tedy tajemstvím tohoto izraelského úspěchu? I když to možná bude znít velmi nelogicky, věřím, že jedním z důležitých činitelů izraelského úspěchu jsou právě tyto naprosto nestandardní a neblahé podmínky. Tento vnější tlak totiž dal Izraeli na výběr pouze ze dvou možností: buďto v tvrdých podmínkách zahynout, anebo je překonat kolektivní inteligencí národa. Dnes je zřejmé, že Izrael zvolil tuto druhou možnost a využil tlaku náročných podmínek jako katalyzátoru k technologickému a vědeckému úspěchu a pokroku. Avšak tento katalyzátor může úspěšně fungovat pouze za předpokladu, že jsou přítomny další nezbytné faktory, bez kterých by jakýkoli pokrok byl nemožný. Domnívám se, že jimi v izraelské společnosti jsou: úcta k životu a poznání, které jsou základním principem židovského náboženství, historická zkušenost židovského národa překonat fyzickou slabost silou intelektu, a také chucpe, zdravá drzost většiny Izraelců, jejich přesvědčení, že jsou s to najít lepší řešení, než je řešení dosavadní. Podle mého názoru jsou tyto tři prvky v kombinaci s katalyzátorem nepříhodných geopolitických a přírodních podmínek základem izraelského úspěchu a pokroku na poli vědy, výzkumu a technologie. Pro dané tvrzení bych chtěl uvést několik konkrétních příkladů, které dobře ilustrují dominantní postavení Izraele na poli vědy a výzkumu.

Voda a energie - od nedostatku k přebytku
Vzhledem k tomu, že Izrael trpí nedostatkem pitné a užitkové vody, bylo mezi nejnutnějšími strategickými cíli zefektivnit co nejvíce hospodaření s vodou a pokusit se vyvinout její alternativní zdroje. Jedním z prvních kroků k dosažení tohoto cíle bylo vybudování rozsáhlé vodovodní sítě, která využívá přírodních vodních zdrojů na severu země (převážně Genezaretské jezero) k zásobení ostatních oblastí. Jelikož vodovodní systém obecně trpí obrovskou ztrátovostí (ve většině zemí přesahujících 30 procent), bylo dalším bezprostředním cílem Izraele vyvinutí a využití speciálních technologií, které by minimalizovaly ztráty při dodávkách vody k spotřebiteli. Dnes je izraelská vodovodní síť jednou z nejefektivnějších na světě se ztrátovostí menší než 12 procent. Izrael je rovněž světovým průkopníkem ve vývoji nových technologií na účinnou recyklaci odpadních vod. Přes 90 procent odpadních vod je dnes zpracováváno a čištěno a okolo 75 procent odpadních vod je zpětně využito pro zemědělství a zavlažovaní. To řadí Izrael na první místo na světě ve využívání odpadních vod. Jen pro porovnání druhé Španělsko zpětně využívá pouhých 12 procent. Avšak skutečná revoluce v izraelském vodohospodářství nastala s vyvinutím a využitím technologií pro desalinaci (odsolování) mořské vody pomocí reverzní osmózy. Izrael je v současné době největším průkopníkem této technologie na světě. Od roku 2005 Izrael uvedl do provozu čtyři gigantické závody přeměňující slanou vodu na vodu užitkovou. Největší zařízení tohoto druhu na světě je Sorek, ležící 15 kilometrů od Tel Avivu a produkující kolem 700 tisíc kubických metrů užitkové vody denně. Dnes se odsolovací technologií vyrábí přes 50 procent vody pro domácí spotřebu, takže navzdory nedostatku přírodních vodních zdrojů má Izrael vody relativní přebytek, a to za relativně nízkou výrobní cenu. V současnosti se dokonce uvažuje i o tom, že by Izrael mohl vodu v budoucnu vyvážet.

Jelikož Izrael nemá na rozdíl od svých sousedů žádná naleziště ropy a vztahy s okolními zeměmi bohatými na ropu jsou i nadále velmi napjaté, stalo se hledání alternativních zdrojů energie jednou z dalších národních priorit. Elegantní řešení se našlo ve využití slunečního záření v Negevské poušti. To následně proměnilo Izrael v největšího průkopníka a hlavního představitele solárního výzkumu a jeho využití na světě. Dnes je solární technologie v Izraeli na takové úrovni, že cenově konkuruje energii vyrobené z fosilních zdrojů. Zatímco v roce 2004 Izrael vyprodukoval necelých 0,5 MW ze solární energie, o deset let později je to již 332 MW, což přibližně odpovídá jednomu bloku jaderné elektrárny. Avšak asi nejpopulárnější využití solární energie v Izraeli je při jejím využití k přímému ohřevu vody. Přes 90 procent izraelských domácností získává teplou vodu pomocí solárních panelů umístěných na střechách, a to téměř na všech obytných budovách v Izraeli. To činí z Izraele největšího světového spotřebitele solární energie v poměru k počtu obyvatelů. Kromě vývoje solárních technologií je Izrael rovněž průkopníkem ve využití geotermální energie. Izraelská společnost Ormat Technologies je jedním z největších operátorů geotermální energie na světě a působí ve více než dvaceti zemích.

Zemědělství - od pouště k oáze
Stejně jako v případě vody a energie byl hnacím motorem v oblasti rozvoje izraelského zemědělství především nedostatek úrodné půdy a užitkové vody. Přes polovinu izraelského území tvoří poušť a méně než 20 procent jeho území tvoří využitelná zemědělská půda. Skutečnou revoluci v izraelském - a později i světovém - zemědělství způsobil jednoduchý, avšak geniální vynález takzvané kapkové závlahy. Tento systém vynalezený izraelským zemědělcem Simchou Blassem a jeho synem je založený na síti hadiček, která zásobí vodou jednotlivé rostliny pomocí pomalého a kontrolovaného uvolňování kapek. Systém umožňuje vodou zavlažovat pouze kořeny rostliny či oblast kolem nich, což zabezpečuje, že za minimální pořizovací a provozní náklady každá rostlina dostane tolik vláhy, kolik potřebuje. Zároveň se tím vyloučí obrovské ztráty odpařováním, vsakováním či zavlažováním nepotřebných míst, čímž se ušetří přes dvě třetiny vody, která by byla jinak spotřebována. Společnost Netafim z kibucu Chacerim, ze kterého pochází Simcha Blass, je dnes světovou jedničkou v oboru mikrozavlažování, vlastní třináct výrobních závodů mimo Izrael a dodává tuto moderní technologii do 113 zemí světa. Navíc, jak již bylo předem uvedeno, okolo 75 procent zemědělské vody využívané pro zavlažování pochází z recyklovaných odpadních vod. Tak je zajištěna naprostá rentabilita zavlažovací technologie, aniž by to jakkoli snižovalo kvalitu či produkci zemědělské výroby, ba právě naopak.

Dalším významným izraelským vynálezem v oblasti zemědělství, který dramaticky zvyšuje jeho rostlinou produkci, je využití speciálních zastiňovacích sítí v různých barevných odstínech (ChromatiNets). Tento jednoduchý patent je založen na zjištění, že každý druh rostlin preferuje pro svůj růst světlo o trochu jiné vlnové délce. Tyto speciální sítě přednostně propouštějí světlo o vlnové délce, která je optimální pro specifický druh rostliny. Navíc tyto sítě chrání před různými druhy škůdců (ptáci) i před nadměrnou intenzitou slunečního záření, která může negativně ovlivnit kvalitu plodů. Dnes je tato izraelská technologie využívána zemědělci i v řadě evropských zemí.

Díky šlechtění a rozvoji genového inženýrství je dnes Izrael rovněž světovým vůdcem ve vývoji a produkci nových rostlinných odrůd. Takto nově vyšlechtěné rostliny jsou vybaveny různými novými užitnými vlastnostmi, jako je zvýšená odolnost proti škůdcům či nepříznivým podmínkám, lepší chuť či nutriční hodnota, ale i jejich delší trvanlivost. Mezi nejznámější a ve světě velmi populární druhy, které byly vyšlechtěny v Izraeli, patří cherry rajčata, bezpeckové vodní melouny a papriky, miniokurky či sladké minipapričky. Za zmínku dále stojí nový druh bavlníku, který potřebuje o 40 procent méně závlahy než tradiční druhy a může tak být pěstován i v sušších, ba dokonce i mírně zasolených půdách v pouštních oblastech.

Přírodní vědy a medicína - od vize k navrácenému vidění
K nejrychleji rostoucím a rozvíjejícím odvětvím v Izraeli bezesporu patří obor přírodních věd a biotechnologie. V Izraeli existuje přes tisíc biotechnologických a farmaceutických společností, přičemž přes 60 procent jich vzniklo v průběhu posledního desetiletí. Tržba z léků a lékařských zařízení, které tyto izraelské firmy exportují, převyšuje šest miliard amerických dolarů za rok.

Největším světovým farmaceutickým gigantem na výrobu generických léků (jedná se o levnější variantu originálního léku, která zároveň splňuje i další kritéria; generické léky mohou být uvedeny na trh až po vypršení lhůt patentové ochrany originálů - pozn. red.) je izraelská firma Teva, která díky svým generickým produktům výrazně snižuje ceny léků na světovém trhu. Kromě toho se Teva rovněž podílela na vývoji několika nových léků, jako je Rasagiline, který se úspěšně aplikuje při léčbě Parkinsonovy choroby, či léku Copaxone, nejúspěšnějšího a zatím nejúčinnějšího léku na roztroušenou sklerózu. Je ale důležité zdůraznit, že tyto a jiné úspěšné léky byly původně vyvinuty vědeckými týmy působícími na izraelských vědeckých a akademických institucích, převážně na Weizmannově institutu. Tak například již zmíněný Copaxone, ale i další velmi úspěšný lék zvaný Erbitux, který se dnes využívá při léčbě rakoviny tlustého střeva, byly vyvinuty týmem profesora Michaela Sely z Weizmannova institutu. K dalším lékům vyvinutých na Weizmannově institutu patří lék Rebif (rekombinantní interferon beta), který se podobně jako Copaxon úspěšně využívá proti roztroušené skleróze, či lék Enbrel, kterým se léčí revmatoidní artritidy. Týmy vědců z Weizmannova institutu stojí rovněž za vývojem několika velmi nadějných vakcín, které by se měly v dohledné budoucnosti dostat na světový trh, včetně vakcíny proti žloutence typu B (Bio-HepB) či univerzální vakcíny proti chřipce, která na rozdíl od vakcín současných je schopna ochránit před většinou kmenů tohoto viru a nevyžaduje každoroční očkování.

K dalším převratným vynálezům, které byly vyvinuty izraelskými vědci, bezesporu patří takzvaný Pillcam. Jde o miniaturní kameru uloženou ve speciální kapsli, která po spolknutí umožní detailní a hlavně bezbolestnou lékařskou kontrolu zažívacího traktu. Rovněž i jiná sofistikovaná lékařská zařízení (k diagnóze či léčbě) jsou založena na izraelských patentech, včetně chirurgických laserů a přístrojů pro počítačovou tomografii (CT), magnetickou rezonanci (MRI) i ultrazvuk.

Několik dalších převratných izraelských patentů v současné době čeká na oficiální schválení k diagnóze či léčbě. Je mezi nimi i zařízení zvané NaNose - což je v podstatě neuvěřitelně citlivý "elektronický nos", který dokáže diagnostikovat rakovinu z dechu pacientů, a to s přesností převyšující 90 procent. NaNose dokáže detekovat rakovinu v jejím nejranějším stadiu, které je nedetekovatelné současnými metodami, jako je počítačová tomografie či magnetická rezonance. Pravě včasná detekce je pro úspěšnou léčbu rakoviny jedním z nejdůležitějších parametrů. Navíc je tento test naprosto neinvazivní, levný a rychlý. V současné době se izraelští vědci snaží využít NaNose také k rané diagnóze jiných onemocnění, jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba.

Dalším převratným izraelským patentem, který zatím ještě není aplikován v praxi, je zařízení Bio-Retina. Jde v podstatě o mikročip, jenž je jednoduchým chirurgickým zákrokem implantován do oka lidí, kteří ztratili zrak. Po chirurgickém zákroku tento revoluční vynález obnoví slepcům zrak, i když pouze v černobílé škále.

Počítače a elektronika - od pouštního písku k mikroprocesorům
Mezi naprosto špičková odvětví bezesporu patří obory výpočetní techniky a elektroniky. Asi málokdo ví, že procesory firmy Intel, které jsou součástí většiny osobních počítačů, byly z velké části vyvinuty izraelskými vědci. Legendární procesor 8088 byl vyvinut v laboratořích firmy Intel se sídlem v Haifě. Podobně byly vyvinuty izraelskými inženýry procesory Pentium, které jsou založeny na revoluční izraelské technologii MMX, jejíž využití tak následně upevnilo vedoucí pozici Intelu na trhu s mikroprocesory. Dnes je pobočka Intelu v Izraeli největším výzkumným a vývojovým centrem této společnosti a zaměstnává téměř deset tisíc zaměstnanců. Málokdo asi také ví, že další revoluční technologie USB disk neboli "fleška" byla vynalezena izraelským inženýrem Dovem Moranem jako alternativní zařízení k počítačovým disketám čili k přenosu dat mezi osobními počítači. V roce 2006 Dov Moran prodal svůj patent známé americké firmě SanDisk, která byla založena a je stále spoluvlastněna jiným izraelským inženýrem - Elim Haririm.

Málo známá je i skutečnost, že většina komerčních časopisů, plakátů, fotek, vizitek atd. je dnes tištěna pomocí izraelské technologie - Indigo Digital Press, za kterou v roce 2000 společnost Hewlett Packard (HP) zaplatila více než sto milionů amerických dolarů. Stejně tak málokdo ví, že přenos zakódovaného signálu u mnoha světových satelitních a kabelových televizních společností je založen na patentu profesora Adi Shamira z Weizmannova institutu.

K dalším známým izraelským patentům a vynálezům v oblasti výpočetní techniky patří například aplikace do mobilních telefonů Waze, která se stala nejpopulárnější a nejefektivnější GPS navigační aplikací dostupnou ve více než 100 zemích světa. V roce 2008 prodali zakladatelé Waze, Uri Levine a Ehud Shabtai, svůj patent společnosti Google za neuvěřitelných 1,1 miliardy amerických dolarů. Další světově známou aplikací do mobilních telefonů vyvinutou izraelským týmem je aplikace Viber, která umožňuje více než 300 milionům uživatelů na světě komunikovat zdarma. Mezi další známé počítačové programy vyvinuté izraelskými inženýry patří také počítačový překladatel Babylon či legendární komunikační program ICQ.

Za zmínku také stojí skutečnost, že desítky izraelských IT a softwarových společností dominují newyorské burze NASDAQ. Jako příklad uveďme firmu Amdocs (s hodnotou téměř 3,5 miliardy dolarů) působící ve více než osmdesáti zemích či firmu CheckPoint, která patří mezi hlavní představitele v oblasti vývoje a aplikace antivirových a bezpečnostních počítačových programů.

Na závěr jmenujme ještě pár příkladů izraelských vynálezů na poli spotřební elektroniky. Jako dobrý příklad poslouží populární přístroj BabySense, který monitoruje frekvenci dechu i pohybu u novorozenců a v případě zástavy dechu (zvýšené riziko u novorozenců) alarmuje rodiče, či přístroj EpiLady, který byl prvním elektrickým epilačním přístrojem pro ženy.

Ne bojkot, ale inspirace...
I přes tento nemalý přínos lidstvu je dnes Izrael mnohými lidmi i státy bigotně označován za původce všeho světového zla. Geometrickou řadou roste počet nevládních organizací, které vyzývají k naprostému bojkotu Izraele, jak politickému a ekonomickému, tak i vědeckému. Bohužel, tito "užiteční idioti", kteří za nesmyslnými a pokryteckými výzvami k bojkotu stojí, zcela jistě nevědí, co všechno by skutečný bojkot izraelského státu v sobě zahrnoval.

Věřím, že daleko prospěšnější než bojkot by pro ostatní státy bylo využít Izrael jako vzor a model vědeckého a technologického úspěchu.

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).